(editovaný přepis s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou)
Moderátorka
Vy jste v mnoha rozhovorech řekl, že jsou v zásadě dva problémy, a to podfinancovanost a to, že učíme pro minulost, popř. pro současnost, ale nikoliv pro budoucnost. Věříte té koncepci, která se tu dnes projednávala?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
Té koncepci věřím velice a myslím si, že to je jediná možná cesta, protože my jsme se dostali k pomyslné zdi, kterou už nemůžeme překonat. Pokud si vezmeme na pomoc nějaký žebřík, a tím žebříkem by mohla být strategie, kde se dohodneme, tak jsou dva základní cíle. Prvně co budeme učit a jak to budeme učit, protože žijeme v úplně jiné době, než jsme žili před několika desítky lety. A druhý cíl je, že bychom měli umožnit každému, aby dosáhl těch nejoptimálnějších výsledků. To znamená i těm, kteří pocházejí z méně podnětného prostředí, a aby měli šanci i ti, kteří jsou nadaní – na ty bychom neměli zapomínat, i ti by měli rozvinout své předpoklady co nejvíce.
Moderátorka
Takže věříte, že se skutečně naplní to, s čím ta strategie počítá? Protože já jsem mluvila s Bohumilem Kartousem a ten zase tvrdí, že samozřejmě něco jiného je na papíře a něco jiného je pak praxe a realita.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
V tuto chvíli rozhodně není dost peněz ve školství, to víme všichni velice dobře, a nejsou to jen platy učitelů. Učitelů dobrých je dost, ale samozřejmě umím si jich představit i víc. Důležité je, aby to skutečně nezůstalo na papíře, ale jak se zvolí zavádění cílů strategie 2030+. Ministr Plaga to představoval minulý týden jednak na několika konferencích, které k tomu byly, a jednak my jsme v Senátu zřídili zvláštní politickou platformu pro vzdělávání, protože jestli se má něco povést, tak se na tom musí dohodnout všechny politické strany. Musí se na tom dohodnout také zaměstnavatelé, protože to je velice důležitá věc, a samozřejmě musí se k tomu přidat ředitelé a učitelé škol a s tím je velká práce. Měl jsem pocit, že ministerstvo školství má představu, jak by se to mělo pomaličku naplňovat, ale nebude to zítra.
Moderátorka
Slavíme 30 let od sametové revoluce. V jakém období jsme zaspali, co se týče školství, proč jsme tam, kde jsme?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
Protože jsme těch uplynulých 30 let téměř nic pro to školství nedělali. Měli jsme několik strategií, objevovaly se tady vždycky nějaké krátkodobější strategie, ale v podstatě se nikdy nepodařilo je implementovat, uvést je do praxe. To byla jedna věc. Nebyla k tomu ani moc velká vůle. Vždycky přišel nový ministr a ten měl jiné cíle a negoval to před tím. Skutečně jsme zanedbali záležitost učitelskou. Prostě když do školství nejdou ti, kteří to vystudují, když o učitelství není zájem, když mladí odcházejí z oblasti vzdělávání, tak se nikam nemůžeme posunout.
Moderátorka
Některé věci, které ta strategie uvádí, jsou: méně látky, více znalostí a také třeba větší propojení digitalizace s výukou tak, aby to odpovídalo požadavkům trhu práce. Bude to fungovat?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
Nebude to hned zítra, ale všichni si uvědomujeme, že dneska nepotřebujeme, aby škola byla překladištěm informací. My potřebujeme, aby škola s těmi informacemi, které jsou kolem všude nás, naučila žáky pracovat, aby je dokázali aplikovat, aby se s nimi dokázali nějakým způsobem vyrovnat, a to je naprosto zásadní. Použiji Komenského: „Učit méně a naučit více“.
Moderátorka
Dost často se problém školství zužuje na mizerné platy učitelů, a tak o tom hovoříte třeba i Vy. Nicméně, kde ještě chybí peníze? Asi to není jen o platech učitelů.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
Děkuji za tenhle dotaz, protože je velmi důležitý. My se tváříme, jako kdyby finance ve školství byly jen otázka platů učitelů. Tak to vůbec není. My jsme zemí, která mezi zeměmi OECD dává nejméně z hrubého domácího produktu na vzdělávání necelá 4 %. Průměr EU je kolem 5 a nemluvíme ani o zemích, které dávají 6–7 %. To znamená, že ne jenom není na platy učitelů, ale není ani na to, aby se výuka modernizovala. Není na věci, které já považuji za velmi důležité a vzrůstá podíl neformálního vzdělávání. My bychom měli počítat s tím, že kolem nás existuje všude možnost se vzdělávat nebo rozvíjet osobnost dospívajícího člověka a instituce, které to dělají, to dělají spíš amatérsky, protože na to nejsou peníze.
Moderátorka
Čili dobře zaplacený učitel = lepší, kvalitnější učitel? Platí tahle rovnice?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
Ne, v žádném případě neplatí. Nemůžeme čekat, že když někomu zvedneme plat o 5 000, tak že najednou z něj bude lepší učitel. Ale bude to motivovat ty, kteří do toho školství nechtějí. Když se podíváme na tabulku, kolik a v které věkové kohortě je počet lidí, tak vzrůstají skupiny starších a skupiny mladších se naopak procentuálně zmenšují.
Moderátorka
Faktem ale zůstává, že se platy učitelů v posledních letech pohnuly, taky se za ně stávkovalo, jaký je Váš názor na tu stávku? Po tripartitě zaznělo z úst odborů, že to bylo dobře, ale zase z úst mnohých odborníků slýcháme, že to dobře nebylo a že naopak to plnilo medvědí službu.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu
Já si osobně myslím, že stávka byla ve velice nevhodnou dobu, v okamžiku, kdy ministerstvo školství snaží dostat do oblasti víc peněz. Ministr navrhl, že se rozdělí množství peněz, které jdou na tarify a nadtarify a to není podstata celého toho problému. Podle mě měly odbory stávkovat na začátku roku, kdy vláda slíbila, že přidá 15 %, nepřidala, řekla, že to bude 10 %, a pak začalo handrkování o 1-2 %. To nebyla cesta šťastným směrem.
Zdroj: ČT24, 18.11.2019
