(editovaný přepis hlavních bodů rozhovoru s europoslancem Jiřím Pospíšilem)
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Schválenou směrnici o zbraních jste nazval "nepovedeným kompromisem". Vadí Vám, že se Unie pustila do omezování regulace, byť ilegálně držených zbraní?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Nejprve říkám, že jsem nehlasoval pro směrnici a velmi jsem ji kritizoval. Myslím, že Evropská unie měla řešit určité otázky, které souvisí se zbraněmi. Třeba mít jasná pravidla pro deaktivaci zbraní, pro jejich znehodnocování. Mít jedny pravidla pro prodej zbraní na internetu, nebo mít pravidla pro výměnu informací. Například, když někdo v České republice požádá o zbrojní průkaz, nedostane ho kvůli duševní nemoci, a pak požádá v Německu, tak by mělo Německo z České republiky dostat informaci, že je tady nějaký sporný žadatel. Tyto věci měla směrnice upravovat. Místo toho od léta, kdy byla směrnice projednávána na půdě našeho výboru, vedeme debatu, co komu jak zakázat. To je podle mého názoru úplně špatná cesta. Fascinuje mě, že ještě dneska si komise myslí, že zákazy legálních zbraní můžeme bojovat proti terorismu. Zástupce komise řekl několikrát na plénu: „Touto směrnicí bojujeme proti závažné trestné činnosti. Touto směrnicí bojujeme proti terorismu." Jak? Že zakážeme lidem držet zbraně?
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Co všechno to bude znamenat? Nově zakázané držení by se mělo dotknout krátkých poloautomatických střelných zbraní se zásobníkem na víc než 20 nábojů, dlouhých poloautomatických se zásobníkem na víc než 10 nábojů a některých poloautomatických zbraní předělaných z automatických zbraní. Je v tom úplně jasno, kdo všechno přijde o tu možnost?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Přiznám se, že nejsem držitel žádné zbraně. Bojuji tady o určité principy, nikoli sám za sebe. Nechal jsem si to několikrát vysvětlit od expertů. Každý mi vykládal kategorie trošku jiným způsobem. Ve chvíli, kdy je zásobník volná věc, která se může vložit do zbraně, tak jen obtížně chytnete někoho, že má ve své poloautomatické zbrani zásobník, který je v zásadě zakázaný. Přitom zásobníky jako takové zakázané nejsou. Ministerstvo vnitra i experti, které jsem oslovil, říkají, že v reálu zákaz kombinace poloautomatické zbraně a zásobníku bude neúčinný. Není jasné, jak bude vymáhán. Co je jasné, že do budoucna budou zakázány poloautomatické zbraně, které vznikají z automatických zbraní. Což je v České republice kolem 30 tisíc zbraní. To není vůbec malé číslo.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
K jakým účelům se tyto zbraně používají? Do jaké míry se to dotkne současných držitelů a jak vážný to je problém?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Je třeba říci, že to česká vláda neříká správně. Ve směrnici pod tlakem nás poslanců, co s tím měli problém, je dána klauzule, která umožňuje národním státům říci, že současných vlastníků se to nedotkne. Česká republika bude moci říci: "Současní vlastníci můžou zbraně dále vlastnit." To je třeba říci. Ale budoucí vlastníci budou mít takovýto typ poloautomatické zbraně zakázaný. To mně principiálně vadí. Máme dvě kategorie občanů. Ti, kteří to stihli a poloautomatickou zbraň získali před účinností směrnice, ti ji budou moci mít a ti, kteří mají smůlu. To jsou například mladší nebo v určitou chvíli neměli peníze nebo neměli čas. Ti si poloautomatickou transformovanou zbraň do budoucna nebudou moci pořídit. To je podle mého názoru špatně. Pro mě, jako pro člověka, který má cit pro spravedlnost, s tím nesouhlasím.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Kdo je tím největším bijcem za to, aby se to neměnilo? Vy to říkáte z hlediska výkladu spravedlnosti a rovnosti. Co to je za lidi? Sportovci, myslivci, střelci?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Jsou to lidé, kteří legálně drží zbraň, splnili tvrdé podmínky českého zákona, získali zbrojní průkaz, pořídili si zbraň. Ti zbraň budou moci vlastnit. Budou-li ale chtít do budoucna zakázanou poloautomatickou zbraň někomu odkázat, třeba svému vnukovi nebo synovi, tak není jasné podle té směrnice, jestli to bude možné. Takže směrnice bude buď v reálu vykládána velmi restriktivně, anebo způsobí při výkladu velký chaos a nejasnosti. Například budete 60letý střelec, který si bude moci podle výjimky poloautomatickou zbraň, která dříve byla automatická, zachovat. Už ji ale nebudete moci odkázat svému vnukovi, protože on toto oprávnění nemá, protože v okamžiku účinnosti směrnice jinou poloautomatickou zbraň nedržel. Vidíte sama, že tady vznikají podivné právní vztahy. Lidé se budou cítit poškozeni. V této směrnici žádné zákazy držení zbraní být neměly. Měly tam být pravidla na výměnu informací, prodej online, věci důležité pro spolupráci státu. Proč má ale Evropská unie občanům, nikoli teroristům, zakazovat, byť jen určitý typ zbraně? To ať si státy upraví samy.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Odkud šel tlak na to, aby tato směrnice neprošla? Mě by to zajímalo třeba i z Vaší pozice europoslance.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Oslovovala mě celá řada myslivců, myslivecké svazy. Byl jsem na několika veřejných setkání, kde jsem slyšel námitky odborné komunity. Byl jsem na setkání na Hluboké, kde se každý rok pořádají několikadenní myslivecké slavnosti, kde mně to experti vysvětlovali. Oslovovali mě legální držitelé zbraní. Nebyli to žádní lobbisté, kteří by z toho měli byznys a vydělávali na tom. Byli to obyčejní občané, kteří se cítili ohroženi Evropskou unií. I když je tu nakonec podivný kompromis, který není tak hrozný jako původní návrh, který předložila Evropská komise, tak občané stále tápají.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Když říkáte: "Není tak hrozný," není ta argumentace trochu přehnaná? Omezuje se právo na držení zbraní, na obranu.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Jasně, ale to je přesně argumentace Evropské unie. To je to, co vede Evropskou unii do pekla podle mého názoru. Na plénu jsem dnes slyšel od mnoha lidí, že směrnice je nakonec kompromisem, je mnohem lepší nebo méně škodlivá než to, co navrhovala Evropská komise. Všechno je v Evropě kompromis, musíme to schválit. Myslím, že se to mělo vrátit Evropské komisi k přepracování. Pořád přijímáme nějaké kompromisy, které až tak neškodí, nebo škodí málo a výsledek je, že lidé věří méně a méně Evropské unii.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Čeští europoslanci skutečně byli menšinou, která byla proti?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Proti hlasovalo přibližně 170 poslanců, teď přibližně. Bohužel necelých 500 poslanců návrh schválilo. Češi v této věci odvedli kus velké práce. Za prvé se byli schopni společně spojit. Pod vedením paní kolegyně Charanzové se předložily pozměňovací návrhy. Myslím, že Češi opravdu ukázali, že když jde o věc, která nemá politický náboj typu pravice/levice a otázka daní, tak jsme schopni hájit národní zájem. I když jsme nezvítězili a návrh nakonec prošel, tak jsem přesvědčený, že kdyby Češi tak výrazně nekřičeli, například ve výboru IMCO, kdy jsem už v létě podával pozměňovací návrhy, tak by směrnice byla v mnohem horší podobě. Ale i když je to kompromis, tak s tím nesouhlasím a neměl být přijat. Byť někdo bude říkat: „Je to menší zlo. Je to v pořádku a je třeba pro to hlasovat.“
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
V čem myslíte, že spočívala hlavní motivace navrhovatelů? Argument, že teroristé si neopatřují zbraně legálně, má svoji váhu. K tomu ale říká navrhovatelka Vicky Fordová: "Legitimní vlastníci zbraní se nemusí bát. Ti, kdo legálně drží zbraně dnes, si je podrží i nadále." Vy říkáte, že to na terorismus nemůže mít vliv. Proč si to myslíte, a proč k tomuto gestu nakonec vůbec došlo?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Je třeba říci, že původní návrh Evropské komise, kterým Evropská komise trošku zakrývala svoji neschopnost připravit pravidla pro deaktivaci zbraní, je důležité téma, které je do dneška Evropská komise dlužná evropské veřejnosti. Pravidla jsou velmi nekvalitní a kvalitně se nedeaktivují zbraně. Toto měla Evropa udělat. Evropská komise místo toho připravila velmi restriktivní návrh směrnice. Bylo to ovlivněno atentáty v Paříži a jinde. Zakazovalo se v zásadě všechno všem, včetně muzeí a soukromých sběratelů historických zbraní. Kdyby prošel původní návrh, tak dneska sběratelé nemohou sbírat historické zbraně, anebo je musí zničit a deaktivovat a poškodit jako historické materiály. Ten návrh byl absurdní. Protože v Evropě je všechno kompromisem, tak začal takzvaný trialog, debata mezi Evropským parlamentem, ministry vnitra v rámci Evropské rady a Evropskou komisí. Je tady návrh, který je lepší nebo méně škodí než původní komisní. Podle mého názoru ale stále ještě škodí. Bohužel komise byla výrazně restriktivní, a i takzvaná Evropská rada, ministři vnitra měli restriktivnější pohled, než jsme měli my poslanci ve výboru IMCO. Je to uplácaný kompromis, který se dnes schválil. Měl se vrátit a znovu přepracovat. Komise si myslí, že omezením legálních vlastníků bojuje proti terorismu. Dneska to opět zopakoval eurokomisař, který reprezentoval Komisi. Myslím, že to je špatně. Nemohu ale brát někomu názor, než proti němu argumentovat.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Když se hovoří o černém trhu se zbraněmi, nemůže být motivace také v tom, že menší počet legálních držitelů sníží poptávku? Tím pádem se méně zbraní dostane na nelegální trh?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Debata o tom byla. Nemyslíte si, že právě naopak směrnice v restriktivní podobě může přispět k černému trhu? Je tu 30 tisíc poloautomatických zbraní, které vznikly z automatických v České republice. Vlastníci, kteří teď žijí, si je mohou zachovat. Co s těmi zbraněmi ale bude dál? Budu je moci odkázat? Budu je moci férově prodat? To v zásadě není jasné. Hrozí reálné riziko, že některé zbraně skončí naopak na černém trhu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Proč se s tím problémem neumí Evropa vypořádat?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
To je druhá věc. Evropa ale navrhuje věci, jak naopak černý trh posílit. Zakazuje legální zbraně. Vždycky hrozí, že když něco legálního zakážete, tak pár lidí se toho nechce vzdát a neodevzdá to úřadu, nebo to nezničí a šoupne pod postel. Těmi kroky naopak černý trh podporujeme. Podle některých čísel je na černém trhu v Evropě několik milionů zbraní. To je problém, který není jednoduše řešitelný. Je potřeba posilovat policii a jednotlivé složky státu. Je jednodušší zakázat něco myslivcům, že jsme to vyřešili, než řešit problémy, které jednoduchá řešení nemají. Boj proti černému trhu se zbraněmi je dlouhodobý boj a nemá jednoduché řešení.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Z české strany zaznívají nápady bránit se žalobou. Ministr vnitra Milan Chovanec o tom hovořil. Proč si myslíte, že to je dobrý nápad?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Jsem velmi rád. V červenci jsem napsal dopis ministru Chovancovi, když jsem viděl, že hrozí, že návrh projde, aby připravovali podání k Evropskému soudnímu dvoru. Pokud se toho ministr Chovanec chopí, je to skvělé. Je to jedna z dalších šancí, jak proti této směrnici bojovat. Osobně si myslím, že směrnice tím, že zakládá různá právní postavení, porušuje princip rovnosti před zákonem. Princip rovnosti před právem je základní princip primárního evropského práva. Je obsažen také v Úmluvě o lidských právech, kterou má Evropská unie, článek 20, pokud se nemýlím. Myslím si, že minimálně v tomto duchu lze napadnout směrnici u Evropského soudního dvora a zpochybnit legalitu a platnost tohoto právního předpisu. Myslím, že by bylo dobré, aby to Česká republika podala, aby se tímto návrhem, který vznikl z politických, nikoli racionálních důvodů, zabývali soudci, a ne pouze politici a členové Evropské komise.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ministr vnitra Milan Chovanec jde ještě dál, když hovoří o nápadu zakotvit právo držet legální zbraň, přímo v ústavě. Co si o tom myslíte Vy jako bývalý ministr spravedlnosti?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Já se tomu nebráním, ale beru to spíš jako předvolební gesto. Nijak to situaci nezmění. Ve chvíli, kdy bude platit evropské právo a evropské právo je nadřazeno národním právům, tak to směrnici jako takovou vyautovat ze hry nemůže. Je třeba bojovat proti směrnici. Úpravou ústavního zákona situaci nevyřešíme. Chci upozornit na jednu věc. Už v době, kdy jsem byl ministr spravedlnosti, tak jsem prosadil nový trestní zákoník, který výrazně rozšířil principy nutné obrany, možnosti držet zbraň a bránit svůj život a zdraví proti pachateli trestných činů. Může to v ústavě být, ale to, co říká ministr Chovanec, je ve velké části obsaženo už v platném trestním zákoníku.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Takže cestou změny ústavy byste nešel?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Hlavně to situaci nevyřeší. Mně to osobně nevadí. Posílíte princip, že lidé mají právo se bránit. Tou cestou bych nešel. Pokud někdo tvrdí, že problém evropské směrnice vyřeší změna ústavy, tak říkám, že bohužel nevyřeší. Teď je na vládě, aby kvalitně zpracovala návrh žaloby k Evropskému soudnímu dvoru a aby to řešila. Směrnice neovlivňuje přímo občany. Zavazuje členské státy, aby pravidla směrnice přenesly do národního práva. Je otázka, jak hodně budeme schopni směrnici, která v některých bodech je opravdu vícevýkladová, vyložíme ve prospěch našich občanů. Teď je to pro právníky ministerstva vnitra, aby zapracovali na verzi zákona, která bude vhodná pro české občany. Je to bohužel smutné, ale musíme najít kličky, jak pomoci českým občanům i transpozicí do českého práva.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
V britském parlamentu vystoupila premiérka Theresa Mayová s tím, že aktivuje článek pro spuštění brexitu na konci března. Jak náročné budou rozhovory mezi Londýnem a Bruselem, jak administrativně i politicky?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Bude to mimořádně náročné. Jsme na úplném počátku. Zatím žádný brexit nenastal. Teď je klid a ekonomika v Británii běží, nejsou tam dopady. Bude ale velmi těžké dohodnout se s Británií na pravidlech dobré spolupráce. Patřím k politikům, kteří pořád říkají, že bych Britům v žádném případě nechtěl jejich odchod z Evropské unie osladit. Někteří politici říkají, že je třeba to Británii osladit, aby jiné země neměly nápady také odejít. S tímhle principiálně nesouhlasím. Británie je klíčový obchodní partner, jak České republiky, tak ostatních států Evropské unie. Musíme se dohodnout, jak nepoškodit volný obchod, aby fungoval do budoucna dál a vymyslet, aby Češi, kteří studují a pracují v Británii, tam dál mohli studovat a pracovat. Až si Britové uvědomí, co by znamenal odchod Evropanů pro samotnou ekonomiku Británie, tak odchod nebudou chtít, byť to bylo populistické téma v rámci referenda.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Sněmovna lordů navzdory vládě Theresy Mayové schválila dodatek k návrhu zákona o takzvaném brexitu. Měl by zavazovat vládu k vypracování návrhu garance práv občanů Unie po brexitu. Jak důležitý je to signál? Může to Unii spojovat?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Myslím, že to je strašně důležité. Za prvé kvůli lidem, kteří tam studuj a pracují. Potřebují právní jistotu. Bohužel i dnes, i když je Británie součástí Evropské unie, princip volného pohybu osob z Evropy na svém území trošičku bojkotuje, ale popírá to. Byla o tom velká debata na půdě Evropského parlamentu. Jsme národy, které spolu spolupracují. Ekonomické nevýhody, které by pro ně přineslo to, že by Evropané z Británie odešli, podle mého názoru povede k tomu, že budou ochotni souhlasit s tím, aby Evropané na Britských ostrovech dále pracovali a studovali. Byly by to obrovské ztráty pro britské zdravotnictví, pro britskou informatiku, britské bankovnictví, i pro britské vysoké školy. Mnoho mladých Evropanů, kteří tam studují, přinášejí peníze, platí školné. I britské univerzity by to obrovsky ekonomicky poškodilo. Jsem přesvědčený, že až tyhle racionální argumenty vstoupí do hry, budeme schopní se snad s Brity dohodnout.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Skotská premiérka vystoupila včera s poměrně emotivním projevem, kdy hovořila o tom, že její snahy o kompromis narazily na zeď neústupnosti. Říká, že chce další referendum o nezávislosti. Může být i Skotsko důležitým partnerem pro Evropskou unii?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Já bych strašně nerad, abychom využívali Skotsko jako Trojského koně. Byl bych rád, abychom s Británií jednali férově, a ne se domlouvali za zády britské vlády se Skoty. Jestli Skotsko nebo skotská vláda vyvolá referendum, je jejich vnitřní věcí. Osobně bych to plně respektoval, ať se tak případně rozhodnou. Myslím si, že odchod Skotska, pokud by opravdu výrazně hrozil, může vést k tomu, že vláda v Londýně se bude chtít s Evropou lépe dohodnout. Tvrdý brexit, který nyní hlásí, třeba tak tvrdý nebude. Skotové v tom určitě budou hrát nějakou roli. Pro britskou vládu by byla obrovská politická prohra, kdyby se Velká Británie začala rozpadat a kdyby Skotové opravdu učinili kroky k odchodu z Velké Británie.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Tento týden se rozjela diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem. Vyhoštěná turecká ministryně, do toho reakce Turecka. Co si myslíte o prvním počátku možná diplomatické krize, kdy byla vyhoštěna turecká ministryně kvůli tomu, že se snažila podporovat turecké občany kvůli ústavním změnám, které si přeje prezident Erdogan? Byla namístě?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Ptáte se, jestli bylo namístě to vyhoštění? Určitě ano. Holandsko, jako kterýkoli jiný stát, je suverénní země a má právo říci, zda umožní nebo ne politikovi jiného státu politickou agitaci na svém území. Holandský premiér jasně Turecku předem vzkázal, že si toto nepřejí, za pár dní budou probíhat volby a bojí se toho, že by to v samotné turecké komunitě, která je rozdělena na příznivce a odpůrce Erdogana, vyvolala napětí. Jsou i racionální argumenty, které jasně holandský premiér sdělil turecké vládě. Turecká vláda se svou arogancí toto nerespektovala a snažila se přes tento zákaz na holandském území působit. Co si mám myslet o vládě, která vyšle svoji ministryni polotajně automobilem ze sousední země, aby tam činila něco, co si holandská vláda nepřeje? Je logické, že holandská vláda zasáhla, zasáhly bezpečnostní složky a tu dámu vykázala ze svého území. Úplně mě fascinovaly a znechutily výroky Erdogana, který hovořil o nacistech a fašismu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
To není akceptovatelné?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Tento autoritativní vládce, který potlačuje svobodu projevu a demokracii na území Turecka, bude Holandsku, které bylo obětí druhé světové války, říkat něco o nacismu a fašistech? To je urážka Holandska. Jsem přesvědčený, že my jako Evropané musíme Holandsko podporovat, stát za ním a jasně chtít po Turecku omluvu. Ne, aby se Holanďané omlouvali Turecku. Mé srdce bije pro Holandsko. Jako evropský poslanec jasně budu říkat, že musíme stát s Holandskem v jedné linii. Mrzí mě Francie, která umožnila agitaci tureckých politiků na svém území. I Francie z důvodu sounáležitosti s Holandskem měla odmítnout turecké politiky na svém území.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Co s tím do budoucna? V německých denících už se objevily informace o tom, že podobné agitace, podpory tureckých komunit se budou odehrávat i v Německu. Dovedete si představit, že by se vyhošťovali turečtí představitelé i třeba z Německa? Kam to může dojít?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec
Fascinuje mě to, když turecká komunita, která sídlí v Holandsku nebo v Německu, dostala azyl nebo nabídku v dobré ekonomické činnosti v těchto bohatých zemích. Tito lidé, kteří mají holandské občanství, se necítí jako Holanďané a protestují proti své vlastní holandské vládě. Je třeba v tom mít razantně jasný a zásadový přístup v celé Evropě stejný.
Zdroj: Interview, ČT24, 14. 3. 2017
