Česká republika má od poloviny devadesátých let každý rok pouze deficitní rozpočet. Letos dosavadní vývoj deficitů završíme rekordním schodkem 165 miliard, příští rok zasekneme sekeru přibližně stejně hluboko s výhledem na deficity ještě vyšší v létech 2011 a 2012.
Ekonomové, ale i politici tak musejí začít intenzívně hledat odpověď na otázku, jak dlouho je možné bez problémů fungovat jako země s takovým tempem zadlužování. „Na to dají odpověď především kapitálové trhy," říká exministr financí a lídr strany TOP 09 Miroslav Kalousek, „tím, jak dlouho budou ochotné nám půjčovat, jak dlouho budou důvěřovat naší zemi. Dlouhodobě je situace neudržitelná, nejen z ekonomického pohledu, ale i z morálního hlediska. Zadlužováním vzkazujeme finančním trhům, že neumíme řešit naše současné problémy a že navíc řešení přesouváme na budoucí generace," dodává Kalousek.
Jak vyplynulo z debaty při prvním čtení rozpočtu v Poslanecké sněmovně, analytiky právě proto trochu zaskočilo, že chybí politická vůle přijmou tzv. druhý úsporný Janotův balíček, který by držel na uzdě deficit i v následujících letech.
Odstranění výjimek problém nevyřeší
„Otevřeně řečeno, ani druhý balíček neřeší problém českých veřejných financí, jen by fungoval jako záchranná brzda, aby se v roce 2011 schodek nezvyšoval. TOP 09 je v současné době jediná politická strana, která jeho přijetí otevřeně podporuje," řekl Miroslav Kalousek.
„Protože si uvědomujeme, že žádná vláda, která vzejde z řádných parlamentních voleb příští rok, nestihne přijmout taková opatření, aby deficit v roce 2011 byl nižší než je ten, který očekáváme příští rok."
Podle některých ekonomů by státnímu rozpočtu prospělo, kdyby nějaká novela zákona o dani z příjmů odstranila z daňové legislativy stovky daňových výjimek. Mezi ekonomy se mluví o tom, že by jejich odstranění mohlo přinést do státní kasy až 60 miliard korun.
„Kdyby se odstranily všechny výjimky včetně těch, které osobně považuji za potřebné, jako například možnost daňového odpočtu u darů pro charitu, a my prostě zdanili všechno, včetně renty prezidenta, zisk pro státní kasu by se pohyboval kolem osmnáct miliard," oponuje Miroslav Kalousek.
Kdyby se odstranily výjimky, které jsou skutečně nadbytečné, přineslo by to státní kase kolem 10 miliard. Problém Česka je podle Kalouska v tom, že ani totální zrušení výjimek rozpočet nezachrání, protože jeho zásadní problém je strukturální. Přeneseně řečeno - už nyní ročně vydáváme o 80 až 100 miliard korun více, než činí naše reálné příjmy.
„Bez zásadních strukturálních reforem nemá problém rozpočtů řešení. Je třeba ale současně zdůraznit, že zatím chybí politická vůle provádět zásadní reformy i redukovat výjimky z placení daní," dodal Kalousek.
EK žádá řešení
Evropská komise (EK) Českou republiku zařadila mezi země, které mají veřejné finance ve špatném stavu. V prosinci letošního roku bude chtít od Česka jasnou odpověď na otázku, co budeme dělat s prudce rostoucím deficitem veřejných financí.
„EU v podstatě říká totéž, co tvrdí i TOP 09. Bez zásadních strukturálních reforem je problém českého rozpočtu neřešitelný," potvrdil Právu Miroslav Kalousek. Evropské komisi je přitom podle exministra jedno, zda reformy proběhnou levicovým či pravicovým přístupem, tedy zda se bude něco měnit především na příjmové či výdajové straně. Směr podle Kalouska určí nadcházející parlamentní volby.
„V TOP 09 vidíme zásadní změny především na výdajové straně rozpočtu. Je však třeba vzít v potaz politickou realitu, co je možné prosadit. Příklady úspěšných reforem ve světě nám potvrzují, že přijatelný kompromis je v poměru 2:1, tedy obrazně řečeno dvě změny na výdajové straně proti jedné na straně příjmové, kam patří například zvyšování daní."
