Pospíšil: Mlžení končí, dotační podnikání mohou zaplatit čeští občané

Jako europoslanci jste v pátek přijali rezoluci o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Jak hodnotíte výsledný text? Které články považuje za nejzásadnější?

Usnesení parlamentu o Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů je hodně podrobné. Velmi detailně popisuje celý problém. Upozorňuje na českou legislativu, která není dostatečná a úmyslně umožňuje Andreji Babišovi stále skrytě ovládat jeho firmy a zároveň řídit českou vládu. Tohle ale není naše neschopnost schválit si dobré zákony, to je výsledek úmyslného tlaku vládní strany na vytvoření šedé zóny, v níž může Andrej Babiš dál dotačně „bruslit“.

Převratné je proto usnesení parlamentu v tom, že poprvé jedna z unijních instancí sepsala černé na bílém, že Andrej Babiš má jen tři možnosti: prodat Agrofert, odejít z politiky, nebo přestat čerpat evropské dotace. Jiná varianta už na stole není. Teď už se premiér nemůže vykrucovat, i když mu pomáhá česká administrativa, která se v čele s vládou v celém případu stále chová nikoli jako veřejná správa suverénního státu, ale jako sbor jeho advokátů.

Osobně jsem přivítal i tu pasáž, která popisuje, jak velký díl českých soukromých médií patří do podnikatelské říše Andreje Babiše. Ani na tenhle prvek v celém případu nemůžeme zapomínat, protože koncentrace jeho moci je i díky mediální „divizi“ naprosto bezprecedentní.

Celá rezoluce se přitom týká přímo českého premiéra, což není úplně zvykem. Jaký je váš pohled na situaci, do které Českou republiku dostal?

Už to, že je na programu Evropského parlamentu bod ohledně vyšetřování českého premiéra, je pro naši zemi velkou ostudou. Padáme tím kvůli osobním obchodním zájmům jednoho jediného člověka do skupiny států, o nichž se v Evropě mluví jako o problémových.

Je totiž naprostou výjimkou, aby Evropský parlament řešil kauzu jednoho konkrétního politika.

V důsledku Babišův případ bohužel komplikuje hlavně naši situaci v okamžiku, kdy se řeší víceletý finanční rámec, což je vlastně rozpočet Unie na několik let dopředu (aktuálně se projednává Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027 – pozn. red.), a zároveň se rozhoduje o záchranném balíku EU, který má pomoci evropské ekonomice po pandemii koronaviru. V těchto klíčových jednáních je Česká republika oslabena osobními problémy našeho hlavního vyjednavače – Andreje Babiše. Kvůli němu je naše pozice v Evropské radě, která o rozdělení peněz jedná, nyní mnohem slabší než třeba ta slovenská. Právě politická slabost našeho premiéra může skončit i tím, že se v EU staneme čistým plátcem. V této souvislosti může být kauza Babiš ještě hodně drahá pro každého českého občana.

V textu rezoluce dále stojí, že by pan Babiš neměl ČR zastupovat na Evropské radě. Zde se přitom, jak jste upozornil, tento rok vyjednává o rozpočtu na další programové období i o finančních prostředcích na obnovu EU. Co to znamená pro naši vyjednávací pozici? Měla by premiéra nahradit hlava státu, jak doporučil v rozhovoru pro deník FORUM 24 senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti)?

Unijní orgány nemohou České republice nařídit, kdo nás bude v Evropské radě zastupovat. Rozhodnutí musí vždy udělat členský stát sám. Přes všechny mé osobní výhrady k Miloši Zemanovi by teď bylo opravdu lepší, kdyby nás na summitech zastupoval prezident.

Teoreticky existuje ještě varianta, že bychom se nechali zastupovat premiérem jiné členské země, ale to u tak klíčových rozhodnutí nepřipadá v úvahu. Proto by se premiér měl s prezidentem dohodnout, a pokud je toho Miloš Zeman fyzicky schopen, měl by na summit zamířit. Bylo by to menší zlo, ale bylo by to určitě v zájmu našeho státu.

Usnesení podpořila i většina členů frakce Renew Europe, do které patří europoslanci hnutí ANO. Překvapilo vás to? 

Čekal jsem to. Členové frakce Renew Europe dokonce patřili k navrhovatelům usnesení. Tento fakt i jejich hlasování tvoří další nezpochybnitelný důkaz, že aktuální postup Evropského parlamentu není výsledkem nějakého spiknutí českých europoslanců, o kterém tak rád vypráví pan premiér. „Zlých“ českých europoslanců totiž v Evropském parlamentu není 75 procent ze všech jeho členů, což je podíl poslanců, kteří hlasovali pro včerejší rezoluci. Pro totiž byli poslanci napříč všemi frakcemi, takže je jasné, že jde o reálný problém Andreje Babiše, a nikoli o akci nějakých českých „temných sil“.

Na druhou stranu někteří europoslanci, třeba ti z frakce Zelených (Greens), mluvili o tom, že se nejedná až tolik o českého premiéra, ale o obecnější problém, který by se měl řešit. Co si o tomhle pohledu myslíte?

I ten má určitou logiku. V civilizovaných zemích totiž není normální, aby někdo byl premiérem, a zároveň mu do jím ovládaných firem nerušeně plynuly obrovské dotace z veřejných peněz. Unie s něčím takovým dopředu nepočítala a je pravda, že unijní legislativa na to není zatím do všech detailů připravena, i když základní princip, že tohle není možné, v ní samozřejmě obsažen je.

V rezoluci také apelujete na Evropskou komisi, aby zastavila platby holdingu a prošetřila, zda české úřady neobešly její preventivní opatření v souvislosti s probíhajícím auditním šetřením. Co by to obecně znamenalo pro vyplácení dotací? Hrozí nám celkové pozastavení proplácení?

Je třeba, aby Komise už dotáhla své šetření do konce. Už proto, že česká státní správa přes všechny pochyby vesele dál vyplácí dotace Agrofertu, i když není jasné, zda tyhle peníze Česká republika ještě z Bruselu dostane. I tady se projevuje, jak se stát stal advokátem Andreje Babiše místo toho, aby hájil zájmy českých daňových poplatníků. České republice přitom hrozí velké korekce, tedy vracení neoprávněně vyplacených peněz. Nebude jednoduché je v době „agrofertizace“ státní správy z Babišova holdingu případně dostat zpět do státní kasy.

V tomhle světle vidím jako důležitou tu pasáž včerejšího usnesení, která apeluje na Komisi, aby už dotáhla auditní řízení do finále.

Po misi Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP urazil pan Babiš jeho předsedkyni Moniku Hohlmeierovou i členy výboru Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti). Všichni tři se stali následně terčem výhrůžek. Neobáváte se, co nyní řekne o europoslancích, kteří rezoluci podpořili?

Andrej Babiš se dlouhodobě drží okřídleného hesla, že nejlepší obrana je útok. Slovní útoky na Moniku Hohlmeierovou byly nechutným atakem na ženu, ale paní Hohlmeierová se jimi naštěstí nedala zastrašit. Po drtivé tříčtvrtinové podpoře včerejšího usnesení se naštěstí prostor pro podobné útoky, mlžení a vytváření falešných nepřátel ze strany Andreje Babiše zásadně zúžil. Premiér to sice znovu zkouší, jak vidíme z jeho dnešní reakce, nikdo mu ale jeho báchorky o kampaních, které ho mají poškodit, teď už nebude věřit.

Stále se tedy čeká především na výsledky auditů Evropské komise. Jaký odhadujete další možný vývoj?

Teď padlo jasné slovo. Andrej Babiš se musí rozhodnout, protože čas mlžení končí. Měl by přestat hrát o čas a začít přemýšlet, jak Agrofert vrátí peníze, které mu český stát už vyplatil. Nikdo z nás se přece nechce dočkat toho, že účtenku za jeho „dotační“ podnikání budou muset zaplatit všichni čeští občané.