Redukce vysokých škol nebo reforma vysokého školství
Otázky Václava Moravce speciál II. část
--------------------
Pojďme, pojďme tedy k obecnému tématu - reforma vysokého školství, zásadní téma. Jak bylo řečeno, vláda předchozí, vláda Mirka Topolánka ani vláda Jana Fischera celé téma reformy vysokého školství zatím neposunuly. Když se podíváme na to, že loni se dostaly na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu v této zemi tři čtvrtiny všech přihlášených. Tady jsou data Otázek, před 10 lety byla přitom jejich šance na úspěch jen něco přes 50 procent. Školy navíc přijímají čím dál víc studentů a počet lidí, kteří nastoupili na studia, se od roku 1999 téměř zdvojnásobil. Největší zájem je stále o humanitní a ekonomické obory, následuje technika a pedagogika. Na vysoké nebo vyšší odborné školy se loni hlásilo přes 156 tisíc uchazečů. Přijato jich bylo 117 tisíc. Před 10 let přitom byly do poslucháren uvedeny 62 tisíce nových studentů. Vysokoškolské studium je výrazně dostupnější jednak proto, že roste kapacita i počet škol. Jednak proto, že i kvůli slabým populačním ročníkům ubývá dětí, které vycházejí ze středních škol. Jednoznačná otázka, a jsem zvědav, na kolik budete teď před volbami upřímní, optimalizace, tedy rušení některých vysokých škol. Vidíte to jako nutnou věc, protože na to upozorňuje právě ona odborná skupina, kterou sestavila ministryně školství Miroslava Kopicová, co bude pravděpodobně odkaz úřednické vlády Jana Fischera, tedy redukce sítě vysokých škol v České republice, nebo jako poslanci se budete bát i toho, že mohou být některé školy rušeny? To znamená, že v Poslanecké sněmovně optimalizace sítě vysokých škol může narazit? Začněme u Karla Šidla.
Karel ŠÍDLO, poslanec /KSČM/
--------------------
No, tak já jsem přesvědčen o tom, že počet vysokých škol a studované obory by měly odpovídat tomu, co naše společnost potřebuje. Velkým problémem vidím to, že skutečně kvantita počtu posluchačů a potom absolventů vysokých škol je na úkor kvality jejich vzdělání. A to, že vlastně nenachází uplatnění v praxi, přináší bohužel velké problémy i společnosti, protože tam, kam já bych dneska viděl, že by měla být především tato vzdělanost směrována, jsou technické obory, kterých je v České republice nedostatek. A bohužel v těchto technických oborech, a to není problém jenom vysokého školství, ale i ostatních oborů, je nedostatek absolventů a to je to, co se nám dost silně podepisuje v současné době i na aplikované vědě a výzkumu. Projevuje se nám to ve specializovaných oborech rozvoje národního hospodářství. A já jsem přesvědčen, že skutečně pokud by mělo dojít k jakékoliv redukci počtu vysokých škol nebo oborů, mělo by se vždycky zohlednit to, jestli absolventi těchto škol mají šanci uspět v praktickém životě v zaměstnání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme, pane poslanče, na čísla, v České republice je 45 soukromých škol, z toho 3 univerzitní, zbytek neuniverzitní, 26 veřejných, z toho 2 neuniverzitní, zbytek univerzitní, a 2 vysoké školy státní. Má KSČM představu, jaký počet vysokých škol by byl odpovídající velikosti České republiky?
Karel ŠÍDLO, poslanec /KSČM/
--------------------
Pokud jste řekl, že má být upřímný a říct názory před volbami, já to řeknu otevřeně. My jsme přesvědčeni o tom, že vysoké školství by mělo být veřejné a státní. My nepodporujeme soukromé vysoké školy v tom smyslu, aby jejich počet neustále narůstal.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co byste s nimi udělali, když už jich je 45?
Karel ŠÍDLO, poslanec /KSČM/
--------------------
Vidíme v tom problém z hlediska samostatnosti škol i financování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co byste s nimi udělali, když už dnes jich je 45?
Karel ŠÍDLO, poslanec /KSČM/
--------------------
No, já jsem přesvědčen, že pokud má dojít k redukci škol, tak jednoznačně soukromé školy, pokud jsou jednostranně zaměřené, například na humanitární směry, které nemají běžné uplatnění v praxi, tak je to možná i prostor k tomu, jak řešit tu vyváženost toho vztahu mezi veřejným a soukromým školstvím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Martine Marku, vaše odpověď na tu otázku, nezbytná redukce vysokých škol a jaká je představa Strany zelených?
Martin MAREK, předseda plzeňské městské organizace /SZ/
--------------------
Když se podíváte na data, která vlastně jsou dnes k dispozici, a srovnáte je sociologický a demografický vývoj v České republice, je zjevné, že současný počet vysokých škol je naddimenzován a vlastně za, v nejbližší době, během 5 let, 10 let dojde k tomu, že těch míst na vysokých školách je příliš. Na to, jak jsme velká země, máme příliš vysokých škol. Možná se to nelíbí současným vysokoškolákům, kteří se těžko dostávali na ty, na ty stávající vysoké školy, ale ten vývoj je takovýto.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A jak ale pak s tou námitkou, protože ono se to týká i optimalizace sítě zdravotnických zařízení, že jakmile jakýkoli ministr přijde s čímkoli, co se má omezovat a rušit nějaká síť, tak to vždy právě narazí, například na Poslaneckou sněmovnu nebo i na vlivy ve vlastní politické straně, jak omezit ty místní vlivy, aby to bylo kuprospěchu vysokoškolského vzdělávání v Česku?
Martin MAREK, předseda plzeňské městské organizace /SZ/
--------------------
Tak Strana zelených v tomto má jednoznačný názor. Myslíme si, že by mělo dojít ke slučování těch stávajících vysokých škol, zejména veřejných. Když se podíváte například v Anglii, Oxford tvoří 35 jednotlivých pracovišť a dohromady to je jedna univerzita, která má vlastně specializovaná pracoviště, které tvoří, má samostatné univerzity.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
26 vysokých veřejných škol je podle vás tedy příliš a i veřejné školy by měly být sloučeny.
Martin MAREK, předseda plzeňské městské organizace /SZ/
--------------------
Domnívám se, že ano. U těch, u těch soukromých škol těžko můžete regulovat nástroji jejich slučování proti jejich vůli, ale tento trend je zcela zjevný, protože demografický vývoj je takový. A Strana zelených nebude mít problém s tím přetrhávat tato, tato stanoviska, protože ty školy budou, budou prázdné, v budoucnu budou prázdné a je třeba se posunout směrem ke vzdělanostní ekonomice a to je hlavní program Strany zelených v této oblasti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Václave Votavo, představy vaše jako, jako sociálních demokratů, které se týkají počtu vysokých škol, a měli byste tu odvahu teď říct před volbami veřejnosti: ano, bude muset dojít k nezbytné redukci vysokých škol?
Václav VOTAVA, poslanec /ČSSD/
--------------------
Tak já si myslím, že to není o kvantitě, o počtu vysokých škol, ale je to především o jejich kvalitě, se kterou se...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, teď máme hodně vysokých škol a vidíte je jako kvalitní.
Václav VOTAVA, poslanec /ČSSD/
--------------------
Se kterou se potýkáme. Takže já bych nebyl pro, pro rozšiřování vysokých škol a myslím si, že není na místě ani nějaká velká redukce vysokých škol. Je to opravdu o kvalitě. A je třeba také, aby školy, vysoké školy pružně reagovaly na pracovní trh, aby reagovaly na potřeby zaměstnavatelů. V tom vidím, v tom vidím velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, to znamená, že v současnosti při té kvantitě vidíte, že tam není návaznost na tu kvalitu? Když si vezmete to číslo, 45, 26.
Václav VOTAVA, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já říkám, že to nevidím v kvantitě, ale vidím to opravdu v kvalitě toho vysokoškolského procesu, vysokoškolského vzdělávacího procesu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle vás to spolu nesouvisí ale, že tato země má dostatek kvalifikovaných pedagogů v jednotlivých oborech, aby tady bylo takový počet vysokých škol, ať soukromých nebo veřejných?
Václav VOTAVA, poslanec /ČSSD/
--------------------
Tak určitě, určitě máme dostatek soukromých škol, i když pilířem našeho školství by měl být především veřejná škola na všech stupních, na všech úrovních.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaroslav Lobkowicz, váš názor. Respektive odvaha říci veřejnosti.
Jaroslav LOBKOWICZ, podnikatel /TOP 09/
--------------------
Bych řekl, že vysokých škol máme dnes již hodně a dost. Tady bylo řečeno, že stále klesá počet uchazečů. Je to daný demografickým vývojem v republice. A nebudeme dělat nic, nebudeme-li dělat nic, tak možná se ten problém vyřeší sám. Budeme tady mít školy a budou prázdné. Jako další...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je poněkud drahé řešení, pane Lobkowiczi.
Jaroslav LOBKOWICZ, podnikatel /TOP 09/
--------------------
Víte, já jenom říkám, že se to může stát tohle to, že budou prázdné potom a tím skončí samy. Ale jsem toho mínění, že školy ano, školy dobré, školy, které něco přinesou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, že vstupuji do vaší řeči, předpokládám, že TOP 09 to nemá tak v programu, že by nechala ten problém, lidově řečeno, dovést do takového konce, že budou prázdné vysoké školy a ony se pak samy zavřou, protože odejde z nich školník. Tedy...
Jaroslav LOBKOWICZ, podnikatel /TOP 09/
--------------------
Přirozeně ne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké budou aktivní kroky TOP 09, jestliže současná ministryně školství Miroslava Kopicová doporučí svému nástupci nezbytnou redukci počtu vysokých škol?
Jaroslav LOBKOWICZ, podnikatel /TOP 09/
--------------------
My jsme pro to podporovat školy, které jsou dobré, které mají výsledky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak byste je podporovali, finančně?
Jaroslav LOBKOWICZ, podnikatel /TOP 09/
--------------------
Finančně. Finančně...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Změnou financování.
Jaroslav LOBKOWICZ, podnikatel /TOP 09/
--------------------
... podporovat ty školy, které mají dobré výsledky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaroslav Škárka.
Jaroslav ŠKÁRKA, výkonný místopředseda strany /Věci veřejné/
--------------------
Tak Věci veřejné se na vysoké školství dívají ve dvou rovinách. Jednak v té kvalitativní a jednak v té kvantitativní. Já myslím, že v té kvalitativní je trošku problém, protože na vysokých školách mnohdy nejsou pedagogové, kteří by tam měli být a my bychom velmi rádi zavedli takzvaný minimální učitelský plat pro vysoké školy nebo pedagogický plat, který by byl 25 tisíc. Takže aby i z těch vysokých škol neodcházeli lidé, kteří mají tu odbornou kvalitu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, minimální pedagogický plat vysokoškolského kantora, který by byl 25 tisíc. Ale to byste museli přidat vysokým školám, z čeho ty peníze vezmete, když zároveň jste proti zadlužování státu?
Jaroslav ŠKÁRKA, výkonný místopředseda strany /Věci veřejné/
--------------------
Věci veřejné mají jednoznačný program v této, v této oblasti a chtějí vzít 10 miliard z armády. Myslíme si...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, počkejte, to už se minule rozdávalo na dálnice, tak já nevím kam, když jsem poslouchal vaše lídry, to těch 10 miliard, to abyste si je naklonovali.
Jaroslav ŠKÁRKA, výkonný místopředseda strany /Věci veřejné/
--------------------
Není to pravda. Na dálnice a infrastrukturu, na dálnice a infrastrukturu použijeme peníze jiným způsobem získané, například daňovou amnestií, ekonomickými reformami. A právě do školství bychom chtěli, chtěli dát peníze z armády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane poslanče Pospíšile, redukce počtu vysokých škol, vidíte ji jako nezbytnost, anebo naopak to není klíčový problém vysokého školství v Česku teď?
Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/
--------------------
On to je složitější problém. Já se tím poslední dobou docela zabývám. Je třeba říci, že k určité redukci by mělo dojít, ale musí to být v zásadě evoluční, nemůže stát říci: ruším tyto, tyto školy. Musí to být na základě toho, že akreditační komise, o níž se tu bavíme, dá tvrdá pravidla a ty školy, které neprojdou sítem akreditační komise, to znamená, nebudou kvalitní de facto, tak ty by měly být případně buď omezeny, to znamená, seberou se jim určité akreditační programy, anebo budou zrušeny. To je první teze. A prosím...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale to je, to je právě to, že akreditační komise zatím nemá tak velké pravomoci.
Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/
--------------------
Ale bavíme se o tom, že se musí posílit její působnost. Ale dovolte mi říct bod číslo dvě. Dneska studuje vysoké, na vysokých školách v Čechách 50 procent mladých lidí. V roce 95 to bylo 15 procent. A my bychom ty změny, které provedeme, neměli vést tím směrem, že nám klesne počet mladých lidí, kteří studují na vysoké škole, protože všude na Západ je to 50 a více procent. Evropa dneska má takzvané masové vysoké školství. Ale co je klíčem pro to, kolik je tady vysokých škol, je struktura a stratifikace vysokých škol. U nás bohužel dneska každá vysoká škola chce být téměř univerzitou, viz návrh pana Ratha v parlamentu zřídit ve středních Čechách královskou univerzitu, a každá vysoká škola by chtěla mít bakalářské...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale nezaložili jste...
Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/
--------------------
Nechte mi.. Bakalářské, magisterské a doktoranské studium. Nemáme tady školy třeba jenom bakalářské zaměřené na určitý obor. To je klíčové, tak funguje západní školství. Je několik klíčových univerzit s doktoranským studiem, s vlastním aplikovaným výzkumem a zbylé školy...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, ale proto jste mohli jako Občanská demokratická strana udělat mnohé už v 90. letech, kdy jste měli ministerstvo školství a kdy se několikastupňové...
Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/
--------------------
Já jsem, pane doktore, stejně asi jako vy chodil do základní nebo střední školy, takže já tu nebudu říkat, co ODS dělala...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jsem přeci jenom poněkud starší a v 94. už jste byl členem ODS. Takže kdy Občanská demokratická strana měla ministerstvo.
Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/
--------------------
V 94. ne. Ale ne, já tím, já tím chci pouze říci, že těžko ODS mohla tehdy, když vznikaly teprve, vznikla ta struktura jak státních, tak soukromých škol tu strukturu nějakým způsobem omezovat. Ten krok, který přichází, nyní je logický, protože první krok byl, jak jsem řekl, v roce 95 pouze 15 procent mladých lidí na vysokých školách. Východní styl vysokoškolského studia, kdy se musely zvednout kapacity, abychom se přiblížili Západu a teď to musíme redukovat a zaměřit se na kvalitu a na stratifikace na univerzity a ostatní vysoké školy, je klíčová.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Většina lidí považuje za dobré, že se v současnosti požaduje vysokoškolské vzdělávání i na pozicích a v oborech, kde dřív nebylo zapotřebí. Nabízíme opět data z bleskového výzkumu agentur SC&C a STEM pro dnešní Otázky, už je vidíme. Jde konkrétně o 61 procent dotázaných, kteří to považují za dobré. 39 procent je přesvědčených o opaku. Připomínám, že ten bleskový výzkum se uskutečnil na reprezentativním vzorku necelé tisícovky respondentů. Nás také zajímalo absolventi, kterých vysokých škol mají lepší uplatnění v praxi, zda ti absolventi, kteří studují na veřejných školách nebo ti, kteří studují na soukromých školách. Zajímavý názor veřejnosti v plzeňském regionu, už ho vidíte. Dvě třetiny obyvatel Plzeňského kraje jsou přesvědčeny o tom, že lepší uplatnění v praxi získávají absolventi veřejných vysokých škol v České republice. Třetina si myslí, že soukromé vysoké školy umožňují absolventům lepší uplatnění v praxi. Míříme opět za sociologem, ředitelem STEMu Janem Hartlem. Existují nějaké výrazné odlišnosti v odpovědích na ty dvě výše citované otázky, pane řediteli?
Jan HARTL, ředitel agentury STEM
--------------------
Tak ani v těchto otázkách rozdíly v názorech veřejnosti nejsou velké. Ukazuje se, že veřejné školy mají jednoznačnou podporu širokých vrstev obyvatelstva a obdobně také stát a státní maturity mají prostě autoritu, stát je stále klíčový aktér v naší společnosti. Ukazuje se jenom drobný rozdíl, že strany pravicové jsou přece jenom liberálnější, strany levicové jsou tady pro větší, tužší kontrolu, větší roli státu. Ale je potřeba říci, že i u komunistů je to uplatnění v podstatě, v podstatě jaksi většinové. Ten pozitivní názor na rostoucí podíl vysokoškoláků je i tam většinový. A skepse, která zaznívá od politiků v sále vzhledem k rostoucímu vysokoškolskému vzdělání a podílu mladých, kteří studují, od široké veřejnosti nezaznívá. Já si myslím, že vysokoškolské vzdělání koneckonců nese i takové obecné kultivační role. Není to jenom to úzké uplatnění vzdělání v praxi nebo v technické praxi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dodává sociolog, ředitel STEMu Jan Hartl.