Hodinu čekali lesníci a studenti České lesnické akademie v Trutnově na Karla Schwarzenberga, který se včera v aule školy zúčastnil debaty o lesním hospodaření.
Pak ale kníže, který o sobě někdy říká, že je hajný a hospodský, konečně přišel a mluvil hlavně o svém pohledu na správné lesní hospodaření. Některé jeho rady a poznatky byly až překvapivě obecné a dají se uplatnit nejen v lesnictví.
Schwarzenberg: Obce hospodaří líp než stát
„Není pravda, že lesní činnost je jako každá jiná. Lesníci pracují v oboru, který žije z práce pradědů a ovoce jejich píle sklidí až pravnuci," míní Karel Schwarzenberg, který v Rakousku a Německu spravoval lesy svého rodu.
„Starý pán už je v nebi, ale když jsem se učil lesnictví, říkával mi, měj vždy oči otevřené. Pouze ten, kdo stromy vidí a chodí mezi nimi, pozná, co les potřebuje. Lesník, který zná les z okna auta, k ničemu není. Proto se i vy hodně dívejte v lesích, kde začnete pracovat. A nevěřte těm, kteří vám budou moc radit," vzpomínal Schwarzenberg na rady svého otce.
Připomněl také starého lesního správce schwarzenberských lesů na Šumavě. Ten když jako mladý přebíral správu nad lesy, uslyšel od Schwarzenbergova otce pokyn, aby šel střílet srnce: „Když starému pánovi odvětil, že přeci nebyl pověřen střílením zvěře v jeho lesích, otec mu řekl: kdo nestřílí srnce, nemůže poznat všechny části svého revíru."
Schwarzenberg také lesníkům a studentům řekl, že by byl pro to, aby některé lesy přešly do majetku měst a obcí. „Myslím, že obce by byly lepšími hospodáři než současné státní lesy. Je zajímavé, že jsme v této zemi privatizovali vše, většinu průmyslu i tajemství ředitelství bank. Průmysl se dá třeba přenést jinam, ale les nikdo neodnese. Ten tu zůstane, i když ho bude vlastnit třeba Japonec. Možná ale bude lepší hospodář," řekl Schwarzenberg a dodal, že stát by si podle něj měl ponechat hlavně lesy s rezervacemi a chráněnými územími.
Nerad se prý vyjadřuje ke stavu lesů na Šumavě, neboť ty kdysi patřily jeho rodu. Když ho ale lesníci pozvali na obhlídku lesní správy Vimperk, chtěli znát jeho názor na řešení kůrovcové kalamity. „Řekl jsme jim, že mají zřejmě nějaký nový druh kůrovce, který má smysl pro geometrii," řekl Schwarzenberg a vysvětlil, že když kdysi lesník soukromých lesů našel kůrovce, hned to nahlásil. Druhý den tam byli dřevorubci, strom pokáceli a odvezli. Dnes než se někdo ve státních lesích odhodlá takové hlášení lesníka řešit, trvá to prý třeba tři týdny.
„Kůrovec se v klidu množí a místo jednoho dvou stromů je třeba vykácet celé velké čtverce nebo obdélníky lesa," tvrdí Karel Schwarzenberg.
