(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s europoslancem Jiřím Pospíšilem v pořadu Partie)
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Dobré dopoledne u Partie televize Prima. Valentýnská vražda třináctileté Elišky znovu otevřela kontroverzní téma - snížení hranice trestní odpovědnosti. Zároveň do sněmovny míří k projednání zákon, který by umožňoval přísněji trestat vrahy. Policie případ vraždy třináctileté dívky odložila. Podezřelým z vraždy je její kamarád, čtrnáctiletý chlapec. Dnes je hranice trestní odpovědnosti patnáct let. Do sněmovny míří návrh, který snižuje věkovou hranici u těžkých zločinů. Pane europoslanče, má toto vaši politickou odbornou podporu, tento návrh?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Jako ministr spravedlnosti jsem prosadil trestní zákoník, který odcházel z mého ministerstva s věkovou hranicí čtrnácti let. Osobně bych neprosazoval, abychom zde měli několik různých věkových hranic, to znamená pro určité trestné činy třináct let a pro jiné trestné činy čtrnáct let. To většina zemí Evropská unie nemá. Tam, kde je to praxí, je to velmi kritizováno. Podíváme-li se na Evropu, pak dvě třetiny zemí v Evropě má nižší věkovou hranici trestní odpovědnosti než patnáct let. To znamená, že půjdeme-li na čtrnáct, budeme v zásadě pořád v evropském kontextu. Takové Švýcarsko má věkovou hranici dokonce deset let.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Některé země dokonce osm let.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Ano, přesně tak. Chci upozornit na jednu věc, toto je jeden dílčí aspekt toho, jak nakládat s mladými lidmi, dětmi, které páchají trestnou činnost. Máme desetileté, jedenáctileté vrahy. To ani novela pana poslance neobsáhne. Tady vidím roli ministerstva, které trošku zaspává. Je třeba, aby se ministři spravedlnosti a odborníci podívali na celkovou koncepci trestání mladých lidí, dětí, kteří spáchají trestnou činnost. Řešil jsem to, když jsem byl ministr. My jsme v parlamentu prosadili takzvanou kmětiněvskou novelu. Byl to podobně ohavný případ, kdy dvanáctiletý vrah zabil dívku a nemohl být trestán. Tak jsme tehdy aspoň prosadili, že mohl být doživotně izolován, protože byl duševně nemocný a společnost od něj byla chráněna. Je třeba se dívat na to, jak dneska třináct let starý zákon, který řeší trestání dětí, vypadá. Jaká je praxe a jestli třeba není v některých aspektech moc mírný. Neměla by to ale být pouze populistická debata o věku čtrnáct, patnáct let. Měli bychom se také podívat, jestli novela, kterou jsme prosadili, že dětští vrazi, jsou-li mladší patnácti let, sice nemohou být ve vězení, ale mohou být alespoň izolováni od společnosti a společnost tak může být chráněna, pokud jsou duševně nemocní, tak jestli v praxi funguje. Co to v praxi znamená. Takže říkám, ano. S panem poslancem souhlasím, s tím posunem věkové hranice. Ministerstvo by ale mělo vyhodnotit praxi, jak legislativa, která toto upravuje a platí třináct let, a trestní zákoník, který jsem prosadil, který platí už šest let, funguje. Mělo by říci, jestli ty úpravy nemají být komplexnější. Přikláněl bych se k tomu, aby to nebylo jenom slovo poslanců, ale i slovo ministra Pelikána - pojďme udělat analýzu, jak ta legislativně funguje komplexně.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane Pospíšile, není to spíš taková hypotetická otázka, jestli pokaždé, kdy se objeví takový tragický smutný případ, nepřijde návrh na snížení hranice? Na větší trestání dětí nebo mladistvých?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Většinou přijde. Proto jsem také řekl a volám po tom, abychom vyhodnotili celou legislativu, aby to neznělo pouze jako populistický výkřik. Je tady vážný tragický příběh a my tím pádem měníme legislativu. Toto nemám moc rád. Proto říkám, máme třináct let jeden zákon, šest let trestní zákoník, který jsem prosadil. Pojďme to vyhodnotit. Ale je faktem, že nám nenarůstá dětská kriminalita. Na druhou stranu bych úplně nesouhlasil s tím, že nenarůstá brutalita a rafinovanost těch kauz. To si myslím, že se strašně špatně statisticky měří. Z toho, co vím od praktiků, mám pocit, a je to můj subjektivní názor, že rafinovanost dětských pachatelů trochu narůstá. Statisticky ty počty ale výraznější nejsou. Není problém v tom, aby zákonodárci neuvažovali o tom, že legislativa bude přesnější a bude trošku jiná. Nechci to nějak shazovat, ale projednávání trestního zákoníku před šesti lety jasně ukázalo, že jsou různé individuální názory na věkovou hranici. Může se stát, že ta novela projde, a že to bude třináct, čtrnáct let. Za rok ale přijde zase jiný poslanec se snahou vrátit to na patnáct. Jinými slovy, jestli to bude čtrnáct nebo patnáct let, kvalitu trestního práva v zemi až tak neovlivní. Spíš to ovlivní, jak dětské pachatele izolujete, jak je vychováváte, jak je trestáte, co s nimi děláte. Pan poslanec měl pravdu, když řekl, že je třeba prověřit ústavy, jestli není v některých třeba příliš volný režim. Jestli i ústav a ochranná výchova a ochranné léčení mají alespoň fakticky trošku podobu izolace a určité sankce pro mladistvé pachatele.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
V návrhu poslance Tejce je obsaženo i to, že by mladiství pachatelé nebyli, tak jako dnes, chráněni anonymitou. Pane Pospíšile, měla by být v tomto případě nějakým způsobem prolomena určitým způsobem ta anonymita?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Pana předsedy Tejce si vážím, ale v drobné věci si ho dovolím poopravit. Dneska zákon umožňuje u zvlášť závažných trestných činů, které spáchá mladistvý, aby předseda Senátu rozhodl individuálně, že jeho jméno bude zveřejněno.
Jeroným TEJC, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
Ale je to na něm.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Ano. Ono to v praxi moc nefunguje. Proto si myslím, že stojí za úvahu říci v zákoně paušálně. Pokud mladistvý spáchá zvlášť závažný trestný čin, tak z důvodu ochrany společnosti, aby ostatní věděli, že je to třeba vrah, to sdělit. Zdůrazňuji tady jednu věc. Velmi u mladistvých rozlišuji, když někdo udělá klukovinu. Třeba jde opilý z diskotéky a ukradne auto. Spáchá tedy méně závažný trestný čin. Tam si myslím, že společnost mu má dát šanci a že jeho jméno nemá být zveřejněno. Má být potrestán a dostat šanci, protože je mladistvý. Když ale někdo cíleně sadisticky někoho zavraždí, byť je mladistvým, tak se domnívám, že ho jméno má být zveřejněno. Tam je zájem ochrany společnosti velmi silný, takže to, prosím, rozlišujme. Jestli někdo páchá klukovinu, a jak říkám, ukradne auto, je to v zásadě méně závažná trestná činnost. Tam bych tu ochranu nechal. Když páchá brutální trestnou činnost, tam je zájem chránit společnost důležitější, tam to zveřejněme a upravme to, co dnes už stejně v zákoně je. Akorát to předsedové senátu zneužívají.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Se snížením hranice trestní odpovědnosti souvisí podle právníků i hranice sexuální odpovědnosti. Váš návrh počítá i se snížením věkové hranice pro legální sex, řekněme?
Jeroným TEJC, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
Nepočítá, myslím si, že to byla možná příčina, proč tehdy tehdejší sněmovna vrátila hranici ze čtrnácti na patnáct.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Je to správné, pane poslanče, posouvat hranici jednu a zanechat tu druhou, oddělit ty dvě věci?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
To, co říká pan poslanec, je v zásadě slovenský model. Na Slovensku mají trestní hranici čtrnáct let, ale sexuální hranici patnáct let. V praxi to způsobuje docela problémy. Byl by to ale odborný dotaz. Spíš tady jenom radím panu předsedovi, aby tohle téma ještě konzultoval s trestnými právníky, co to bude v praxi znamenat. Osobně také nevidím problém to rozdělit. Teď je ale třeba si u někoho, kdo může být současně obětí a pachatelem, vyjasnit institut pohlavního zneužívání. To je asi na jinou odbornou debatu, ale já s tím osobně nemám problém. Je faktem, že pokud bude pan poslanec chtít svůj návrh prosadit a bude chtít, aby ho podpořili lidovečtí poslanci, tak ti určitě nebudou souhlasit s posunem sexuálního života na čtrnáct let. To se tehdy stalo mně, a proto se pak vrátila ta hranice na patnáct let.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Ještě v druhé části toho zákona, která se netýká mladistvých. Za plánovanou vraždu by mohl být v budoucnu uložen automaticky nejvyšší možný trest. Počítá s tím právě stejný návrh zákona. Dnes mohou za takovou vraždu dostat pachatelé dvanáct až dvacet let ve vězení. Doživotí mohou dostat pouze ve výjimečných případech, jako je vražda dítěte, například. Pan poslanče, souhlasíte s tou premisou, pokud někdo plánuje vraždu, automaticky odchází s výjimečným trestem?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Toto byla základní premisa, když jsem dělal nový trestní zákoník. Výrazně zpřísnit tresty těm, kdo sahají lidem na život a na zdraví. Nový trestní zákoník výrazně zpřísnil právě trest za vraždu v základní sazbě na osmnáct let. Zpřísnil se i výjimečný trest z dvaceti pěti let na třicet let. Tady je třeba vážně udělat analýzu, jak jsem pana poslance poslouchal, v čem se to, co říká, liší od toho, co jsme prosadili před šesti lety do trestního zákoníku. Dneska tresty, které se u nás mají podle trestního práva ukládat za trestné činy jako je vražda, znásilnění a jiné proti životu a zdraví, patří k nejvyšším v Evropě. Nějaké úpravy tam asi možné jsou, ale je třeba vyhodnotit praxi, aby to nebyla populistická věc. Že řekneme, že přitvrzujeme a přitom dnes už ty možnosti soudy mají. Dneska už je možné za vraždu, která je provedena zvlášť zavrženíhodným způsobem, výjimečný trest uložit. Nemám pocit, že by u nás hrozilo, že by byli vrazi málo trestáni. Je to ale určitě k debatě, když se to znovu na půdě parlamentu otevře. Jenom upozorňuji na to, že před šesti lety jsme v této oblasti již výrazně přitvrdili.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Argument, který používá ministr Pelikán, je přeplněnost českých věznic. Dovolím si trochu čísel. Dnes si odpykává doživotní trest osmačtyřicet lidí. Pokud by ten zákon vešel v platnost, tak by to podle té analýzy některých právníků bylo mnohonásobně víc. A podle údajů staronového šéfa věznic je průměrná přeplněnost věznic na sto šesti procentech, mnohdy na sto dvaceti. Pokud by se vám, pane poslanče, podařilo ten návrh prosadit, co s tím chcete udělat?
Jeroným TEJC, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
Tak pokud by se týkal těch nejzávažnějších trestných činů, tak řekněme, že vražd je ročně sto, kolem sto deseti, sto dvaceti, a to ne všechny v tom druhém a třetím odstavci. To jsou spíše desítky pachatelů. Stejně tak loupeží je tisíc, tisíc sto, dvě stě, tři sta ročně. Z toho ne všechny končí smrtí, naštěstí. To znamená, je to skutečně malé procento pachatelů. Já bych teď jaksi neargumentoval tím, že se nám zaplní věznice. Věznice jsou plné mimo jiné proto, že ministerstvo spravedlnosti stále není schopno dokončit výběr elektronického monitoringu na domácí vězení, který má odlehčit. Myslím, že musíme do vězení posílat ty, kteří musí být izolováni od společnosti. Mají si vykonat tvrdý trest za násilné trestné činy. U těch jiných, jako je například neplacení výživného, ty držíme ve věznicích. Ti by mohli například fungovat se systémem domácího vězení daleko lépe, protože by nestáli peníze a navíc by peníze mohli splácet těm, kterým je dluží.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane poslanče?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Chci dodat, že pan poslanec má pravdu. Vrahů je opravdu pouze několik desítek. To znamená, máme-li přes dvacet tisíc vězňů, a to číslo narůstá až k dvaceti třem tisícům, tak vrazi jsou pouze omezená skupina. Jsou ve dvou věznicích, kde je nejpřísnější ostraha. Tyto věznice nejsou přeplněné. Fakta jsou trošku jiná, než uvádí pan ministr.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Takže jinými slovy, pokud bychom zavřeli, jak se lidově říká, více vrahů, nic by se nestalo.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Nic by se nestalo, opravdu. Nemůžeme říkat, že nebudeme zavírat vrahy, protože máme plné věznice. To přece není argument. My zavíráme vrahy, protože páchají tu nejzávažnější trestnou činnost. Chceme je potrestat a chránit společnost. S tou filozofií nesouhlasím, je zhoubná. Dovolte jednu větu. Většina vězňů u nás páchá majetkovou trestnou činnost. Páchají ji opakovaně. Neumíme řešit recidivu, ty lidi málo zaměstnáváme a oni potom nemají pracovní návyky. Vyjdou z vězení a zase kradou. To je největší problém českého vězeňství. Máme tam dva a půl tisíce lidí, kteří neplatí výživné. Jako ministr jsem tehdy prosadil, ať se odebírají řidičáky. Justice to bohužel moc neaplikuje. Toto jsou řešení, která povedou k masovému poklesu vězňů.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Jinými slovy alternativní trest.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Ano. Ale jestli tam máte padesát vrahů nebo sedmdesát, to opravdu nahraje roli. Jestli má být někdo opravdu ve vězení, tak je to právě vrah. Nikoli ten, kdo neplatí výživné. Ten podle mého názoru může dostat jiný alternativní trest, včetně těch náramků.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Poslanec a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek neuspěl u kolegů s ústavní žalobou na prezidenta České republiky za velezradu. TOP 09 za ním stojí. Vy také, pane europoslanče, zvolený za TOP 09?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Také stojím za Markem Ženíškem. Samozřejmě můžeme vést debatu. Debatu, na kolik tím jedním výrokem pan prezident naplnil nebo nenaplnil skutkovou podstatu velezrady. Tam bych byl asi trošku opatrnější. Na druhou stranu si vážím, že Marek Ženíšek upozornil na to, že výroky pana prezidenta poškozují tuto zemi, poškozují zájmy občanů. Každý politik, který říká, že naši občané jsou vykupováni od teroristických organizací, poškozuje zájmy Čechů. Pak se my všichni, kdo vycestujeme do zahraničí, stáváme potenciálními rukojmími. Je třeba říci, že Marek Ženíšek uspěl aspoň s jednou věcí. Je to důležité a trochu to zapadá, ale jde o to, že se tím Senát bude zabývat. Díky Markovi Ženíškovi byla na schůzi Senátu zařazena rozprava o tom, na kolik jsou výroky pana prezidenta v pořádku, či nejsou. Senát jako takové, řekněme, méně politické těleso moudrých mužů, o tom může v klidu bez stranické příslušnosti hovořit.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Co by to bylo za vzkaz pro pana prezidenta?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
Nevím, jak ta debata dopadne. Myslím si, že pokud rada "moudrých," to znamená Senát, druhá komora parlamentu, panu prezidentovi řekne, pane prezidente, buďte opatrnější ve svých výrocích, protože poškozujete český stát a rozdělujete společnost, tak myslím, že příčetný a moudrý prezident by tato slova měl brát vážně. Jak dopadne ta rozprava, samozřejmě nevím. Připadá mi ale trošičku nešťastné, že se ze špatného výroku pana prezidenta nakonec dělá trošku sranda z Marka Ženíška. On pouze řekl, že výrok je špatný a řekl, že on sám se domnívá, že to je velezrada. To je, myslím, legitimní pohled politika. Jak už jsem řekl, Marek Ženíšek dosáhl debaty i v Senátu. To je, myslím, úspěch.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane poslanče Tejci, měla by se hlava státu takto vyjadřovat, použiju asi argument odborníků na bezpečnost, že přeci jenom v některých případech, a to únosy a vyjednávání s teroristy, bezpochyby jsou, není ta otevřenost úplně na místě? Pan doktor Ženíšek argumentuje tím, že to pan prezident vlastně potvrdil a pokud si případní teroristé nebo únosci přečtou ten výrok z úst prezidenta nějaké země, tak to přece jenom znamená pro ně víc než, když si to přečtou v článku nebo od nejmenovaného zdroje?
Jeroným TEJC, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/
Dobrá, tak to nevím, jestli je úplně potom argument pro velezradu, že prezident komentoval něco, co je v novinách, ale já si myslím, že jestli se měl na někoho obrátit pan poslanec Ženíšek a ta obava, která tady je, já ji vnímám, já si myslím, že je vážné, že se, že unikla informace, pokud tedy je pravdivá, protože někde jsem zaznamenal výrok pana prezidenta Zemana, že na té bezpečnostní radě nebyl, takže to nemůže ani komentovat, protože to neví. Ale, ale já teď nechci, nechci spekulovat o tom, co ví nebo neví prezident, důležité je, že ta informace měla zaznít na bezpečnostní radě, někdo ji vynesl a my se máme ptát po odpovědnosti, za prvé, po zjištění a potrestání z hlediska trestního zákona toho, který to vynesl z bezpečnostní rady. A druhá, je možná volat trošku po odpovědnosti některých novinářů, kteří to otiskli, tu informaci získali, já to vnímám dnes tak, že řada lidí má pocit v naprosté neodpovědnosti, prostě se to napíše, nic se nestane. Ale přeci tu odpovědnost za to, že ta věc unikla, že může ohrozit i občany, nemá jen ten, který ji vynesl, ten jí má z hlediska trestního práva, ale myslím, že do značné míry bych volal i po nějaké odpovědnosti "odpovědných redaktorů," řečeno dřívějšími termíny, ale spíše šéfredaktorů v tomto případě, aby se tyto informace nezveřejňovaly, přestože uniknou.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /za TOP 09/
S panem kolegou moc nesouhlasím. Je třeba veřejnosti říci, že když nějaké státy vyjednávaní s teroristickými organizacemi o vydání rukojmích, jejich občanů, tak je mezinárodní úzus, že se to nikdy nekomentuje. To je základní pravidlo. Pokud to nějaký politik poruší a potvrdí nebo řekne tu částku, o tom můžeme vést debatu, tak je to jeho pochybení. Nesouhlasím tady s panem kolegou. Na druhou stranu je povinností novinářů to napsat. Já z toho neviním novináře, viním z toho politiky, ať už to byli ti, kteří jednali na Bezpečnostní radě státu nebo přímo pana prezidenta, že toto vůbec komentují. To politici a diplomati nemají komentovat, protože poškozují zájmy občanů. Jak už jsem řekl. Až Češi vyjedou někam do Afriky nebo na Blízký východ, tak na sobě mají napsanou cedulku: "Vláda České republiky za nás zaplatí sto padesát milionů korun." V tom se aspoň shodneme. V tom vidím problém. U pana Ženíška, kterému už trošku, jak psaly noviny, bouchly saze, tak se mu nedivím, že to považuje za závažný problém. Když se podíváte na jiné výroky pana prezidenta, od kalašnikova po výkupné, tak chápu, že pan Ženíšek řekl, že ty výroky už dosahují takové míry, že to může být velezrada. Tak se mu nedivme. Uvidíme, jak ta debata dopadne v Senátu. Je ale třeba veřejnosti říci, že není normální, aby politici říkali, jaké se případně, zdůrazňuji případně, platí výkupné za návrat občanů. Tím strašně ohrožujeme naše občany do budoucna. O tom je celá ta debata. Aby občané pochopili, proč to tady takhle kritizuji.
zdroj: Prima, 28.2.2016, Partie
