Vzdělávání je jedním z nosných témat těchto voleb. Není divu. O naší budoucnosti v horizontu dvaceti a více let se rozhoduje z velké míry už dnes na našich školách.
Máme 26 veřejných vysokých škol. Absolventi - ti nejlepší - jsou srovnatelní s nejlepšími i v mezinárodním měřítku. Přitom studenti se na svém vzdělávání na veřejných vysokých školách nepodílí. Tak v čem je tedy problém?
Problém je v tom, že se propadáme v konkurenceschopnosti země. Pokud chceme zastavit ten pád, musíme začít u školství, a to už u základního. Teď se ale věnujme vysokému školství. Je to horký brambor, který upustily i ty strany, které jelit před rokem vyhlašovaly, že zápisné bude už od roku 2014. Tehdy jsme tuto horlivost mírnili. Náš postoj ke spoluúčasti vysokoškoláků na svém vzdělávání zůstal neměnný. Je to program, který zastáváme už vzniku TOP 09. Chceme kvalitnější vysoké školství, chceme více motivovaných a pilných studentů.
Spoluúčast, zkráceně a nepřesně nazývaná školné, je jedna z cest. Spoluúčast podmiňujeme přijetím zákona o finanční pomoci, který učiní vysoké školy přístupné i pro studenty z početnějších rodin či rodin sociálně slabých. Nechceme už přicházet o talenty, nemůžeme si to dovolit. Tzv. „bezplatné vysoké školství“ je pokrytecké označení. Nelžeme si do kapsy. Studium na vysoké škole je nákladné a je snadno dostupné pro studenty z dobře situovaných rodin. Pro ty ostatní je náš „bezplatný“ systém, zatím bez promyšlené finanční podpory, těžko zvládnutelný. Vysokoškoláci patří také ke skupině, která je nejvíce zadlužená čerpáním komerčních úvěrů.
Spoluúčasti neříkáme školné, a to zcela vědomě. Školné by mělo pokrývat náklady na vzdělávání na vysoké škole, jako je tomu u soukromých vysokých škol.
Přesto naše soukromé vysoké školy nejsou kvalitnější než veřejné. Z toho důvodu chceme, aby spoluúčast v řádu několika tisíců, brali studenti jako příspěvek ke svému vzdělání. Výše by měla být zákonem definovaná. Není a nesmí to být samostatný krok, ale součást změny, která by umožnila vysokoškolákům čerpat výhodné půjčky a získávat bonusy za výborné studijní výsledky. Ty by pokryly částečně nebo zcela právě tuto spoluúčast. Úsilí vynaložené do studia by se vyplatilo už na škole, stačilo by na povinnou spoluúčast.
Je to forma, která dopřeje vysokoškolákům možnost osamostatnit se, nebýt závislí na rodičích, dospět. Budou mít nadstandardní, mimořádnou výhodu čerpat dotované půjčky. Zdá se vám nespravedlivé, aby si v tomto systému přispěli na svoji budoucí profesní dráhu?
Vysokým školám to ale nenutíme, pouze jim chceme dát legislativně nezpochybnitelnou možnost finanční spoluúčast přijímat. Byl by to příjem univerzit, který by byl nad příjem ze státního rozpočtu. Je to zákon pro vysoké školy, nikoli proti nim. Bude na nich, jak se rozhodnou.
V Praze 16. 10. 2013
