Článek pátečního Práva o tom, že Státní pozemkový úřad (SPÚ) nechává z obezřetnosti, aby nebyly prolomeny Benešovy dekrety, přezkoumávat restituční nároky církevních řádů, vyvolal bouři.
Část politické scény strategii SPÚ podporuje, jiná zase varuje před tím, aby úřady církve nešikanovaly. Podle šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga jsou úřady zbytečně opatrné. „Úřad to blokuje jen proto, aby mu nevyčítali, že těm flanďákům něco předčasně vydal,“ řekl včera Právu. Podle něj se Benešovy dekrety nemohly týkat řádů. „Majetek nevlastnili jednotliví mniši, ale řád, a ten žádnou národnost nemá,“ dodal.
Pozemkový úřad má např. pochybnosti o nárocích benediktinů z Broumova na Náchodsku, protože mají v ruce rozhodnutí ministra zemědělství Júliuse Ďuriše z roku 1946 o tom, že jejich majetek má podlehnout konfiskaci na základě Benešových dekretů.
Schwarzenberg to rozporuje. „Ďuriš byl komunistický ministr zemědělství, a ten nechal konfiskovat vše, co bylo možné, ale neodpovídalo to ani zákonným předpisům, ani dekretům prezidenta republiky,“ podotkl.
ČSSD naopak úředníky podporuje. „Trváme na důsledné kontrole státu při církevních restitucích a odmítáme jakýkoli nátlak církví na urychlené vydávání majetku bez doložení potřebných dokladů,“ reagoval šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Narážel na výrok kancléře Suverénního řádu maltézských rytířů Johannese Lobkowicze, který k pochybnostem SPÚ řekl Právu: „Když ukážeme jednoznačné dokumenty a oni nebudou chtít vydávat, tak budou mít na pozemkovém úřadu problém. Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat.“ Podle Sobotky bude ČSSD po volbách usilovat o výrazné snížení finančních kompenzací státu za nevydaný církevní majetek tak, aby náhrada byla přiměřená a spravedlivá.
Bývalá koalice prosadila zákon, podle kterého bude vydán majetek za 75 miliard korun, a za ten, co vydat nelze, vyplatí stát během třiceti let náhradu 59 miliard, což se započtenou inflací činí až 96 miliard korun.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nechtěl práci úřadů ani reakci Lobkowicze hodnotit.
„Musel bych mít více informací, abych mohl odpovědně posoudit, jestli je to jenom opatrnost úřadů, nebo úmyslná obstrukce,“ řekl Právu. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek chápe, že jsou úřady opatrné. „Pokud někdo nárok církví zpochybní, tak musí rozhodnout soud. Rozumím ale i řádům, že když jsou přesvědčeny, že jsou v právu, tak je to rozčiluje.“
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš si myslí, že církevní majetek měl stát již dávno dát do speciální agentury a ze zisku financovat církve. K rozhodnutí ČSSD přehodnotit výplatu náhrady je skeptický. „Jednou reprezentanti našeho státu rozhodli, tak bychom to měli respektovat,“ uvedl Babiš.
Odpůrci církevních restitucí z řad několika sdružení vyzvali vládu Jiřího Rusnoka, aby předložila zákonné opatření o pozastavení účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.
Reakce úřadu vlády byla podle jedné z iniciátorů výzvy, spisovatelky Lenky Procházkové, záporná. To v pátek potvrdil premiér Rusnok.
„Subjekty, které přišly o majetky v důsledku kolaborace s nacistickým režimem, se cítí oprávněny požadovat tyto majetky zpět. Pilíře majetkových práv státu, hanlivě označované jako vyhaslé Benešovy dekrety, jsou plíživě odstraňovány,“ uvedli autoři ve výzvě.
Úřad vlády pisatele upozornil, že zákon je účinný a legislativní postup by byl složitější. Vyrovnání státu s církvemi je navíc politickým tématem, které nemůže řešit vláda v demisi, uvedl.
S tím se ztotožnil Rusnok. „To vylučuji, to rozhodně není možné zákonným opatřením,“ řekl v ČRo
Právo, 7. 10. 2013, rubrika: Titulní strany, str. 1
