David BOREK, moderátor
--------------------
Dobrý večer tobě, samozřejmě i divákům České televize. Své názory na budoucnost veřejných financí budou s politiky konfrontovat Michal Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a také Petr Bartoň z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A já doplním, že jako vždy se do diskuse můžete zapojit i vy, diváci, třeba na adrese www.ekonomikact24.cz anebo na facebook, naše stránka má i tam název ekonomika ČT 24. A ve virtuálním studiu vše odstartuje Veronika Kubíčková. Veroniko, máš slovo.
Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní rozpočet, téma, které se v posledních týdnech skloňovalo mezi ekonomy i politiky určitě nejčastěji. Jak udržet veřejné rozpočty na uzdě, jak se vyrovnat s rostoucím trendem mandatorních, tedy zákonem daných výdajů a jak zalepit díru, která vznikla výpadkem daňových příjmů od začátku recese. Hned na začátek se podívejme, jak si zatím český státní rozpočet vede. Příjmy od začátku roku rostou pomaleji než výdaje, i když čísla zkreslují i některá protikrizová opatření vlády. Firmy totiž například letos nemusí platit zálohy na daních a tak část peněz do státní kasy přiteče až v příštím roce, až podají daňové přiznání. Velká část peněz se ale do rozpočtu už nedostane vůbec, a to v případě, že firma skončí letos ve ztrátě. Už dílčí výsledky ale nejsou příliš lichotivé, rozpočet se s každým dalším měsícem propadá do většího deficitu. Na konci srpna už v pokladně chybělo skoro 90 miliard korun. Schodkové hospodaření, v překladu znamená, utratit víc než mám. To si nemůže dovolit rodina ani firma. Až do roku 1995 hospodařil odpovědně i český stát, tedy s přebytkem. Pak se móda zahraničního deficitního financování dostala i do Česka. Poprvé si vláda na své investice a chod země půjčila v roce 1996. Nejdříve to byly v uvozovkách drobné. Dluh ale postupně narůstal a nejvýš se dostal za vlády sociální demokracie v roce 2003 až ke 110 miliardám. Na konci letošního roku měl být výsledek rozpočtu minus 38 miliard. Na tom se shodla vláda i Poslanecká sněmovna. Už tehdy ale bylo jasné, že ten skutečný schodek rozpočtu bude řádově o desítky miliard jinde a jak jsme viděli, už v dubnu se dostal nad padesát miliard. V srpnu se dokonce přiblížil 90 miliardám. A kde se stala chyba? Proč se tehdejší vláda od skutečnosti tolik odchýlila? Tým tehdejšího ministra financí Kalouska při sestavování rozpočtu počítal se skoro 5% růstem HDP.
Miroslav KALOUSEK, ekonomický expert strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já jsem skutečně předkládal deficit 38 miliard s předpokládaným růstem 4,8 % plus HDP a choval bych se jako podvodník, kdybych tvrdil, že jsem přesvědčen, že to tak bude. Opozice mě žádala, abych přepočítal rozpočet na tehdy aktuální makroekonomické indikátory a opírala se o predikci České národní banky, což byly plus tři procenta hospodářského růstu. Já jsem si dovolil oponovat, že si nejsme jisti, zda ony plus tři procenta je číslo relevantní a konečné a zda by nemělo smysl přeci jen chvíli počkat a rozhodovat se až podle toho, kolik to bude doopravdy.
Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A poslední, dnes se horečně debatovalo hlavně o rozpočtu na příští rok. Poté, co poslanci schválili s malými úpravami bolestivé škrty a zvýšení nepřímých daní, neměl by se přehoupnout přes 163 miliard korun.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Pro mě ten výsledek dnešního jednání byl jaksi osobně určitou psychickou úlevou, protože ty konsekvence, které se teoreticky rýsovaly, se vlastně týkaly mnohého a mnohých, takže já jsem velmi rád, že to dobře dopadlo. Jsem rád i přesto, že se nám podařilo rozumně odhadnou to, co je průchodné a co je průchozí pro tu sněmovnu, co je průchozí v daních, co je průchozí na té straně výdajů.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A tak je rozpočet pro příští rok na světě, tedy zatím jen s podporou vlády Jana Fischera. Ta navrhuje, aby Česko hospodařilo s deficitem necelých 163 miliard korun. Původně hrozil schodek až o 70 miliard vyšší.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
--------------------
Horečné počítání vlády je u konce, rozpočet prošel. Do státní kasy by měl v příštím roce přitéct víc než bilion korun, ještě víc z ní ale odteče. Podtrženo sečteno, deficit by neměl přesáhnout 163 miliard korun.
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Je to 162,7 a to je 5,3 podílu deficitu na hrubém domácím produktu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
--------------------
Do podoby rozpočtu už minulý týden promluvili poslanci, schválení balíčku protikrizových opatření odvrátili hrozbu až 230 miliardového deficitu. Souhlasili například s vyšším DPH a to o procento. Kývli na dražší benzin a naftu. Podpořili i vyšší daň z piva, lihu a také z tabáku. A také odsouhlasili nižší platy pro ústavní činitele a státní zaměstnance o 4 %.
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Nicméně ten způsob realizace pro jednotlivé resorty budou ještě předmětem velmi pečlivé debaty na několika úrovních.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
--------------------
Odsouhlasené změny Fischerův kabinet do rozpočtu rozpracoval. Měnil jen málo. Přidal 1 miliardu Exportní, garanční a pojišťovací společnosti, 1 miliardu a 400 milionů vyčlenil na slevy na děti a přehodnotil i vývoj ekonomiky pro příští rok.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Nakonec jsme dospěli k určitému konsensu, že ten ekonomický propad v příštím roce odhadujeme spíš než 0,3 na 0,5.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
--------------------
Z vlády putoval návrh rozpočtu do sněmovny. Ministři ho poslancům museli předložit nejpozději do 30. září tak, jak ukládá zákon. Daniela Písařovicová, Česká televize.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A se mnou ve studiu už slibovaní hosté, zástupci parlamentních stran, které mají rozhodně co říci nejen k rozpočtu, ale tak k tomu balíčku, který v pátek projednali. Pánové, to že se podařil nakonec schodek 163 miliard proti původním 230, když nebudu mluvit o 270 úplně původních, je asi úspěch podle vás všech. Nicméně ta cesta, které se tím dosáhlo, zvyšování nepřímých daní, zvyšování spotřebních daní, snižování platů, mateřské. Byla to ta nejlepší cesta, pane místopředsedo?
Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Nejsou dobré a špatné cesty. Jsou cesty, které jsou schůdné. A tahle cesta byla schůdná a fakt je, že pro mnohé to bylo bolestné a já myslím, že dneska jsem vysvětloval na facebooku maminkám, že mateřská není rodičovský příspěvek a že krácení je pouze mateřská a že to byl výsledek prostě dohod a že víc už v tom udělat nešlo. Takže ten dopad tam skutečně je a nás třeba mrzí, že se nešlo na vyšší solidaritu lidí s vyššími příjmy, čili i na přímé daně, protože jsme přesvědčeni, že v době ekonomické krize by přeci jen ta míra solidarity měla být výraznější.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tam přesně to byl požadavek ODS, aby se daně, přímé daně nezvyšovaly a to ani u těch nejbohatších, řekněme, nad 145 tisíc korun měsíčně nepomohlo by to přeci jen více v tom rozpočtu, navíc zaznívají argumenty typu, že lidé právě s tímto příjmem, tak nad onu úroveň už mají sazbu daně nižší, protože se vypočítává ze superhrubé mzdy,ale tam je strop pro sociální pojistné.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Ten strop byl posunut, to znamená, že státní rozpočet navíc získá, myslím, že o 4 miliardy víc korun. Pro nás ten balíček je problém, protože když se podíváte na poměr mezi zvýšením daní a snížením výdajů, tak je přesně opačný, než by ekonomové doporučovali. Vždycky, když se dělá takovýto balíček, tak se spíše má zhruba dvojnásob škrtat než zvyšovat daně. Tento balíček byl v rozsahu asi 50 % nebo 50 miliard zvýšení daní a zhruba tak těch 20 či 22 škrtání. My bychom si představovali, že je potřebné, aby se především ty mandatorní výdaje postupně snižovaly, aby příští vlády neměly tak zúžený manipulační prostor. Prostě fakticky mohly ten rozpočet postupně kormidlovat k tomu vyrovnanému rozpočtu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady byla velká diskuse ve sněmovně. Minulý čtvrtek, pátek, o těch výdajích a vy už jste naznačil. Hodně se mluvilo o porodném, snížení o 3 tisíce jednorázového příspěvku, o rodičovském, kde šlo o stokoruny. Nicméně přesně ona mateřská a snížení o pětinu znamená i pro ženu s průměrným příjmem 12 tisíc korun hrubého, že přijde zhruba o 13 tisíc, proč se tímhle nikdo nezabýval? Proč jste se zabývali 3 tisíci, pane místopředsedo?
Jiří CARBOL, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já bych neřekl, že jsem se tím nezabývali, podívejte se, my jsme navrhli další možnosti, jak ten schodek snížit. Tou možností bylo z hazardu z kasin a z heren jednorázově pro příští rok nařídit odvod do státního rozpočtu ve stejné výši jaký dneska odvádějí na veřejně prospěšné účely. Tím by se získala asi 4 miliardy korun. Kdyby k tomu sněmovna přistoupila, tak jsme nemuseli škrtat třeba v mateřské nebo v ošetřovném.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Místo toho vznikl, řekněme, velký skandál ohledně lobbingu. A když se tedy podíváme na ta opatření, KSČM pro ně nehlasovala, jako jediná balíček nepodpořila. Proč? Co vám na něm tak zásadně vadilo, když skutečně se nejen tady zástupci ale také i odboráři shodli, že byl kompromisní?
Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
--------------------
My si myslíme, že nebyl kompromisní. Ten kompromis byl posunut hodně doprava. Ale řeknu to česky. Ostříhaly se ovce a vlci zůstali neostříháni. Postihlo to nízkopříjmové. Sama jste řekla, maminka o co přijde.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás lidé, kteří vydělávají peníze nad určitou hranici jsou vlci?
Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
--------------------
A navíc paní redaktorko, víte, ono to navíc ještě podřízlo další rozvoj a navíc ještě jakoby snížilo koupěschopnou poptávku. Takže místo jakéhosi aspoň minimálního prorůstového efektu to má spíše efekt deprese a to my nemůžeme podpořit. Odnesli to lidé, kteří jsou skutečně závislí na velmi nízkých příjmech a jestli my jim je ještě sebereme, tak je to pro ně tím horší.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vnímáte vy, protože vy jste ten balíček podporovali a je pravda a i ministr financí říká, skutečně ekonomika česká příští rok kvůli tomu klesne zhruba o půl procenta?
Jaromír DRÁBEK, prezident Mezinárodní obchodní komory v ČR /TOP 09/
--------------------
TOP 09 ten balíček podpořila, ale my jsme jasně řekli, že ten balíček nepodporujeme z toho pohledu, že by vyhovoval našemu programu. Tak jak tady už bylo řečeno, my bychom, každá strana by udělal jiný mix těch opatření. Ale je potřeba říct, že prostě to byl kompromis a byl to kompromis se kterým přišla vláda. Byl to vládní návrh a my jsme řekli, že prostě v zájmu toho, že příští rok musí Česká republika hospodařit zodpovědněji než minulé roky, tak ten kompromis podpoříme. Ale, je tady jedno velké ale. Ten kompromis na příští rok v podstatě redukuje to nezodpovědné chování z minulých let, kdy i při velmi vysokém ekonomickém růstu byl ten strukturální deficit okolo 80 až 100 miliard. My vidíme, že ta čísla jsou taková, že ten rozpočet vlastně krátí nebo nastavují tak, aby to odpovídalo zodpovědnému chování. Ale je to pouze na příští rok. Řada těch opatření je pouze na příští rok.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
To je pravda. A my se o tom budeme bavit také.
Jaromír DRÁBEK, prezident Mezinárodní obchodní komory v ČR /TOP 09/
--------------------
A politická reprezentace bude mít velký problém, aby to zodpovědné chování, které se povedlo na příští rok, ale rozpočet ještě není schválený, které se snad povede na příští rok tak, aby dokázala udržet další období.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady mi nahráváte. Rozpočet ještě není schválený a teď bude na vás, na poslancích, jestli schválený bude. Je někdo, kdo plánuje dělat ještě nějaké úpravy a protesty a teď jen stručně každého.
Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Rozpočet vláda schválila předevčírem a samozřejmě v těch jednotlivých položkách si myslíme, že je potřeba upravit, například kraje říkají jednoznačně, že jim chybí téměř 4 miliardy korun na zajištění sociálních služeb a budeme stát před otázkou, jestli schválit rozpočet s touto položkou a vystavit nebezpečí vlastně naše seniory, zdravotně postižené a podobně, že ty služby nebudou.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My se zkraje budeme bavit, čili k tomu se dostaneme.
Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
--------------------
Budeme, samozřejmě budeme, i když jsme ten rozpočet vlastně dostali dnes, takže nebylo příliš času ho prostudovat, ale rozhodně musím říci, že budeme navrhovat zmírnění těch sociálních dopadů a ve sněmovně máme návrhy na úplné zrušení stropů, odvodů například sociálního pojistného nebo zdravotního, takže máme i tu zdrojovou stránku ošetřenou a myslíme si, že i při tom deficitu, který je kolem těch 163 miliard, tak bychom se do toho mohli vejít.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A co druhá strana stolu?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
My budeme podporovat ten návrh vlády tak jak je vybalancován právě tím balíčkem, který byl teď schválen. Co se týká krajů. Já si myslím, že kraje by měly především začít u sebe a přestat v rozporu se zákonem proplácet poplatky u lékaře. Já chápu, že to nedá 4 miliardy na sociální služby. To s vámi souhlasím, počítat umím taky. Ale na druhé straně, pokud o něco žádám a pokud chci skutečně fakticky začít někde šetřit, tak bych měl šetřit tam, kde už několik nezávislých soudů na sobě řeklo, že ty poplatky jsou propláceny v rozporu se zákonem, takže tady si myslím, že kraje skutečně musí začít u sebe.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Vezměme to stručně, protože ještě se k tomu dostaneme k těm krajům skutečně. Jen krátké vyjádření a rovnou.
Jaromír DRÁBEK, prezident Mezinárodní obchodní komory v ČR /TOP 09/
--------------------
Ono to kupodivu v letošním roce je v tuto chvíli jednodušší než v minulých letech, protože tím, že minulý týden Poslanecká sněmovna schválila takzvaný Janotův balíček, tak v podstatě věcně udělala první čtení státního rozpočtu. Já si neumím představit, že by teď některá ze stran, která by hlasovala pro Janotův balíček, takže by nehlasovala pro státní rozpočet v prvním čtení, protože ten balíček dává jasné vymezení, jaké mají mít celkové příjmy a celkové výdaje státního rozpočtu. A v druhém čtení je to přece jasné, jakmile je stanovený rámec, pokud chceme někomu přidat, tak musíme někde ty peníze ubrat, protože, pokud jsou stanoveny rámce, tak už to jinak nejde udělat, takže ta diskuse už potom bude běžet jen o tom: Chceme dát víc krajům? Tomu ubereme, prostě všichni na tom budou špatně, protože je ekonomická recese.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Carbole, když se tedy podíváme na tu základní otázku, první čtení, příjmy, výdaje, schodek, může být, ano ne a prosím stručně?
Jiří CARBOL, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
KDU-ČSL v prvním čtení určitě podpoří tu bilanci. Ovšem v tom druhém čtení bude ještě spousta problémů. Například ekologická zakázka miliardová, o které se hovoří, že by měla stát 114 a půl miliardy a přitom to jiné kruhy odhadují na 50 miliard, čili tam ten rozdíl je skoro dvojnásobný. O těchto věcech se určitě budeme chtít bavit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď jen pánové, každý máte jedno slovo, první čtení bude bez problémů ano, ne?
Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Ze strany sociální demokracie předpokládáme, že vytvoříme podmínky pro přijetí rozpočtu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo víc slov.
Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
--------------------
Nepodpoříme, ale jak to tak vidím, bude bez problémů.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Jak už bylo řečeno, podpoříme bilanci.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezvaný. Pánové, teď se podíváme na názor našich expertů. Vypravíme se za Davidem Borkem, Davide, jak to vnímáte? Jak vnímají experti ono nezvyšování daní, snižování některých sociálních dávek? Je to ta správná cesta?
David BOREK, moderátor
--------------------
Hezký večer. Zkusme se jich zeptat, protože koneckonců několikrát v oné debatě v dolním studiu padlo slovo jako nebo slovo jako "ekonomové by doporučovali". Tady máme ekonomy, jdeme se jich zeptat. Pane Mejstříku, poměr mezi škrty a mezi zvyšováním příjmu států prostřednictvím zvýšených daní. Je ten poměr podle vás optimální a neptám se vás úplně jako ekonoma, který žije ve věži ze slonoviny, ale jako ekonoma, který si vědom přeci jenom politické reality v této zemi. Šlo to udělat přeci jen malinko jinak.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Já vám to řeknu takto. Já jsem byl velice rád, že na tripartitě do toho dialogu velmi vstřícně vstoupily obě dvě strany, jak strana podnikatelů, tak strana vlastně odborářů a určitě té společenské atmosféře ta věc pomohla. Jak víte, my v bývalém NERV, když jsme připravovali svoji zprávu, tak jsme vlastně také přijali tezi, že musíme zvyšovat daně. Tam skutečně je situace kritická a určité typy zejména právě těch nepřímých daní jsme avizovali, že zvýšeny být musí a jakkoliv všichni říkají: Je to bolestné, tak na druhou stranu bychom škrtali daleko víc, ještě některé další položky. Já musím říci, mnozí, kteří tady hovoří, že ten vlastně rozpočet je restriktivní, nezapomínejme, že my tam máme 95 miliard příjmů, které počítám, že přijdou z Evropské unie. Tyto příjmy jsou vlastně takovým kvazi jednorázovým příjmem, sice je to rozpočtově neutrální příjem, ale tento příjem zhruba během pěti šesti let zmizí a my si musíme chystat tu pozici dlouhodobější takovou, abychom byli schopni vstřebat postupné ukončování těchto mimořádných příjmů.
David BOREK, moderátor
--------------------
Já se, pane Bartoni, zeptám vás, možná trochu jinak a vlastně úplně stejně. Kdybyste vy byl politikem, ale pořád ekonomem, vědomi si všech politických omezení na české politické scéně, doporučil byste kolegům politikům nějakou zázračnou anebo velice vtipnou, chytrou, jednoduchou věc, kterou přeci jen mohli onen balíček pozměnit a která by byla opravdu vhodná?
Petr BARTOŇ, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Když se podíváte na výsledky posledních voleb, měli jsme to fifti-fifti, 50-50. Vycházím-li z toho, že pravice bude chtít bojovat proti schodku tím, že bude snižovat výdaje, levice tím, že bude zvyšovat příjmy, tak bych si předpokládal, že bude nějaká shoda na 50-50, to znamená, že se setkají někde uprostřed. Tyto jako od levice, co slyšíme, že to byl pravicový balíček, když ve skutečnosti to, kde se nakonec setkali, je zcela ve směru levice od toho středu, protože jakoby se 70 % je to levice, 30 % získala pravice, tak to je posunuto. Celkově balíček, který zvyšuje daně nazývat jako spořivý balíček, tak to je, jako když byste říkal, že jako bojujeme za mír, nebo případně extrémněji, souložíme za panenství.
David BOREK, moderátor
--------------------
Hezký bonmot, ovšem posuňme se dál, výše k obecnějším rovinám tady zazněla jedna teze. Pravice rovná se snižování daní, levice možná rovná se zvyšování daní, je tato teze ještě platná v Evropě 21. století a v Evropě, která paušálně trpí velkými schodky státních rozpočtů a velkou teď ekonomickou recesí?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Já bych se docela podíval přes hranice. Dobře, všichni jsme velmi pozorně sledovali vývoj ve vedlejším Německu. A co s tam odehrálo? Právě zcela překvapivě pro mnohé, s tezemi zvyšování daní vyhrála středopravá koalice a je to zřejmě proto, že ona samozřejmě chce odstraňovat schodky, chce postupně snižovat daně, ale co je podstatné, že v minulosti jsme slýchávali: Ano, my bychom se měli posouvat někam směrem, jsme moc na východě, měli bychom se posunovat hodně směrem na západ a teď to heslo, když se podíváte a otevřete si titulky běžných i německých novin, tak oni hlásají: My se posouváme na východ.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jenom na závěr, tam zazněla tak jedna věc, která zazněla koneckonců nejen od hostů ve studiu, ale také od mnohých politiků v posledních týdnech, přiznávají, že onen úsporný balíček domluvený politickými stranami, bude mít jakýsi záporný efekt na hospodářský růst v příštím roce. Je tento efekt nakonec tím nejhorším, vedlejším efektem úsporného balíčku? Tedy v době útlumu ekonomiky, útlum ekonomické aktivity prostřednictvím mírného přitažení kohoutu?
Petr BARTOŇ, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Tak u toho musíte předpokládat, že opravdu je v moci vlády nějak jako rozpumpovat ty kola tý ekonomiky, když říkáte, že ona je může nějak zabrzdit. Samozřejmě, čím víc se bude filtrovat přes tu vládu, to znamená, že se ten deficit bude řešit, že trošku všechno zvýším, a tím pádem se dostanu k 160, ale při vyšším objemu skrze tu vládu, tak samozřejmě jako těžko můžeme říct, že ta vláda má lepší nápady na to, kde by se mělo rozpumpovat než ty lidi samotný.
David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme mluvit ty, kteří nakonec budou o všem rozhodovat. Už to padlo. Dějství, další čtení různá, ze státního rozpočtu na příští rok. Nechme mluvit politiky a Studio 6, Michaela Hergetová.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Davide, děkujeme. A my ještě předtím, než dáme slovo politikům tady ve studiu, tak se vypravíme za lidmi, o kterých tady už také párkrát padla řeč a to zástupci krajů měst a obcí. My totiž máme na vstupech propojení také s Oldřichem Vlasákem předsedou Svazu měst a obcí a Radkem Martínkem, místopředsedou Asociace krajů České republiky a také hejtmanem Pardubického kraje, pánové, dobrý večer i vám. Slyšeli jsme tady několik názorů a dokonce několikrát padlo právě to, že krajům a obcím budou chybět miliardy. Pane Vlasáku, v čem je podle vás teď ten hlavní problém? V čem bude nejhorší dopad?
Oldřich VLASÁK, předseda Svazu města a obcí
--------------------
Tak ten dopad je samozřejmě v tom, že obce počítaly určitými příjmy a musí zajišťovat služby pro své občany. Pakliže bude nedostatek ve výši kolem 20 %, tak pak se může tento nedostatek odrazit v tom, že obce budou řekněme, méně svítit nebudou plnit všechny služby, bude horší úklid ulic, projeví se to v kultuře, ve sportu a samozřejmě v největší míře to postihne investice.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Martínku, co kraje? Kde těm budou chybět peníze, ale spíš rovnou kde by je rádi sehnaly?
Radko MARTÍNEK, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/, místopředseda Asociace krajů ČR
--------------------
Musím říct, že ten rozpočet je pro mě velkým zklamáním, protože pan ministr financí nám plánuje zvýšení daňových příjmů, což se určitě nenaplní, pro to není žádný důvod. A chybět nám budou především v sociální oblasti, tam skutečně chybí 4 miliardy korun. To nadhodnocení daňových příjmů odhaduji také na 4 miliardy korun a stejný problém je ve školství. My samozřejmě šetříme už teď. Například v Pardubickém kraji jsme provozní náklady snížili o 11 %, ale donekonečna se samozřejmě snižovat nedá, takže předpokládám, že bude o rozpočtu ještě diskuse.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A to určitě bude. To jsme tady také slyšeli. Ještě, pane Vlasáku, co ona daň z nemovitostí, její zdvojnásobení? Nemohlo by to pomoci?
Oldřich VLASÁK, předseda Svazu města a obcí
--------------------
Tak je to svým způsobem kompenzace těch daňových příjmů, které my nedostaneme a se kterými jsme počítali. Je to, řekl bych, velmi složité v době, kdy máme před komunálními volbami a mnozí starostové využili té kompetence poprvé navýšit daň z nemovitosti a teď nám do toho skočí stát. Čili je to takové jakési znejistění té politiky obcí a měst a myslím si, že v mnoha obcích to bude znamenat, že budou znovu přehodnocovat výši daně z nemovitostí, protože leckdy to navýšení v konečném důsledku může udělat třeba šesti nebo osminásobek, což je pro ty obyvatele víceméně nepřijatelné.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Martínku, vy jste naznačil, že nejste spokojen s tím rozpočtem a že diskuse ještě bude. To jsme tady skutečně slyšeli. S čím budete vy, co budete vy prosazovat?
Radko MARTÍNEK, hejtman Pardubického kraje /ČSSD/, místopředseda Asociace krajů ČR
--------------------
Tak my určitě budeme se znovu zabývat těmi příjmy, protože opravdu není možné se domnívat, že v příštím roce daně vzrostou pro kraje. Já očekávám jednak pro mnohem větší propad HDP, ale také ta daňová struktura, která tam je, tak určitě nepřinese další navýšení. Zvláště citlivé ty problémy jsou v sociální oblasti, protože to jsou domovy důchodců, sociální ústavy a tak dále a tam chybí 4 miliardy. Netýká se to jen krajů, týká s to také neziskových organizací a tady nám hrozí rozpad celého toho systému sociálních služeb a to určitě sami nevyřešíme. Obdobná je situace ve školství, kde my vlastně jenom přeposíláme finanční prostředky, které kraj posílá na osobní výdaje, pro kantory a tam ten úbytek bude obdobný. Očekáváme zase v našem kraji podle toho, co jsme dostali za zprávy z ministerstva školství, úbytek měsíční úbytek platů zhruba ve výši 2 tisíce korun měsíčně.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my jsme také slyšeli od ministra a od premiéra, že se o platech ještě bude jednat, pánové, já vám zatím děkuji za váš první příspěvek do diskuse. Budou další pokračovat. Slyšeli jsme tady několik názorů ekonomů, ale také zástupců měst a obcí. Když začneme tedy od konce, krajům budou chybět peníze na sociální služby, řekněme, jak se to dá řešit?
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/
--------------------
Tak samozřejmě už jsem se k tomu vyjádřil. Musí hledat zdroje samy u sebe a mohou začít práv u těch poplatků, které vydávají nebo proplácí v rozporu se zákonem, druhá věc pochopitelně při druhém čtení zákona je možné, že poslanci najdou nějaké druhé jiné kapitoly, ze kterých je možné krajům na tuto velmi důležitou oblast přispět, ale to si myslím, že trošku předbíhám protože zatím ještě nemáme ten zákon o rozpočtu na stole. Já bych se chtěl vyjádřit ještě k té dani z nemovitosti. Ona je to velmi nepopulární daň a myslím si, že u nás na té pravé straně politického spektra jaksi dvojnásob nepopulární, protože se to týká především lidí, kteří mají nějaký majetek, naspořili si na něj a podobně. Na druhé straně trošku nerozumím tomu, proč se starostové fakticky bojí té odpovědnosti, kterou má každý z nás z poslanců, to znamená, rozhodovat nejen o té výdajové, ale i o té příjmové stránce rozpočtu. Myslím si, do budoucna, že se budeme muset rozhodnout, aby do toho nevstupoval takto stát. To znamená, aby, pokud se už ta odpovědnost přenese na ta městská zastupitelstva, tak aby stát nemohl tak, jako se to stalo právě teď, prostě ještě navíc do toho vstoupit a znovu to ještě zdvojnásobit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, my jsme také slyšeli, pane Kováčiku, zrovna vy jste tady s nimi nesouhlasil. Bylo to například to, že ta shoda není rozhodně 50-50, tedy že to není kompromis ten balíček? Že to je spíše ve směru levice 70-30.
Petr BARTOŇ, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
To řekl pan Bartoň, nikoliv já.
