(editovaný přepis rozhovoru s předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem)
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Máte nějaká konkrétní očekávání od nového premiéra teď v Bruselu? S čím by mohl přijet?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Uvidíme, těžko lze čekat, že na tomto summitu dojde k průlomu a že by ostatní státníci byli ochotni ustoupit od povinných kvót. V každém případě musíme u kvót a u jiných důležitých zahraničních věcí my politici táhnout za jeden provaz a hájit zájmy České republiky.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A ty jsou?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Ty jsou bojovat proti kvótám a nabízet alternativní řešení. Jsem rád, že Visegrád dnes přinesl konkrétní řešení typu velké částky peněz na hlídání libyjské hranice za téměř 900 milionů korun. To už nejsou malé peníze. A to si myslím, že by měla minimálně Evropská komise vzít v potaz. Ledy se pomalinku hýbají. To, že šéf Evropské rady Donald Tusk poprvé veřejně přiznal, že kvóty nefungují a že je třeba hledat jiný systém, je velký průlom. V Bruselu to kolem tohoto výroku šumělo. Zaznamenal jsem mnoho emocionálních reakcí i v Evropském parlamentu. Je třeba vůči kvótám dál pokračovat v odporu a hledat jiná řešení.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pokud hovoříme o tom, co dnes schválil Visegrád, není to úplně jiná otázka? Vždyť kvóty se týkaly lidí, kteří už tady jsou a vedla se debata, co s nimi. Kdežto Visegrádská čtyřka mluví o lidech, kteří hypoteticky teprve přijdou.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Teď se hovoří o tom, co s kvótami do budoucna. Kvóty jako takové skončily koncem září. Fakticky evropské právo dnes žádné kvóty neobsahuje. Bavíme se o minulém systému, kdy se mělo přerozdělit 160 tisíc lidí. Přerozdělovala se pouze malá část kolem 30 tisíc uprchlíků. Kvóty nefungovaly a skončily koncem září. Teď komise navrhuje, aby se do budoucna zavedly jakési trvalé kvóty, které by v případě migrační krize povinně přerozdělovaly uprchlíky i do budoucna.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To je to, čemu se říká D4 a teď o tom jednáte v parlamentu?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Přesně tak. Visegrád říká: "My nechceme řešit budoucí uprchlické krize na území Evropské unie, ale chceme jim předcházet. Předcházet jim můžeme na území Afriky například tím, že budeme lépe hlídat místa, kudy uprchlíci přicházejí." A to je právě třeba libyjská hranice. Visegrád tedy říká: "My tu nabízíme opatření a nejen mluvíme, ale přinášíme peníze, jak lépe hlídat libyjskou hranici." Odtud mohou do budoucna uprchlíci přicházet, protože Libye je dneska rozpadlý stát a není schopna sama hlídat svoji hranici, takže to s tím souvisí.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Jak debata v Evropském parlamentu kolem Dublinu IV aktuálně vypadá?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Bohužel musím říci, že v Evropském parlamentu převažují názory přijmout Dublin IV, to znamená trvalý přerozdělovací mechanismus. Myslím se, že by mohlo dojít k průlomu na úrovni evropských premiérů, protože každá evropská legislativa je schvalovaná na jedné straně parlamentem. Stejně ale potřebuje souhlas druhých členských zemí. Tady od toho si slibuji více. Tusk už naznačuje, že by se mohlo dojít k závěru, že by hlavy státu a pak následně ministři vnitra, kteří o tom budou hlasovat, mohli dojít k závěru, že kvóty nejsou funkční. Bohužel v Evropském parlamentu je většina poslanců, kteří si myslí, že je třeba takovýto přerozdělovací mechanismus přijmout a argumenty o tom, že to nefunguje, nejsou otázkou jenom etickou, ale i realistickou. A ty bohužel nejsou příliš brány v potaz.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Na druhou stranu státy, do kterých by přišli daní lidé, by měly zároveň povinnost vyřídit veškeré azylové řízení. Pokud by onen člověk uprchl nebo odešel z daného státu, kam byl přidělen, tak by definitivně na azyl ztratil právo. To je přece postup k rychlejšímu řešení.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Některé věci v Dublinu IV mají svůj význam, například to, že se urychlí azylové řízení. Samotné povinné přerozdělování proti vůli uprchlíků a proti vůli států, kam mají přijít, je ale špatně.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ale to je přece možná obrana proti tomu, aby vůbec přicházeli.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
Myslím si, že obrana má být jinde. Obrana má být, že budeme lépe hlídat severní hranici v Africe a budeme pomáhat v zemích odkud odcházejí. To není o tom jenom izolovat bohatou Evropu. Systémy, které navrhuje třeba Visegrád a o kterých se bavíme i na půdě parlamentu, budou Evropany něco stát. Není možné si říci: „My si v Evropě zajistíme krásný blahobyt a nebude nás to nic stát.“ Vznikl takzvaný speciální fond pro Afriku, kam měly evropské země dávat peníze právě na projekty v Africe a v zemích, odkud uprchlíci, zvláště ekonomičtí, pocházejí. Sešla se tam zatím pouze desetina peněz. Tady mě mrzí, že komise žaluje Visegrád za nedodržování kvót, ale nežaluje země, které nedávají peníze právě na prevenční programy, které v Africe mohou mít svůj význam. Je třeba dělat řešení mimo území Evropy a snižovat nápor uprchlíků na Evropu a snižovat nápor ekonomických uprchlíků, protože těch je dneska téměř polovina, podle některých mezinárodních organizací.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Včera jsme slyšeli i v Poslanecké sněmovně na výboru pro evropské záležitosti žádost směřovanou k Andreji Babišovi, aby prosazoval, aby byly do budoucna veškeré změny v azylové politice Evropské unie schvalovány jednomyslně. Nakolik to je u pravidel, kterým říkáme Dublin IV, nejisté?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec, předseda strany /TOP 09/
I o tom se mají premiéři neformálně bavit, protože Evropské právo umožňuje více výkladů. Jiné téma v evropské politice za posledních několik let dozadu nedělilo státy tak silně jako kvóty a přerozdělování uprchlíků. Pokud jsme politici a chceme se domluvit, tak bychom měli takové věci přijímat jednomyslně a ne, že je někdo přehlasován, je tlačen do kouta a je pak následně ještě žalován. Žaloba, která je na nás podána, situaci stěžuje a těžko budeme hledat řešení, protože se politici mají domlouvat, ne se vzájemně žalovat u soudu. To, co tady probíhá, bude pouze voda na mlýn lidem, jako je pan Okamura. Bude to posilovat extremisty v zemích, které jsou takto zatlačeni do kouta. Pomáhat musíme, ale povinné kvóty situaci opravdu nevyřeší a ukazuje to realita, kdy byla naplněna pouze jedna pětina.
Zdroj: 90', ČT24, 14. 12. 2017
