(editovaný přepis rozhovoru s čestným předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem)
David BOREK, moderátor
V 19. století západní velmoci neváhali použít dělové čluny a nevybíravou diplomacii. Ty doby jsou definitivně pryč. Je současný stav, kdy se Západ distancuje od pomoci křesťanům, udržitelný?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Problém je, že Evropa samotná je méně a méně křesťanská. Neobávám se mešit. Obávám se prázdných kostelů. To je náš problém.
David BOREK, moderátor
Jaký význam má Egypt pro stabilitu Blízkého východu?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Nejenom Blízkého východu, ale i Středomoří. Egypt je jedna z nejdůležitějších zemí ve Středomoří vůbec. Jejich obyvatelstvo strašně narostlo. Když jsem chodil do školy, tak bylo 17,5 milionů Egypťanů. Teď je jich, myslím, 94 milionů. To vytváří ohromné problémy pro každou vládu a pro celý Egypt. Lektoři káhirské univerzity platí jako nejvyšší autorita v sunnitském islámu. Je to nejpočetnější arabská země. Všechno dohromady dává Egyptu ohromnou váhu. Problémy, které Egypt má, jsou ohromné.
David BOREK, moderátor
Egypt a jeho stávající mocenská elita se cítili odstrčeny bývalým americkým prezidentem a jeho vládou. Přišli si, že jsou zachránci Egypta, zatímco z Washingtonu cítí nevděk. Dokonce se objevila vystrčená tykadla směrem k Rusku, což je od 70. let v egyptském kontextu docela nebývalá věc. Zahýbá Egypt geopoliticky z prozápadního modelu, který v posledních 40 letech sleduje?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Rusové nemají peníze, aby mohli Egyptu pomoct. Když se podíváme na částky, které Spojené státy věnují Egyptu, aby vůbec uživil své obyvatelstvo a vyřešil nejnutnější problémy, tak není Rusko ve svém dnešním hospodářském stavu schopno Egyptu něco podobného nabídnout. Očekávám, že styky mezi Egyptem a Ruskou federací sice budou, ale nebudou hrát velkou roli. To bych z těchto velmi prostých důvodů nečekal.
David BOREK, moderátor
Komu byl určen americký útok v Sýrii jako poselství?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Poselství bylo různé. Na jedné straně zajisté také vnitropolitické. O tom nebudiž pochyby. Na druhé straně to byl vzkaz Asadovi, že nasazením plynu skutečně překročil červenou linii. Do třetice to byl taky vzkaz Rusům, že jsou Američané zpátky v Sýrii a nehodlají to přenechat pouze Rusku.
David BOREK, moderátor
Vy jste použil jako hotovou premisu, že chemický útok v Sýrii spáchal Asad. Je to tak?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Dnes to lze lehce sledovat. Američané a jiní to na svých radarech mohli sledovat, že letadla, která bombardovala Idlib, vyletěla ze syrské základny, která byla potom Američany zničena. To víme. Je otázka, jestli opravdu shodili plynové bomby, nebo, jak tvrdí Syřané a Íránci, rozbombardovali sklad, kde očividně nějaký sarin byl. To už by bylo ovšem v rozporu s tím, co Sýrie svého času slíbila, že předá všechny chemické zbraně.
David BOREK, moderátor
To by ale znamenalo, že chemické látky nebyly v držení ústřední vlády. Pokud by toto platilo, tak by to znamenalo, že chemické zbraně byly v držení rebelů.
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Nevím, kdy byl Idlib dobyt Al-Nusrou, jestli v okamžiku, kdy Syřané slíbili zbraně předat. Vypadá to spíše, že to byl následek leteckého útoku.
Milan ŠARAPATKA, člen sněmovního zahraničního výboru /nestr./
Domnívám se, pane kolego, že se jedná o čistou spekulaci. Tak, jak to dneska vypadá, se domnívám, že mohlo jít o snahu Američanů vrátit se na scénu v Sýrii. Dnes se ukázalo, že předem informovali Rusy, že se to tím pádem dozvěděli i Syřané, aby mohli de facto základnu evakuovat.
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Promiňte, ale že Američané informovali Rusy, bylo samozřejmé. Je totiž vždycky nebezpečí, když tam obě velmoci mají své ozbrojené síly a letadla, aby nepřišlo náhodou k přímému střetu. Takže Američané byli moudří, že před tím zpravili Rusy o tom, co udělají.
David BOREK, moderátor
Slyšeli jsem v kampani od Donalda Trumpa důraz na ryze národní americké zájmy, Je ale posun to, co říkal americký ministr zahraničí Tillerson, že Amerika intervenuje kvůli obecným lidským hodnotám?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Ne, to je americká tradiční politika zahraniční. Vždy tyto cíle sledovali. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že se bude prezident Trump pohybovat v rámci tradiční americké zahraniční politiky.
David BOREK, moderátor
Máme několik nových teroristických útoků v Evropě. Zmiňme Petrohrad, Londýn a Stockholm. To je nová normalita? Takto už to bude?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Do jisté míry máte pravdu. Budeme si na to muset zvykat, poněvadž to jsme v dějinách viděli často. Teroristické akce se staly módou. Taky se jeden terorista podobá druhému. Když jeden nešťastník vynalezl útok náklaďákem na riviéře, teď to dělají různí psychicky narušení lidé, kteří se dostali pod vliv teroristických skupin, také. Koncem 19. století to byli anarchisté, nihilisté. Tehdy byly atentáty taky velká móda.
David BOREK, moderátor
Je jenom můj dojem, že v mezinárodní politice přituhuje? Jsme možná někde v časném létě roku 1914 a netušíme, co nás čeká příšerného?
Karel SCHWARZENBERG, předseda sněmovního zahraničního výboru /TOP 09/
Jsme v roce 2017. Takové paralely moc k osvětě nepřinášejí. Musíme si uvědomit, že situace nebezpečná je, ale jaderné zbraně paradoxně agresivitě brání. Každá mocnost, ať jsou to Rusové nebo Američani, ví, že kdyby tuto zbraň použili, můžou se sami a celý svět zničit. To v roce 1914 nebylo. Tehdy byla strašná válka, ale třicet kilometrů za zákopy byl docela normální život. To dneska není. Dnes když je válka, tak je vše zničeno.
Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 10. 4. 2017
