Před sebou má poslední tři týdny v čele TOP 09. Ale jeho odcházení z politiky bude trvat ještě pár let, během nichž chce Karel Schwarzenberg kandidovat jako pražský lídr do Sněmovny a předávat úkoly mladším. „Dědkokracie“ prý jeho straně nehrozí. „Kdybychom náhodou Kalousek a já zahynuli při automobilové nehodě, už nemám obavy, že by tady zbyla prázdnota,“ tvrdí.
Máte za sebou dva roky v opozici. A zřejmě další dva před sebou. Jak byste svou stranu ohodnotil?
Prozatím si nevedeme špatně. Přiznávám, že se mi více líbilo, když jsme byli ve vládě. Jak řekl jeden slavný německý sociálnědemokratický politik, být v opozici je na hovno. Ale máme naprosto jasné stanovisko, například v tom, že jsme proevropští. Taky musíte přiznat, že Kalousek se jeví jako nejlepší polemik a řečník v Poslanecké sněmovně, což je docela výkon. A myslím, že když je to nutné, jsme jako opozice pozitivní.
Když říkáte, že si jako opozice nevedete špatně, čím si vysvětlujete, že vám preference v průzkumech dlouhodobě klesají?
V politice musíte mít stejně jako v životě taky trochu štěstí. A současná vláda ho má. Tak jako nás postihla hospodářská krize, za kterou jsme nemohli, a občané nám vytýkali, že byla vyšší nezaměstnanost a hospodářství klesalo, teď ekonomika - opět nezávisle na vládě - roste. Je nízká nezaměstnanost, lidé víc vydělávají a to mluví ve prospěch současné vlády. To, že nejdůležitější noviny a některé rozhlasové stanice patří šéfovi jedné koaliční strany, vládě také prospívá. A teď preference stran ovlivňuje uměle vyvolaná hysterie kolem uprchlíků, aby z toho různí politici těžili. Když se přitom podíváme, kolik jich k nám přišlo, je to směšné. Teď z toho více těží ODS, která je proti uprchlíkům. Ale my si zachováme své stanovisko. Nejsme tady, abychom hájili líbivé názory, ale svoje zásady. A to se v běhu na delší trať vyplatí.
Od posledních sněmovních voleb uběhly dva roky a zatím to nevypadá, že by se vám vaše postoje vyplácely.
Držím se starého arabského přísloví: Máš-li nepřítele, posaď se v klidu na břeh řeky a jeho mrtvola vyplave. Neznervózňovat, dělat poctivě svoji práci, zastávat své stanovisko, jevit se jako strana, na kterou je v jejích postojích spolehnutí, to je cesta.
Kdy jste se rozhodl, že už u toho nechcete být jako předseda strany?
Zaprvé, nejsem velký spolkař. Celý život to byla moje slabost. Schůzování, předsednictva mě vždycky nudily, o konci jsem uvažoval už delší dobu. A zadruhé, jsem přece jenom už bohužel trochu pokročilého věku a myslím, že ten přechod by neměl být zlomem, nýbrž pozvolným předáváním jedné věci za druhou. To bude proces na několik let. Nemáme tady mít dědkokracii, měli by nastoupit mladší.
Nebudete si ale tak trochu odporovat, když hodláte za dva roky, krátce před svými osmdesátými narozeninami, kandidovat za TOP 09 do Sněmovny jako pražský lídr?
Podívejte, je na voličích, jak rozhodnou. Budu se angažovat a uvidíme. Kdybych věděl, že na to nestačím, tak za mě naskočí někdo jiný. Ale zatím mi zdraví celkem slouží, až na kolena a hluchotu.
Co vás na politice stále tak baví?
Jsem z předválečné generace, od dětství nám bylo vtloukáno, že člověk má sloužit vlasti. Dnes to zní kýčovitě a blbě, ale tak to bylo. V člověku zůstávají myšlenky z ideálů jeho mládí. A mimo to mě motivuje zlomyslnost vůči některým našim politikům.
Byl jste vždy nepřehlédnutelnou tváří volebních kampaní TOP 09, hrál v klipech, zval voliče na pivo, bude to za dva roky stejné?
Všem spolustraníkům jsem sdělil, že s nadšením půjdu do volební kampaně. I z osobních důvodů, vždy mě to víc těšilo než vnitrostranické schůzky. Já se na každou kampaň těším.
Zase budete mít na hlavě číro?
Ne, budeme mít jiné nápady, člověk se nesmí opakovat.
Ale chápu to správně, že budete výrazným prvkem kampaně?
Ano, doufám. Když nezblbnu, budu výrazným prvkem.
Proč TOP 09 za ta léta nevygenerovala vedle vás a Miroslava Kalouska, dvojice zakladatelů, někoho dalšího, kdo by kandidoval na předsedu?
Proč nikdo nechce kandidovat proti nám? To se musíte zeptat ostatních. Ale máme několik mladších lidí, v které mám docela velkou důvěru.
Které máte na mysli?
Marek Ženíšek, Helena Langšádlová, velmi mladí pražští politici Markéta Adamová a Jiří Koubek, také v krajích nám dorůstají nadaní politici. Kdybychom náhodou Kalousek a já zahynuli při automobilové nehodě, už nemám obavy, že by tady zbyla prázdnota. To je také jeden z důvodů, proč s dobrým svědomím odstupuji. Jako starý lesník vím, že včas musíte odstranit starší stromy, aby se mladší dostaly do světla.
Na druhou stranu, jak Jiří Koubek, tak Markéta Adamová zatím nemají ambice kandidovat na předsedu strany.
Je to na nich a svědčí to o jejich moudrosti, že si ještě pár let počkají a naberou zkušenosti. Vždyť jim nic neuteče.
Naopak to vypadá, že TOP 09 utečou Starostové a nezávislí. Pro krajské volby v příštím roce jste si sice spolupráci nedomluvili, ale přesto se čekalo, že alespoň v některém kraji spolu půjdete. Proč to nikde nevyšlo?
To se zeptejte krajských politiků. Odmítám zasahovat do městských a krajských voleb, to je vždycky lokální problematika. Jak někdo správně řekl, všechny volby jsou lokální, ale krajské a městské obzvlášť. Tam nejde o velké zásady, ale o to, jestli povládne Ferda, nebo Pepa, jestli bude obchvat v Čimicích na východní, nebo západní straně. A do toho se člověk míchat nemá.
Rok po krajských jsou sněmovní volby. Miroslav Kalousek už říkal, že jestli Starostové hodlají pořádat výběrové řízení na nového politického partnera, tak se ho účastnit nebudete. Je tedy vaší spolupráci konec i na celostátní úrovni?
Je to na nich, jak se rozhodnou, ale skutečně se nebudeme předvádět. Do voleb jsou dva roky a v politice je i týden dlouhá doba. Já jsem ke spolupráci velmi otevřený, myslím, že fungovala dobře. Je pravda, že zásadním zájmem Starostů byla otázka větší daňové výhodnosti a finančního vyrovnání, a to jsme v minulé vládě splnili. Pochopitelně pro mnohé je teď lákavější spojit se s nějakou stranou, která je ve vládě.
Nemyslíte, že vás Starostové tak trochu zneužili? Když byl Miroslav Kalousek ministrem financí, tak jste se jim hodili, teď to vypadá, že vás vymění za jiné.
Já jim to nevyčítám. Každý starosta musí shánět prachy, aby vůbec mohl splnit svoje úkoly. Jinými slovy, musí být poblíž vemena, poněvadž bez dojení se neobejde. A my jsme teď od vemena vzdálenější, tak jsme pro ně méně zajímaví.
Ale co když TOP 09 za dva roky ztratí zajímavost i pro voliče? Teď vás povede Miroslav Kalousek, což je politik, který budí podle průzkumů nejvíc negativních emocí ze všech.
Budí. Ale něco vám řeknu, v posledním roce, asi proto, že je teď lídr opozice, zaznamenávám vůči němu víc a víc pozitivních hlasů. Dřív byli proti němu skoro všichni negativní, ale obrací se to a je celkem jedno, jestli se o tom bavím s lidmi v politice, v hospodě, nebo jinde.
Je pravda, že dřív bychom Miroslava Kalouska asi těžko viděli třeba na hudebním festivalu v Trutnově, kam jezdil Václav Havel. Byla to součást jeho nové role?
Ne. Ten Trutnov jsem mu poradil, protože jsem byl v lázních a nemohl jsem. Tak jsem ho poprosil, jestli by nemohl pozdravit moje staré kamarády. On tam jel a byl úplně nadšený. Každému člověku se někdy otevřou nové obzory. Zaznamenávám u něho také mnohem silnější zájem o lidská práva. On se prostě vyvíjí. A k lepšímu. I já se vyvíjím, i když je mi přes sedmdesát, pořád poznávám něco nového.
Co jste naposledy poznal nového?
Ukrajinu, Majdan. A nadšení tamních mladých lidí. To byl poznatek. Taky jaký byl rozdíl ve vývoji zemí, které byly součástí Sovětského svazu, a těch, které byly v socialistickém táboře, ale nebyly součástí svazu.
Jak se vám líbilo 28. října předávání státních vyznamenání v režii prezidenta Miloše Zemana?
Takový kýč, až to bylo strašné! Netušil jsem, že v roce 2015 bude vyznamenán předseda plánovací komise. Pak Ladislav Štaidl. O vdově po Pelikánovi, kterého jsem měl docela rád, nemluvím. Ten výběr byl opravdu jedinečný. Na druhou stranu velice chválím, že byl vyznamenán František Kriegel, to bylo správné rozhodnutí.
Začátkem 50. let byl ale součástí toho nejtvrdšího totalitního establishmentu.
Ano, ale pak se zachoval statečně. Každý se v životě může mýlit a on o tom taky nemlčel. Potěšilo mě také, že dostal vyznamenání ten statečný kluk, co zachránil spolužačku.
A proč podle vás Miloš Zeman ocenil normalizačního ministra zemědělství Miroslava Tomana?
Asi staří kámoši? Nevím. To už bylo trošku moc.
Štve vás, že jsme jako společnost méně ostražití k dění před listopadem 1989?
Není to tak vzácný fenomén. Pamatuji si, že i v Rakousku a Německu bylo období, kdy se lidé shovívavě dívali na období nacismu. Když jsem jako osmnáctiletý dělal praxi v jednom rakouském revíru, dřevorubci a hajní tam sloužili většinou ve wehrmachtu a vyprávěli, jaká to byla hrůza, kolik jich padlo, kolik jich odešlo se zraněními, jak jim umrzly prsty na nohou. Mezitím se z nich stali stejně staří dědci jako já a vyprávějí, jaké to bylo dobrodružství, kamarádství a podobně. To je lidská nátura, minulost je růžovějším a růžovějším světem. Když takhle vzpomíná starej dědek, jak pracoval v kolchozu a teď už dlouho ne, pánbůh s ním, ale když jste v čele státu, je to na pováženou.
Ondřej Leinert
zdroj: Mladá fronta DNES, 4. 11. 2015. str. 12
