Pane místopředsedo TOP 09, když vše dopadne podle plánu, tak se stanete podruhé ministrem financí. Bylo snadnější ten post získat v Topolánkově vládě, nebo ve vznikající vládě Petra Nečase?
Já to nejsem schopen tolik porovnat, protože v Topolánkově vládě jsem nepatřil mezi vyjednávače, tam jsem byl odborným garantem pro oblast veřejných rozpočtů. Takže to byla spíš otázka rozhovorů pana Topolánka a pana Čunka. Z toho, co vím od pana Topolánka, pan Čunek trval na tom, že nemohu být na ministerstvu zemědělství, které mu nabízel pan Topolánek, protože bych tam byl příliš silný, a na financích tak silný nebudu. Patří to mezi kuloární historky politických stran. Odpovídá to optice pana Čunka, takže bych tomu snad i věřil.
Napomohlo vám tehdy, že jste přítelem Mirka Topolánka?
Nevím, myslím si, že tomu dost napomohlo to, že mi Mirek Topolánek dost věřil. Zejména v odborné rovině.
Jste autorem výroku, že premiér Topolánek byl váš nejlepší šéf. Myslíte, že ho Petr Nečas překoná?
Jsme na začátku spolupráce. Jsem schopen týmové práce a jsem schopen respektovat pozici premiéra. My jsme týmově spolupracovali už v Topolánkově vládě a nemám důvod si myslet, že by se nám to nedařilo na pozici premiér a ministr financí.
Jaký je váš osobní vztah s panem Nečasem? Kolují legendy, že se nemáte moc v lásce.
Myslím, že je to přehnané. S Mirkem Topolánkem jsme stejné krevní skupiny, měli jsme k sobě blíž, je to otázka lidské chemie, jsme oba trochu výbušní a extrovertní, věci říkáme napřímo a zostra. Petr Nečas je jinak vnitřně ustrojen než Mirek Topolánek, to je vidět na první pohled. Ale to je čistě jenom povahová záležitost. Já žádnou animozitu necítím. Teď při těch jednáních nemám pocit, že bychom nemluvili korektně, pracovně a profesionálně.
Nelze očekávat, že s každým, s kým budete spolupracovat, budete mít přátelský vztah. To je výjimka. Ale myslím si, že nic nebrání slušné spolupráci. Nám nic jiného nezbývá.
Co říkáte na to, že podle Petra Nečase by bylo dobré uvažovat o společné předvolební koalici ODS a TOP 09 do příštích voleb?
Nerozumím tomu v okamžiku, kdy dojednáváme povolební koalici na příští čtyři roky. V tuto chvíli je to věta mimo čas a prostor.
K vyjednávání o vládě. ODS i Petr Nečas dávali jednoznačně najevo, že ministerstvo financí nechtějí pustit z rukou. Jak to, že změnili názor?
Poměrně snadno. Já jsem to samozřejmě slyšel, do očí by mi to nikdy nikdo neřekl, ale v novinách jsem to četl obden. Rozuměl jsem tomu, protože je to velmi silné a důležité ministerstvo. A je logické, že každá strana se snaží mít pro naplnění svého programu co největší vliv a ministerstvo financí patří k jednomu z nástrojů.
Na druhou stranu jsem si všiml, že nikdy nikdo nezpochybňoval moji kompetenci. Já jsem vždy odpovídal, že ve vládě být nemusím, že by se nic nedělo. Podle mého Petr Nečas spíše stál o to, abych byl v jeho vládě, než tam nebyl. Ve finále to bylo jeho rozhodnutí.
Přišel premiér Nečas na jednání s tím, že ministerstvo financí dá TOP O9, nebo měl ze začátku jiný názor?
Ze začátku to byly rozhovory předsedů mezi čtyřma očima. K tomu vám nemůžu nic říct. Naše postoje byly velmi jednoduché. Ano, já byl schopen převzít ministerstvo financí, samozřejmě v rámci těch kompetencí, které ze zákona má, ale byl jsem také připraven v té vládě nebýt, a nijak by to neohrožovalo postoj TOP 09 ke koaličnímu projektu.
Kdy vznikl nápad, že TOP 09 bude mít i další reformní ministerstva: zdravotnictví a sociální věci?
My jsme měli připraveny odborné týmy na všechna ministerstva. Já byl připraven na ministerstvo financí. Kdyby nám nepřipadlo, nic by se nedělo. Na jednom Kalouskovi to nestojí. Pravomoc rozhodovat o místech ve vládě měl předseda Schwarzenberg, ale vím, že například s panem Drábkem či Besserem počítal pro možnost dvou až tří resortů.
S ministerstvem práce a sociálních věcí jsme počítali, vzhledem k mediálním výrokům řady představitelů ODS včetně pana Nečase, který říkal, že jako největší reformní bouráci bychom měli být na ministerstvu sociálních věcí. A má pravdu. Vzdávat se této odpovědnosti nemáme právo. S čím jsme upřímně nepočítali, bylo to, že nám bude nabídnuto ministerstvo zdravotnictví. To bylo překvapení.
Nyní máme tři zásadní ministerstva, kde se budou dělat nezbytná dost nepopulární opatření. Bude to riziko, ale my jsme klidní a připraveni tam dělat to, co jsme říkali před volbami. Že budeme dělat nezbytné nepopulární věci. Dokonce jsme byli označováni za pravicové populisty, ale je zřejmé, že drtivá většina toho, co jsme prezentovali, se budou muset udělat.
Místopředseda ODS Vondra to interpretoval tak, že jste nemohli dostat pouze kompetence, ale i odpovědnost. Nevehnala vás trochu ODS do stranické sebevraždy?
Předseda Schwarzenberg otevřeně říká, že nabízíme hořké léky, ale s přesvědčením, že jsou účinné. Jako pan Vondra nepřemýšlíme. My si prostě nemůžeme dovolit ve vládě mezi sebou soutěžit. Před námi je hromada práce. Buď ji společně uděláme, nebo se budeme vyčerpávat vnitřní soutěží. Jestli ji někdo chce dělat, ať ji dělá. My si jí nebudeme všímat. Programové cíle ODS i naše jsou poměrně odlišné. Jestli jste dobře pozoroval kongres ODS, tak jste musel slyšet, že jejich zásadní cíl je stát se opět hegemonem na pravici. Zásadním cílem TOP 09 je dát do pořádku veřejné rozpočty a zavést vládu práva.
Přece jenom tu máme precedens minulé vlády, která se snažila o reformu zdravotnictví. Poté, co pravice kvůli poplatkům prohrála senátní a krajské volby, byl donucen odejít ministr Julínek. Jak chcete dosáhnout reforem a zároveň nespáchat sebevraždu?
Dělali jsme chyby ne úplně správnou komunikací, ne úplně správným řazením reforem. Teď stejné chyby dělat nebudeme. Mrzelo mě, že obětním beránkem byl vyhlášen pan Julínek, odpovědnost neseme všichni. Nyní je také úplně jiná pozice koalice se 118 poslanci, než koalice stovková, která navíc disponovala lidmi jako pánové Hovorka a Carbol. S nimi se smysluplná reforma nedala uskutečnit, protože jediné čemu věřili, byl zákon o zdraví lidu z roku 1966.
Ale jsou tady Věci veřejné, které mají odlišný názor na věc, a hlavně není známo, jak se budou chovat.
Mám tady zápis ze společného zdravotnické týmu, se kterým jsem docela spokojen. Musíme přistoupit ke kompromisu, ale vypadá to, že to bude kompromis životaschopný. A Věci veřejné, byť mají odlišný názor na některé procesy reformy zdravotnictví, tak si uvědomují, že nelze zachovat podmínky zákona o zdraví lidu z roku 1966.
Dohoda o rozdělení ministerstev je v ODS interpretována jako ústupek a prohra. Není to zárodek příštích sporů a intrik?
Nikdo nevyhrál a nikdo neprohrál. Já si myslím, že to byl kompromis, Nikdo nedosáhl toho, co si předsevzal, a já myslím, že každý má dostatek prostoru a vlivu. Ve vládě se toho neobávám. Ale jako člověk s dvacetiletými zkušenostmi se obávat mohu a musím lidského elementu. Neboť každá zdravá strana se vyznačuje tím, že na pět až na šest ministerských postů má zhruba 35 až 60 uchazečů, kteří se domnívají, že by to dělali nejlépe. A tady musím počítat s tím, že zejména v parlamentu ve zdravotním výboru se například pan docent Heger dostane do situace, kdy mnohem víc než o racionálních opatřeních ve zdravotnické reformě bude diskuse o zklamaných a neukojených ambicích lidí z jiných politických stran.
Když se mluvilo o náměstcích ODS na vnitru a na financích, tak představitelé ODS mluvili o jejich kontrolní funkci.
Ministra může kontrolovat Poslanecká sněmovna popřípadě NKÚ, v žádném případě náměstek ministra. Náměstek ministra je kontrolován svým ministrem. Když pořádně nedělá svou práci, nebo je neloajální, je vyhozen. Tak to bude platit na všech resortech. A s tímto vědomím půjdou náměstci TOP 09 na všechna ministerstva. Pokud se budou chovat jinak, tak se tam dlouho neohřejí.
Když jsme u náměstků, co říkáte na názor Věcí veřejných instalovat na ministerstvo vnitra či školství náměstky z ČSSD.
To byla skutečně svěží myšlenka, která by rozostřila nezbytnou hranici mezi pozicí a opozicí a přikládám ji spíš dobré vůli a nezkušenosti. A nemyslím si, že taková nabídka by byla přijatelná pro ČSSD.
Co říkáte na to, že budoucí ministr vnitra Radek John by tím chtěl, jak tvrdí, odpolitizovat ministerstvo vnitra?
Myslím, že odpolitizování ministerstva vnitra je možné jenom tím, že ministr zajistí, aby na policisty nebyly vyvíjeny politické tlaky. Ministerstvo samo o sobě je řízeno politikem a opoziční náměstek by ministerstvo naopak zpolitizoval. Pan předseda v dobré vůli trochu zaměnil pojmy.
Co říkáte tomu, že pan John bude ministrem vnitra? Jeho zkušenosti s tímto resortem jsou nulové.
To mi nepřísluší hodnotit. To je věcí strany Věci veřejné a pana premiéra, který bude pana Johna na tuto pozici panu prezidentovi navrhovat. Osobně netrpím žádnými předsudky, tak se mi nemůže stát, že bych se v případě Radka Johna na postu ministra vnitra cítil hůře, než když ho zastával pan Gross.
Podle vyjádření různých vyjednavačů se dohoda o vnitru nerodila vůbec lehce, a často prý docházelo k separátní diskusi mezi Radkem Johnem a Vítem Bártou kvůli jeho firmě ABL. Bylo to tak?
Jsou dvě věci: průběh jednání a mediální obraz. Já jsem byl účasten, kromě roku 1998, kdy se skládala opoziční smlouva, všech koaličních jednání bezprostředně, nebo už od roku 1989 jako expert. A nepamatuji si žádné jednání o personálním obsazení, které by bylo klidné, trvalo tak krátce jako toto.
Trochu to zkomplikovaly neodpovědné zpravodajské mediální hry, kterých jsme se neúčastnili. Pak se někteří aktéři dopustili před jednáním siláckých výroků. Což udělalo to jednání mnohem dramatičtější, než bylo.
Program koalice se ještě rodí, ale určitě nám můžete říci, co nás s vámi čeká?
V ekonomické oblasti nás čeká výrazné a důsledné šetření, kdy v první fázi to budou jen parametrické škrty výdajů, protože rozpočet se musí opírat o legislativu, která bude platit v roce 2011. Počítáme s tím, že už v rozpočtu na rok 2011 uspoříme 50 miliard korun. Potom budeme pokračovat ve škrtech, ale především budeme dělat reformu zdravotní, sociální a penzijní.
Ty škrty ale budou lidi hodně bolet. Říkáte, že zaměstnancům seškrtáte 10 procent mzdových fondů, krátit se budou sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti. Jinde v Evropě kvůli tomu jdou lidé do ulic, počítáte s demonstracemi?
Já doufám, že se nám podaří většině veřejnosti vysvětlit, že nejsme v situaci, kdy bychom se mohli těm krokům vyhnout. Když je uděláme hned, tak budou bolet méně. Anebo je odložíme a budou bolet více. Je to stejné, jako když vás začne pobolívat zub. K zubaři nejde nikdo rád, takže když to budete léčit brufenem a slivovicí, protože se bojíte vrtačky, budete mít za 14 dní oteklá ústa. Bude vás to bolet víc a k zubaři budete muset stejně.
Čekáte lidi v ulicích, nebo ne?
Nemohu to samozřejmě vyloučit. Aby to nebylo, je naší povinností vše důsledně trpělivě vysvětlovat.
Bude nová vláda privatizovat některé státní podniky?
Koaliční strany se shodují v tom, že podniky, které se týkají energetiky – ČEZ, ČEPRO, ČEPS, MERO – v současném světě nabývají stále strategičtějšího významu z hlediska národní bezpečnosti a suverenity. Jsme všichni zajedno, že privatizovat nebudeme.
Co se týče ostatních, tak se nedomnívám, že v následujícím období bude takový investiční apetit, který by nám výhodně umožnil zprivatizovat Letiště Praha či jiné věci, o kterých se domnívám, že by zprivatizovány být mohly. Jediné, s čím můžeme počítat, je podobná operace, kterou jsem již udělal, že bychom odprodali část akcií ČEZ, ale neplánuji to na příští rok.
Co Česká pošta či Lesy ČR?
Pošta si zaslouží svůj transformační projekt a lesy si zaslouží vládní, nikoli jen podnikovou koncepci.
Právo, 3. 7. 2010, Rubrika: Rozhovor
