Je to tak vždy. Ve škole se stane něco mimořádného a na ministerstvu školství se začnou líhnout nápady. Nechci se těmto snahám posmívat, protože jim obvykle předchází vážná či tragická událost. Šikana ve školách, ať už mezi spolužáky, či žáků vůči učiteli, je závažný problém našeho školství a je třeba to říkat otevřeně.
Nemůžeme se, bohužel, utěšovat ani tím, že české školství v tom není samo. Podobné problémy mají ve většině evropských zemí. To samozřejmě neznamená, že bychom měli rezignovat. Kroky k nápravě pochopitelně očekáváme především od ministerstva a neměli bychom také vynechat rodiče. To, co od ministerstva požadujeme, je dlouhodobý koncept řešení šikany. Zatím ministerstvo přichází s jednorázovými, nahodilými a často pofiderními návrhy. Ty mají většinou represivní charakter a neřeší příčiny problémů.
Ministerstvo nabízí služby ombudsmana, sepisuje manuál pro učitele, jak se chovat, když ve třídě začne šikana, či zvažuje status chráněné osoby pedagogům. Zavedení tzv. chráněné osoby je příklad jednorázového námětu, který tu a tam ministerstvo opráší. Zlepšení situace díky privilegované pozici ale nevěří ani sami učitelé.
Problémy dětí a s dětmi začínají obvykle v rodinách. Mladí agresoři v nich bývají často ustrkováni nebo nezvládají složitou domácí vztahovou situaci. Pomoc těmto rodinám by mohla být jedna z cest, jak zlepšit prevenci před patogenními projevy dětí ve školách. Proto je nutná spolupráce školy a rodičů.
Možná je to staromilské a nepopulární, ale ke škole patří kázeň. Nezdá se vám, že se na to v posledních letech skoro zapomnělo? Je třeba prostřednictvím osvěty rodičům připomínat, že děti ve škole mají nejenom svá práva, ale také povinnosti. Stejně jako rodiče mají povinnosti vůči dětem plynoucí z jejich zodpovědnosti za vzdělání.
V našich základních školách je pouze 14 procent mužů učitelů, i to hraje svoji roli v atmosféře školy. Zvýšit počet mužů by mělo být jednou z priorit příštích let.
Navíc opakovaně upozorňuji, že učitelské obory by měly mít takové finanční podmínky, aby mohly uchazeče o školství skutečně prověřit. Nejde totiž jenom o úroveň znalostí, ale i osobnostní předpoklady pro výkon práce pedagoga. Patří k tomu nepochybně i odolnost vůči stresu.
Učitelství je povolání, které dává životu smysl. Pokud se pro tuto profesi rozhodnou mladí lidé, kteří k tomu mají předpoklady, budou z nich dobří učitelé. O to by mělo ministerstvo usilovat a začít na fakultách, které budoucí učitele vybírají a vychovávají.
Bohužel místo toho nabízí školám ombudsmana, příručky a pro agresory žádá vyšší tresty. Jsou to sice opatření viditelná, organizačně jednoduchá a snad i finančně nenáročná. Bohužel bezzubá. Bez promyšlené prevence se v našich školách bude šikaně dařit dál.
Anna Putnová, poslankyně TOP 09
zdroj: Právo, 1. 4. 2016, str. 7
