Rozšiřování Aliance ruskou agresi neospravedlňuje

Častým argumentem, proč dnes dělá Rusko agresivní zahraniční politiku, je tvrzení, že Rusku byl v 90. letech dán závazek, že se NATO nebude rozšiřovat. A když se rozšířilo, tak to Rusko opravňuje k expanzivnímu chování.

Jaká jsou fakta. Žádná smlouva ani jiný dokument v duchu závazku nerozšiřovat NATO nebyl v 90. letech ani nikdy později přijat. Příběh o tom, že nerozšiřování bylo Rusku slíbeno, se objevil v roce 2008, kdy bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov pro Daily Telegraph uvedl, že bylo údajně ze strany USA přislíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat za hranice Německa.

Je více než podivné, že s tímto tvrzením Michail Gorbačov přišel téměř 10 let od prvního velkého rozšíření NATO v roce 1999, a to o ČR, Maďarsko a Polsko. Ruská strana o tomto údajném závazku nehovořila ani před rozšířením v roce 2004, kdy do NATO vstoupily Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Michail Gorbačov to rovněž říkal v době, kdy Rusko porušilo mezinárodní právo obsazením Abcházie a Jižní Osetie, které jsou součástí svrchovaného státu Gruzie. Od té doby Rusko tento mýtus šíří kdykoliv provede akt agrese. Ať už se jednalo o anexi Krymu, vojenské operace na východě Ukrajiny, kybernetické útoky či rozsáhlé dezinformační kampaně – i ty jsou dnes již v NATO hodnoceny jako závažné bezpečnostní riziko.

Jednoznačně lze konstatovat, že žádný závazek o nerozšiřování NATO nikdy nebyl Aliancí ani žádným jeho členským státem přijat. Žádný z aktů agrese Rusko tímto nemůže obhajovat. Je velkou škodou, že Rusko nepokračuje v prohlubování spolupráce v rámci projektu Partnerství pro mír a při NATO nemá v tuto chvíli ani svého velvyslance.

Výše uvedenými akty agrese, ale i opakovaným narušováním vzdušného i námořního prostoru suverénních států a nedodržováním závazků o vzájemném informování o konání vojenských cvičení Rusko přispívá k zvyšování napětí v Evropě.