Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Začalo to lidskou fackou přírodě. Příroda si ale necitlivé jednání člověka nenechala líbit. Úder vrací a není jen jeden, je jich víc. Příkladem můžou být následky ničivých povodní. Podle odborníků mohlo být řádění velké vody menší, pokud by se člověk v uplynulých desetiletích nechoval k přírodě macešsky. Ač například český prezident Václav Klaus popírá vliv člověka na přírodu, řeč čísel ho usvědčuje z neznalosti. V důsledku technických úprav a regulací toků narušila činnost člověka v minulosti hydromorfologický stav 22 tisíc kilometrů toků v celém Česku a obžaloba lidské činnosti pokračuje. Došlo ke zkrácení vodních toků až o jednu třetinu. Takto rozsáhlé narušení říční sítě v celé zemi významně oslabilo schopnost krajiny vyrovnat se s klimatickými změnami, jako například povodněmi či suchem. V dnešních Otázkách vám krom jiného nabídneme smutná čísla týkající se povodňových rizik. Hosty budou například ministr životního prostředí Ladislav Miko, náměstek ministra zemědělství Karel Tureček, viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla či hydrogeolog Bohumil Jánský. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách bude mluvit? Kanadská víza na spadnutí. České ministerstvo zahraničí se připravuje na případnou odvetu, když Kanada opět zavede víza pro občany České republiky. Česko chce dosáhnout toho, aby všechny státy Evropské unie recipročně zavedly víza Kanadě. Povodňová rizika se podle odborníků po několika povodních v Česku nesnižují. Podle statistik, které mají Otázky k dispozici, ohrožují opakované povodně 400 tisíc obyvatel Česka. Povodňová rizika je přitom možné snížit.
Jakub LANGHAMMER, hydrolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Z hlediska možné protipovodňové ochrany by ideální byl návrat do větší mozaikovitosti krajiny, to znamená, návrat remízků nebo více přirozeného respektování reliéfu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Strana zelených vyzývá ministryni spravedlnosti Danielu Kovářová k rezignaci. Důvod? Personální změny v systému státních zastupitelství a neodůvodněné odvolání náměstka za zelené Františka Korbela.
Příroda vrací úder, proti povodním
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hra s přírodou, hra, která se může vymstít. Jedním z mnoha důkazů jsou i následky letošních bleskových povodní. Podle odborníků by mohly být následky záplav menší, ovšem za jednoho jediného předpokladu, ráz krajiny by se alespoň částečně vrátil ke svému přirozenému stavu. Pro zajímavost v celé České republice je 22 tisíc kilometrů toků, ano, slyšíte dobře, 22 tisíc kilometrů, které zásah člověka připravil o původní koryta. Podle hydrologů si krajina po zásazích člověka jako je zcelování políček, rušení remízků či regulace říčních koryt, nedokáže s vodou tak dobře poradit. Odborníci jasně říkají: "Musí přijít změna."
Jakub LANGHAMMER, hydrolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Povodňová ochrana by měla být podle současných poznatků takzvaně stupňovitá, to znamená, tam, kde voda může působit nejmenší škodu, tam je možné jí dát prostor. Jsou to louky, jsou to bohužel i zemědělská pole, nicméně přestože, že tam dochází ke vzniku škod, ty škody jsou řádově nižší, než kdybychom vodu vpustili do měst a obcí, a je třeba proto v návrzích protipovodňové ochrany s tímto stupňovitým řešením počítat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Úřady se snaží nemocnou krajinu léčit, například na Liberecku likvidují meliorační strouhy, potoky se snaží vrátit do přirozené podoby. Chtějí tak ovlivnit případnou povodňovou vlnu.
Václav ŠRÉDL, vodohospodář, AOPK Liberec
--------------------
Zmírnit ji tím, že se zde voda může rozlít a nejde v podstatě do obcí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do změn se pustilo i ministerstvo zemědělství. Čiré plantážnictví jde totiž při extrémních lijácích do peněz a nejde jen o povodně. Nevhodné hospodaření v krajině totiž zvyšuje erozi úrodné půdy.
Jan ULRICH, ministerstvo zemědělství
--------------------
V České republice je zhruba 50 % zemědělské půdy ohrožené erozí, což si myslím, že je poměrně významný fenomén.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle představ ministerstva zemědělství by měli farmáři od příštího roku nechávat pětinu pozemků ladem. Na rizikových místech upraví způsoby setí a také orby. Nedotknutelné budou meze a remízky a na místech s výrazným sklonem už nebudou zemědělci pěstovat kukuřici, slunečnici nebo řepu.
Jan ULRICH, ministerstvo zemědělství
--------------------
Bude to základní podmínka pro poskytování současných stávajících dotací.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázka je, jak se k návrhu postaví samotní farmáři. Zástupci Agrární komory s některými podmínkami totiž nesouhlasí.
Mnoho zemědělců navíc hospodaří na pronajaté půdě, což začasté nemusí vést k šetrné péči o ní. Hlavními hosty Otázek jsou ministr životního prostředí Ladislav Miko, který je tady na revers. Děkuji, že jste přijal mé pozvání i přes chirurgický zákrok, který jste podstoupil v tomto týdnu.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Hezké poledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezké dobré poledne. Náměstka ministra zemědělství pro vodohospodářství Karel Tureček, další host. Vítejte v Otázkách po měsíci, dobrý den.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Hezké poledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hydrogeolog Bohumír Janský, dobrý den.
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuju, že jste přijal mé pozvání. A také viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
Přeji všem dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I vám také hezký dobrý den. Já jsem v úvodu zmiňoval, že v důsledku technických úprav a regulací toků narušila činnost člověka v minulosti hydromorfologický ráz 22 tisíc kilometrů toků v celém Česku, to číslo zní opravdu šokujícím způsobem, 22 tisíc. Došlo ke zkrácení vodních toků až o jednu třetinu. Existují, pane ministře, nějaké seriózní odhady, o kolik by mohly být následky těch letošních bleskových povodní nebo povodní předchozí menší, pokud by člověk tak nenarušil ráz vodních toků?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
No, to je velmi složité modelovat. Samozřejmě můžeme jenom uvažovat o tom, že ten průběh těch povodní by byl mnohem pozvolnější, a to znamená ty dopady zejména těch bleskových povodní by byly menší, ale vždy závisí na více faktorech, je to taky objem srážek za jak krátkou dobu spadnou a v kterém konkrétním terénu spadnou, takže uvažovat o čísle 22 tisíc kilometrů na konkrétní povodně je velmi složité.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stejně tak pro ministerstvo životního prostředí je to velmi komplikované odhadnout, pokud bychom si tak nehráli s toky a neměli koryta řek, tak jaké by ty povodně byly? Pane náměstku.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Tak já se domnívám, určitě je možné konstatovat, co tady řekl pan ministr, je to velmi složité odhadnout zejména u těch bleskových povodní, takže domnívám se, domnívám se, že ne všechno můžeme svést na ty činnosti, které se děly za posledních třeba 30, 40 let.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to podle vás jako pro odborníka na tuto oblast těch 22 tisíc kilometrů toků, se kterými jsme si nějak pohráli a třetinu zkrátili při pohledu na toky v minulosti, je to teď to největší riziko povodňové situace a situace v České republice?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Je to samozřejmě velmi důležitý faktor to zkrácení toků, nepřímení, které způsobuje zrychlení odtoků vody z povodí, z krajiny, nicméně těch opatření je celá řada, která byly provedeny velmi neuváženě. Totiž ta doktrína oficiální, která bývala ještě za doby mého studia nebo mladých asistentských let, byla, že tedy vodu musíme z krajiny co nejrychleji odvést a že protipovodňová ochrana je možná stoprocentní, že můžeme obyvatelstvo stoprocentně ochránit, to už dneska vůbec neplatí. My dneska vyhlašujeme novou doktrínu, s povodněmi se musíme naučit žít, musíme být připraveni a musíme teda se snažit ty následky zmírnit celým komplexem opatření v krajině.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako odborníkovi přijde vám, že máme tu novou doktrínu, o níž mluvíte, dostatečně propracovanou, to znamená, jaké kroky bychom teď měli přijmout, jaká opatření udělat, aby ta nová doktrína byla uvedena do života jako ta doktrína předchozí, když jste studoval?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Já si myslím, že samozřejmě máme velmi kvalitní legislativu, z toho bych teda vyšel. Náš vodní zákon patří k nejlepším v Evropě, nicméně vždycky je naším problémem uvést zákonná opatření do praxe, to asi patří k naší národní povaze. V podstatě celou řadu věcí obcházíme přímo v konkrétních případech a je řada věcí, které bychom měli dělat a neděláme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako například?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Jako například, když jsme na posledním takzvaném magdeburském semináři, který pořádáme od devadesátého roku společně s Němci a je to skutečně prvotřídní odborná událost, které se zúčastní za nás všechny podniky povodí a tak dále, když jsme diskutovali o protipovodňové ochraně třeba na Labi, tak mě tam velmi zarazila jedna záležitost, kdy jsme hovořili o tom, jak využít říční nivu k snížení následků povodní a naprosto jasně tam zaznělo ze strany /nesrozumitelné/ povodí, že vlastně třeba protipovodňovou ochranu budovat v oblasti říční nivy je problematické vzhledem k tomu, že musí být jaksi soulad s tím, budeme-li budovat třeba ochranné hráze, a pustíme-li tu povodeň do říční nivy, musí být souhlas ze strany zemědělců, a to mě naprosto zaráží.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady máme právě představitele Agrární komory, přímo viceprezidenta Agrární komory. Jste přesvědčen, pane viceprezidente, o tom, že ta nová doktrína a její naplňování je obsažena například v zemědělské politice České republiky, to znamená, že to, aby zemědělci šetrněji nakládali s krajinou, se odráží například v dotacích a v tom, aby vy jste byli motivováni finančně k tomu jako zemědělci?
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
Určitě. Pokud se podíváme na skladbu plodin, které jaksi nejlépe udržují vodu v přírodě, tak samozřejmě jsou to v prvé řadě trvalé travní porosty a tady je potřeba říct, že politika státu týkající se dotací je v té oblasti trvalých travních porostů, myslím si, dobře řešená. Jako důkaz bych uvedl to, že se od roku 90 zvýšila plocha trvalých travních porostů zhruba na milion hektarů. Naproti tomu se výrazně snížila, snížilo pěstování pícnin na orné půdě, a to je samozřejmě dáno tím, že se výrazně snižují počty chovaných přežvýkavců, hlavně tedy skotu, tam jsme snížili, ještě pardon, tam jsme snížili počty chovaných přežvýkavců zhruba o 2 miliony kusů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ta námitka, že to vlastně můžete vy jako zemědělci, kteří v mnoha ohledech brání dotažení těch protipovodňových opatření?
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
No, já bych byl velice opatrný při tomto tvrzení. Zemědělci bez půdy se absolutně nejsou schopni obejít a půda je pro ně základní výrobní prostředek a já jsem hluboce přesvědčen o tom, že zhruba 90, 95 % zemědělců se k půdě chová velice šetrně, ale jsou tady zásady, zásahy, které popsali mí předřečníci, a prostě ty zásahy vážným způsobem naruší údržbu nebo udržovaní vody v přírodě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď máte tu dobu předchozí na mysli a tu předchozí doktrínu, ať to bylo narovnávání toků řek.
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě já pocházím z Valašska, tam máme takovou malou říčku, jmenuje se Juhyně a za mého dětství to byla říčka, která meandrovala, která měla kolem sebe nivu, a ta niva byla schopná udržet v určitém okamžiku tu povodňovou vlnu. Zhruba v sedmdesátých, osmdesátých letech tuto říčku narovnali, strčili ji do betonu a do kamene a dneska prostě ta říčka je taková, jaká je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Povodňová rizika se podle odborníků po několika povodních v Česku nesnižují. Podle statistik Otázek, které jsou k dispozici, ohrožují opakované povodně 400 tisíc obyvatel České republiky, nabízíme vám i mapu. Na mapě České republiky teď uvidíte podrobný rozpis počtu lidí, kteří jsou dotčeni rozlivem v průměru za rok, a to od nízkého dopadu až po velmi vysoký. Z mapy pak můžete vyčíst, že jde především o severní, střední a jižní Moravu, popřípadě část Slezska, pak o východní Čechy a část jižních Čech. Když tuto mapu, která se týká dotčeného obyvatelstva, srovnáme se druhou mapou, kterou máme k dispozici, tedy dotčeného majetku, tak máme podobné průniky, podívejte se na tu druhou mapu. Tady je Česká republika, v případě majetku dominuje opět Morava, severní, jižní, ale nejvíc dotčený je majetek lidí ve středních a severních Čechách, pak také v Karlovarském kraji a částečně v kraji Jihočeském. Pane ministře Miko, co je možné ještě z té mapy vyčíst a vy jako ministerstvo životního prostředí jste slibovali, že přijdete s nějakým zásadním koncepčním dokumentem, o kterém se ostatně mluvilo po těch povodních v roce 97, respektive 8?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Já bych nejdříve řekl, že vlastně ty mapy jsou výsledky modelování, které využily vlastně poznatky a informace jednak z těch předchozích povodní a jednak z informací o stoletých vodách a o rozmístění jak majetku, tak obyvatel, a v podstatě ukazují míru rizika. To neznamená, že v těch ostatních oblastech ty povodně nemůžou nastat, to chci říct jako první, nicméně samozřejmě stanoví určité priority, kam se obrátit s nějakými akcemi jako nejdřív. My zpracováváme naši strategii přírodě blízkých opatření v krajině, samozřejmě to nejsou jediná opatření, která by proti povodni pomáhala, ale nepochybně jsou to opatření, která doposud byla podceněná, nevyužitá a my máme zpracovanou už od loňského roku metodiku, která je ve spolupráci s ministerstvem zemědělství využívána, a zatím máme jakési plány pro zhruba 10 % území, včetně například povodí řeky Bečvy na zpracování a objevují se první projekty v rámci operačního programu pro životní prostředí právě v těchto prioritních oblastech a pro těch zbývajících 90 % území je naše koncepce rozpracována, měla by být hotová opravdu shodou okolností v řádu několika týdnů, takže bysme ji měli předložit meziresortní ..., meziresortní diskusi a dále ke schválení vládě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že by vláda například do září, v nějaké velmi krátké době měla projednávat takový koncepční materiál?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Já si netroufnu říct, jestli do září, ale pevně věřím, že to bude ještě v rámci této vlády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ve velké diskusi o budoucích protipovodňových opatřeních pokračujeme hned po stručných zprávách. Už teď si přepněte na zpravodajskou "24", dozvíte se podrobnosti o napravování škod, které lidská ruka napáchala na vodních tocích v Česku. A řeč bude také o požadavku Strany zelených na rezignaci ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové. Podle zelených premiér Jan Fischer kryje negativní kroky jednání 2 nejsilnějších stran ODS a ČSSD. Přepněte si na "24", pokračujeme po stručných zprávách.
Mají zásady do přírody vliv na vznikající povodně?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hlavními Otázek zůstávají ministr životního prostředí Ladislav Miko, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství Karel Tureček, hydrogeolog Bohumír Jánský a viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla. Ještě jednou vítejte na čtyřiadvacítce. Ještě jednou díky za to, že jste přijali pozvání do Otázek. Už o tom byla řeč v první hodině, a podívejme se ještě na jednu mapu. Jde o syntetickou mapu vytvořenou na základě dotčených obyvatel, majetku, erozní ohroženosti a také stavu niv. Z té následující mapy, kterou vy uvidíte na svých obrazovkách chce ministerstvo životního prostředí určit naléhavost řešení povodňové problematiky v jednotlivých povodích České republiky. Opět vidíte regiony Jesenicka, významné části Moravskoslezského kraje, část jižní Moravy, Karlovarský kraj, část středních, severních a východní Čech, ale také jih Moravy. Pane ministře, vy dáte, chápu-li to správně, a navažme-li na ta slova, která jste tady vyřkl v první hodině, vydáte prioritu těm jednotlivým regionům, jak vznikla z těch modelů z jednotlivých map České republiky a tam budete investovat společně s ministerstvem zemědělství peníze?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Ono jde o to, kde se zpracují ty návrhy protipovodňových opatření prioritně. Nedá se to prostě dělat fyzicky najednou na celém území České republiky, ale zase musím dodat, tyto mapy byly vytvořeny na základě našich zkušeností z předchozích povodní. My teďka vyhodnocujeme aktuální povodeň z letošního roku,kde se zpracovávají bleskové povodně, a to bude další input do této mapy, protože tato mapa zatím vycházela z těch standardních povodní tak, jak jsme je znali z roku 97, 2002 nebo 2006. A pravděpodobně ten letošní roku tomu dodá další informace a upřesnění. Nicméně je pravdou, že skutečně v té naší strategii se budeme přednostně věnovat těm územím, které jsou jaksi nejvíce ohroženy pochopitelně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak tu mapu, mohou ji výrazně změnit ty bleskové povodně z těch informací, které zatím máte k dispozici?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Nemyslím si, že by změnily výrazně rizika z hlediska počtu ohrožených obyvatel nebo ohroženého majetku, ale mohou nám dodat určité informace o tom, jaká konkrétní opatření v daných místech dělat podle toho, jaká je tam geomorfologie, kde hrozí kromě standardní povodně i ta povodeň blesková, tak tam samozřejmě ta opatření v krajině mají daleko větší význam. To znamená, že je možné prioritizovat i v rámci těch prioritních oblastí, kam se které opatření vlastně navrhne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtyři sta tisíce obyvatel České republiky, které je pravidelně zasahováno těmi povodněmi, také číslo, které vychází z těch modelů. Jako laik, je to hodně nebo málo 400 tisíc obyvatel?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
No, já si myslím, že to je relativně hodně a je k tomu ještě třeba připočíst, že za předpokladů větších vod jako třeba stoleté vody, k tomu je třeba připočíst třeba ještě další obyvatele, to znamená, my máme ty výpočty, ukazují, že je to kolem 5 % obyvatel republiky, a kolem 7,5 % majetku hmotného v České republice. To jsou skutečně obrovská čísla, takže je to hodně a rozhodně by nás ty čísla měly zajímat. Když se podíváte na povodňové škody třeba jenom z letošních bleskových povodní, které vlastně odezněly relativně velmi rychle, jsme v řádu 6 nebo 7 miliard a tisíců, mám tady statistiku. Bylo to letos 427 obcí ze 6 tisíc českých obcí 427 bylo dotčeno, byť bodově na jednotlivých místech. To je prostě obrovské číslo a není možné zůstat vůči tomu lhostejný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kterými kroky teď může ministerstvo zemědělství, pane náměstku, teď přispět k tomu, že když se podíváme na ty mapy, zaneseme do nich ty letošní bleskové povodně a opatření, které je možné udělat a snížit počet těch 400 tisíc obyvatel České republiky pravidelně ohrožovaných velkou vodou?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Tak já bych chtěl zdůraznit, že ministerstvo zemědělství už přispělo významně tím programem protipovodňové prevence. Chci zdůraznit i tu skutečnost, když v roce 2000 vláda Miloše Zemena přijímala prakticky ten komplexní program záměry tvorby programů protipovodňové prevence, tak tam bylo vyjmenováno zhruba 7 až 8 programů. A myslím si, že ten program protipovodňové prevence na vodních tocích se rozeběhl jako jediný z těchto programů do takových těch velkých obrátek. Na druhé straně já bych v tuhle tu chvíli asi varoval i před určitou priorizací těch území. My jsme tu priorizaci zvolili třeba v případě té první etapy v letech 2002, 2006 z důvodů toho, že proběhly povodně v roce 97 a ta první etapa skutečně na ty území, který byly postižený povodněmi v roce 97, 98 reagovala. Nicméně my v té druhé etapě už jdeme plošně po celém území. Samozřejmě vůbec ta protipovodňová ochrana je nutné zdůraznit jednu záležitost. Ta ochrana je zmírnění následků a žádná, řekl bych, ochrana neochrání občany stoprocentně. Je to pouze zmírnění následků a samozřejmě musí to být, má-li být to zmírňování následků účinné, tak to musí být kombinace různých technických, enviromentálních opatření, hospodaření v krajině. Nesmíme samozřejmě zapomínat, nejenom jsme zdůraznili zemědělce, ale taky nesmíme zapomínat na lesáky, že.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když zůstanu u zemědělců a tady u pana viceprezidenta Šnejdrla, jaké kroky v rámci těch dalších opatření, na jaké se mají připravit právě zemědělci, to znamená v rámci vaší politiky jako ministerstva zemědělství a krajinotvorby?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Tak víte, ono hydrologicky se o České republice trochu mluví jako o střeše Evropy a z toho pramení i nezastupitelná úloha zemědělců při tom zmírňování rizik. Já se domnívám, že zemědělci v tuhle tu chvíli významně se podílejí na zmírňování nebezpečí povodní, na zmírňování rizik a samozřejmě je možné o tom diskutovat, diskutovat jak dále. My samozřejmě s Agrární komorou, se soukromými zemědělci vedeme diskuse, vedeme diskusi o tom, je v rámci stávajících podpor, jak je motivovat k tomu ještě k šetrnějšímu hospodaření v krajině. Samozřejmě na druhé straně musíme zdůraznit, že ten tlak na ty zemědělce nesmí být tlakem likvidačním. Jestli je budeme omezovat ve jménu veřejného zájmu, tak samozřejmě musíme je dále motivovat i směrem, řekl bych, k ekonomické, řekl bych...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To ale záleží na vás jako na ministerstvu, když se zkrátka rozhodnete, aby zemědělci rozcelili políčka, teď to říkám opravdu nehezky nečesky, zkrátka, aby byly meze, aby tady nebyly velké lány, které při větším dešti trpí erozemi, tak je musíte asi nějakým způsobem finančně motivovat. To znamená, které kroky vy jako ministerstvo zemědělství chystáte, aby zemědělcům se vyplatilo obdělávat víc menší políček s nějakými remízky, mezemi, než jedno velké pole, po kterém ta voda sjede jako po střeše Evropy?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Tak je to v rámci samozřejmě, my se musíme samozřejmě pohybovat v rámci společné zemědělské politiky v tomto směru, nicméně já myslím, že ta motivace je dána vůbec těma směry společné zemědělské politiky. Zlepšila se samozřejmě struktura plodin, teď hodnotím to období 20 let od roku 1989. Zlepšila určitě ta struktura, požadavky na způsob opracování půdy, samozřejmě o tom, jak se diskutuje o těch zásadách správný zemědělský praxe, tak já chci zdůraznit, že ty body té správné zemědělské praxe se uplatňují již od roku 2005 a ta diskuse, která teď probíhá, tak je o tom, kam ještě můžeme jít v rámci i tlaku na zemědělce v rámci samozřejmě současnýho režimu státních podpor a evropských fondů a je to určitě na bázi jakési dohody či kompromisu samozřejmě se zemědělci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste, pane profesore, vy měl říci, v čem vnímáte ten tlak jako nedostatečný na zemědělskou politiku, ale zmiňme například i problematiku lesů, které mají poměrně velkou retenční schopnost, a které kroky postrádáte u českých státních úřadů, ministerstva zemědělství či ministerstva životního prostředí, které by to byly?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Konkrétní kroky asi bych těžko teď vypočítával. Nicméně pořád ta obecná strategie. Já samozřejmě tady chci ke kolegovi z Agrární komory říci, že vůbec nevymýšlíme opatření, jak zlikvidovat zemědělské hospodaření v zátopových územích například, ne. My se snažíme předkládat v našich studiích takové návrhy, aby zemědělci šli směrem extenzivním tam, kde je to zapotřebí. Prostě tam, kde je dosah stoleté záplavy, nemůže být orná půda, nemůže tam být kukuřice. Tam by se měly pást krávy nebo jiný tedy dobytek. Na středním toku Labe v Německu máme mnoho krásných příkladů, kdy prostě takto to je, kde jsou v širokých nivách toků vybudovány suché poldry, které jsou po většinu roku využívány k pasení dobytka, kde hráze poldrů zapadají harmonicky do krajiny, jsou využity k reakce dokonce v některých případech, nebo na hranicích Dolního Saska Sachsen-Anhalt máme dokonce z jedné strany národní park a přesto na okraji národního parku máme suchý poldr. To všechno jde, ale myslím si, že ty nástroje ze strany ministerstev musí být takové, že je musí ty zemědělce k tomuto způsobu využití půdy, nikoliv intenzivní. Jestliže někdo tam má to pole s kukuřicí, tak by neměl dostat dotace a pojišťovna by ho neměla pojistit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A máme my k dispozici nějaký procentuální rozsah, kolik je takto, řekněme, ne zcela dobře využito půdy pro rozliv vody a zkrátka kde to hospodaření s půdou a s krajinou je v rozporu s tím, aby následky povodní byly menší?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
My máme teď projekt ve třech jihočeských povodích, shodou okolností na jednom z nich byla teď blesková povodeň, jihočeská Blanice přítok Otavy, vedle toho Horní Lužnice a vedle toho Stropnice. Všechna ty tři povodí jsou velmi ohrožená povodněmi. Vidíme, obrovsky z toho vybočuje ta Blanice, která byla totálně předělá za minulého socialistického zemědělství, Blanice není řeka, to je kanál napřímený. Tam ta voda steče velmi rychle a když porovnám, jak reaguje Lužnice Horní, která k nám přitéká z Rakouska, tak mezi rakouskými hranicemi a profilem Pilař nedaleko Třeboně nám trvá průběh povodňové vlny třeba 2 dny a je to 30 kilometrů vzdušnou čarou. A stejné 2 dny nebo 1,5 dne jde povodeň z pramene oblasti Vydry a Křemelné do Písku napříč celou Otavou. Ta Otava je úplně jiná řeka než je Lužnice, která je velmi blízko přírodnímu stavu. Ta niva Lužnice reaguje skutečně retenčně jak v případě povodní, tak v případě ale období sucha, kde se jaksi obohacuje tu řeku o vodu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane viceprezidente?
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
Dřív než budu odpovídat na vaši otázku, dovolte, abych poděkoval panu náměstkovi za jeho slova, protože já jsem v poslední době nabyl přesvědčení, že za povodně, které byly v poslední době v České republice, mohou zásadně a jen zemědělci, čili pan náměstek se snaží vysvětlit, že tomu tak není a já si myslím, že má pravdu. Tady v té naší diskusi se zapomnělo ještě na jednu věc. Já jsem to tu trošku naznačil. Od roku 90 poklesla výměra zemědělské půdy zhruba o 600 tisíc hektarů. Teď je otázka, kam se půda poděla. Z velké části na této půdě se postavily různé nemovitosti, silnice, budovy, stavby a tak dále a tak dále a nebudeme si tady vysvětlovat, že zasakovací schopnost těchto ploch je prostě nulová. Čili do toho roku 90 na tuto půdu padala voda, ona zasakovala, teď tam samozřejmě ta voda padá, ale odtéká velice rychle, to za prvé. Za druhé, když se podíváme, kde ta letošní blesková povodeň byla, tak to bylo vesměs v těch horních partiích toků. Jinými slovy to, co jsme tady diskutovali v té první části dnešního pořadu, tak zásadně ten problém je skutečně na revitalizaci a nějakém zásahu do těch horních toků těch potoků, říček a podobně. To je zatrubněné, zakanálované a tam ta voda není schopna prostě udržet. Já shodou okolností, už jsem to tady jednou dneska řekl, jsem z oblastí, kde tedy proběhla povodeň v roce 97 a teď jsme byli částečně postiženi tou bleskovou povodní taky. Já chci jenom říct, že ten přístup státních a obecních orgánů k těmto povodním je skutečně výchovný. V roce 2002 česká povodeň se řešila úplně jinak než v roce 97 moravská povodeň. A jsem si jistý, že příští bleskové povodně budou s vědomím toho, co se právě teď stalo, řešeny úplně jiným způsobem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, to je otázkou, protože my si za pár okamžiků v souvislosti právě s revitalizacemi a se znovuoživováním těch jednotlivých toků podíváme na tom, jestli to je opravdu priorita, kolik peněz a kolik akcí do toho šlo. Pane ministře, poslední reakce.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Já jsem se chtěl k tomu vyjádřit. Přestože souhlasím s tím, že rozhodně nejsou zemědělci jedinou příčinou, tak bych se přidal k panu docentu Janskému v tomu, že mají svoji obrovskou roli v tom, co se v krajině děje. Je třeba si uvědomit, že řešení povodní je dvojí, je to jednak otázka těch samotných toků, to znamená, jak rychle jimi ta voda odtéká, jestli je zmeandruji a prodloužím, pochopitelně to trvá déle. Ale je to taky otázka retenční schopnosti krajiny, možnosti vody zasakovat do půdy, a to už je velmi blízko k zemědělské praxi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale tady jste slyšel docela zajímavou námitku, která se přesně týkala i toho, jak stavíme dálnice, betonové plochy a jak nakládáme se zemědělskou půdou jako takovou.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
To je naprostá pravda, s tím já souhlasím. Nicméně stále ještě největší podíl povrchu vlastně České republiky jsou lesy a zemědělská půda a tam je třeba dělat opatření také. Já jenom řeknu jako původem půdní biolog, že samotný fakt, že ztrácíme organickou hmotu v půdě a tím taky život v půdě, způsobuje výrazné snížení retenční schopností půdy v ploše. A jestliže zvýšíte tu retenční schopnost o velmi drobné procento a přenásobíte to těma milionama hektarů, tak dostanete obrovská čísla, která dneska v té krajině jako kapacita chybí. Já si myslím, že to je velmi důležité a pakliže jsme mluvili o správné zemědělské praxi a musím říct, že přesto, že my jsme měli jakási pravidla, já musím říct, že teď ta nová, která jsou připravena ministerstvem zemědělství, jsou z našeho pohledu výrazně lepší, tak ta předchozí nebyla dostatečná. Já musím říct, že tam prostě byly elementy, které umožňovaly, že vlastně ten odtok, povrchový odtok byl stále ještě příliš velký, takže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Která pravidla teď vnímáte jako dobrá, která připravilo ministerstvo zemědělství a posunou výrazně Českou republiku a schopnost zadržovat vodu krajinou?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Ono je toho hodně, ale já bych řekl, že to podstatné je, že to, co v minulosti chybělo, byla ta otázka svažitosti terénu, kdy se vlastně řeklo, že ty širokořádkové plodiny se můžou pěstovat pouze na místech, kde průměrný sklon není větší než 12 stupňů, což je velmi široký pojem, a to slovo průměrný znamená, že když ten terén je zvlněný, i když tam jsou výrazné splachy, to znamená povrchový odtok, tak se to do toho průměru 12 % nedostalo a tudíž to nebyl ten zemědělec povinen dodržovat. Já myslím, že dnešní návrh, který mluví o mnohem nižším procentu, tuším, je to 7 %, a taky povinnost zaorávat dostatečné množství organické hmoty do půdy, to jsou ty dvě opatření, která opravdu velmi potřebujeme a ty bych teda chtěl skutečně zvýraznit a měly by být udrženy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bohumír Janský.
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Já bych chtěli říci k těm opatřením v pramenných oblastech toků, to je samozřejmě skvělý námět z mého hlediska. Zvýšení retence vody, možnosti zvýšení v pramenných oblastech toků. Je celá řada možností, co bychom mohli činit v budoucnosti. Různé retenční nádrže, mluvil jsem o poldrech, ty ale spíše přicházejí v úvahu na středních a dolních tocích, ale z hlediska těch pramenných oblastí prostě máme možnosti. My jsme teď spolupracovali v Krušných horách na protipovodňové takzvané integrované protipovodňové ochraně se Saskem a s partnerskou univerzitou v Berlíně a vytipovali jsme společně s podnikem Povodí Ohře, který byl skvělým partnerem v tomto projektu, který by to měl uvést do praxe, různé deprese, různé nádrže, které by vytvořily systém, který může zmírnit následky. Nemůže je vyřešit samozřejmě, to je třeba říci. Vodohospodáři, kdyby tady s námi seděl kdokoliv z podniku povodí, tak by řekl bavíte se pouze o zmírnění škod, nikoliv o nějakých zásadních věcech. Jestliže povodeň stoletá, tak tato opatření téměř nehrají roli. Ale jestliže jsou menší povodně, my můžeme leccos udělat. Dostáváme se ovšem do střetu, to je třeba si uvědomit. A ministerstva musí tedy říci, že tento problém má nějaký nadřazený význam, to tady postrádám. Protože jestliže třeba v pramenných oblastech budeme něco budovat, představím si na Šumavě, tak jsme ve střetu s Národním parkem Šumava. Máme tam, teď se zabýváme konkrétním tématem, máme v pramenné oblasti Vydry a Křemelné těchto dvou řek na 40 malých nádrží, které se ve středověku používaly k plavení dřeva. Jakmile toto vyslovíme, ochrana přírody s náma zásadně nesouhlasí, abysme tam cokoli zahradili a vodu zadrželi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
No, to je velmi složitý problém na samostatný pořad. Ale chci k tomu říct, že skutečně vodní režim na Šumavě je samozřejmě významná věc. Otázka je, jestli více pomůže to, že vrátíme ten přirozený režim do těch šumavských lesů, anebo jestli tam budeme budovat malé nádrže. Možná potřebujeme kombinaci, ale v každém případě si myslím, že ta vodní kapacita rašelinišť a slatinišť šumavských je daleko vyšší, než když sečteme všechny nádrže, které tam kdy byly vybudovány, a to znamená především bych se věnoval té přirozené kapacitě přírody tu vodu držet.
Revitalizace vodních toků
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Revitalizace, nehezké a nečeské slovo. Přeložené do češtiny znamená znovuoživení nebo posílení. V souvislosti s letošními bleskovými povodněmi a jejich následky se mluví čím dál častěji o znovuoživení a napravení necitlivých zásahů člověka do koryt potoků a řek. Ministerstvo životního prostředí má poměrně ambiciózní plán. Předpokládá, že k revitalizaci dojde na 45 tisících kilometrech vodních toků. Zásadním problémem jsou ale peníze. Částka, na kterou tento velkolepý plán přijde. V nejbližších letech jde o 113 miliard korun.
Pojďte se s námi podívat, na znovuoživení a posílení jednoho z vodních toků. Jsme v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory nad obcí Raspenava. Původní tok říčky byl v rámci zemědělské intenzifikace napřímen, zahlouben a opevněn. Agentura ochrany přírody a krajiny uskutečnila za peníze ministerstva životního prostředí znovuoživení původního toku.
Václav ŠRÉDL, vodohospodář, AOPK Liberec
--------------------
Ten tok, který tady byl původně zregulován, tak celý se zasypal. Ta trasa zahloubená se celá zrušila a udělal se zde nová trasa, která má menší kapacitu, která v podstatě umožní přirozený rozliv vody do povodí a neodvádí vodu dál z krajiny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle prvních zkušeností se znovu oživeným tokem říčky nad obcí Raspenava v Jizerských horách jsou následky řádění velké vody menší než byly u toku s regulovaného.
Václav ŠRÉDL, vodohospodář, AOPK Liberec
--------------------
Tak jednak to je nějaké zpřírodnění toho území, v podstatě je to přirozenější prostředí pro vodní organismy a pro bezobratlé organismy a jednak to má smysl i v řešení protipovodňové otázky. Toto opatření může nějakým způsobem transformovat povodňovou vlnu, to znamená, zmírnit ji tím, že se zde voda může rozlít a nejde v podstatě do obcí, kde páchá nějaké škody.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Se znovuoživením toků nezbytně souvisí i obnova niv a břehových porostů. Jaké jsou zkušenosti a jak to funguje při revitalizaci říčky nad obcí Raspenava v Jizerských horách, když přijde velká voda?
Václav ŠRÉDL, vodohospodář, AOPK Liberec
--------------------
To koryto má malou kapacitu pro vodu, ta voda se rozleje a takzvaně se aktivuje ta niva a je využita pro povodňové průtoky. V Libereckém kraji jsou tyto stavby prvními vlaštovkami, v podstatě je to díky finančním prostředkům ministerstva životního prostředí a díky velkému úsilí správce vodního toku, kterým je Zemědělská vodohospodářská správa v Hradci Králové.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle údajů českého ministerstva životního prostředí nevhodně odvodněné pozemky vyžadující revitalizaci, tvoří zhruba 100 tisíc hektarů.
Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že revitalizace jednoho hektaru pozemku stojí zhruba nějakých 60 tisíc korun. Kdybych vám, pane ministře, namítl, že při pohledu na státní pokladnu, která je prázdná, vysypaná, je nereálné, aby jste v dohledné době těch 113 miliard korun sehnali na revitalizaci toků, znovuoživení toků niv.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
To máte pravdu, ale my potřebujeme znát to celkové číslo, abysme věděli, od čeho se odpíchnout. Je třeba si uvědomit, že máme dneska k dispozici operační program pro životní prostředí a tam ve dvou prioritních osách je relativně hodně peněz. Když se budeme bavit pouze o povodňových otázkách, tak z té první osy, která se týká vodohospodářské infrastruktury, je to asi 40 milionů eur a z té osy šesté, která se týká stavu ochrany přírody a krajiny, je to 225 milionů eur. To znamená, když si to přepočtete na koruny, pohybujeme se v řádech miliard. Ty peníze jsou, tady jsou k dispozici. Samozřejmě, že je tam potřeba zajistit kofinancování, a to jsou taky nezanedbatelné peníze a já myslím, že...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžu jenom vstoupit do vaší řeči. Já jsem tady zmiňoval ta obrovská čísla nějakých 22 tisíc toků, které prošly regulacemi a necitlivými, nešetrnými zásahy člověka, 45 tisíc toků, které by potřebovaly znovuoživení a první částka 113 miliard. Vy nemáte propočítané, kolik by to celkem stálo en block, dohromady?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Já tady ty čísla mám samozřejmě. Je to tak, že těch 115 miliard je to, co je třeba udělat v podstatě na tocích a z toho ještě bych řekl ale prioritně máme odhad, že je to asi až 50 až 70 - 113 je celé území republiky. A pak máme na odstavená ramena něco přes 1 miliardu, obnova pramenných oblastí, jak tady říkal pan docent Janský, asi 55 miliard a revitalizace těch pozemků asi 6 miliard, o kterých jste taky mluvil.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že se vejdeme do nějakých 130 miliard korun za celou republiku?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Řekněme, že se vejdeme řádově do stovky miliard korun, za které by se to dalo udělat. Ale já tady chci říct, že ono to většinou vypadá, že nejsou peníze, ale musím říct, že ministerstvo životního prostředí má už od roku 92 program Revitalizace říčních systémů, kde každý rok jsme dávali, pravda, tu desítky, tu stovky milionů. Myslím, že nejvíc za rok bylo asi 600 milionů korun, dohromady jsme utratili asi 3 miliardy korun a musím říct, že ty problémy nebyly jenom peníze, tím problémem bylo to, že buďto správci povodí, zejména u těch větších toků, to znamení povodní samotná, nikoli ZVHS, to už bylo zmíněno, měly problémy ty peníze použít a ten důvod je velmi komplexní. Jednak je to otázka vlastníků, jednak je to otázka uživatelů těch pozemků, kde by se ta revitalizační opatření měla činit a jednak je to otázka těch kofinančních nákladů. To znamená, že my bohužel, my jsme sice měli přes 500 revitalizačních akcí za těch 17 let, ale všechno to bylo na malých drobných tocích typu Raspenava a tak dále, jak jsme slyšeli. Nikdy jsme se nedostali do středního nebo většího toku, a to bylo především proto, že jsme vlastně nenašli, respektive povodí nenašla způsob, jak ty peníze utratit. Já pevně věřím, že teď s těmi penězi, který jsou o několik řádů vyšší z operačního programu, že se nám to podaří a mi připravujeme i potenciálně možnost dofinancování té části na kofinancování, abysme do toho mohli jít. To znamená, peníze by neměly být problém. Teď jde o to chtít a najít tu cestu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom tady velmi stručně vstoupím do vaší řeči, protože podle těch informací, které jsem si k tomu přečetl, tak například šéf oddělení krajinotvorných programů budějovické agentury ochrany přírody a krajiny Vladimír Šámal v rozhovoru nedávno pro týdeník Sedmička uvedl, a teď následuje citát jeho slov: "Stát mám od roku 92 skoro neomezenou možnost financování náprav. Nejprve z programu revitalizace říčních systémů, dnes je to Operační program životní prostředí, kde je na období 2007 až 2013 k dispozici 16 miliard korun. Správci toků čerpají z dotací jen minimální prostředky. Zeptejte se jich proč? Ze 40 % se tyto miliardy utratily na zvelebování menších soukromých a obecních rybníků. Současný stav jde proti směrnici o vodách Evropské unie, kterou jsme jako stát přijali." To si postěžoval šéf oddělení krajinotvorných programů českobudějovické agentury ochrany přírody a krajiny Vladimír Šámal. Jak je to možné, že ty peníze se takhle promrhaly?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Já bych neřekl, že se promrhaly, ale musím říct, já vám tady řeknu jednu statistiku, která ukazuje, že má ve značné míře pravdu. My jsme zatím dali dvě výzvy v každé té prioritní ose a máme doposud dohromady necelých 50 projektů, které se alespoň částečně týkají revitalizace toků, zatímco máme asi 535 žádostí, které se týkají budování a rekonstrukce vodních nádrží, takže je pravdou, že vlastně ten zájem o ty prostředky z toho operačního programu je většinou do budování těch nádrží. Je třeba si ale uvědomit, že i to budování nádrží má určitý smysl z hlediska retence a tak dále, to první věc. A druhá věc je, že je to plně v souladu s tím operačním programem a v souladu s použitím evropských peněz. Čili ministerstvo životního prostředí nemá možnost nevyhovět těm žádostem, které vyhoví těm podmínkám. Daleko důležitější je, že ty podmínky jsou otevřený a ty peníze jsou k dispozici i pro ty podélné revitalizace a tam bohužel ty žádosti nepřicházejí a my se snažíme opravdu udělat všechno pro to, abysme přiměli jak povodí, tak teda další správce toků, aby do toho šli. Ty peníze na to jsou a jak už jsem říkal, ministerstvo je připraveno i zadotovat těch chybějících 5 % na kofinancování, pokud by tohle to mělo být překážkou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dobrá, jak může ministerstvo zemědělství motivovat povodí, aby to byla právě povodí střední a další toku, které by mohly projít znovuoživením, pane náměstku?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Tak já se domnívám, že my je motivujeme v tomhle tom směru dostatečně. Já chci zdůraznit, že samozřejmě tady o těch opatření, o kterých mluvil pan ministr životního prostředí, tak to byla právě speciálně zemědělská, vodohospodářská správa, která prakticky ten program revitalizace říčních systémů v České republice rozhýbala. Samozřejmě dnes, mluvíme-li o operačním programu životního prostředí, tak je to opět asi 70 projektů zemědělské vodohospodářské správy, kde společně s kofinancováním peněz ministerstva zemědělství se přispívá do tohoto programu. Víte, ono vždycky, když já slyším takový ty čísla 113, 110 miliard, já skutečně mám osobní zkušenost z té první etapy programu protipovodňové prevence, a když v roce 2001 Evropská investiční banka si od nás vyžádala záměr, tak mně se na stole sešlo zhruba za 25 miliard projektů. Tehdá se rozhodlo, že ta první etapa bude 4 miliardy. Já si myslím, že z hlediska prostě stavební přípravy, projektových kapacit, vůbec komplikovanosti vůbec toho schvalovacího procesu, se nakonec utratilo skutečně těch 4 miliardy korun. Já si myslím, že má-li se to rozběhnout i na těch drobných vodních tocích, my tam musíme jíti dál. My musíme zjednodušit i tu povolovací legislativu, stavební legislativu. Já vím, že když se chtěla rozhýbat výstavba rodinných domů, tak pak se snížilo u 150 metrů čtverečních domu celé to povolovací řízení mimo snad stavební dokonce řízení. Já se domnívám, že my musíme dojít skutečně u těch drobných akcí, drobných staveb do takový fáze, že musíme celý ten proces povolovacího řízení zjednodušit a nemůžeme prakticky měřit stejným metrem třeba akci za 2 miliony korun jako měříme stejně akci za 60, 100 milionů korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na tom se ale, předpokládám, obě ministerstva shodnout, ať už životní prostředí i ministerstvo zemědělství?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
S tím já souhlasím, ale ona se ta naše diskuse tak trošku přelévá z těch malých toků do těch velkých. A jestliže mluvíme o retenčních objemech, jestliže mluvíme o tom dát prostor vodě v krajině a tak dále, čili vlastně i u těch středních a velkých řek, tak tam se jedná o velké akce, a tam je skutečně třeba, ne aby reagoval ZVHS, ale aby se přiznaly k tomu povodí jednotlivých, prostě velkých povodí podniky povodí a skutečně se do toho pustili, protože na těch středních a velkých tocích to ZVHS dělat nemůže.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to je, předpokládám, tedy problém ministerstva životního prostředí jako zřizovatele povodí?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Nikoliv.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
To je ministerstvo zemědělství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pardon, ministerstva zemědělství. Já se koukám na pana náměstka a myslím na vás, pane ministře.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství
--------------------
Tak to je zase celá věc. Prostě ty stavby budou postaveny, ale oni ponesou sebou náklady na tu údržbu. A my jsme vedli s ministerstvem životního prostředí určitou diskusi na změně vůbec financování, najití finančních prostředků. A on to tady řekl i pan viceprezident Agrární komory. Zemědělský půdní fond, poplatky za odnětí zemědělskýho fondu se nám nehýbou dlouhodobě. My musíme zhruba najít zdroje, zhruba 1 až 2 miliardy korun pro ne ty věci investiční povahy, ale pro věci údržbové, pro klasické opravy neinvestičního charakteru, a o tom v tuhle tu chvíli je asi základní problém, protože samozřejmě investice na jedné straně nám způsobí mít jakési "skryté mandatorní výdaje" do budoucna. A samozřejmě podniky povodí se tomu brání ne z důvodu, ne z důvodu toho, že jaksi by nebyly schopni část těch preventivních protipovodňových opatření revitalizačního charakteru jaksi si vzít za své, ale z důvodu toho, že by to mělo dlouhodobě, dlouhodobě jaksi negativní důsledky vůbec na jejich stabilitu a péči o současné vodní díla, a to je, myslím, i slabina operačního programu životního prostředí, že prakticky pouze pouští investiční zdroje, ale už neřeší, co bude dál.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale nedívá se na pro futura na budoucnost. Je to ten zásadní problém i z pohledu vašeho jako Agrární komory?
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
Určitě. Tady byl zmíněn ten materiál o dobrém zemědělském stavu takzvaný GAEC. Já si myslím, že nastala ta správná doba, abysme nad tímto materiálem ještě diskutovali. A já myslím, že ty společné průsečíky najdeme, a to je jedna z cest, jak prostě zmenšit ty případné následky povodní, protože prostě budeme v té přírodě, v té krajině budeme pěstovat z větší části ty plodiny, které jsou schopny tu velkou vodu zadržet a ne ty, které jsou schopny je zadržet. Proto my třeba dneska tak tvrdě a nekompromisně bojujeme za záchranu dojného skotu, protože to je právě to zvíře, které je schopnu tu zelenou hmotu jaksi konzumovat a ne tam pěstovat jenom kukuřici a nepěstovat jenom obilí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, zároveň ale jste říkal, a tady jste se vzájemně chválili s náměstkem ministra životního prostředí, přitom to je ministerstvo zemědělství, které nepomáhá vám příliš v boji proti tomu, aby stáda dojného skotu byla v Česku zachována. Ještě se podívejme na jedna zajímavá data. Když se bavíme o oživování toků, můžeme se podívat na počty projektů a peněz, které šly v uplynulých letech do znovuoživování toků a oživení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Tady je pohled nejprve na počet projektů, jak mají Otázky k dispozici, teď to vidíte sami. Největší počet projektů na revitalizaci toků a krajiny po povodních byl na konci 90. let, jasně to vidíte, 98, 99, 2000. Pak mírný pokles a od roku 2004 jde o pokles opravdu výrazný. Inu, na povodně se zapomnělo, a tak zřejmě klesal i počet akcí, jestli to je jedna z možných interpretací, které se týkají oživování toků a schopnosti krajiny zadržovat vodu. Teď si to přepočítejme na peníze. Tady máte k dispozici další graf otázek. Největší balík peněz směřoval do těchto projektů v letech 98, 99. Pak po povodních v roce 2002 se částka věnovaná těmto projektům zvýšila, jenže před třemi lety začalo opět docházet k poklesu. Pane ministře, není z těch dvou grafů, které teď jsme divákům Otázek ukázali, možné vyvodit, že to přeci jenom jde v sinusoidách, že vždy přijdou povodně, dají se do toho následující dva roky nějaké peníze, zvýší se počet akcí, pak se pozapomene, zase přijdou povodně?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
No, já se tady usmívám, protože tentokrát vám skutečně můžu dokázat, že to tak není. I když to tak původně vypadá, skutečnost je taková, že v momentě, kdy my jsme jako ministerstvo životního prostředí dostali možnost využít peníze z operačního programu životního prostředí, tak jsme zcela logicky přesunuli to těžiště čerpání peněz do evropských peněz, abysme nečerpali peníze ze státního rozpočtu. A jak jste slyšel už z toho operačního programu, to jsou o dva nebo o tři řády vyšší sumy peněz, které jsou k dispozici a v podstatě ty peníze, které máme k dispozici, používáme na kofinancování těch akcí. To znamená, že naopak se velmi, po roce 2004, velmi otevřela možnost čerpání těch peněz a teď je spíše otázka, abysme měli kvalitní projekty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Těch, řekněme, větších toků, pane docente, podíváme-li se na to, kam zatím byly dávány peníze, já jsem jeden příklad ukázal, Raspenava, Jizerské hory a Liberecko, což je opravdu ten, promiňte, velmi menší tok, nebo zkrátka říčka?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Určitě je celá řada minimálně středních úseků toků, kam bychom mohli investovat. Samozřejmě, že to bude narážet zase na ty problémy s půdou, jejím vykupováním, respektive tyto legislativní záležitosti, to teda o tom nechci hovořit. Nicméně doporučuji, jestli se tady mluví o takových velikých sumách financí na revitalizaci vodních toků, aby byla vtažena do tohoto procesu také odborná sféra. Znám mnoho příklad velmi špatně provedených revitalizací, které jsou sice na oko hezké, ale prakticky nefungují, nezvýšily retenci vody v krajině, nepomohly protipovodňové ochraně. Takže bylo by dobré, kdyby kromě těch podniků povodí, tím ovšem vůbec nechci říct, že provádějí práci nekvalitně, ono mnohdy ten, kdo provádí, je úplně někdo jiný, že jo, jak jsme slyšeli. Jsou to prostě jiné subjekty. Ale bylo by to určitě vhodné. Ne funkce dohlížitele, ale rádce, kontrolora, prostě ty univerzity třeba nebo další výzkumné ústavy, které máme také velice kvalitní i v evropském měřítku, mají disponují lidmi, kteří do toho mnohou vnést své zkušenosti ze zahraničních cest a tak dále. Já ještě bych řekl jednu věc. Já jsem celý minulý týden, kdy tady vrcholily povodně, strávil na konferenci v Itálii, která se týkala protipovodňové ochrany řeky Tagliamento. A tam jsem viděl, že teda naše odborná sféra, ale nejen odborná, ale především ministerská úroveň, my často totiž na univerzitách máme sklon ke kritizování třeba ministerstev, viděl jsem tam věci, nad kterými se opravdu zastavoval dech, jak špatně se pracuje v Itálii z hlediska organizace protipovodňové ochrany. Neexistuje žádná spolupráce v rámci povodí, jeden břeh neví, co dělá druhá. V Latisaně se zvyšují hráze o 2 metry, na druhém břehu město je nezvyšuje, protože...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte, že mohou být Italové rádi, že jim tak často neprší?
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Hlavně by se měli u nás co učit, protože u nás mluvíme, u nás se zabýváme celým povodím a ty podniky povodí naše jsou skutečně na špičkové evropské úrovni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane viceprezidente, vy jste chtěl něco dodat.
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
No, nechci se pasovat na odborníka přes povodně, nicméně jeden aspekt tady dneska zmíněn ještě nebyl, a to je vliv místně příslušných stavebních úřadů. Já si myslím, že stavební úřady by měly velice pečlivě zvažovat, zda v dané lokalitě povolí výstavbu čehokoli, jestli to bude bytová zástavba nebo průmyslová zóna, prostě měly by velice důkladně zvažovat, zdali to tam postavit nebo nepostavit, protože podíváme-li se na důsledky těch bleskových povodní, tak víceméně zemědělské půdy jako takové se to dotklo velice, velice okrajově. Pokud byly škody, tak to byly škody zásadně na bytové výstavby a na prostě na stavbách a tam je potřeba, aby ty stavební úřady se jakýmsi způsobem touto problematikou zabývaly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, velmi stručně závěrečná otázka. Zpřísnění nebo respektive, ano, zpřísnění zákonů, které se týkají výstavby domů, bytů, o tom se ostatně mluvilo i při těch povodních na konci 90. let a zároveň naopak zjemnění legislativy, aby bylo možné lépe vykupovat ty pozemky a přispět k rychlejším revitalizačním projektům.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
--------------------
Já se pokusím být stručný, ale především chci říct, že my máme třeba v parlamentu návrh na zásadní zvýšení ceny za vynětí ze zemědělského původního fondu a není pro něj politická podpora, to je třeba tady jasně říct. Ministerstvo životního prostředí toto navrhlo zdesetinásobit, aby se toto nestávalo, bohužel nemáme podporu pro to, aby se skutečně takový návrh přijal. Co se týče zpřísnění podmínek, respektive rozvolnění podmínek, ono je to vždycky o tom, kde to skutečně vázne. Já si nejsem úplně jist, rozhodně souhlasím s tím, že v tom případě povolování staveb v těch nivách, v těch rozlivových územích, že to už mělo být dávno zařízeno. Bohužel ty úřady stavební jsou k tomu doposud docela benevolentní, a to je samozřejmě špatně. Jestli dovolíte jenom jednou větou, chtěl bych reagovat na pana Janského. Ministerstvo životního prostředí vypracovalo metodiku v loňském roce, je publikována na našem portálu, která byla zpracována v souladu a ve velmi úzké spolupráci s odborníky jak z univerzit, tak z našeho Výzkumného ústavu vodohospodářského a z dalších ústavů. Ta metodika je velmi kvalitní, problémem je, jenom do jaké míry se skutečně uplatňuje, takže já souhlasím s tím, že věda tady má velmi zásadní slovo. Realita je vždycky taková, že když máte stavební projekt, tak ty firmy jsou schopny věcně zrealizovat jenom do určité míry to, co se doporučuje a ta otázka jakéhosi dozoru tam skutečně je potřebná. Musím říct, že tady máme dobrou spolupráci s ministerstvem zemědělství, kde ty podniky povodí, anebo ZVHS se skutečně snaží, aby teda ty projekty byly naplňovány, ale přesto tam ještě nějaká volná vůle je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hlavními hosty Otázek byli ministr životního prostředí Ladislav Miko. Přeji brzké uzdravení a ještě jednou děkuji, že jste na revers přišel do tohoto pořadu. Náměstek ministra zemědělství pro vodohospodářství Karel Tureček. I vám děkuji, pane náměstku, někdy příště na shledanou. Hydrogeolog Bohumír Janský, pane docente, někdy příště na shledanou.
Bohumír JANSKÝ, hydrogeolog
--------------------
Děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji, že jste věnoval neděli Otázkám. A také viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.
Jindřich ŠNEJDRLA, viceprezident Agrární komory
--------------------
Díky a na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Díky a někdy příště na shledanou.
