(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou)
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
Pane senátore, sdílíte optimismus pana ministra, že až dojde k ochlazení ekonomiky, začne být víc lidí bez práce, víc jich skončí ve školách?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu /nestr./
To je to poslední, co bychom si měli přát, aby došlo k ochlazení ekonomiky a lidi byli bez práce a byli šťastní za to, že budou moci jít alespoň učit za podprůměrný plat ve škole. Já bych řekl, že učitelé ve školách jsou a dělají svoji práci většinou dobře, a to je dáno tím, že ta práce je krásná. Pracujete s mladou generací, můžete ji někam vést, můžete je ovlivňovat, můžete ji připravovat do života, je to poslání. Děláte to rádi. Jenže my jsme se dopracovali k tomu, že jsme na 64 procentech průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka u učitelů. Je to téměř nejhorší situace mezi zeměmi OECD. Dokonce v Lucembursku je to asi 30% nadprůměr platů vysokoškolsky vzdělaného člověka. Je to krásná práce a lidé ji budou dělat s nadšením, ale ta situace je dneska samozřejmě daleko složitější. I když souhlasím s tím, co řekl pan ministr, tak si musím maličko rýpnout. Vláda je ve stejném složení 6 let a teprve poslední 2 roky se ta situace začala posouvat výrazně vpřed. Ale těch 20 let a těch 60 % průměrného platu se nedá napravit rychle. Je lehké říkat: „No, tak vždyť ti učitelé dostávají přidáno, co by ještě chtěli“, ale kdyby to bylo tak skvělé, tak se do škol učitelé poženou, a tak tomu bohužel není.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
Pane senátore, jak vnímáte navýšení platů? Je to dostatečné?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu /nestr./
Není to dostatečné. Kdyby to bylo dostatečné, tak budeme zavírat dveře škol na zámek, aby se tam další lidé už nedobývali. Ono se to netýká jenom platů a administrativy. Škola je instituce, která administrativu potřebuje. Já maličko nesouhlasím s tím, abychom odstranili administrativní povinnosti škol. Přibývají povinnosti školám, GDPR a bezpečnost a našel bych těch příkladů hodně. My jsme se zatím dostali jen k tomu, že na škole, například jako je naše škola, kde studuje 600 lidí, k řediteli patří ještě jedna hospodářka a jedna ekonomka. No a kdo má všechny ty úkoly plnit? Já vím, že myšlenkou, která doprovázela změnu financování regionálního školství bylo, abychom odstranili administrativní zátěž a dostali do škol další lidi, ale bohužel jsme se k tomuto zatím nedopracovali. Škola pak žije ve velkém napětí a na spoustu věcí není čas, což se projevuje na kvalitě výuky.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
Vaše reakce na termíny, které pan ministr říká, že do osmi let by proběhly zásadní systémové změny s tím, že když porostou platy tak, jak rostou dneska, uvidíme světlo na konci tunelu a ředitelé i učitelé na tom budou lépe.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu /nestr./
Je to trošku hádání ze skleněné koule, protože desítky let slýchám, že je světlo na konci tunelu a zatím ho tam příliš nevidím, což mě samozřejmě mrzí. Přesto tu práci děláme a musíme ji dělat a chceme ji dělat co nejlépe. Když si vezmete, tak to je jedna generace absolventů pedagogické fakulty, to je 5 let, takže skutečně to nepůjde všechno tak rychle. Ale některá administrativní opatření se udělat mohou samozřejmě téměř z roku na rok.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
Pane senátore, povinná maturita z matematiky?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Senátu /nestr./
Já doufám, že povinná maturita z matematiky nenastane ani v osmi letech, že to bude pořád na volbě mezi jazykem a matematikou, pokud nezměníme systém maturity, protože už začíná být trošičku zastaralý a úplně neodpovídá jedenadvacátému století. Ona se ta debata zvrhává trošičku tak jednostranně a říká se, že maturita z matematiky je naprosto důležitá pro vývoj této společnosti. Já říkám, že to není pravda. To není argument pro povinnou maturitu z matematiky. To je argument pro kvalitní, dobrou a řekněme hodně bohatou výuku matematiky. A ne pro maturitu. To je přínosné nejenom pro společnost, ale je to přínosné pro studenty samotné, protože matematika rozvíjí věci, které ostatní obory rozvíjet neumí. Nebudu je tady opakovat. Myslím, že je to každému všechno jasné. My bychom na tom měli mít zájem, ale neslyšel jsem jediný argument, proč by maturita měla zlepšit výuku. Pokud nebudeme pracovat s motivací strachem, a to by bylo asi to nejhorší, co by nás mohlo potkat. My jsme se před dvanácti lety rozhodli, že budeme vyučovat matematiku víceúrovňově, budeme ji diferencovat. Nemůžeme učit stejně matematiku v jedné třídě lidi, kteří získávají medaile na matematických olympiádách a ty, kteří s ní mají velký problém. Nabídli jsme studentům různé úrovně matematiky a před těmi dvanácti lety se nám téměř všichni smáli, protože by student byl blázen, aby se hlásil na těžší úroveň matematiky. Realita je úplně jiná. Maximálně 10 % lidí se hlásí na tu nižší úroveň matematiky, všichni ostatní se hlásí na tu vyšší. Diferencujme, to je cesta k té kvalitě. Využijme potenciálu a kvality těch jednotlivých studentů. A ne, že budeme vytvářet nějaký šedý průměr. Ale ujasněme si, co je na té matematice to cenné a nenahraditelné. A to rozhodně není maturita.
Podívejte se na celý díl pořadu Partie s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou.
Zdroj: Prima, Partie, 15.9.2019
