Schwarzenberg: Jedná se zásadní rozhodnutí

Václav MORAVEC, moderátor

Pozvání do Otázek přijal muž, který podle prezidenta není schopen přijmout jeho nabídku ke spolupráci a pomoci. Ministr zahraničí, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Vítejte po čase v Otázkách, přeji hezký dobrý den.

Dobrý den přeji.

Přiblížil se, pane ministře v uplynulém měsíci kompromis ve sporu mezi vámi a prezidentem Milošem Zemanem o jmenování velvyslanců?

Já jsem nic v tomto směru nevypozoroval.

Nepřiblížil tedy?

Jak říkám, nic jsem neviděl v tom směru.

Jinak řečeno jste špatný pozorovatel, nebo skutečně se ten kompromis nepřiblížil?

Já o žádném možném kompromisu toho času nevím.

Protože ho nechcete, nebo je nemožný?

Poněvadž zde nejde o kompromis. Jde o zásadní rozhodnutí, jestli je to prezident republiky, který jmenuje velvyslance, toho času dle Ústavy je pouze pověřuje, nikoliv jmenuje. Jmenuje je vláda na návrh Ministerstva zahraničí. Pan prezident by si přál, aby on je jmenoval. A o to to celé jde. A tudíž tady je těžko dosažitelný kompromis.

Slavnostní okamžik, deník Právo v pondělí oznámil, že prezident Miloš Zeman podepsal Ministerstvu zahraničí velvyslance pro misi v Bhútánu. Šlo ale jen o rozšíření působnosti současného úřadu v Indii o Bhútánské království. V té souvislosti vyšlo najevo, že na Pražském hradě je seznam velvyslanectví v podobné situaci. Seznam podepsaný Václavem Klausem, který ale čeká ještě na podpis současného prezidenta. Jsou v něm především africké státy Angola, Senegal, Pobřeží slonoviny, Demokratická republika Kongo, Čad a také Tádžikistán a Thajské království. Pane ministře, možná laická otázka: proč se musí čekat na podpis druhého prezidenta?

Poněvadž, jak jsem říkal, prezident pověřuje velvyslance, .... podpis prezidenta je, tak může se to podat protistraně ... A pak může velvyslanec jet do té země. Je to velká škola, poněvadž, řekněme, Thajské království je dneska opravdu hospodářsky významná země. To není jenom, jak si lidi myslí, turistický ráj. Nýbrž rok co rok posilující asijská významný hospodářská země. Nemáme tam velvyslance.

Jinak řečeno, Miloš Zeman podle vás porušuje tím otálením při jmenování těchto velvyslanců, které už podepsal Václav Klaus, tak porušuje svá vlastní slova o ekonomické diplomacii?

Zcela správně. Já bych to ve zkratce řekl, neplní vlastně své ústavní povinnosti.

Miloš Zeman podle vás neplní své ústavní povinnosti? A možná námitka, že neplní proto, že také měla být dohoda mezi vámi jako Ministerstvem zahraničí, Černínským palácem a Hradem, že prezident jmenuje neproblematické velvyslance. A o těch sporných se bude dál jednat. Existovala taková dohoda?

... tak by byli dávno jmenovaní. ... podepsaní tam jsou, leží to na Hradě a tam to bylo, jak se v naší hantýrce říká, dáno do trezoru. A od té doby se nic nehne.

Ono bez velvyslance v této chvíli podle informací Otázek funguje pět ambasád, kde původně velvyslanec působil. Podívejme se na mapu světa. Jde o zastupitelský úřad v Brazílii a dále také o velvyslanectví v Kodani, v Minsku, ve Vídni a v Moskvě. To je těch pět ambasád bez velvyslanců. Vy jste, pane ministře před týdnem v rozhovoru pro deník MF Dnes přiznal, že jste byl prezidentu Miloši Zemanovi ochoten vyjít vstříc se jmenováním europoslance Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku. Splňuje Vladimír Remek předpoklady, aby byl jmenován velvyslancem v Rusku, ano nebo ne?

To ještě nevíme, poněvadž neprošel ještě, nebo aspoň to nepředložil, národním bezpečnostním úřadem, " co myslí", a tak dále. Doufám, že si o to zažádá. Jiný musí taky ty psychologický testy projít a tak dále. Že rusky zajisté bezvadně umí, / nesrozumitelné/, takže rusky umí. Že má v Rusku spoustu kontaktů, je pravda.

Začala tedy příprava Vladimíra Remka na post ambasadora v Rusku?

Prosím?

Začala tedy příprava Vladimíra Remka.

Já jsem se neinformoval, co teď dělá. On byl jednou u mě, já jsem s ním, jsme řekli, že ty a ty podmínky existujou pro každýho velvyslance, než může vůbec nastoupit. Doufám, že na tom pracuje, já to nevím.

Vy jste ho tedy poslal na personální odbor Ministerstva zahraničí, protože splní-li podmínky, tak počítáte s tím, že se stane.

Ještě nepočítám, pak bych si to mohl aspoň představit. To bylo ovšem v době, kdy jsem ještě doufal, že to je jenom ojedinělý nápad pana prezidenta, s kterým bych se za jistých okolnostech mohl vyrovnat. Mezitím došlo k objasnění situace, pan prezident to svými výroky taky potvrdil, že nejde, jestli, o to, jestli pan Remek bude velvyslanec v Moskvě, nebo paní Klausová velvyslankyní v Bratislavě. Nýbrž jde o zásadu, kdo je zodpovědný za jmenování velvyslanců. No a tím se to dostalo do zcela jiné úrovně. A zde bohužel ustoupit nemůžu. Že samozřejmě bych měl jiného kandidáta, dle mého názoru lepšího na velvyslanectví v Moskvě, je jasný. Ostatně ovšem pan prezident v tom projevu v Poslanecké sněmovně se tak ... neboť velvyslanectví v Moskvě je teprve bez velvyslance od začátku tohoto roku. Nikoliv už celý rok. Tedy jenom k objasnění. Což není tak mimořádně dlouhá doba. Já bych měl někoho velvyslance. Rád bych ho tam jmenoval. Ovšem zase kdyby ho pan prezident neschválil, nepověřil, tak to má málo smysl, pro člověka teď tím, že bych to jméno říkal, kompromitoval.

Takže mi neřeknete, kdo je, kdo by byl lepším velvyslanec v Moskvě?

Ne, protože on by měl jenom nevýhody z toho.

Než Vladimír Remek. Ale máte lepší typ než je Vladimír Remek?

To dle mého osobního názoru.

Ale nechcete to přes tato tvrdá slova, to nechcete dávat k Ústavnímu soudu? Podíváme-li se na mapy, na mapu světa a na zastoupení, Česká republika má ve světě celkem 110 zastupitelských úřadů. Většinu z nich, 84, to jsou velvyslanectví. Dále jde o 14 generálních konzulátů, také o zastoupení České republiky ve stálých misích při mezinárodních organizacích. Takových je 8. Podle údajů Ministerstva zahraničí v tuto chvíli působí v cizině 478 českých diplomatů, početní obsazení jednotlivých ambasád se odvíjí od významu a rozsahu agendy. Například v Bruselu funguje největší zastupitelský úřad České republiky. Ten má 91 zaměstnanců. Z toho 59 tvoří diplomatický personál a 32 zaměstnanci patří k administrativně-technickému personálu. V srbském Bělehradu pracuje na ambasádě 10 lidí, z toho 5 diplomatů, v jihokorejském Soulu je celkově pouze 5 zaměstnanců, z toho tři diplomaté. A v arménském Jerevanu působí jen vedoucí zastupitelského úřadu. Pane ministře, když říkáte, a zjevně je to strategie vás obou s Milošem Zemanem, že ten spor je natolik zásadní, že může trvat ne měsíce, ale i roky, bude-li trvat rok, kolik českých ambasád bude bez velvyslanců, protože jim vyprší.

To ještě nevíme, poněvadž by odstoupili pouze ti, kteří ze zdravotních důvodů, nebo stejně závažných odstoupili. My jsme teď poprosili stávající velvyslance, aby pokud možno setrvali na svých postech. Neboť Ministerstvo zahraničí je v takovém stavu obležení a to musíme vydržet.

Mají tedy instrukci velvyslanci, ti, kterým teď dobíhá jejich velvyslanecký mandát, že zůstanou, protože spor bude trvat rok možná i déle, a Ministerstvo zahraničí je v obležení?

Já jsem je o to požádal.

Taková je instrukce vaše? Neochromuje to zahraniční politiku? A co to vypovídá o obrazu České republiky v zahraničí?

Neochromuje, to bych neřekl, stěžuje, to je pravda. A celkem tedy tímto sporem se, řekněme, náš obraz, nebo jak se teďka říká anglicky image, se výrazně nezlepšuje. To je bohužel pravda.

Pane ministře, přitom je důležité, aby nejvyšší ústavní činitelé této země v souvislosti se zahraniční politikou si vyříkali další věci, jako například postoj současné vlády, současného prezidenta k výjimce z Lisabonské reformní smlouvy, kterou vyjednal, respektive přenesl tu vyjednávací pravomoc na někdejšího ministra zahraničí Jana Kohouta tehdejší prezident Václav Klaus. Chystá se v dohledné době nějaká schůzka vás, premiéra a prezidenta, kde byste řekli Bruselu, jaká je současná pozice České republiky v této výjimce, a zda se ta pozice změnila?

Výjimkou, o kterou požádal pan prezident Klaus, teď prošla i s tím procesem, Evropský parlament se vyjádřil k tomu spíš zamítavě, tak uvidíme, co s tím udělám. Do jisté míry už před časem pan premiér požádal, že by on to chtěl vyjednat. Tak při příští vládě se ho zeptám, co s tím ráčí udělati.

Teď tomu ne zcela rozumím. Trvá tedy Česká republika na té podmínce? Protože Evropský parlament v tom svém stanovisku také zmínil, že se změnila situace v obsazení prezidenta. A že je důležité vlastně vědět, jaký má Česká republika postoj k té výjimce prezidenta Václava Klause. Jaký je tedy aktuální postoj k České republice?

Toho času tu výjimku bráním, poněvadž ani vláda mi nedala jiné instrukce. I od pana prezidenta v této souvislosti nepřišlo jasné slovo. Já spíše očekávám, že bude v souladu se stanoviskem, svého času sociální demokracie bude proti této výjimce, ale jak říkám, to musí být jasně teď jednou řečeno. A já, poněvadž zahraniční politiku, za to je zodpovědná vláda, nikoliv prezident, tak očekávám spíše kroky od pana premiéra.

A to stanovisko je důležité.

Do té doby ... neměnné. Já budu hájit pozice, který jsem doteďka hájil, já nebudu teď samovolně říkat: já se toho postoje zříkám. Myslím, to je opravdu o odpovědnosti celé vlády.

Vláda tedy bude hlasovat v nejbližší.

Doufám tedy.

V nejbližší době chcete, aby vláda hlasovala o tom, zda se změnil postoj české vlády k té výjimce.

Ano, měla by se k tomu jasně vyjádřit.

A váš názor je, že by měla změnit česká vláda postoj k té výjimce?

Já jsem bojovat za tu výjimku, a opravdu poctivě na tom pracoval. Nicméně popravdě řečeno jsem byl vždy přesvědčen, že ty ostatní pojistky pro Českou republiku jsou dostatečné, takže ji ve skutečnosti nepotřebujeme. Ale když to prezident republiky si prosadil, tak tuto pozici musím hájit.

Vy ji nemusíte hájit, vy můžete říct, že ta situace se změnila. Myslíte si, že ta situace se změnila, nebo když už Česko si před časem něco vyjednalo na základě přání prezidenta, vy jste s tím jako ministr zahraničí také souhlasil, protože jste.

Já bych s tím souhlasil. A řekněme to tak, tady je otázka, do jaké míry je ta podmínka nutná. Tady jsem měl jisté pochyby. Na druhé straně, řekněme, taky trošku divná situace je, že podmínku naše hlava státu teda, a které všechny evropské státy akceptovaly. Všechny evropské státy akceptovaly, to je důležitý. Kdybychom bez, řekněme, lepšího odůvodnění, se toho vzdali, pak říci: no, už na tom netrváme, máme jinýho prezidenta, to je poněkud podivný postoj. Takže.

Je lepší ji tedy hájit, než.

No když to nebude schváleno, nebude to schváleno, prosím. Ale jak říkám, od toho odstoupit jenom s odůvodněním: změnila se hlava státu, považuju to trošku nedůstojný přístup.