Plzeň, Štrasburk – Loni v květnu uspěl Jiří Pospíšil ve volbách do Evropského parlamentu (EP), do roku 2019 v něm bude hájit Českou republiku a TOP 09, za niž kandidoval. „Svého odchodu z ODS nelituji,“ říká s ročním odstupem 39letý politik.
Když se řekne Evropský parlament, je to pro spoustu lidí něco nepředstavitelně vzdáleného. Proč je pro Českou republiku důležitý?
Těžko to jde jednoduše v několika větách. Evropský parlament přijímá velké množství směrnic a nařízení a ty pak ovlivňují život všech Evropanů, tedy i obyvatel České republiky. Třetina právních předpisů v ČR je přijímána na základě nařízení a směrnic z EU, takže je třeba, aby naši europoslanci byli aktivní a sledovali tyto předpisy a vyhodnocovali, jaké budou mít dopady.
Když jste letos v květnu kandidoval, vaše motto bylo „váš zástupce v europarlamentu“. Dá se regionu v EP pomoct?
Snažím se v Bruselu vystupovat jako zástupce nejen ČR, ale i Plzeňského kraje, ale je třeba si uvědomit, že europarlament neřeší zájmy jednotlivých regionů. Heslo váš zástupce v Bruselu vnímám tak, že se snažím, aby do Bruselu mohli jezdit zástupci místní samosprávy, studenti na středních školách měli informace, co je Evropský parlament. Proto také dělám řadu přednášek. Snažím se také studentům vysvětlovat, že EU řeší i jiné problémy, než jestli jsou koblihy zabalené nebo bezdotykové baterie v restauracích.
Dlouho jste byl českým poslancem. Dá se srovnat systém práce parlamentu v ČR a EU?
Je to naprosto odlišné. První věc, která bouchne do hlavy každého, kdo byl v národním parlamentu a pak se stane europoslancem, je možnost vystupovat na plénu. V ČR může poslanec kdykoli k čemukoli vystoupit a v neomezeném čase a rozsahu sdělovat svůj názor. Vybojovat si pozici v Evropském parlamentu je mnohem obtížnější, poslanci se nemohou jen tak hlásit do debaty. Čas je rozdělen mezi jednotlivé politické frakce, které svým poslancům dávají možnost vystoupit na plénu. Prostor dostávají spíše ti služebně starší a zkušenější. A délka může být jednu nebo dvě minuty. Evropský parlament má 751 poslanců a limity být musí, byť si myslím, že jsou nyní velmi restriktivní.
Kdo viděl plenární zasedání, určitě zaznamenal, že vystoupení jednotlivých řečníků jsou velmi málo sledovaná ostatními europoslanci. Není to demotivující?
Tím, jak je daný jednací řád a je přesně dané, kdo kdy vystoupí – to se ví několik dní dopředu, nemůže vzniknout přirozená debata, kdy někdo vystoupí s myšlenkou a jiný na ni reaguje. O to více se vede politická debata v jednotlivých výborech. Začátkem prosince jsme měli jednání, kde byla pro mě jako pro právníka zajímavá debata o podobě evropské právní formy pro společnosti s ručením omezeným. Tam jsem vystupoval několikrát a sděloval naše zkušenosti.
Jste členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který má kolem šedesáti členů. Ve stejném výboru je i Jiří Maštálka za KSČM, který je europoslancem už deset let. Funguje spolupráce mezi Čechy?
Ideově jsme ´na opačných stranách barikády´, ale s panem Maštálkou máme lidsky dobré vztahy a komunikujeme spolu. Předpokládám, že až se objeví návrhy, které se budou přímo dotýkat zájmů ČR, budeme se bavit o tom, jak postupovat. Evropský parlament není o pravici nebo levici, ale o obhajobě národních zájmů. Jsem příznivcem EU, ale myslím, že je třeba hájit české národní zájmy, jako to třeba dělají Poláci. Ti jsou výrazně proevropští, mají významnou roli v evropských institucích, a přitom jsou schopni obhájit své zájmy. To by měl být i náš hlavní cíl, třebaže 21 českých poslanců nikdy dominantní roli v EP hrát nebude. I kvůli tomu, že naše pověst tady není příliš dobrá.
Proč?
To je dáno historicky tím, jak se ČR prezentuje ve vztahu k Evropské unii. Jsme vnímáni jako odpůrci a skeptici, kteří by rádi měli výhody plynoucí z členství, například peníze z dotací, ale povinnosti, které každé partnerství přináší, nejsme ochotni akceptovat. Od doby pádu vlády v době českého předsednictví, kdy v Evropě nepochopili, proč opozice shodila českou vládu, od některých vyjádření Václava Klause, ale i některých premiérů a vlád, jsme vnímáni jako někdo, kdo není úplně spolehlivý partner. Dobře nejsou vnímány ani výroky prezidenta Zemana týkající se situace na Ukrajině. V některých aspektech mají lepší pozici třeba Bulhaři nebo Rumuni, což se ukázalo například při rozdělování portfolií mezi eurokomisaře.
Češi vnímají europarlament nebo Brusel jako zlatou trafiku...
Plně respektuji, pokud to tak někdo nazve, platy jsou opravdu hodně vysoké. Ale já nejsem ten, kdo je stanovil. Europarlament se před několika lety rozhodl, že platy sjednotí, a zvolil takové řešení, aby byl tento post zajímavý a atraktivní i pro Němce, Francouze a jiné bohatší státy. Pro mě je důležité, abych měl pocit, že jsem tam odvedl kus dobré práce.
Plenární zasedání EP se koná ve Štrasburku, výbory jednají v Bruselu. Co pro vás znamená časově být europoslancem?
Snažím se být v regionu a mám rozdělený čas mezi ČR a Brusel a Štrasburk. Tři dny v týdnu jsem v zahraničí a pondělky a pátky v regionu nebo v Praze. Pracuji často i o víkendu, jezdím po regionu.
Na konci ledna to bude rok, co jste opustil ODS. Litujete tohoto kroku?
Musím říct, že to tehdy bylo velmi těžké rozhodnutí, ale nelituji. Prvně jsem o odchodu uvažoval v době, když mě Petr Nečas bezdůvodně vyhodil z vlády. Pak jsem se rozhodl, že člověk zkrátka má jednu facku snést a jít dál. Ale když se ty facky opakují, tak jste buď hlupákem, který nepochopil, že jsou vám dveře zavřené, nebo máte čestně odejít. V ODS byly vyhrocené vztahy, dlouhodobě jsem cítil, že jsem tam trošku černá ovce. Považoval jsem za čestnější odejít.
Pak vám Karel Schwarzenberg nabídl kandidaturu do europarlamentu za TOP 09...
Ano a bylo to něco, co jsem vůbec neočekával a bylo to něco úplně nové. Kdybyste se mě před rokem zeptala, jestli budu někdy kandidovat do europarlamentu, řekl bych, že o tom vůbec neuvažuji.
Uvažujete o vstupu do TOP 09?
S TOP 09 spolupracuji, chodím na její schůze, ale vstup do topky neřeším. Řekl jsem si, že minimálně rok od odchodu z ODS nebudu uvažovat o vstupu do žádné jiné strany. Uvidíme, co bude dál. Pro mě je důležité, aby v ČR byla proevropská konzervativní středopravicová strana, která v zahraniční politice bude navazovat na Václava Havla. To je pro mě TOP 09.
Občanským demokratům jste v Plzni v roce 2012 vyhrál krajské volby, v loňských květnových eurovolbách jste zase přinesl hlasy TOP 09. Neberete to tak, že si z vás strany dělají trochu maskota, kterého si drží, protože jim přináší hlasy voličů? Neberete to od TOP 09 jako vypočítavý krok?
Nevím, ale být maskotem není tak špatné, ne? (smích) Mě si teď žádná strana nedrží. Tenhle pocit, který popisujete, jsem měl v ODS, a proto jsem odešel. Cítil jsem, že pro hodně členů ODS je moje politika nepřijatelná, ale když se blížily volby, spolupracovali se mnou. Co se TOP 09 týče, nepoužil bych slovo vypočítavý. Myslím, že je dobře, když nejsou politické strany uzavřené a nabídnou volitelná místa na kandidátce i lidem, kteří se stranou nejsou přímo spojeni.
Mecenáška umění Meda Mládková, s níž hodně spolupracujete, několikrát prohlásila, že byste měl kandidovat na prezidenta. Uvažujete o tom?
Je to velké přání Medy Mládkové a já se nad tím jen pousmívám. Prezidentské volby jsou až za tři roky, takže je příliš brzo, abych nad tím vůbec přemýšlel.
Miroslava Tolarová
zdroj: Domažlický deník, 12. 1. 2015, str. 4, rozhovor vyšel v 6 dalších titulech
