Že se věci vrací v Česku do normálu, je patrné i v návratu k přestřelkám Miroslava Kalouska (TOP 09) a Andreje Babiše (ANO). Kalousek v rozhovoru pro Blesk Zprávy probral aktuální návrh na schodek rozpočtu 500 miliard, prozradil, zda bude opět lidem posílat složenky jako v roce 2010, kdy Čechům do schránek rozeslal složenky na 121 tisíc. To byl tehdejší dluh „na hlavu". Dnes je již 200 tisíc a Kalousek upozorňuje, že dluží i kojenci či důchodci. Vedle toho promluvil i o tykání s Babišem či tabulce ANO, dle které zadlužil Česko nejvíc on coby někdejší ministr financí.
Schodek rozpočtu pro letošní rok nemá být 300 miliard, ale 500 miliard - což jste ostatně předvídal už před časem. Má vláda tuhle spirálu zadlužování ještě pod kontrolou?
Já se bojím, že ne. Když si vláda nechala schválit 300, tak jsem říkal, že 300 nebude stačit, že to bude 450 až 500. A teď je otázka, aby to ještě nebylo víc. Rád bych slyšel od vlády, co udělá, aby to více nebylo.
V tom deficitu není jenom koronavirová krize, tam je bohužel i to šestileté špatné hospodaření vlády. Kdyby žádná krize nepřišla, tak bylo vidět už z toho únorového deficitu, že celkový deficit by nebyl 40, ale blížil by se 100. A na tomto hospodaření nejspíš nehodlá vláda nic měnit, protože silou protlačila změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti a míní dělat obrovské, stamiliardové schodky i v příštích letech. A to je ten problém.
Obáváte se tedy astronomických schodků rozpočtů i na příští roky?
V letošním roce kdyby byl půlbilionový deficit a byla by to jednorázová opatření na pomoc ekonomice, tak to není žádná tragédie. Dokonce bych řekl, že je to nutné. Ale vláda to rozpouští do dlouhodobých závazků, do mandatorních výdajů, které bude muset platit i v příštích letech. A důvěra finančních trhů není nekonečná.
Na jednu stranu si můžeme dovolit jednorázový půlbilionový deficit, protože máme nízkou míru zadlužení. Ale z hlediska dlouhodobé udržitelnosti rozpočtu máme naopak jednu z nejhorších pozic v Evropě. V okamžiku, kdy ti, kdo půjčují státu, se začnou dívat ne na aktuální míru zadlužení, ale na dlouhodobou udržitelnost, tak se můžeme dostat do velmi složité pozice.
Vicepremiérka Alena Schillerová ale i v pondělním Epicentru na Blesk.cz upozorňovala, že jsme měli nízké zadlužení a můžeme si půjčovat výhodně, na nízký úrok a musíme toho využít, abychom napumpovali peníze do ekonomiky...
Tohle platí pro letošní rok a letos půlbilionový deficit není žádná tragédie, pokud to skutečně budou efektivní opatření na pomoc ekonomice. Ale musí být jednorázová. Stamiliardové deficity se nemohou protáhnout do dalších let. V příštích letech už počítá vláda, že ekonomika poroste. Já také doufám. V okamžiku, kdy ekonomika poroste, už nemůžeme dělat stamiliardové deficity. A vláda to má v úmyslu. Riskujeme pak ale důvěru trhu, financování svého dluhu a osud celé ekonomiky do značné míry. A já pevně doufám, že něco takového nepřipustíme.
Upozorňujete, že půl bilionu znamená, že si vláda chce letos půjčit od každého z nás - včetně kojenců a důchodců - 50 tisíc korun. Vyšší schodek zvyšuje hypotetický dluh každého Čecha v souhrnu již na 200 tisíc korun. Vy jste v roce 2010 překvapil Čechy složenkou tehdy na 121 tisíc korun. Budete rozesílat složenky znovu? S vyšší částkou?
Ne, to se dá udělat jenom jednou a tím jsem skutečně chtěl říct, že státní dluh je dluhem každého občana, protože stát nemá jiné peníze, než peníze svých daňových poplatníků. Nikdo jiný, než daňoví poplatníci, to zaplatit nemohou. Ať už v této generaci nebo generaci příští. Je velmi nefér to přenášet na příští generaci. Dluhy ve výsledku zaplatí všichni lidé, nemůže to zaplatit nikdo jiný.
„My s nárůstem daní nepočítáme," řekla mi ve studiu vicepremiérka Schillerová. Bude muset vláda zvedat daně?
Vláda ANO a ČSSD zvedla daně už třikrát. Poprvé, když zrušila penzijní reformu, ale ponechala si vyšší sazbu DPH, která byla určená na financování penzijní reformy. Když zrušila II. pilíř, měla snížit i DPH. Podruhé zvýšila daně, když zrušila časové omezení pro 2. sazbu, které se říká solidární příspěvek a pro vyšší sazby DPH o 1 procento. To bylo uzákoněno na tři roky, ale vláda to časové omezení zrušila. Potřetí zvýšila daně loňským daňovým balíčkem, což bylo zvýšení daní zhruba o 30 miliard korun.
Tahle vláda zvýšila daně už třikrát, nemyslím si, že je potřeba dál daně zvyšovat a rozhodně bych pro to nehlasoval. Ale v každém případě je třeba velmi razantně šetřit na spotřebě státu. Stát nepředstavitelně nabobtnal a prodražil se.
Během první vlny pandemie jste mi říkal, že máte nabídku pro ministryni Schillerovou, že k ní ráno nastoupíte na úřad a během jednoho pracovního dne bude mít seznam možných škrtů - doputovala k ní nějak takhle nabídka? Reagovala na ni?
Doputovala a říkala, že opravdu nemá zájem. Samozřejmě když šetříte, tak to není úplně populární. S tím, že se musí šetřit, souhlasí všichni, akorát se to nesmí týkat jich osobně. Přesto pokládám za velmi nefér, když se podíváte, že v této situaci úplně všechny firmy musí snižovat své provozní náklady až na dřeň, aby přežily.
Ministerstva se ve svých provozních výdajích tváří, jako by se jich žádná krize netýkala. Ty si žijí z rozpočtu, který byl schválen v roce 2019 pro rok růstu, bezkrizový. Zatímco všichni, kteří platí daně, musí šetřit, tak ministerstva, která z těch daní žijí, se chovají, jako kdyby se jich žádná krize netýkala. To je nepředstavitelně nefér.
ANO hodně rádo operuje s tabulkou, kde vás viní z toho, že jste ministrem financí, který zadlužil Česko nejvíc - určitě znáte tu grafiku, kdy je vám přičítán státní dluh 667 miliard, zapříčiněný světovou krizí, na druhém místě je tam Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš je naopak na chvostu coby někdejší ministr financí - v plusu 68 miliard. Neměli by nyní tu tabulku aktualizovat?
Víte, ta tabulka je metodicky špatně, protože míchá hrušky s jablky, nezohledňuje, v jaké to bylo situaci. Jestli to bylo v okamžiku krize, nebo růstu. Samozřejmě i v této tabulce bude na 1. místě ministr financí hnutí ANO, ale je to jen důkaz toho, jak ta jejich tabulka je hloupá.
Za koronavirovou krizi nikdo nemůže, já neviním vládu za to, že jí letos propadnou příjmy o více než 100 miliard, možná o víc než 200 miliard. Za to nemůže. Nemůže za nezbytné výdaje na boj s krizí. Ale samozřejmě může za nehospodárnou politiku posledních šesti let, kdy se měla na budoucí krizi připravovat. To nedělala.
Když se podíváme na dopady koronaviru na peněženky běžných lidí, českých domácností - očekáváte kvůli koronaviru zdražování v obchodech, zdražování služeb apod.?
Nemyslím si, že kvůli koronaviru. My máme v tuto chvíli oproti jiným zemím opravdu velkou inflaci. Inflace přes tři procenta už je pochopitelně znát na úsporách domácností. Lidi, kteří si něco naspořili, tak chudnou jenom proto, že máme inflaci. Ta krize spíš působí proti té inflaci, na druhou stranu spotřební zboží včetně potravin zdražuje slabá koruna, která je do značné míry krizí způsobena.
Nabádal jste přitom Čechy, aby šetřili, premiér Babiš naopak nabádá nebát se utrácet. Proč se tady neshodnete?
Nevím, jak to myslel on, ale já chtěl upozornit na to, že jsme na začátku krize, o jejímž průběhu víme velmi málo. Optimisté doufají, že dopadneme na dno a rychle se od něj odrazíme, budeme růst a já bych si to přál. Ale ono se může stát, že to dno bude poněkud delší a plošší. To záleží na spoustě věcí, z nichž mnohé nemůžeme ovlivnit.
Průběh krize můžeme těžko předvídat a nikdo v tuto chvíli neví, jestli nepřijde o zaměstnání, jestli rodinné příjmy nebudou výrazným způsobem zkráceny. V řadě případů už k tomu došlo. Nevyzýval jsem ke škudlení za každou cenu. Ale varoval jsem před tím, co premiér řekl: Chovejte se normálně, jako by žádná krize nebyla.
Za normální situace si lidé berou poměrně masivně spotřebitelské úvěry. To bych teď v žádném případě nedoporučoval. Vezmete si spotřebitelský úvěr, přijdete o zaměstnání, ale ty splátky se vás ptát nebudou. Tady by lidé měli být velmi opatrní a měli by mít rezervu pro situaci, že by o zaměstnání přišli.
Během pandemie se ministryně Marie Benešová (za ANO) nechala slyšet, že podnikatelé měli mít „vatu na přežití“...
Takový výrok od člena vlády, která navzdory varování a naléhání expertů žádnou vatu netvořila ve veřejných rozpočtech, tak takový výrok je nehorázně. Samozřejmě je řada živností, kde žijete z ruky do úst, a tvoření nějaké mnohaměsíční vaty je iluzorní. Jste rádi, že se živíte, od toho se to jmenuje živnost. Ono při více než 3procentní inflaci mít větší než tříměsíční rezervu není ekonomicky příliš racionální.
Nicméně pokud malí a střední podnikatelé tuhle „vatu“ měli, museli do ní často sáhnout a návrat do normálu nyní není tak rychlý, ani jejich tržby se zdaleka nepohybují na úrovni předkoronavirové a úspory se rozplynuly. Dostalo se jim adekvátní pomoci?
Co se týče vládní pomoci, můžeme samozřejmě diskutovat o objemech, ale to, co jí zejména vyčítám, je ta strašná pomalost. Zatímco země okolo nás dokázaly malým a středním pomáhat v řádu hodin a dnů, tak u nás jsou to týdny a měsíce. A bohužel se na tom ukázala ta obrovská nefunkčnost státní správy, která za posledních šest let sice nabobtnala, ale její akceschopnost je dost zoufalá. A potom také naprostá nekoncepčnost vlády, která v podstatě nevěděla, co má dělat. To, co jí navrhovala opozice, okamžitě zamítla, aby to za měsíc předložila jako své návrhy.
To už je takový evergreen. Těch případů je možná deset. Nakonec jsem rád, že vláda opozici poslechla, že předložila to, co zamítla. Ale ono je to k uzoufání. Ono jim nedojde, že to mají zavést okamžitě. Když to opozice navrhne, tak oni to okamžitě zamítnou, protože to navrhla opozice - a pak ještě trvá měsíc, než někomu docvakne, že je to přece jenom dobře a že to tedy navrhnou. A mezitím utíká čas. Vláda slíbila pět procent HDP na pomoc ekonomice, jsme čtvrtý měsíc po vyhlášení nouzového stavu a v reálné ekonomice je z těch vládních slibů ne 65 procent, ale 0,7. Ono taky může být za chvíli pozdě.
Jak se vám poslouchá, když se vládní představitelé - nejen paní Schillerová, ale třeba i vicepremiér Havlíček - snaží otočit a říct, že za krize 2008 vám Kalousek nic nedal, my pomáháme mnohem víc?
Za minulé krize jsme byli v úplně jiné situaci. Vládním nařízením nikomu nikdo nezavřel podnik, nikdo nikomu nezakázal vydělávat. Za minulé krize to byla i krize důvěry, velkou nedůvěru měly trhy vůči státním dluhopisům. A to si málokdo uvědomuje, ale to je poměrně zásadní v tom srovnání - ještě před 10 lety bylo kvantitativní uvolňování (druh politiky používané centrálními bankami ke stimulaci ekonomiky - pozn. red.) zakázané slovo.
My jsme museli opravdu tvrdě bojovat o důvěru finančních trhů, aby se nebály za slušných podmínek ČR půjčovat. Kdybychom se chovali jako dnešní vláda, tak ta dluhová služba byla neúnosná. Kdybychom věděli, že se v roce 2013 začne s kvantitativním uvolňováním v centrálních bankách, tak jsme možná tolik na tu pilu netlačili. Ale to v roce 2011 nikdo nevěděl. To byl skutečně zápas o slušné úvěrové podmínky. Půjčovat si před rokem 2013 a půjčovat si dnes, to jsou dva úplně jiné ekonomické světy. Ani dnes ale není důvěra trhů nekonečná. Opravdu riskujeme obrovský problém.
Na závěr jedna přestřelka. Vy jste kvůli postoji k interpelacím Andreje Babiše přirovnal k arogantnímu kreténovi. Nebylo to už příliš? („Za 30 let jsem v politice zažil desítky arogantních kreténů bez špetky sebereflexe. Nikdo z nich Vám však v této disciplině nesahal ani po kotníky, pane premiére. Tady na Vás nikdo nemá," napsal na twitteru Kalousek - pozn. red.)
Nenazval jsem ho tak, to mě posouváte. Já napsal, že za svůj život jsem zažil spoustu arogantních kreténů, kteří neměli žádnou sebereflexi. A že v této disciplíně ale na Andreje Babiše nikdo nemá. Ta formulace je k té sebereflexi. Nikdo nemá takovou absenci sebereflexe jako pan premiér. Má mnohem menší sebereflexi, než spousta arogantních kreténů, které jsem v životě poznal.
Co s vámi po těch letech dělá, když vás i během koronakrize Andrej Babiš nazývá zlodějem zlodějským či symbolem korupce?
Vůči bezúhonnému člověku, který nikdy nebyl z ničeho obviněn, nikdy nebyl vyšetřován ve smyslu trestního řádu a má absolutně čisté svědomí, tak tohle, když říká člověk, jehož konflikt zájmů řeší i instituce EU a který je trestně stíhán, tak to je chucpe, co jiného se k tomu dá říct.
Premiér Babiš, když na vás v minulosti útočil na plénu, říkal, že si tykáte z dob tenisových turnajů. Tykáte si ještě?
Už jsme spolu dlouho nemluvili, ale tykání a vykání z mého pohledu nic neříká o vztazích mezi lidmi. Konec konců si historicky tykám třeba i s panem prezidentem a například celý život si vykám s Karlem Schwarzenbergem. Na tom vidíte, že tykání a vykání nevypovídá vůbec nic o tom, co si o těch lidech myslím.
Blesk.cz, Jaroslav Šimáček
V Praze dne 11.6.2020
