(editovaný přepis hlavních bodů debaty s naším senátorem za Prahu 6 Jiřím Růžičkou)
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vláda po letech dohadů schválila kariérní řád pro učitele. Ti budou nově děleni do tří kategorií na začínající učitele, samotné a vynikající. Podle toho budou také odměňováni. Nový systém by měl začít platit v září příštího roku. Začnu u Vás, pane Pavlíku. Skutečně kariérní řád povede k tomu, aby měli učitelé větší motivaci? Abychom měli lepší učitele?
Petr PAVLÍK, šéf poradců ministryně školství /ČSSD/
Myslím, že nepochybně povede. Je to systémová změna, kterou české školství potřebuje, po které se volá už dvacet let. Dvacet let se tady mluví o kariérním řádu. Až tato vláda si ho dala do programového prohlášení, až tato ministryně jej zrealizovala, dala návrh zákona, prošlo to vládou. Myslím, že to bude motivační.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Je tohle, o čem se teď bavíme, o konkrétním kariérním řádu to, na co čekáme 20 let, pane senátore?
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Pan Pavlík říkal, že se po změně volá 20 let. Já si myslím, že se 20 let dělá, že se po ní tak nevolá, ale spíš se dělá kariérní řád, pracuje se na něm. Jsem rád, že se mluví o zlepšení kvality učitelů ve školách, a co by se pro ně mohlo udělat. Na druhou stranu si nejsem jist, že to je nejsprávnější cesta.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pojďme to rozebrat. Proč?
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Samozřejmě bychom chtěli, aby byli ve školách učitelé, kteří jsou dobří, kvalitní, motivovaní a chtějí tam být. Víme, že tomu tak ve všech případech není. Na některé předměty je velký problém sehnat učitele. Nejsou učitelé odborných předmětů a tak dále. Před poměrně krátkou dobou jsme v zákonu o pedagogických pracovnících udělali změnu, kdy jsme všechny začali nutit studovat pedagogické minimum. Značná část učitelů odešla. Teď zase přicházíme s něčím, co bych nazval takovým lehce plíživým krokem, na to vzít všechny věci pevně do rukou. U pedagogického vzdělávání učitelům nařídíme něco, co by školy, učitelé a ředitelé, měli dodržovat, dělat nějaké kroky, které budou poměrně náročné, administrativně velmi zavazující a zatěžující. Místo toho abychom poměrně jednoduše řekli: „Chceme kvalitní učitele, tak je do školy přiveďme. Dejme jim šanci. Dejme jim dost peněz a pak si z nich vyberme ty dobré.“
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane senátore, z čeho pramení váš pohled na to, že bude přibývat byrokracie?
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Protože neznáme prováděcí předpisy. Zatím k tomu neexistují žádné vyhlášky. Vidíme do toho velice málo. To nás ve školách samozřejmě znepokojuje. Nicméně když jsem se díval, jak budou probíhat atestační řízení do vyšších stupňů, tak první fáze záleží na řediteli. Přesto budou muset učitelé vypracovávat svůj plán osobnostního rozvoje, bude se s nimi muset během roku několikrát procházet. Představte si třeba konzervatoř, která má 120 učitelů. Ředitel to s nimi bude muset procházet. Samozřejmě chválím, že jsou tři stupně. Ten další stupeň už předpokládá, že to bude před atestační komisí, která bude mít lidi z praxe, lidi z České školní inspekce, ředitele, a tak dále. Prostě spoustu lidí, kteří na tom budou muset celou dobu s tím člověkem nějak spolupracovat. Jenom Česká školní inspekce by měla chodit kontrolovat toho člověka do školy pravidelně během atestačního období. Neumím si představit, že to bude v praxi fungovat poměrně jednoduše.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Pavlíku, tohle je byrokratický minimalismus? Druhá otázka, která s tím souvisí, proč nejsou prováděcí vyhlášky, když dáváte návrh zákona?
Petr PAVLÍK, šéf poradců ministryně školství /ČSSD/
Návrhy prováděcích vyhlášek jsou součástí tohoto materiálu, který šel na vládu. S tím to bylo schváleno. Jsou v tom ty základní obrysy. To je také požadavek, aby byly nějaké návrhy vyhlášek. Představa, že bude všechno dotažené do konce ve chvíli, kdy je zákon, tak se to prakticky nikdy nerealizuje. Naopak, když se podíváme na to, co prosazovaly pravicové vlády, tak to byly věci, kdy se třeba úprava Úřadu práce prováděla poslaneckou iniciativou. Vůbec to nebylo kryté rozpočtově. My se k tomu snažíme přistupovat velmi odpovědně. Jdeme standardní cestou přes vládu, s rozpočtem. Tak, jak to má být.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vy tady kroutíte hlavou.
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Trochu kroutím hlavou, protože se mi všechno zdá maličko komplikované. Vedle toho, že jsem senátor, jsem ředitel školy. Vidím ty komplikace, o kterých jsem mluvil. Na druhou stranu musím říct, že se mi velmi líbí myšlenka, že by to znamenalo nějaký finanční přínos pro učitele ve školách. Přesto si myslím, že daleko lepší cesta je ta, kterou paní ministryně představila někdy na konci prázdnin. Že se bude učitelům přidávat a že se dostaneme za pár let na úroveň 130 %. V tom okamžiku si myslím, že kariérní řád je trošku marginální, protože věřím, že by se do školy podařilo přitáhnout skvělé učitele a ředitelé by si dali velký pozor na to, aby ti učitelé učili dobře.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Věc, která mě zajímá, je standard učitele. To je věc, která je jasná. Je už jasně definováno, jaký vlastně bude standard toho učitele, aby mohl procházet jednotlivými sekcemi?
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Doufám, že ano. To je ale jedna z věcí, která se k nám nedostala, ani do škol, ani do asociací. Jaké jsou ty standardy? Co to je ten kvalitní učitel pro první stupeň, pro druhý stupeň, pro třetí stupeň. To je samozřejmě základ toho, abychom věděli, kdo je kvalitní učitel, kdo plní ty standardy. Zatím jsem ho neviděl a myslím, že ho neviděl, mimo tedy nějaké úzké skupiny, nikdo.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Víme, jak bude ten první přechod, ale nevíme, co bude po těch sedmi letech. Není tohle věc, která by už v tuto chvíli, nebo aspoň, když ten zákon bude hotov, měla být jasná? Jaká budou kritéria pro to, aby byl někdo vynikající učitel, špičkový učitel, ve chvíli, kdy se předkládá takováto změna? Nebo není zase na druhou stranu tohle dobrý argument proto, aby Vy, koneckonců jako zákonodárce budete mít tu příležitost, jste mohli do procesu vstoupit a třeba to nějakým způsobem korigovat?
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Samozřejmě snaha věci korigovat a uvést na pravou míru je správná. Nicméně si myslím, že za těch 25 let už jsme někde mohli být. Jestli se nemýlím, na ten předchozí návrh, který se vypracoval asi před těmi 3, 4 lety, už to vypracované bylo.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A ten měl zase 4 fáze, pokud se nemýlím.
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Tam byly čtyři fáze. Ale standardy, jestli se nemýlím, nějakým způsobem stanoveny byly. Myslím, že to šlo udělat trochu jednodušeji O těch standardech se mělo mluvit předtím, protože to je přece podstata věci. Chceme, aby přišli dobře připravení učitelé z pedagogických fakult, tak bychom měli vědět, co to bude znamenat, když půjde ten začínající do druhého stupně. Po 20 letech vážně nezačínáme na zelené louce.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Jedna věc by mě ještě zajímala. Budou moci do té vstupní dvouletky učitele hlásit i lidé z vysokých škol, kteří nebudou mít vysokou školu pedagogického typu? To znamená, někdo, kdo má vystudovanou jinou vysokou školu a má zájem o to stát se učitelem a v tom dvouletém cyklu si řekněme, zjistí, jestli na to má a jestli si může udělat nějakou kvalifikaci? Je tohle věc, s kterou počítáte? Pane senátore.
Jiří RŮŽIČKA, senátor /nestr. za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL/
Myslím, že je to špatně, protože ve školách byla spousta lidí, kteří by byli jistě skvělí učitelé. Z těch škol odešli, protože si nechtěli rozšiřovat to pedagogické minimum. Při jejich povinnostech a jejich platech jim to za to nestálo, když to řeknu velice zjednodušeně. A pořád to míří k tomu, co mi na tom vadí vlastně nejvíc, že my bychom měli kvalitu protlačovat spíš přes školy konkrétně, přes ředitele, přes dostatek peněz pro učitele. Měli bychom do toho vzdělávacího procesu vtáhnout co nejkvalitnější lidi a nechat i na ředitelích, aby tu kvalitu byli schopni nějakým způsobem zohlednit a zodpovídat za ni.
zdroj: Události, komentáře, 7. 11. 2016
