Předseda zahraničního výboru Sněmovny a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg vyslovil v rozhovoru pro Právo obavy, že nový prezident Donald Trump řídí Spojené státy jako stavební firmu. Řekl také, že zákaz vstupu uprchlíkům do USA považuje za nelidský.
Co říkáte razantnímu nástupu Donalda Trumpa?
Je to zajímavé pozorovat. On ve skutečnosti vede Spojené státy jako vlastní podnik, jako svou stavební firmu. Když ve vlastním podniku vidím, že je nutné udělat nějaké kroky, tak mohu ráno začít vydávat povely, vyhodit ředitele, který nedělá, přemístit ostatní vedoucí atd. To jsou při sanování podniků osvědčené kroky. Jestli je to v politice tak úplně možné, o tom mám velké pochyby. Nevím, jestli tak razantní přístup bude dlouhodobě možný, a také počítám, že to vyvolá velké protivenství. O tom nebudiž pochyby.
Ohrozí jeho razantní kroky stabilitu světa?
Pokud nějaká stabilita světa existuje, tak to pro ni příliš příznivé nebude.
Jak hodnotíte Trumpův zákaz vstupu na území Spojených států uprchlíkům z muslimských zemí, z kterých hrozí terorismus?
S odpuštěním, já jsem starý bojovník za lidská práva. Pro mě je toto nepřijatelné. Nemohu říci, když jsou ti lidé ohroženi na životě, že je nepřijmu, protože jsou z toho a toho státu. To je nelidský přístup.
Spousta politiků ale Trumpovy kroky schvaluje a navíc říká, že by se tím měla Evropa inspirovat.
Ano. Znám jednoho výrazného českého politika, který toto káže. Ale já se celý život zabývám lidskými právy, tak to na stará kolena neopustím. Trvám na tom, že lidi, kteří jsou na životě ohroženi – opravdové uprchlíky –, máme přijmout. Doufám, že díky vnitřnímu tlaku ve Spojených státech, protože je tam spousta lidí, kteří již v minulosti ukázali velikou solidaritu vůči všem uprchlíkům na světě, nakonec zvítězí zdravý rozum.
Ve Spojených státech máte známé a přátele. Jak na Trumpa pohlížejí?
Někteří jsou trumpovci, ale většina je vůči němu skeptická, a dokonce i republikáni, které znám.
Jak hodnotíte novou politiku USA k Rusku? Vypadá to, že Trump najde s Vladimirem Putinem víc porozumění.
Já si vzpomínám, když se stal americkým prezidentem George Walker Bush a setkal se s Vladimirem Vladimirovičem v Lublani. Pak pravil, že se mu podíval hluboko do očí a říkal, že viděl, že se s ním dá jednat. Víme, jak to skončilo. Pak přišel Obama a zvěstoval, že se musí vytvořit lepší vztahy s Ruskem, že ničivá politika konfrontace se musí opustit, a viděli jsme, jak to dopadlo. Takže se necháme překvapit.
Trump začal s Putinem jednat o Sýrii. Mluví se o tom, že tam vytvoří společně s Tureckem bezpečnostní zóny. Lze čekat, že to přinese nějaké výsledky?
Možná že se domluví. Ale těžko říci, protože každý tam má své zájmy, ale nesmíme zapomenout, že všechny ty mírové dohody tam jsou dělány jako účet bez hospodského. Jsou tam různé ozbrojené skupiny a ty mají své představy. Nejsou řízené ani Washingtonem, ani Moskvou. Mají své zdroje nezávislé od těchto velmocí, protože tam se činí Tataři, Turci, Íránci atd. A všichni jim do té polévky plivou. Jednání v Astaně, jak známo, také nepokročila, Sergej Lavrov oznámil, že jednání v Ženevě se musí posunout. Na to sedí staré české přísloví: Ono se řekne semenec, ale zkuste ho zobat z flašky.
Trump kritizuje evropské státy NATO, že nepřispívají dost do společné kasy na obranu, a říká, že když to tak půjde dál, Spojené státy kolektivní obranu již dotovat nebudou. Ohrozí to bezpečnost v Evropě?
To je jediná věc, v které s ním souhlasím. Západní Evropa, která je od 50. let pod americkým deštníkem, soustavně snižovala svůj podíl na obraně a spoléhala se na Amíky. Což jim částečně vyhovovalo, protože mohli sami rozhodovat. Když jsme my vstoupili do Aliance, tak jsme tento přístup přijali, kromě těch, kteří jsou přímo ohroženi, jako jsou Estonci. To ale není možné, protože nemůžeme očekávat, že nás bude někdo bránit. Proč by měl? To je náš úkol, my se musíme postavit na vlastní nohy a postavit evropské síly, aby byly dostatečné. Možná že Evropa nedává méně než Spojené státy, ale je to naprosto nekoordinované. Od norské přes českou po italskou armádu, každá si to dělá po svém, a přitom je obrana velice drahá záležitost. Měli bychom se konečně domluvit a společně dělat armádní nákupy, ale než na tuto jednoduchou myšlenku Evropané přijdou, tak to chvilku potrvá.
Britové po brexitu svou pozornost otáčejí k Americe, není to začátek konce spolupráce i ve věcech obrany?
Jedna věc je hospodářství a druhá věc je bezpečnost. Britové se silně účastní vojenských akcí na Baltu a je jasné, že v otázkách obrany se dál budou účastnit. V tomto je určitě na Brity spolehnutí.
Nenastartoval brexit erozi Evropské unie? Rakouské vládní strany se nyní domluvily, že omezí pracovníkům z unijních zemí přístup k pracovním místům.
Podle mého s tím Rakušané v Unii narazí a budou mít s prosazováním takového nápadu potíže.
Nedá se čekat, že k takovým nápadům přistoupí vícero států a že se EU bude víc rozkližovat?
Nevylučuji jakoukoli blbost. Ale myslím, že Rakousku to nemůže projít, protože buď jsou členy Unie, nebo nejsou. Ale Rakousko je před volbami a i u nás se před volbami říkají různé blbosti. Nevidím však způsob, jak by mohli v Rakousku zakázat přístup pracovníkům z EU. Myslíte, že Rakušanům Unie dovolí to, co nedovolila Anglii?
České ministerstvo zahraničí má problém, v minulých měsících se hackerům podařilo dostat k jeho elektronické korespondenci.
Slyšel jsem o tom. Naštěstí nebyli ti hackeři taková móda, když jsem byl na ministerstvu ministrem já.
Ministr Zaorálek uklidňoval, že ti útočníci se nedostali k žádným utajovaným informacím. Ptám se vás jako bývalého ministra zahraničí, může to být pravda, aby s tisícovkami dokumentů neuniklo nic tajného?
Řeknu to takto, snad se do ničeho nedobyli, ale že je tam potenciálně velké nebezpečí, to ano. Když ozbrojený muž prochází vaším bytem, tak vás ještě nezabil a vaši dceru ještě neznásilnil, ale má k tomu větší možnosti, než když je před barákem.
TOP 09 zveřejnila svůj dlouhodobý program. Zaujalo mě, když váš předseda Kalousek řekl, že díky vašemu programu byste dokázali do roku 2030 zajistit v Česku životní úroveň, jaká je v Německu. Není to trochu přehnané?
Podle mého je to reálné, pokud bychom dělali, co bychom měli. Jsme vysoce průmyslová země, máme šikovné lidi, exportujeme do celého světa. Máme všechny předpoklady, abychom to opravdu zvládli, ale podle osvědčeného receptu to také můžeme zase všechno zkazit.
Jak odhadujete šance TOP 09 na úspěch v říjnových volbách do Sněmovny? Podle průzkumů to není slavné.
Ty k nám toho času nejsou příliš příznivé, ale jak říkal Winston Churchill, věřím pouze těm průzkumům, které jsem sám zfalšoval. Ale možná je to pravda a není to pro nás dobré. Doplatili jsme na naši konzistentní politiku ve třech věcech. Zaprvé jsme důsledně proevropští, zatímco ostatní strany si demagogicky libují v tom, že za vším špatným stojí Brusel, ale ne ony, i když tady samy vládnou. Zadruhé máme velmi jasné stanovisko k uprchlíkům a nepodílíme se na štvanici vůči muslimům a všem ostatním. To nám škodí. A zatřetí jsme měli smůlu, že jsme byli u vlády, když byla finanční krize a všichni v Evropě museli šetřit. Teď ekonomika v celé Evropě šlape a mohou se rozdávat peníze. To vše nám uškodilo. O tom nebudiž pochyby. Ale myslím, že výhledově lidé ocení konzistentní stranu, která se drží toho, co říká, a nemění stanoviska podle nálady obyvatelstva. Vždy asi budeme menší strana, ale myslím, že nás nakonec lidé ocení.
Myslím ale, že lidi program Antibabiš neoslovuje. Nebylo nerozumné, když Miroslav Kalousek dlouho před volbami řekl – s Andrejem Babišem do vlády nikdy?
Nejen že by to bylo nemorální, ale také by nám určitě uškodilo, kdybychom plavali ve stejném bazénu se žralokem.
Ale neškodí vám spíš to, že z Babiše děláte takového démona? Lidé si říkají, Babiš není zas tak zlý, jak ho ti topáci malují. A přirozeně vám pak nevěří. Nepřeháníte to?
Lidé zatím nepřišli na to, co tu dělá a co ví každý sedlák. Já jsem dělal v zemědělství 35 let a vím, že je to odvětví, které je nanejvýš závislé na státu a dotacích. A ty rozdává ministerstvo financí a náš ministr financí je zároveň největší zemědělec této země – on již překonal výkon naší rodiny v 18. století (Schwarzenbergové patřili před 200 lety k největším vlastníkům půdy a hospodářům v českých zemích – pozn. red.).
Pravici se v Česku nedaří již delší dobu. Neukazuje se, že tu byla silná jen po revoluci, ale že Češi jsou spíše levicoví a rovnostářští?
To je možné. Ale podle mého to jde ve vlnách. Po určitém čase budou unaveni a zase budou volit pravici. To se střídá ve všech národech, což je docela rozumný vývoj, protože když dlouho vládne jeden, tak to není rozumné.
Říkáte, že Trump chce zemi řídit jako firmu, podobně mluví Andrej Babiš. Myslíte, že je to fenomén, který svět v nejbližší době čeká? Nestáhne se demokracie, jak ji známe, do pozadí a nenastoupí vládci s pevnou rukou?
Počkejte. Demokracie se nestahuje, ale my ji opouštíme, když za ni nebudeme bojovat. Za demokracii a svobodu musí každá generace znovu bojovat. Je naivní si myslet, že jsme navždy zvítězili v roce 1989; musíme znovu bojovat, protože nesvoboda přichází vždy z jiné strany.
Není to stejné jako se střídáním levice a pravice? V historii to tak bylo, že byl čas lidovlády a čas tyrana.
Já ale tady žádného tyrana nechci. Když už, tak vojáka. Jako byl generál de Gaulle. A ten si velice vážil ústavy, a když prohrál, tak odstoupil.
Ptám se, jestli se nedostáváme do historického zlomu, kdy demokracii bude střídat vláda pevné ruky?
To nebezpečí tady je a vidím ho. Ale my se tomu musíme postavit. Závisí to jenom na nás. Ono samo se to nestane. To je nešťastný český výraz: ono se… Houby. Je to tak, že to my uděláme nebo neuděláme.
Miloš Zeman se v nejbližší době rozhodne, zda bude obhajovat prezidentský post. Měl by do toho podle vás znovu jít?
Je trochu falešné se mě na toto tázati, protože můj názor je jasný dlouhodobě. Také nevím, jaký je jeho zdravotní stav. Pro tento úřad je zdraví velmi důležité. My jsme několikrát trpěli pod tím, když prezident byl oslaben ze zdravotních důvodů. Dvakrát to bylo za prezidenta Beneše v letech 1945 a 1948. Masaryka donutili k poslední volbě v roce 1935 a pak už sám nemohl ani podepisovat. Také Hácha v úřadu těžce onemocněl sklerózou. Já bych byl proto, aby přišel někdo z mladší generace, aby mu bylo padesát šedesát.
Vy jste si to nerozmyslel?
Nechci tady dědkokracii.
Koho budete podporovat? Zaznamenal jsem, že v TOP 09 má příznivce bývalý předseda akademie věd Jiří Drahoš.
To je úctyhodný člověk, kterého si velice vážím. Byl to dobrý šéf akademie. Uvidíme, jestli ukáže dravost, která pro získání tohoto úřadu je nutná. Člověk, který kandiduje na prezidenta, musí stoprocentně chtít a bojovat. Jít do toho se vším a pak se to může podařit. Bude také mít zřejmě tvrdého protivníka, takže bude muset mít hroší kůži.
Jak jste na tom se zdravím?
Stejně jako prezident pajdám. On z cukrovky, já kvůli artróze. A taky jsem jako on ohluchl. Pánbůh to na mě seslal, abych se na prezidenta nevytahoval. Jinak se mám dobře. Ale jistě znáte, jak se říká, že když se po padesátce ráno probudíte a nic vás nebolí, tak jste asi mrtev.
Trvá stále tedy vaše přesvědčení, že budete na podzim kandidovat do Sněmovny?
Určitě.
Budete dělat v ulicích kampaň?
No jasně, a když budeme mít vlastního kandidáta na prezidenta, tak za něj taky budu bojovat.
Letos v prosinci vám bude osmdesát let. V tomto věku lidé užívají důchodu, proč vy ne?
Já vám něco řeknu a bude to znít poněkud divně, ale do politiky jsem šel, protože mám lidi poněkud rád. Zajímá mě se s nimi setkat a slyšet jejich názory, diskutovat. I když mi jdou někteří lidi na nervy, ale přece jenom je mám rád.
Oldřich Danda, redaktor, Právo
zdroj: Právo, 4. 2. 2017
