Plán, jak odebrat církevním školám dotace, může tvrdě dopadnout i na ohrožené řemeslné obory. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) ještě v březnu mluvil o tom, že je potřeba propagovat řemesla a nalákat žáky do učňovských oborů.
O čtyři měsíce později ale stojí za návrhem, který část z nich může zlikvidovat. Soukromé střední školy by podle něho měly i s těmi církevními přijít o dotaci na provoz. Jenže i soukromé vzdělávací instituce nabízejí učňovské obory. Často v regionech, kde stát alternativu nedává. Jako například v Liberci nábytkářská odborná škola, které každý rok po přijímacích zkouškách nezbývá ani jedno volné místo. Žáci ve většině takových škol neplatí školné. Závislé jsou na dotacích.
Školné? Naprostý nesmysl Stát pošle ročně církevním a soukromým středním školám čtyři miliardy. Devadesát procent jde na platy učitelů, zbytek na provoz. Z těchto peněz mají financovat i učební pomůcky, které jsou v případě řemeslných oborů základem.
„Je to přesně jako ve fabrikách. Musí nakoupit dřevo, železo, vybavení pro elektrikáře,“ vyjmenovává Petr Jadrný ze Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska. Ředitelé o tom, že by od rodičů začali peníze vybírat, neuvažují. „Není prakticky možné, že by se na zámečníka, autoelektrikáře nebo tesaře vybíralo školné. To je naprostý nesmysl,“ řekl Jadrný.
Nejistá budoucnost Jeden z ředitelů si podle něho vypočítal, že by musel ročně doplácet 1,5 milionu korun. „Najít zdroj, který by to dofinancoval, je nemožné. Budou se proto muset některé školy zavřít,“ tvrdí Jadrný.
Soukromé střední školy navštěvuje necelých 56 tisíc žáků. Každý pátý se věnuje učňovskému oboru. Tyto školy by měly o dotaci přijít už příští rok v září. Ještě rok budou schopné podle sdružení soukromých škol provoz hradit. Pak už je ale jejich budoucnost ohrožena.
Pokud studenti musí hradit školné, pohybuje se většinou okolo 1500 korun měsíčně. Jen tři procenta institucí vybírají ročně až 40 tisíc. Jde hlavně o gymnázia. I ta se ale dopadů Chládkova návrhu obávají.
Ministr Chládek přislíbil, že je ochotný o subvencích ještě se školami diskutovat. Rovnou ale upozornil, že chce vědět, jaká je úspěšnost absolventů. „Pokud bude zřizovatel kdokoliv a bude to obor, kde téměř sto procent studentů končí na úřadu práce, tak ať se na mě nikdo nezlobí, ale to by byl stát hloupý, kdyby platil takovou školu, která vyrábí další nezaměstnané,“ uvedl.
Získal i podporu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD): „Myslím, že je naprosto legitimní položit si otázku, proč vlastně stát financuje provozními dotacemi soukromé a církevní školy.“ Zástupci privátních škol však v dopise, který poslali ministrovi, vyčíslují, že žák jejich škol je levnější než v podobném státním zařízení – o 37 procent. Odkazují se na analýzu OECD z roku 2011. Navíc vyčítají ministrovi, že jim o svém záměru neřekl dřív. „Navrhované změny považuji za účelové a neodůvodněné, jedná se o změnu práva naprosto nepředvídatelnou,“ uvedl Vladimír Kolder, předseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska.
O účelovém jednání ministra mluví i poslankyně TOP 09 Anna Putnová. „Doufala jsem, že jde jen o návrh, který pan ministr testuje, ale podle posledních reakcí to vypadá, že to myslí vážně,“ řekla LN. Návrh podle ní vznikl kvůli církevním školám a střední soukromé školy se do něho dostaly až poté. Ministr uvedl, že se stát s církvemi vypořádal v rámci majetkového vyrovnání, a není tedy důvod přispívat na jejich provoz, ani na provoz jejich škol.
„Jde také o věc, která úplně ruší předvídatelnost práva. Je to velmi účelové a nesystémové. TOP 09 bude zásadně proti,“ dodala Putnová, která je členkou sněmovního školského výboru. I podle ní by se tato úprava dotkla zvlášť řemeslných oborů.
Ozývají se ale i soukromá gymnázia, která od svých studentů vybírají školné. „Na základě kontroly České školní inspekce jsme dosáhli na nejvyšší možnou hranici. Neříkám, že by to pro nás bylo likvidační, ale ten příspěvek dělá v našem rozpočtu podstatnou částku,“ uvedla Dagmar Dluhošová, ředitelka pražského gymnázia PORG, kde se školné pohybuje nad 40 tisíci korunami. Podobně mluví i ředitelka 1. Slovanského gymnázia Taťjana Pergler.
Proti návrhu brojí i soukromé školy, ve kterých studují žáci se zdravotním handicapem, leckdy s kombinovaným. Rodiče často čekají, než se jejich dítě do takové školy dostane, protože ve státních vzdělávacích institucí nejsou na žáky s takovými potřebami připraveni. „I když jsme soukromým zařízením, nevybírám od rodičů peníze na školné. Jde o rodiny, které mají už tak velké problémy a jsou rády, že jejich dítě má kam chodit,“ říká zřizovatelka a zároveň ředitelka pražského učiliště pro žáky s více vadami Olga Kočová. Přijde-li škola o dotaci, příští rok se podle ní už neotevře a nedokončí ji 70 studentů. „Jinde je nevezmou, stát se o ně bude muset postarat,“ dodává Kočová.
Lidové noviny, 22. 7. 2014, rubrika: Titulní strana
