Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký večer u výběru toho nejdůležitějšího ze světa peněz a obchodu. Česko čekají největší škrty v jeho historii. Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok z pera ministerstva financí. Aby se schodek udržel na 135 miliardách, budou ministři muset oželet skoro 59 miliard korun.
redaktor
--------------------
Snížení platů státních zaměstnanců o 10 % s výjimkou učitelů, nižší sociální dávky, omezení podpory stavebního spoření. Jen pár příklad, jak chce ministr Kalousek zkrotit výdaje a dodržet naplánovaný schodek. Maximum 135 miliard, tedy 4,6 % HDP.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Neschvalovali jsme rozpočet, schvalovali jsme limity nebo pro pochopení toho procesu, teď jsou to závazné limity pro jednotlivé resorty.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Pokud by vláda nestanovila tyto přísné výdajové limity, tak by naprosto autonomně ten deficit se vyšplhal do výše více než 210 miliard korun a celkový deficit v příštím roce by byl 6,7 %.
redaktor
--------------------
Ministr Kalousek proto chce zvýšit příjmy o 20 miliard, naopak seškrtat 58,5 miliardy, dohromady tak má být schodek o 78,5 miliardy nižší. Třeba ministerstvo vnitra má předběžně přijít o 8,5 miliardy, doprava si pohorší o víc než 11 miliard, spravedlnost o 2,5 miliardy korun.
Patrik ROŽUMBERSKÝ, ekonom, UniCredit Bank
--------------------
Já se domnívám, že návrh ministerstva financí ohledně deficitu státního rozpočtu pro příští rok je reálný zejména s ohledem na reálnost hospodářského růstu v příštím roce.
redaktor
--------------------
Návrh rozpočtu odmítá opozice. Sociální demokracii se schodek zdá příliš vysoký, vláda se podle ní zaměřila jen na škrty a příjmy zanedbala.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
V této situaci, kdy vláda rezignovala na zvýšení příjmů státu, tak v tuto chvíli je ve slepé uličce škrtů, které poškodí českou ekonomiku.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
To, co teď děláme, nelze označit za reformy. Ty reformy přijdou především ve vazbě na rozpočtový rok 2012 a následující roky.
redaktor
--------------------
Návrh zákona o rozpočtu na příští rok zamíří do sněmovny na podzim. V prvním čtení ho poslanci projednají v říjnu. Konečné schvalování si pak plánuje na prosincovou schůzi dolní komory.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě o podrobnosti teď telefonujeme ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. Hezký večer.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, když se podíváme na ty návrhy, které dnes vláda schválila a o čem se mluví, tak dá se říci, státní zaměstnanci mají přijít zhruba o desetinu platů, ale ústavní činitelé pouze o 5 %, není tohle špatný signál?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Prosím pěkně ústavní činitelé přijdou o dalších 5 %, protože o 4 % si zkrátili platy již v takzvaném Janotově balíčku a vedle toho o 15 % se zkrátí všechny náhrady poslancům i senátorům, protože všechny navrhuji nemilosrdně zdanit, ony byly předtím nezdaněné. Ústavní činitelé nejsou jenom poslanci a senátoři, jsou to také soudci. A my jsme přesvědčeni, že podle zásady přiměřenosti 5 % snížení platů u soudců je únosné a velmi těžko se proti tomu dá protestovat. Kdybychom, kdybychom vůči nim působili více, tak v součtu s těmi 4 % předtím by už mohli oprávněně protestovat. Takže nejvíce si berou poslanci a senátoři, státní zaměstnanci, soudci, budou na tom zhruba stejně, to znamená těch 9, 10 %.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto snižování výdajů je podstatně větší, zhruba trojnásobné oproti navyšování příjmů, to vám vyčítá především opozice. Proč to zvyšování příjmů není vyšší, nebyl by přece jen prosto?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Co je demokracie demokracií, tak se vždy levice s pravicí bude přít o to, jak vysoká má být míra přerozdělování. Kolik máme nechat peněz tam, kde skutečně umějí lidé tvořit a kolik z nich má ten stát přerozdělovat. My jsme na daňové kvótě, která je přes 30 % a nedomníváme se, že bychom ji měli prudce zvyšovat. Nemyslíme si, že blahobyt v zemi zajistíme tím, že budeme přerozdělovat přes moudrý stát více a více peněz. Naopak ten stát musí být levnější a efektivnější.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto v čem tedy bude především spočívat to navyšování příjmů oněch zhruba 20 miliard?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ono to není až tak navyšování, jako udržení příjmů, takže například v takzvaném Janotově balíčku bylo, bylo zvýšení stropů na sociální a zdravotní pojištění ze 4násobku na 6násobek a zpět na 4násobek to mělo klesnout nyní k 1. 1. 2011. Koalice se dohodla, že tyto stropy ještě rok ponecháme v 6násobku. Dalším významným příspěvek příjmů bude samozřejmě 50% srážková daň z příspěvku na stavební spoření, nicméně stále tam ten příspěvek bude, to jsou asi takové 2 dominantní položky u příjmů. U výdajů jsou to výdaje takzvaného manažerského charakteru, které se budou dít z rozhodnutí správců kapitol, kde oni sníží objemy mzdových prostředků i objemy provozních výdajů. Budou dělat přesně to, co dělaly tisíce firem, které se svými zaměstnanci plní státní rozpočet. V době krize prostě museli také snižovat náklady a také museli snižovat objemy mezd. Není žádný důvod, aby totéž nedělal stát, když to musí dělat jeho daňoví poplatníci. Ale tak /nesrozumitelné/ provozní výdaje.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Já teď mám ve studiu také Radka Buršíka, manažera v daňovém a právním oddělení společnosti PricewaterhouseCoopers. Dobrý večer i vám.
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Hezký dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohled soukromého sektoru tedy na to, byl by prostor přeci jen i v té daňové oblasti víc zvyšovat příjmy státních rozpočtů?
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Pokud se podíváme na změny nebo mám-li se vyjádřit k těm parametrickým změnám, nebo parametrickým ukazatelům daňového systému, což jsou sazby, řekněme, nějaké daňové výjimky, tak tam opravdu je třeba říct, že to je čistě politické rozhodnutí, to potvrdil i pan ministr před chvilkou, kdy stát opravdu musí zvažovat, jakou část těch finančních prostředků odebere z té ekonomiky a jakou tam ponechá, aby zároveň naplnil státní rozpočet, protože každá utracená koruna samozřejmě se projeví v nákupu zboží nebo služeb. Ale ten daňový systém není pouze o těch sazbách a pokud nedochází k nějakým významným výkyvům v těch daňových sazbách, tak si troufnu říci, že to není ta věc, která ty poplatníky nejvíce trápí. Já bych chtěl možná upozornit na některé změny, které jsou obsaženy buď v připravovaných novelách, které jsou již v legislativním procesu anebo jsou obsaženy v prohlášení vlády nebo v koaliční smlouvě, které se ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaké konkrétní tedy?
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Ono se o nich moc nemluví, ale týkají se oblasti administrativy a výběru daní, a to jsou možná důležitější, od 1. ledna nám začne platit nový daňový řád, který úplně změní systém výběru daní, vznikne superúřad pro velké společnosti, takže se zase zjednoduší správa daní těchto velkých společností, připravuje se rozšíření takzvané editační povinnosti, což zjednodušeně znamená, že daňový poplatník si bude moci požádat dopředu o stanovisko finančního úřadu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku jste se mi vyhnul tomu, jestli by byl prostor zvyšovat daňové sazby, dobře, dejme slovo zpátky ...
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Jak jsem říkal, politická otázka.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, zpátky panu ministrovi. Pane ministře, teď jsou na řadě jednotlivé resorty, mají vám předložit své návrhy svých rozpočtů. Co když se prostě nebudou schopny vejít do těch mantinelů?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Přesto dovolte, abych pozdravil pana kolegu ve studiu, protože říkal přesně to, co je mojí prioritou a co jsem rozjel už při své první misi v letech 2007 - 2008, zásadní zjednodušení legislativy, procesu i instituce, to si myslím, že je skutečně mnohem užitečnější a mnohem úspěšnější než diskuse o 1 či 2 % té či oné sazby. Bude to levnější pro stát, užitečnější pro ekonomiku. Ta otázka, co se stane, když se resorty nebudou moci do těch peněz vejít, ve vší úctě není relevantní. Dělat ministra s hodně penězi, to umí, prosím pěkně, každý. Ministři vlády, která se hlásí k rozpočtové odpovědnosti, šli spravovat své resorty s tím, že zajistí jejich efektivní správu velmi úsporně. Je to jejich úkol, všichni se k tomu dnes přihlásili.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane ministře, podívejme se na další téma, protože vy chcete přitvrdit při výběru daní. Problémem zatajených peněz, problém zatajených peněz trápí stát o to víc, že ministerstva musí šetřit a plánují se škrty. Loňský výběr daní byl o 86 miliard nižší, než v roce 2008. Resort spravující pokladnu proto teď připravuje změny zákonů, ale i další opatření, aby se mu s podvodníky líp bojovalo.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Peníze, za které by se dala opravit dálnice D1, nebo postavit severní část pražského okruhu. Minimálně tak vysoké jsou podle hrubých odhadů roční úniky na daních. A tak ministr Kalousek tvrdí - boj s daňovým únikem je pro nás jednou z priorit.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Je to problém celé Evropské unie, a proto se také snažíme v rámci Evropské unie bojovat společně. Jednak v oblasti DPH a daně z příjmu.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle neoficiálních informací stát kvůli daňovým únikům přijde ročně o 20 až 50 miliard korun. Za loňský rok přitom Česko na daních vybralo necelých 661 miliard korun. Ministerstvo financí už má připravený plán, jak únikům zabránit. Po změně zákonů budou moci finanční úřady přitvrdit na kontrolách. Daňovým podvodům by měly taky zamezit připravované smlouvy mezi Českou republikou a některými daňovými ráji.
Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel daňové správy
--------------------
V principu jde hlavně o informace o tom, která fyzická či právnická osoba má v daňovém ráji účet, kolik má na něm peněz. Jedná se v celé řadě oblastí i o nemovitosti.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Výměna informací mezi daňovými správami může napomoci zásadním způsobem k tomu, že domácí rezident, který nezdaněn uniká do zahraničí, může být dostihnut, doměřen, popřípadě i potrestán.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jako první, a to ještě letos, chce Česko podepsat smlouvy s ostrovy Guernsey, Jersey, Arubou a Kajmanskými ostrovy. A příští rok budou další. Asi nejradikálnější změnou je vytvoření ručitele za nezaplacení daně. Když ji dodavatel nezaplatí, může jeho povinnost přejít na odběratele. Zákon by měl platit od Nového roku.
Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel daňové správy
--------------------
V tuto chvíli se ukazuje, že jeden z nejmasivnějších daňových úniků, které jsou, jsou právě na této dani. My odhadujeme, že ty úniky by mohly dělat v globále 5 až 8 miliard korun.
David BORKOVEC, ekonom, PWC
--------------------
Celá Evropská unie bojuje s nedostatkem peněz ve státních rozpočtech, a proto se zvýšil tlak na zamezení daňovým únikům.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ekonomové ale tvrdí, ve srovnání s ostatními státy Unie nebo s USA na tom není Česko v úniku daní, a to především do daňových rájů až tak zle. Mezi nejdisciplinovanější plátce přitom patří severské státy. Hana Vorlíčková a Jan Spilka, Česká televize.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, slyšeli jsme další téma. Jakou máte představu, kolik byste podle vás mohli díky tvrdším zákonům a tvrdšímu přístupu na daních vybrat navíc?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Samozřejmě je nesmírně těžké určit nějaké přesné číslo daňových úniků, ale zcela jistě jsou to miliardy a to číslo je dvouciferné, to, sečteme-li úniky všech daní, a to je prostě naše povinnost s tím bojovat, stanovit to jako zásadní prioritu. Není to problém zdaleka jenom České republiky, je to společný boj států Evropské unie. Já bych to skutečně oddělil na ty 2 případy, daňové úniky u daně z příjmů, kde je velmi důležité, aby si jednotlivé země včetně takzvaných daňových rájů vyměňovaly informace mezi daňovými správami, aby nebylo možné utéci do země nikoho, kde na vás pak už nikdo neprozradí, zda zdaňujete, či nezdaňujete své uložené peníze či majetek. Druhá věc je, a tady si myslím, že to, na tom Česká republika není tak zle u té daně z příjmu, bohatší státy jsou na tom hůře, protože mají více bohatších lidí, kteří nechtějí být až tak zdaňováni, kde já vidím větší /nesrozumitelné/, a na tu se chci mimořádně zaměřit, jsou daňové úniky u daně z přidané hodnoty.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Dejme tady prostor panu Buršíkovi, jak ten to vidí právě z pohledu daňové, daňového poradce, řekněme, když to tak zjednoduším. Jak vypadá taková nejčastější únik?
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Pokud to, zase asi je třeba rozdělit na oblast DPH a daně z příjmu, pokud to stáhneme na ty daňové ráje, kde se to opravdu týká, řekněme, daně z příjmů právnických osob, nikoliv daně z přidané hodnoty, tak tím nejčastějším modelem, takový příklad mohu uvést, kdy společnost si založení mateřskou společnost třeba na některém zmiňovaných ostrovů a následně poskytuje takzvané manažerské služby české společnosti. Ty manažerské služby sestávají z různých úkonů, nicméně ten daňový efekt spočívá v tom, že společnost česká si uplatní tento, tuto částku jako daňově účinný náklad, kdežto vzhledem k nulové sazbě daně z příjmů na tom příslušném ostrově, na tom daňovém ráji je ta částka nezdaněná.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A u toho DPH?
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
V oblasti DPH jsou to většinou řetězové transakce. Jsou to transakce, do kterých jsou zapojeny několik společností, přičemž jedna z nich často nesplní svoji daňovou povinnost respektive odvést daň státu a řekněme, zmizí z trhu. V angličtině se tomu říká missing trader, což vystihuje přesně tu podstatu té mizející společnosti a daňová správa se snaží bojovat s tím, že dostatečně neefektivně, nebo není schopna dostatečně efektivně tu společnost podchytit předtím, než z toho trhu zmizí. Prostě ta rychlost, jakou se vytvoří a zmizí, je obrovská.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme slyšeli v příspěvku, že ministerstvo financí chystá nový zákon, který by mohl odpovědnost ze zaplacení té daně přenést na odběratele, pokud tu daň nezaplatí dodavatel. Jak je něco takového možné, jak by to mohlo fungovat?
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Ptáte se asi, jako se ptá řada podnikatelských subjektů v České republice, protože ta povinnost, kterou na ně stát přenáší, není vůbec jednoduchá. Řekněme, že pro zjednodušení stát vytváří 2 nové mechanismy, přičemž 1 je úplně nový a 1 již je daňovým poplatníkům trošku znám. Jeden je takzvaný systém přenesení daňové povinnosti na příjemce, to znamená, že já jako příjemce nějakého plnění přijmu nějakou službu nebo zboží, tak budu vědět, že musím vyměřit tu daň a zároveň si případně /nesrozumitelné/ na odpočet. To, co vy jste zmiňovala je mnohem, řekněme, nebezpečnější z pohledu poplatníků, protože do hry vstupuje subjektivní prvek. Ten zákon je konstruován tak, že já jako obchodník musím prověřovat svého obchodního partnera a na základě mně dostupných informací zvážit, jestli on splní svoji daňovou povinnost vůči státu či nikoliv. Pokud ne a mám jakési podezření o tom, že zde dojde k daňovému úniku z jeho strany nebo nezaplacení daně, tak mám řečeno lidově smůlu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, ještě stručně vás poprosím, jestli byste něco tady poupravil a hlavně, kdy tohle má začít platit podle vaší představy?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Víte, ono to zajištění DPH je skutečně zvažovaný nástroj proti těm domluveným řetězovým reakcím, ale má svá rizika, která popsal pan kolega a bude ještě diskutován. Já jsem předložil novelu do připomínkového řízení a to samotný mechanismus zajištění daně musí být skutečně ještě předmětem velmi podrobné diskuse a nejsem si úplně jist, jaká bude jeho definitivní podoba. To, na čem mi záleží mnohem víc u těch řetězových operací v rámci daně z přidané hodnoty je výjimka, kterou bych chtěl dosáhnout od Evropské unie na takzvaný revers ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, už vás poprosím jen velmi stručně dopovědět.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
V některých komoditách například pohonné hmoty by se daň z přidané hodnoty odebírala až, až od koncového prodejce. To znamená, byly by znemožněny ty řetězové, ta machinace daní z přidané hodnoty během předprodeji zboží. To si myslím, že by byla naprosto zásadní ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za vysvětlení na konkrétním případě a děkujeme za rozhovor oběma, pánové. Díky.
Radek BURŠÍK, manažer v daňovém a právním oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Děkuji za pozvání. Hezký večer.
ČT 24, 11. 8. 2010, Pořad: Ekonomika
