(Projev poslankyně Anny Putnové k návrhu zákona o podpoře sportu, jednání sněmovny 22. března 2016)
Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové.
Když jsme podpořili v prvním čtení tuto novelu, bylo to proto, že jsme chtěli umožnit otevřenou diskusi o financování sportu. Chtěli jsme otevřít diskusi o transparentnosti a o řízení sportovních aktivit.
Paní ministryně v úvodním slovu řekla, že tato novela je v souladu s prioritami programového prohlášení. Nutno podotknout, že programové prohlášení počítalo s novým zákonem o sportu. Čili to, co dnes máme, je torzo toho, co jsme očekávali, že by v tomto volebním období měla vláda předložit. Vím, že připravit nový zákon o sportu není triviální záležitost. Nicméně se domnívám, že tvorbou novel se dostáváme do situace, kdy řešíme drobné úpravy místo toho, abychom skutečně řešili systém.
Přemýšlela jsem o tom, jestli se budeme podílet na zlepšení tohoto návrhu tím, že podáme pozměňující návrhy. Nakonec jsem to sama pro sebe zamítla. Důvody byly minimálně dva. Za prvé, když jsem sledovala, jaká byla úspěšnost našich pozměňujících návrhů ve vysokoškolském zákoně a ve školském zákoně, tak je trošku frustrující připravovat něco, o čem téměř s jistotou můžeme říct, že narazí na bariéru koaličních poslanců. Ale tuto hořkost bych ještě dokázala polknout. Mám však pochybnosti o tom, zda má význam podporovat a vylepšovat něco, o čem nejsme přesvědčeni, že má být vylepšováno.
Nevěřím tomu, že tak robustní systém, jako je sport, je možné drobnými krůčky vylepšovat. My se dnes bavíme o tom, zda evidence může zlepšit financování sportu, nebo ne. Ale tady přece o financování sportu nebyla zatím řeč. My jsme nestanovili pravidla pro financování. My chceme jenom evidenci. My nemluvíme o pravidlech. Já jsem nezaznamenala, že bychom žádali, aby se oddělil profesionální, amatérský sport, aby se stanovila kritéria pro financování jednotlivých typů sportu. Aby to nebylo jenom postavené na množství sportujících dětí či lidí, ale abychom zohlednili společenskou přínosnost a náročnost sportu.
Říkám to s vědomím toho, že pro TOP 09 je velmi důležité, abychom sportovním aktivitám, především amatérským sportovním aktivitám a sportování dětí, věnovali velkou pozornost. Od roku 2011 se snažím prosadit to, co se vžilo v mediální zkratce jako třetí hodina tělocviku. Jedná se o to, že chceme navýšit čas, který budou děti věnovat pohybovým aktivitám, a to v rámci školy. Protože právě prostřednictvím školy mají možnost i děti, jejichž rodiče nesportují, případně si to nemohou z finančních důvodů dovolit, se věnovat sportovním aktivitám.
Ta třetí hodina měla znamenat také to, že se změní koncepce tělesné výchovy. Že se nenavýší jenom objem minut, během kterých by děti měly tělocvik, ale že by to znamenalo, že by jedna hodina tělesné výchovy byla věnována obecnému rozvoji, tak jak jej známe dnes. V těch dalších dvou hodinách by bylo možné, aby se škola třeba od první do páté třídy časově sjednotila a děti se rozdělily obdobně, jako je to běžné u tělovýchovných jednot podle typů sportu. Počítalo se se zapojením sportovců, trenérů, kteří k tomu mají potřebnou akreditaci.
V současné době probíhá ověřovací pilotní projekt, takže stále chovám naději, že to není myšlenka, která zapadne. Myslím, že nehrajeme o nic méně, než o konkurenceschopnost České republiky. Pokud nebudeme mít přiměřeně zdravou populaci, co jiného chcete tvořit, co jiného chcete pro mladé lidi připravit, co jim chcete nabídnout?
Doufám, že to nedopadne tak, jako s naším námětem na zdravou výživu pro děti, které se ujal pan exministr Chládek. Byli jsme tomu rádi. Nedopadlo to úplně šťastně, protože naším záměrem bylo, dělat osvětu, mířit na rodiče dětí, především matky, které rozhodují o tom, co se v rodině jí. Skončilo to karikaturou toho, co jsme chtěli, a to pamlskovou vyhláškou, která zakazuje potraviny a sladkosti ve školách.
Chci tím říct, že jsem velmi rozpačitá z této novely, a pokud se tady bavíme o tom, že se mění pravidla financování, tak je to velký omyl. Tady o pravidlech pro financování zatím nebyla vůbec řeč. To ale neznamená, že smysluplné pozměňující návrhy ve třetím čtení nepodpoříme.
Děkuji za pozornost.
Anna Putnová
Projev v Poslanecké sněmovně, 22. března 2016
