Karel Schwarzenberg, čestný předseda TOP 09, prý už zná chyby, kvůli kterým prohrál prezidentskou volbu. Svým nástupcům radí, jak Miloše Zemana porazit. Michala Horáčka ale kníže za „ideálního kandidáta“ nepovažuje. Hovoří i o dalajlamovi, Miroslavu Kalouskovi či Donaldu Trumpovi.
Co říkáte zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem?
Zjistili jsme, že Češi – stejně jako kdysi – jsou předvoj dělnické třídy. My jsme zvolili stejného prezidenta před několika lety a teď nás jen následují Američané.
Sedíme v pražské kavárně. Použijeme-li klišé „pražská kavárna“, tak ta dostává jednu ránu za druhou. Nejprve v podobě Miloše Zemana, pak Andreje Babiše, následně přišel brexit a teď Trump. Není to pro vás „na mašli“?
Mně to naopak pobízí k tomu, abych bojoval ještě víc. Motivuje mě to k většímu nasazení. Na mašli to není.
Miloš Zeman do gratulace americkému prezidentovi napsal, že je potěšen označením „český Donald Trump“. Mají ti dva něco společného?
Ano, četl jsem to blahopřání. Píše tam, že má stejné myšlenky a tak dále. Zeman je ze zvolení Trumpa nadšen, to ostatně říkal i předtím. Samozřejmě.
A jsou ti dva v něčem stejní?
Jak říkají Angličané a Američané, „birds of the feather flock together“ (volně odpovídá českému přísloví vrána k vráně sedá, pozn. red.).
Jak jste prožíval oslavy svátku 28. října?
Nebyl jsem tady, bohudíky jsem byl v Bratislavě a položil kytici k pomníku Štefánika, na něhož se tu zapomíná. Byl jsem na konferenci…
Máte v sobě zakořeněno, že ctíte republiku a její instituce. Jinak byste býval šel na Hrad?
Asi nešel. Ano, ctím instituce, jsem v zásadě konzervativní člověk a vím, čeho je třeba si vážit a co ctít. To ale neznamená, že se musím podílet na všech oslavách.
Už je toho na vás ze strany Miloše Zemana moc?
Ano. Pro mě je toho už moc.
Co se týče kauzy neoceněného Jiřího Bradyho, věříte ministru kultury Hermanovi jeho verzi příběhu?
Ano, věřím spíše panu Hermanovi než těm jiným. Návrh na vyznamenání jeho strýce přišel z Nového Města na Moravě, a ne od něho. A pan Brady si ocenění zaslouží. Za to, co dělal v emigraci, a to, co zažil. To ho předurčilo k vyznamenání. Znám docela dobře prezidentskou kancelář i zvyky protokolu, protože jsem tu kancelář dva a půl roku vedl. Když pan Forejt panu Bradymu dvakrát zavolal, je mi jasné, že původní rozhodnutí bylo udělit mu medaili. Pan prezident to prostě změnil. Jinak by Forejt nevolal.
Když Daniel Herman odcházel z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), udělal z toho také skandál. Tehdy dokonce obvinil někdejší disidentku Petrušku Šustrovou, již dobře znáte, z normalizačních metod.
Podívejte se, on prostě nebyl rád, že ho sesadili, a rozčiloval se. To je pochopitelné. Nesledoval jsem tu záležitost tenkrát, upřímně řečeno, ale znám Daniela Hermana dlouho.
Bylo podle vás v pořádku, že přijal dalajlamu na ministerstvu?
Samozřejmě. Dalajlama je veliký duchovní vůdce, uznávaný na celém světě. O tom není pochyb. Proč by ho ministr kultury neměl přijmout?
Protože údajně měli ve vládě dohodu, že ho ministři nebudou přijímat oficiálně ve svých úřadech.
Nevím, jestli mezi nimi byla nějaká dohoda. Dohoda asi nebyla, nikdo nepřísahal, že dalajlamu nepřijme. Ale umím si představit, že ministr zahraničí a premiér mohli jiným doporučovat, aby se toho zdrželi.
Když jste byl šéfem diplomacie, nikdo dalajlamu na ministerstvu oficiálně nepřijal, ne?
Ale samozřejmě že přijal. Já jsem ho přijal, a dokonce vezl naším letadlem do Bruselu (stalo se tak v roce 2008 v době vlády Mirka Topolánka; Schwarzenberg dalajlamu pozval do Masarykova bytu v Černínském paláci, akce byla prezentována jako soukromá snídaně, pozn. red.). Já si, s odpuštěním, přece nenechám od nikoho říkat, koho přijmu na ministerstvu. To by mě ani nikdy nebylo napadlo.
Váš tehdejší premiér Petr Nečas už v roce 2012 prohlásil, že „moderní politická móda dalajlamismu. To znamená vzývání dalajlamy“ škodí českému exportu.
Nikdy od nikoho si nenechám takové věci nakazovat. Natož od zahraniční mocnosti! Já jsem tenkrát zastupoval ještě suverénní Českou republiku.
Není to přece jen tak, že musíme brát – jak říkal už tehdy Nečas – ohledy na naše ekonomické zájmy?
Máme brát ohledy, ale neznamená to, že máme zapírat své zásady! Dovolte, abych vás na něco upozornil. Račte se podívat na statistiky. Během mého období, kdy jsem neudělal žádný ponižující kotoul před Číňany, rostl náš export do Číny nejrychleji. Namísto kotoulu jsem si tehdy pozval paní velvyslankyni a řekl jí: „Ano, my uznáváme jednu Čínu, ale já přišel do politiky z oblasti ochrany lidských práv a ta jsou mou prioritou napořád a všude, tedy i v Číně.“ Přijmu duchovního vůdce dalajlamu, nikoli jako představitele Tibetu, ale samozřejmě je mi ctí a povinností ho přijmout.
Na těch statistikách měl jistě podíl i Petr Nečas svým prohlášením, nemyslíte?
Ten to řekl až potom. Ale víte co? Vy si myslíte, že nějakou čínskou firmu třeba jen v nejmenším zajímá postoj České republiky k dalajlamovi? Číňané jsou už tři tisíce let jedněmi z nejlepších obchodníků na světě! Jejich diplomacie možná vytváří dojem, že je to zajímá, vypouští čínského draka, ale to nemá s obchodem co dělat. Číňané kupují, co je pro ně výhodné. Samozřejmě si leckterý český exportér, jehož zboží neodpovídalo čínským představám, tenkrát stěžoval, že nemá úspěch, protože my nejsme dost vstřícní k Číně. Ale to nebyla pravda, Číňané si vybírají, co chtějí, co potřebují, co se jim hodí, a jiné věci je tolik nezajímají.
Zdá se, že teď jsme dost vstřícní. Jaký je váš názor na tolik diskutované pročínské „prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů“?
To bylo zbytečně ponižující. A ponížili jsme se zbytečně sami. Je to stará česká chyba – jednáme v předklonu.
Ministr zahraničí Zaorálek to ale označil za nutnost, protože on prý už předtím nějaké prohlášení vydal, a proto už musely přijít vyšší šarže: prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu.
Tu zásadní chybu udělal už tím kotoulem v Pekingu. To já nikdy neudělal a nic se mi za to nestalo.
Když tu byl čínský prezident na návštěvě, byl jedním z těch, kdo nejvášnivěji mávali tibetskou vlajkou, Miroslav Kalousek. Vy jste mu to věřil?
Zajisté. Stál jsem vedle něho. Kalousek má, jako každý člověk, své chyby. Má hubu jako břitva. Ale sám, protože je katolík, také bojuje za svobodu svědomí kohokoli na světě. Je vtipný, někdy cynický, lidé ho proto z mnoha věcí obviňují poněkud falešně. Jeho nejvíc rozčílilo, jak jsme se teď ponižovali.
Vlnu protestů proti „prohlášení čtyř“ ale nevedl Kalousek ani vy, vůbec ji nevedla TOP 09. Inciativu přebrali KDU-ČSL a STAN. Není to chyba TOP 09?
Podívejte se, to nebyla KDU-ČSL, ale hnutí STAN, které to organizovalo, a budiž mu to přáno, udělalo to velmi dobře. U nás ve straně byly různé názory, zda se 28. října má dělat demonstrace, nebo ne. A nakonec to trošku vyznělo jako předvolební akce jednoho prezidentského kandidáta.
Akce na Staroměstském náměstí tedy byla chybou?
Já to považuji za chybu. Ale to je jejich věc. Nebyl jsem tam, mělo to úspěch, jistě přišlo nejméně patnáct tisíc lidí, to je dobré. Ale já bych to udělal jinak. Rozhodně je nebudu odsuzovat, to ne, to je každého věc, jak to pojme.
Jak se vám vůbec zamlouvá zmiňovaný moderátor akce a prezidentský kandidát Michal Horáček, jenž je zatím vnímán jako hlavní protiváha Miloše Zemana?
Nevím, jestli bude hlavní protiváha. Podívejte, do těch voleb zbývá víc než rok. A jeden anglický politik právem podotkl, že v politice je týden dlouhá doba. Uvidíme, kdo se mezitím vynoří a postaví se v čelo té smečky. Je ale beze sporu, že volba prezidenta je prozatím největší valcha, kterou ten dotyčný podnikne, ať to bude kdokoli.
Myslíte tedy, že Horáček prezidentem republiky nebude?
Možné je všechno. Poté, co byl Trump zvolen v Americe, může být zvolen kdokoli kdekoli. Ale nevidím ho jako ideálního kandidáta a čekám, jestli se nevynoří nějaký silnější. Pozoruji to zpovzdáli.
Horáček musí na jedné straně logicky usilovat o podporu pražské kavárny a na druhé se od ní tak trochu distancuje. Tvrdí, že je proti migraci a nechce s nimi mít nic společného. Je to autentické, anebo je to od něho kalkul?
Myslím, že má poradce, kteří mu říkají, co má říkat.
V prohlášení Kroměřížské výzvy jsou i další jména potenciálních kandidátů, například Jiřího Pospíšila, Petra Koláře… Vidíte mezi nimi někoho, kdo by se do čela té „smečky“ postavil?
Já vám něco řeknu. Dle mého názoru, jak znám Miloše Zemana – pokud bude jakž–takž zdravý –, bude kandidovat. A on je podle mé zkušenosti protivník, kterého je potřeba brát vážně. Každý, kdo proti němu bojuje, musí mít hroší kůži. Uvidíme, kdo to bude. Ale jedině hroší kůže a pevná vůle mu pomohou vyhrát. Musí vydržet, když ho budou pomlouvat, že znásilnil tříletého jezevčíka nebo se pokusil ukrást svatováclavskou korunu. To musí přejít, takhle to prostě probíhá, musí si zvyknout. Budou různé podrazy a pomluvy a tak dále. Takový, který se Zemanovi postaví, musí žít jen tím, že chce Zemana porazit, jinak to neuhraje.
Lze Zemana porazit?
Každého člověka lze porazit.
Vám se to nepodařilo.
Ano, to víme všichni. Dělal jsem samozřejmě také chyby.
Z nich jste si jistě vyvodil závěry a poučení. Můžete svému následovníkovi poradit, jak Zemana porazit?
Chtěl jsem tehdy vést slušnou volební kampaň. Nevytáhl jsem na Zemana všechny jeho aféry jako Bamberg (1998, pozn. red.), Olovo (2000, pozn. red.) a tak dále. To asi byla chyba. Měl jsem být mnohem tvrdší a takovými věcmi z jeho minulosti na něho útočit. To je pravda, byla to moje chyba. Můj následovník musí dobře promyslet, jak dostat to Zemanovo pevné voličské jádro, co je na severu, jak se dostat mezi ty staré lidi, kteří ho volili. Mě volili mladí lidé a jeho důchodci. Jenomže důchodci chodí k volbám spolehlivě, zatímco mladí ne. Když se na to podíváte, tenkrát mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby sněžilo, a tak mi ubylo voličů. Jeli do Špindlu na snowboard. Několik set tisíc lidí jsem tak ztratil a to byla jeho výhoda. S tím ale musí kandidát v kampani počítat.
Když vaše doporučení shrneme, měl by prezidentský kandidát na Zemana tvrdě útočit a vytáhnout cokoli?
Řekl bych slušně, ale mnohem tvrději. A zaútočit na pevnosti protikandidáta.
To dělají třeba právě signatáři zmiňované Kroměřížské výzvy nebo stálí členové takzvané pražské kavárny. Jenže tím Zemanovi spíše pomáhají. Když byl teď okolo 28. října pod největším tlakem, stačil pořad Jana Krause, srocení všech těch lidí na pódiu a vnímání veřejnosti se začalo otáčet. Nejsou lidé jako Jan Ruml nebo Michael Kocáb v tom boji spíše kontraproduktivní?
To nejsem schopen posoudit.
Vypadá to ale, že když někde proti Zemanovi vystoupí Kocáb nebo Ruml, prezident tím získává automaticky body, ne?
Nevím, jestli to spolu přímo souvisí. Samozřejmě lidé identifikují Michaela Kocába i Honzu Rumla s událostmi před více než dvaceti lety. Ale to nebyla nejhorší doba, popravdě řečeno.
Pojďme k TOP 09, jejímž jste čestným předsedou. Ve volbách do krajů a do Senátu jste dopadli špatně, opět jste ztratili voliče. Proč tomu tak bylo, když tentokrát nesněžilo jako mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby?
Lidé vůbec nešli k volbám. V celé republice jich šlo patnáct procent a to je strašné. A pochopitelné, protože jsou nasraní na všechny politiky včetně nás. Považují navíc krajské volby za nezajímavé a nejdou k nim.
Patnáct procent lidí hlasovalo ve druhém kole senátních voleb, v těch krajských to bylo třicet čtyři procent…
To je taky mizerný, pardon. Ale skutečnost je, že jsme neuspěli, a to z různých důvodů. Musíme být prostě lepší.
Když už v krajských volbách kandidáti za TOP 09 uspěli, vytvořili někteří koalice s hnutím ANO arcinepřítele Andreje Babiše. Jak se na to díváte?
To mě tak moc neudivuje. Na provinční úrovni jsou roztodivné koalice. Částečně z nutnosti vůbec nějakou vytvořit, částečně tam fungují letité osobní vztahy. A někdy to prostě vyžaduje realita. To nikomu nevytýkám. Máme teď velmi groteskní krajské vlády. Když se zamyslím nad tím, že v Ústí spolupracují okamurovci s komunisty a socialisty, tak to je taky krásná soustava.
Miroslav Kalousek na to zareagoval tím, že vyzval ODS a KDU-ČSL k předvolebnímu spojení proti Babišovi, ale Pavlem Bělobrádkem byl odmítnut. Chápete Bělobrádkovy pohnutky?
Já pana Bělobrádka mezitím neviděl, byl jsem zrovnu jako předseda zahraničního výboru v Albánii, musím totiž také dělat svou práci, už nejsem předseda strany. Ale všude, kam jsem vyrazil do krajů, by právě toto spojení chtěli. Obávám se, že kvůli ješitnosti vůdčích politiků se to nepodaří. Mají rozpory, to je samozřejmé, o tom nechť nejsou pochyby. Ale že bychom měli více spolupracovat, to je pravda. A že je pan Bělobrádek naštvaný na pana Kalouska vzhledem k jejich společné minulosti, je zjevné.
A lze se mu divit, když Kalousek pomohl KDU-ČSL, původně vlastní straně, mimo parlament?
Proč Kalouska nemají rádi, je jasné. Nicméně i člověk odlišného politického názoru může mít rozumné nápady, tak jen prosím, ať se nad tím zamyslí. Ale je to jejich věc.
A do toho se vaše strana minulý týden oficiálně dohodla na rozchodu s hnutím Starostové a nezávislí…
To jsem čekal. Podívejte se, Starostové jsou, jako byli vždycky lidovci. Je pro ně potřebné spojení na vládu a ministerstvo financí. Aby vesnice měla obchvat, novou čističku, novou školu, jsou závislí na vládě. A tudíž mají pochopitelnou inklinaci k vládním stranám.
Zaslechli jsme, že za funkcionáři STAN chodili členové TOP 09. Prý si přáli, aby Starostové řekli něco ve stylu: Zůstaneme s vámi, ale musíte se zbavit Kalouska. Údajně by to rádi udělali. Cítíte takovou náladu v TOP 09?
Nic takového jsem neslyšel, nevím, kdo vám to říkal. Nic o tom nevím.
Nebylo by rozumné se Kalouska zbavit?
Zaprvé to tak nefunguje. Zadruhé bych řekl, že největší politickou chybou, kterou můžete udělat, je podrobit se vydírání. Sotva člověk jednou podlehne, vydírání se stupňuje.
Pokud se STAN skutečně dohodne na vytvoření předvolebního bloku s lidovci, budete tento blok vnímat jako potenciálního vládního partnera pro Babišovo ANO?
Ještě uvidíme. Jestli vznikne blok a jak bojovný proti Babišovi bude, protože i u lidovců má Andrej Babiš své lidi, jak známo.
Vraťme se ke státním oslavám. Tento rozhovor vychází v týdnu, v němž si připomeneme 17. listopad. Pražský Albertov si zarezervovali studenti, očekávají se další protesty proti Zemanovi. Zúčastníte se těch oslav?
Ještě uvidím. Ale když se na mě podíváte, já už dávno opravdový student nejsem.
Myslíte, že se zopakuje akce s červenou kartou pro Zemana?
To nevím. Doufám, že budou mít nové nápady.
Zaslouží si Miloš Zeman červenou kartu?
Podle mého názoru ano. Jako ministerský předseda byl dobrý, to je jiná věc, ale jako prezident – to je tragédie.
Ještě vás neopustila myšlenka kandidovat za TOP 09 v parlamentních volbách 2017 v Praze?
Já vám něco řeknu. Jediné, co mě zastaví, by mohla být nějaká vážnější nemoc. To ale nikdy nevíte, zvláště v mém věku.
Pavlína Wolfová, Petr Kolář
zdroj: Týden, 14. 11. 2016
