Pospíšil: Pomoc západu rozhodne konflikt na Ukrajině

(editovaný přepis rozhovoru pro ČT24)

Jak vnímáte dnešní útoky na ukrajinská města, čeho jimi Rusko chce docílit?

Rusko stupňuje masakr na Ukrajině. Putin v první fázi války alespoň předstíral, že primárně útočí na vojenské cíle a že tedy respektuje nějaké zásady války. Teď už nic takového nepředstírá. Útočí masivně na cíle, kde jsou civilní obyvatelé. Tato forma války je zcela v rozporu s jakýmikoliv konvencemi, principy či zásadami mezinárodního práva válečného. Je to katastrofa, je to strašné a my nesmíme ustoupit. Reakcí západu musí být ještě intenzivnější pomoc Ukrajině. Já jsem velmi uvítal, že reakcí na tyto útoky je i dnešní rozhodnutí německé vlády, že Ukrajině poskytne systémy protiraketové obrany. Ač Německo váhalo, teď padlo rozhodnutí, že tyto účinné obranné prostředky Ukrajině poskytne. A tak musíme postupovat všichni. Je vidět, že Putin ztrácí nervy, chce nějakým způsobem reagovat na poškozený most v Kerčské úžině a reaguje takovýmto způsobem. A musí přijít odplata západu.

Pomohly tomu německému postoji, nebo urychlení všech těch procesů, i události dnešního dne, tedy, že rakety zasáhly jednak německý konzulát Kyjevě, jednak přeletěly přes moldavský vzdušný prostor? Je to možná další překročení dosud nemyslitelných linii?

Domnívám se, že reakce německé vlády souvisí s tím, jak se v posledních dnech eskaluje konflikt. Možná to není pouze událostmi posledních hodin, ale i tím, jak proběhla mobilizace, jak proběhlo obsazení části ukrajinského území atd. Vidíme, že Putin přechází do další fáze války, že konflikt přiostřuje. Putin je dnes jako krysa zahnaná do kouta a nevíme, co všechno ještě udělá.

Jak by v důsledku toho všeho, co zmiňujete, měla vypadat reakce západních partnerů Kyjeva?

Je třeba další pomoc. To je jednoznačné a je třeba pomoci v protivzdušné obraně. To si myslím, že je oblast, ve které západ zatím váhal. Váhal v dodávkách systémů protivzdušné obrany a teď už by váhat neměl. Je otázka, jestli poskytnout i střely, třeba rakety středního doletu. Protože v určitou chvíli, pokud Putin nedá pokoj, by se měla Ukrajině dát šance, aby na takové teroristické útoky Ukrajina reagovala adekvátně. To znamená také střílet rakety na území Ruska, protože já se obávám, že jinak ten konflikt neskončí. Takže je nutné rozhodnutí západu, jak dodávat Ukrajině více zbraní a zda poskytovat zbraně, které by mohly přispět i k ofenzivě Ukrajiny, nejen k obraně. Zítra o tom jedná G7, to znamená sedm nejvyspělejších států. Já jsem zvědav, jaké rozhodnutí toto jednání přinese.

No a není ten scénář, který předjímáte, zase o krok blíž možné jaderné eskalaci konfliktu?

Západ a Ukrajina ten konflikt neeskalují, Ukrajina se brání a my jí chceme pomoci, aby se bránila efektivně. Já odmítám teze některých kolaborantů typu: „chceme mír, a proto ustoupíme Putinovi a necháme ho, aby byl úspěšný ve svých dobyvačných a zločinných plánech“. Bohužel Putin stupňuje, eskaluje konflikt, a tedy naše pomoc Ukrajině musí být intenzivnější. Ukrajina musí vyhrát. Je to v zájmu střední Evropy, v zájmu ČR. Pokud chceme trvalý mír, nedostaneme ho tím, že uspokojivé Putina, ale tím, že Ukrajina vyhraje. Takže pravidla hry bohužel dnes neudáváme my. My pouze reagujeme na to, jak se chová Putin.

Vy jste zmínil jednání G7. Zároveň je dnes na programu Valného shromáždění OSN hlasování o rezoluci odsuzující Rusko kvůli anexi čtyř ukrajinských území. Slibujete si něco od tohoto jednání?

Pokud bude rezoluce přijata, a já předpokládám, že bude, tak to samozřejmě má velký symbolický charakter, že mezinárodní společenství stojí za Ukrajinou, ale větší dopad reálně nemá. Já se osobně domnívám, že mnohem větší symboliku mělo to, že se 44 zemí Evropy zúčastnilo minulý týden neformálního politického setkání na Pražském hradě. Tam se těchto 44 zemí, tedy nejen EU, jasně vyjádřilo, že stojí za Ukrajinou a že Putin je v Evropě izolovaný a fandí mu pouze Bělorusko. Valné shromáždění OSN je úctyhodný orgán, ale je to pouze platforma pro politické rozhovory. Nemá roli světového strážníka a nemá tedy šanci ovlivnit vývoj toho konfliktu.

Není tedy namístě posunout ty možná letité debaty o potřebě reformace OSN v tom směru, aby nebylo možné zneužívat třeba práva veta v Radě bezpečnosti?

Ta situace je opravdu absurdní. Putinovské Rusko má klíčový vliv na rozhodování OSN a vetuje rezoluce proti sobě. To je úplně absurdní. Jak to rozhodnutí má být nestranné a objektivní, když podjaté Rusko blokuje hlasování? Určitě by to reformu chtělo. Určitě by stálí členové měli ztratit právo veta, zvláště v případech, kdy jsou podjatí, a kdy se rezoluce týká přímo jich. Toto strašně snižuje prestiž OSN. Ke změně pravidel potřebujete souhlasu dvou třetin členů Valného shromáždění a také dvou třetin členů Rady bezpečnosti OSN. Já se ale velmi obávám, že v současné situaci, kdy mnoho zemí třetího světa zachovává vůči Rusku neutralitu nebo mu některé země dokonce fandí, není jednoznačné, že by taková reforma a taková změna pravidel prošla.

Předpokládám tedy, že za současné situace nemá smysl volat po rychlém svolání Rady bezpečnosti OSN.

Efektivními nástroji v boji proti terorismu a proti imperiálním choutkám Ruska jsou NATO, EU a nejsilnější ekonomiky světa, tedy G7. Jejich pomoc, to je to, co rozhoduje konflikt na Ukrajině. I pomoc ČR je velmi důležitá na to, jak jsme relativně menší stát. Toto jsou konkrétní věci, které dneska rozhodují o konfliktu na Ukrajině. Ne usnesení Valného shromáždění OSN, ale ekonomická pomoc Velké Británie, Spojených států amerických… A pak je to i rozhodnutí, kterým jsme rozhovor začali, že se německá vláda rozhodne dodávat nový typ obranných systémů na Ukrajinu. Toto pomůže. Toto je důležité. Papíry snesou všechno, mají symboliku. Ale teď se tady vede reálná válka, kterou Putin bohužel stupňuje. Tím více ohrožuje i bezpečnost nás a celé Evropy, nejen té střední.