Putnová: Odložené školné je druhé nejlepší

* LN Kolik členů má váš výbor?

Třiadvacet.

* LN Dá se říct, jaké profese jsou tam zastoupené nejvíc?

Nejčastějším povoláním ve výboru je učitel základní a středoškolské úrovně. Oni třeba už tu práci nedělají, ale mají učitelskou zkušenost.

* LN Kolik máte podvýborů?

Pět.

* LN To je ale víc, než se slibovalo.

My jsme byli požádáni, abychom se pokusili optimalizovat počty výborů a snížili z úsporných důvodů počty podvýborů. Původně, tedy historicky, těch podvýborů bylo sedm, teď jich máme pět s tím, že jeden, heraldický, je ze zákona a další, pro kulturu, vyplývá už z názvu výboru. Další jsou zaměřeny tématicky. Jeden podvýbor má na starosti mládež a tělovýchovu, další vědu a vysoké školství a jeden regionální školství, tedy školství od mateřských škol po střední školy. Zvažovali jsme, že bychom ty podvýbory sloučili, ale nenašli jsme žádnou vhodnou metodu. Schvalujeme osm kapitol státního rozpočtu.

* LN Co chcete v tomto volebním období prosadit?

Mým cílem je, aby se zvýšila konkurenceschopnost absolventů na trhu práce, což nepochybně souvisí s úrovní vzdělávání.

* LN Co tomu zvýšení konkurenceschopnosti brání?

Bude třeba diverzifikovat vysoké školství a dojít k jeho efektivnímu financování.

* LN K tomu by nutně nebylo potřeba nového zákona, ledaže mluvíte o školném.

Ano, mluvím o školném a změnách s ním souvisejících.

* LN Školné už bylo v parlamentu na spadnutí několikrát. Jednou se s ním počítalo dokonce tak jistě, že sněmovna odhlasovala školné na vyšších odborných školách (VOŠ). Aby byly podmínky v terciárním vzdělávání shodné. Nakonec ale zůstalo jen u těch VOŠ.

Když se na to zpětně dívám a mluvím o tom s kolegy, vlastně nevím, proč se to nepodařilo.

* LN Jste pro odložené školné, které by se začalo splácet až po absolvování školy a dosažení určitého příjmového limitu?

Odložené školné je podle mého názoru druhá nejlepší možnost.

* LN A co je první?

Ve vládním prohlášení je odložené školné. Moje strana, tedy TOP 09, ale prosazovala školné přímé. Budu ctít vládní prohlášení, ale pochyby mám. Vždyť tento stát má problém vymáhat i výživné na děti. Jsem přesvědčena, že část absolventů si to zařídí tak, aby splácet nemusela, ať už tím, že cíleně nedosáhne příjmového limitu, nebo třeba odjezdem do ciziny. Nehledě k tomu, že mladí lidé po vysoké škole mají spoustu dalších věcí, které budou muset platit, protože zakládají rodiny, berou si hypotéky, zařizují se. Další věc je, že jenom administrování odloženého školného nebude nic levného.

* LN Máte představu, na kolik by vyšlo?

Zatím ne.

* LN Považujete předběžné stanovení školného na deset tisíc za rok studia za optimální?

Pro začátek ano, časem ale nejspíš dojde k diferenciaci.

* LN Z toho ovšem plyne otázka: Má se výše školného v rámci nějakých mantinelů řídit poptávkou po studiu, nebo poptávkou po absolventech? V prvním případě není pochyb, že techniky by stanovily školné minimální a nejvíc by se platilo na filozofických fakultách či na právech.

Ano. To by ale znamenalo, že techniky budou mít méně peněz. Muselo by se jim to nějak dorovnat. Tedy pokud stát uzná, že technické vzdělání je pro rozvoj země důležité. Podle mého by měl. Jinak budeme muset přijímat techniky z Indie a Číny.

* LN Bylo by na tom něco špatného?

V blízkosti Vysokého učení technického v Brně, kde působím, je technologický park. V jídelně už teď nepoznáte, ve které zemi vlastně jste, ale ani na jakém kontinentu. Tolik tam potkáte lidí z Číny, Indie a dalších zemí. Nic proti tomu, ale vychovat našeho inženýra je asi levnější než asimilovat u nás indického inženýra s rodinou. Myslím, že je třeba mít v tomto směru jasnější koncepci školství.

* LN Chcete mladým lidem říkat, co mají studovat?

Ne, ale podívejte se, kdo byl úspěšný v této zemi. Byli to samozřejmě třeba umělci, ale byli to i technici.

* LN Není to tak, že počet lidí, kteří jsou na techniku přirozeně zaměřeni, je v populaci nějak daný?

Souhlasím. Lidi, kterým bychom techniku ordinovali, by třeba to inženýrství vystudovali, ale nic pořádného by neudělali. Nicméně existují zajímavé projekty, které rozvíjejí technické myšlení, zručnost a představivost už dřív, v dětském věku. A to neděláme.

* LN Tak, už to trochu děláme...

No, pokud vím, školy akcentují spíš estetickou výchovu, ale málo se dbá na to, aby se dětem ukázalo, že může být zajímavé vyrobit něco funkčního. Nelíbí se mi, že po dvaceti letech, kdy jsme dávali stále větší prostor rozšiřování vzdělávací nabídky a počet vysokoškoláků se řádově zvýšil, budeme brát technicky vzdělané lidi z rozvojových zemí. Jak říkají moji kolegové: Sociologové a psychologové nám možná budou vládnout, ale nebudou nás živit.

* LN Je vidět, že působíte na technice. Mimochodem, jak se vám daří skloubit práci děkanky Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně s prací poslankyně a předsedkyně dosti důležitého výboru?

Ponechala jsem si funkci děkanky. To byla moje podmínka, už když jsem přijímala kandidaturu do voleb. Chci mít zpětnou vazbu. Chci vědět, jak se rozhodnutí parlamentu projevují v konkrétním životě školy. Na fakultě i doma jsem udělala několik opatření, aby to skloubit šlo.

* LN Máte děti?

Dva syny, ale ti už jsou naštěstí dospělí.

* LN Vraťme se k vysokému školství. Jestli vám dobře rozumím, vy byste dala před košatostí přednost většímu usměrňování vzdělávací nabídky.

Faktem je, že s rozšířenou nabídkou dávají mladí lidé přednost atraktivním oborům před exaktními a hlavně před technikami. Terciární školství je příliš rozvolněné. Máme tisíce akreditovaných programů, které se od sebe často liší jen nepatrně, učitelé korzují ze školy na školu. To nemůže nikdo reálně kontrolovat.

* LN Už nějakou dobu se mluví o tom, že by bylo lepší, kdyby akreditační komise poskytovala akreditaci škole, která by si pak sama ručila za kvalitu výuky jednotlivých studijních programů. Co si o tom myslíte?

Já bych byla pro, aby se akreditovala univerzita, která bude garantovat, že programy, které se vyučují, mají všechny náležitosti, které akreditace vyžaduje. To opravdu není v lidských silách, kontrolovat všechno z jednoho místa. Ale Akreditační komise nemůže zatím ze zákona takto postupovat, i když sami uznávají, že je neúnosné, aby bděli nad 6000 obory.

* LN Máte nějaké osobní téma, s nímž do školského výboru parlamentu jdete?

Mým tématem jsou vysoké školy, ale s obavami sleduji taky to, jak se snižuje fyzická zdatnost našich dětí, které tráví dny před počítačem.

* LN Co by v tom mohli dělat poslanci?

Přinejmenším můžeme monitorovat počty sportujících dětí nebo třeba využívání školních hřišť v době, kdy není vyučování. Považovala bych za uspokojivé, kdyby každé dítě mělo aspoň dvě sportovní aktivity týdně.

* LN Zachytila jste nedávný nápad, že by bylo dobré zrušit povinnou devátou třídu, protože je stejně nefunkční a stojí zbytečné peníze?

Ona povinná devítka nebyla vždycky. Já jsem ročník šedesát a za nás odcházela skupina dětí na střední školu v osmé třídě a další v deváté. A je pravda, že ty z osmé třídy nijak nepoznamenalo, že skončili dřív. Ale já si myslím, že to je věc k diskusi. Nejsem si totiž jistá, jestli není jednodušší je vychovávat ve školách než je pustit do života.

* LN To ne, není řeč o délce povinné školní docházky, jen o délce základní školy, do které chodí navíc spousta dětí s odloženým nástupem do první třídy, takže už vlastně dětmi nejsou.

Domnívám se, že je to téma k diskusi. Pokud jde o ten odložený nástup do školy, ano, to byla taková móda. Ale na některých dětech se rodiče prohřešovali, protože ta děcka už byla dávno zralá a neměla v mateřské škole co dělat.

* LN Mimochodem, Václav Klaus mladší, který navrhuje zrušit povinné devítky, taky tvrdí, že školské zákony jsou u nás strašně nesrozumitelné a zbytečně dlouhé. Je přesvědčen, že co poslanci říkají na osmdesáti stranách, on by uměl říct srozumitelněji na deseti.

Ano, zákony jsou pro laiky nečitelné a psané jazykem, který každého odradí. To je další důvod, proč jsem do sněmovny šla: chci se pokusit právě toto změnit.