(editovaný přepis rozhovoru se senátorem Jiřím Růžičkou)
Václav MORAVEC, moderátor
Na jakém stupni žebříčku vládních priorit jsou platy učitelů? To uvidíme už zítra. Koaliční rada má rozhodnout, zda učitelům přidá slíbených 15 %. Pokud ne, rozdají školské odbory instrukce, jak se mají zakládat stávkové výbory. Odbory chtějí docílit zvýšení platů učitelů v regionálním školství do roku 2020 na 130 % průměrné mzdy v zemi, která v letošním prvním čtvrtletí činila bezmála 28 tisíc korun. Vysoké školy pak chtějí peníze i na stipendia doktorandů a na podporu žádaných studijních oborů. Ministr financí Ivan Pilný naznačil, že v případě, že by se měly splnit požadavky odborů a představitelů vysokých, středních i základních škol, tak by se musel zvýšit schodek státního rozpočtu o víc než 12 miliard korun.
Petr PAVLÍK, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/
Celá hra kolem rozpočtu je pro mě z pohledu pana ministra Pilného zajímavá. Připomíná to starou strategii ANO, kdy se vždycky říká, že peníze nejsou, potom je najednou objeví, zaplatí a shrábnout veškerou slávu za priority, které byly jiných ministrů. Při prvním jednání o rozpočtu navrhl pan ministr Babiš dát do platů minimálně 8 miliard. Posléze těch 8 miliard z našeho návrhu rozpočtu zmizelo do rezervy s argumentem, že ty peníze se dávají stranou, protože o nich bude rozhodovat vláda. Následně ale během léta začaly hlasy o tom, že vlastně žádné peníze nejsou, že je nikdo nemá. Podle našich propočtů má pan ministr někde několik desítek miliard na platy pedagogů, nepedagogů a dalších pracovníků. Tyto peníze je třeba využít. Vláda o tom rozhodne. Jsem pevně přesvědčen, že k tomu navýšení platů dojde a dojde i k navýšení rozpočtu vysokých škol.
Václav MORAVEC, moderátor
Pane senátore, myslíte si, že to je politická hra, že se nakonec zítra peníze najdou?
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Kdyby to nebyla politická hra, tak bych neslyšel z úst náměstka ministra školství, že říká svému koaličnímu partnerovi, že nějaké peníze má, ale nechce je dát. Je to hra, v které jsou diváky učitelé, ale i studenti, jejich rodiče a celá naše společnost, protože nehrajeme o zvýšení peněz pro učitele. To není investice do konkrétních lidí. To je investice do vzdělávání jako takového. To je investice do naší budoucnosti. Je to hra, která se mi vůbec nelíbí.
Václav MORAVEC, moderátor
Má pravdu Daniel Münich, když říká, že se s razantnějším zvyšováním platů ve střednědobém rámci nepočítá a že je to to klíčové, co může vnášet jeden z mnoha chaosů do vzdělávacího systému Česka?
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Myslím, že pravdu má, protože sliby se slibují, blázni se radují. Ve školství jsem natolik dlouho, že jsem těch slibů slyšel v minulých desetiletích tolik, že bychom měli ve školách zlaté kliky, kdyby se všechno naplnilo. Paní exministryně Valachová připomenula, že v roce 2021 je slíbený 150% plat. V roce 2019 ministerstvo slibovalo 130 %. To jsou skvělé sliby, ale zatím se nic neměnilo. Když se podíváme na růst platů za posledních 10, 12, 15 let, tak vidíme, že se platy ve školství zvedaly lineárně. Žádný výrazný posun tam nebyl. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se učitelům za 10 let plat zvyšoval víceméně o inflaci.
Václav MORAVEC, moderátor
Od roku 1995.
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Tak tím hůř. To, že zůstáváme na nějakých 105 % platu srovnatelně vzdělaných lidí v ostatních oborech, je víc než alarmující. Když tady teď vedeme debatu o tom, že příští rok zvedneme platy skokově o 15 %, tak nezapomínejme, že i ostatní kategorie veřejnosprávních zaměstnanců požadují zvýšení mzdy. Jestli bude rozdíl 5 %, tak pojedeme skoro pořád stejně. Je naprosto nereálné, abychom při tomhle tempu byli v roce 2019 na 130 % a o 2 roky později na 150 %.
Václav MORAVEC, moderátor
Podle Vás je to tedy nereálný slib hnutí ANO?
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Možná, že je reálný. Pak se ale nemůžeme handrkovat o to, jestli vůbec najdeme pro příští školní rok navýšení o 15 %.
Václav MORAVEC, moderátor
Musí se příští vláda, ať už bude jakkoliv barevná, vrátit ke kariérnímu řádu?
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Nemusí se vrátit ke kariérnímu řádu. Byl jsem jedním z těch, kteří se hodně angažovali, aby se kariérní řád v podobě, v jaké přišel z ministerstva, nepřijal.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale v jiném ano? Musí být kariérní řád?
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Zásadní a nezpochybnitelná věc je, že chceme, aby byli učitelé kvalitní. Sledovat jejich kvalitu je samozřejmě věc, která je nesmírně důležitá. My jsme se ale rozhodli, že uděláme poměrně komplikovaný systém náročný na administrativu, náročný pro ředitele škol, který pro kvalitu učitelů fakticky nic nedělá, protože 80 % učitelů by se přeřadilo automaticky do vyššího stupně kariérního a nemuseli by dělat vůbec nic. To všechno místo toho, abychom vsadili na to, že zodpovědnost za kvalitu školy mají jednotliví ředitelé a zodpovědnost za výuku mají jednotliví učitelé. K tomu samozřejmě potřebujeme kvalitní učitele a kvalitní ředitele jako takové. Všechno místo toho, abychom se zaměřili na jednotlivé školy, na jejich kvalitu a jednotlivé učitele, protože 60 %, kteří absolvují pedagogické fakulty a nejdou do učit, stávkují už dávno. Místo toho, abychom se zaměřili na všechny věci, které s tím souvisí a nechali rozhodování na jednotlivých školách a jejich ředitelích, jsme vymezili systém, který i pak desetitisíce učitelů odmítly.
Václav MORAVEC, moderátor
Tedy nemusí se budoucí vláda vracet k jakémukoliv kariérnímu řádu?
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Z mého pohledu ne. Musí se ale zaměřit na kvalitu vzdělávání. Musí se zaměřit na kvalitu učitelů a jednotlivé školy musí ústy svých ředitelů tu kvalitu garantovat.
Václav MORAVEC, moderátor
Vrátí se ministerstvo školství ke kariérnímu řádu? Jaké změny odmítnutého návrhu chystáte a předáte budoucímu ministrovi?
Petr PAVLÍK, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/
Jsem si jistý, že tato administrativa se k němu již nemůže vrátit. Už je na to příliš málo času. Předpokládám, že ministerstvo školství se k němu do budoucna vrátí. Nebude to ale v krátkém horizontu. Rád bych také odmítl některé věci, které říkal pan senátor Růžička. Ten systém nebyl byrokratický. Nebyl administrativně extrémně náročný. Naopak byl velmi zjednodušující. Měl zpětné vazby a kontrolní mechanismy. Zde bych rád podotkl, že kariérní systém prošel Poslaneckou sněmovnou poprvé velmi snadno. Až podruhé se zasekl. Přisuzuju to politikaření. Některé koaliční strany nechtěly, aby sociální demokracie zaznamenala další legislativní úspěch, a proto kariérní řád potopily. Využily k tomu pedagogickou komoru, která jim k tomu dala munici. To je z mého pohledu zcela zřejmá věc.
Jiří RŮŽIČKA, senátor, místopředseda výboru pro vzdělávání, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze
Prošel snadno ve sněmovně, ale vůbec neprošel snadno v Senátu, takže tak snadno neprocházel. Nakonec když se do něj pustilo z odborné podstaty a z toho, co přináší, jak je připraven, jaké má prováděcí předpisy, tak byl odmítnut. Nezpochybnitelně v tom hrálo jistou roli i to, že se blížily volby a desetitisíce učitelů podepsaly petici a strany si uvědomily, že by to mohlo být docela nebezpečné. Nebylo by náhodou účinnější investovat peníze a napnout síly k tomu, abychom měli kvalitní ředitele, kteří by na kvalitu škol dbali? To ostatně navrhovala i Česká školní inspekce, která s kariérním řádem moc nesouhlasila. Paní exministryně říkala, jak je rozezlená, že chybí peníze, které by se mohly použít na uvádějící učitele, třídní učitele a preventisty. Ale to je otázka dohody vlády, aby se na to peníze pro příští školní rok použily. Rozhodli jsme se v rozpočtu pro příští školní rok zalepit díru, která už tam je. Víme, že se peníze na kariérní řád použijí na to, aby se dorovnaly výkony. Zaplatili jsme tedy děti do prvních tříd. Víme šest let, že do prvních tříd půjde víc dětí a my najednou potřebujeme tu díru zalepit tím, že si vezmeme peníze, které měly přijít učitelům a použijeme je na inkluzi. Protože jsme loni při rozpočtu špatně spočítali, že budeme potřebovat 4 miliardy a ne miliardu, tak je použijeme na dofinancování soukromých škol, protože rodiče volají po soukromých školách a po alternativním vzdělávání. To je špatně. V otázce priorit se točíme pořád dokolečka. Jestli bude vzdělání prioritou, není jenom otázka ministerstva školství. To je otázka celé vlády a celé společnosti. S tím můžeme něco udělat. Jestli bude prioritou to, že učitelé mají být dobře zaplaceni, tak najděme ty peníze, investujme je do naší budoucnosti. My se takhle dohadujeme jenom o dílčích věcech, o dílčích problémech. Zásadní problém je ale v tom, že jsme si skutečně neřekli, že vzdělávání je prioritou tohoto státu a nic jsme pro to neudělali. Dohadujeme se tady o tom, jestli má být rozpočet 160 miliard nebo 142 nebo 170. Při tom málu, které z hrubého domácího produktu do vzdělávání dáváme, tak s těmi penězi ještě hazardujeme. Střední školy máme naplněné ze 60 %. Platíme neuvěřitelně složitý systém státních maturit. Tam ty peníze unikají. Nemáme přitom ve školách dostatečně podpůrné týmy. To jsou věci, které se nám budou jednou vracet.
Zdroj: Otázky Václava Moravce, ČT24, 3. 8. 2017
