Pospíšil: Řešení migrační krize potřebuje dialog

Kdyby česká vláda loni v létě nepřijala usnesení o nepříjímání uprchlíků, žalobu by na Česko Evropská komise nepodala, říká v rozhovoru pro Echo24 předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. „Pouze Finsko a Malta naplnily rozhodnutí o povinných kvótách, ostatní státy ne. Žalovány jsou ale včetně nás pouze tři členské státy,“ uvedl Pospíšil. „Ve chvíli, kdy Soudní dvůr EU řekl, že kvóty jsou v souladu s evropským právem a my je neplníme, šance vyhrát je malá. Vylučovat to ale nechci,“ dodal Pospíšil.

Premiér Andrej Babiš bude 29. ledna jednat s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Jakou má šanci vyjednat nějakou dohodu?

Obávám se, že v tuto chvíli je prostor pro zvrácení žaloby velmi malý. Minulá vláda přijala deklaratorní usnesení, že stát nehodlá realizovat kvóty pro uprchlíky (rozhodnutí vlády z června 2017, že už ČR nepřijme žádného uprchlíka z Itálie a Řecka – pozn. red.). Toto usnesení v zásadě mělo pomoc ČSSD před parlamentními volbami, ale Česko tím na sebe svrhlo pozornost. Pouze Finsko a Malta naplnily rozhodnutí Evropské komise a Evropské rady o povinných kvótách, ostatní státy více či méně ne. Žalovány jsou ale včetně nás pouze tři členské státy. Co já vím z kuloárů, výraznou roli hrálo to, že vláda, místo aby jednala s Bruselem a vytvářela prostor pro dohodu, dělala kampaň do parlamentu a důsledkem je žaloba.

Kdyby vláda to usnesení nepřijala, žaloba by na Česko podána nebyla?

Já myslím, že ano. Ministři Sobotkovy vlády s Bruselem nekomunikovali. Místo dialogu bylo přijato jednomyslné usnesení, že se nechceme podílet na řešení uprchlické krize. Politici jsou ale povinni jednat. To neznamená ustoupit a naplňovat kvóty, ani podle mě nefungují. Ale samotný dialog mohl vést k tomu, že k žalobě nemuselo dojít. Opakuji, jen dvě země naplnily kvóty. Zjistilo se totiž, že sytém povinných kvót nefunguje. Naposledy to řekl Donald Tusk (předseda Evropské rady – pozn. red.), který v dopise hlavám jednotlivých členských státu EU napsal, že kvóty nesplnily očekávání a měl by se změnit sytém. Toho by měli čeští politici v čele s premiérem Babišem využít a jednat s hlavami států a přesvědčovat, že máme najít jiné řešení.

V případě Maďarska a Polska figurovala nějaká podobná rozbuška?

To je složitější. Polsko a Maďarsko dlouhodobě takzvaně válčí s Evropskou komisí. Domnívám, že vzhledem k tomu, že jsou žalovány pouze tři státy, má rozhodnutí podat žalobu spíš politický než věcný charakter.

Slovensko není žalováno, protože pár rodin těsně před vypršením programu přijalo několik syrských rodin. Byl to správný krok?

I to je určité řešení. Odpovědná vláda by měla udělat vše proto, aby stát nebyl vystaven žalobě a nehrozila mu sankce. Slovensko je dobrým příkladem.

Má tedy premiér Babiš možnost s šéfem Evropské komise vyjednat nějakou dohodu?

Jsem skeptický k samotnému výsledku jednání. Měl by se ptát Junckera, proč jsou žalovány jen tři státy. Více by se ale měla současná vláda zaměřit na jednání s ostatními evropskými zeměmi a s nimi dojít k závěru, že v budoucnu povinné kvóty už nebudou přijaty. Kdyby se podařilo najít jiné budoucí řešení uprchlické krize, myslím si, že by mohla být šance na stažení žaloby.

Když se to nepovede, jaké má šance Česká republika ten spor vyhrát?

Já nechci být ten, kdo snižuje šance České republiky. Ale ve chvíli, kdy Soudní dvůr Evropské unie řekl, že kvóty jsou v souladu s evropským právem a my je neplníme, šance vyhrát je malá. Vylučovat to ale nechci. Kdybych já chystal obhajobu ČR, argumentoval bych tím, že kvóty už skončily a to právo už ztratilo svoji účinnost.

Jaké sankce by pro nás mohly plynout?

To soudní řízení je složité a dvoufázové. V první Evropský soudní dvůr rozhodne o tom, jestli Česká republika porušila nebo neporušila unijní právo. Pak má komise vést debatu se státem, jenž byl uznán vinným, aby se stav napravil. Pokud se stav nenapraví, obrání se Evropská komise znovu na Soudní dvůr.

V druhé fázi tato instance rozhoduje o finanční sankci, která může mít různý charakter. Soudní dvůr EU řeší často spory o plnění neplnění unijního práva, ale nikdy to nebylo v situaci, kdy by šlo o tak citlivou politickou otázku a o právo, jehož platnost a účinnost už skončila.

Hrozí nám i nějaká politická sankce?

Právně by to nemělo mít vliv na nějaké další omezení, například hlasovacího práva, či dotací. Jaký politický dopad to do budoucna může mít, nelze předjímat.

Soudní dvůr EU řeší často porušení unijního práva některou členskou zemí?

Velmi často, třeba Řecko bylo odsouzeno pro porušování unijního práva týkajícího se odpadů. Ta sankce byla v řádech jednotek milionů euro. Sankce je nastavena vždy podle míry porušení práva a podle velikosti a bohatství dané země.