Pospíšil: Konkurzy na soudce by měly jasný konkrétní přínos

Toto je pouze zkrácená verze pořadu, celý si můžete pustit ZDE.

Jan BEDNÁŘ, redaktor
Současný stav justice u nás byl námětem veřejné diskuze, která se nedávno uskutečnila v pražském Kulturním centru a galerii moderního umění Dox v Holešovicích,. Účastnilo se jí několik význačných představitelů naší justice a známých právníků, ale také řada docela obyčejných občanů, kteří se ovšem zajímají o otázky spravedlnosti a práva v České republice. Diskuzi pořádalo občanské sdružení Vraťte nám stát ve spolupráci s Veřejností proti korupci a byla zaměřena zejména na problém nezávislosti justice a na to, jak by měla správně fungovat. 

Jiří POSPÍŠIL, /europoslanec za TOP 09 a Starostové/
Když jsem jako začínající politik navštívil takzvané východní Německo, tak mi tehdejší ministr spravedlnosti v Sasku vysvětloval, že ve východním Německu všechny soudce, kteří soudili za bývalé NDR, odvolali z jejich postů a vzali samé soudce z bývalého demokratického, použiju termín demokratického Německa, já jsem říkal, proč tak radikální krok? Jako mladý politik jsem to nechápal a teď s odstupem těch několika let to velmi intenzivně chápu. A ono je to opravdu velký problém řekněme mravního rozměru některých soudců. Nechci paušalizovat, ale ten problém opravdu je, jakmile se soudcovský sbor utvářel a jak vypadal, a jaká je jeho veřejná kontrola a jaké jsou možnosti postihu soudců, kteří funkci nevykonávají úplně dobře, a tam já si myslím, že je možné leccos změnit a leccos ještě udělat.

Situace je taková, že zatímco v západní Evropě je soudce vrchol právnické kariéry a stát se soudcem může jedinec poté, co se osvědčí jako advokát a tak dále, tak u nás v 90. letech dostali soudci nezávislost, dostali ústavní tuto prerogativu, mnozí to tak bohužel vnímají s minimální možností postihu těch, kteří zkrátka svojí práci vykonávají špatně. Došlo k jakémusi zakonzervování toho stavu a nechci říct, že všichni soudci, co byli z doby komunismu, byli špatní, nicméně vznikl systém, který z veřejnosti není kontrolován. Funguje sám jako svébytný útvar, cokoli z venku je vnímáno jako jistá forma zásahu do nezávislosti a sami soudci sebe kontrolují, vybírají nové soudce a tak dále. Takhle to funguje s nálepkou principu nezávislosti, je to mnoho velmi kvalitních osob, ale ty, které kvalitní nejsou se dneska v zásadě nedaří spolehnout, to je podle mě strašně důležitá teze. Je to má opravdová zkušenost jako člověka, který podal mnoho kárných žalob na soudce a vždycky jsem pohořel.

Jeden příklad k té BISce, abyste to viděli, jak to v reálu je. BISka dá podnět, že na Insolvenčním soudu v Brně je něco v nepořádku. My jsme to velmi bedlivě prověřili, to znamená, naše ministerstvo se tím zabývalo a podali jsme na odpovědného místopředsedu kárnou žalobu. Výsledek byl, že ten místopředseda soudu, nebudu ho jmenovat, dostal formální sankci 50 000 korun. To znamená, pokračoval v té činnosti dál a nic se nedělo, takže jakoby tady vidíte příklad, kdy zkrátka ta zpráva BIS neskončila v koši, bylo kolem toho konáno, ale bohužel soudci, kteří dneska sami trestají pochybné soudce u kárných stíhání, tak jejich sankce jsou v zásadně naprosto symbolické.

Řekněme si, kdy soudci v kárném řízení nějakého svého kolegu soudce zbavili taláru? Ty příklady víceméně nejsou, a dokud ten systém bude fungovat, že nebude veřejně trochu více kontrolován a dokud nebude reálná šance zbavit soudce, na základě, zdůrazňuji, zákonných pravidel, nikdo nechce nikoho lynčovat, tak se obáván, že jakékoli změny budou velmi povrchní a velmi pouze kosmetické. A já si vzpomínám na ten příklad, který jsme tady zmiňovali. Na základě těch zpráv BIS jsme navrhli některé změny zákonů, typu časové mandáty pro předsedy soudů. Já to považuji za zásadní změnu. Nikdo z předsedů soudu a ze soudců s tím návrhem principiálně nesouhlasil. Byl obrovský atak ze strany justice, hlavně nám neberte to, že máme do konce života předsednické funkce.

Žádný předseda soudu neřekl, musí nastat nějaká obměna, protože nemůžu mít 30 let v normálním demokratickém státě nějakou funkci, nikoli tu soudnickou, ale tu manažerskou vrchnostenskou, předsednickou. Všichni byli absolutně proti tomu a byl to obrovský boj. Obroda justice, jako je tam hromadu osvícených soudců, ale velmi obtížně se dosahuje, také já jsem hrozně rád, že jsou třeba omezené mandáty, proto jsem vystoupil. Nechci tady dál hovořit, aby ministerstvo pokračovalo ve změnách, které jsou nutné a mluvím tedy o zprávě BIS, je to mimo jiné elektronická podatelna, která je trašně důležitá proto, aby se konkrétnímu soudci předem určenému v insolvenci nedostala konkrétní kauza, ale aby to náhodně generoval. To byl návrh, který se připravil za mého náměstka Milce a byl ve vládě a pak byl náhle stažen. Dodneška nechápu proč, to bylo napsané, to není chiméra.

To samé novela zákona o soudech a soudcích, o které jsme se s paní náměstkyní xkrát bavili, byla taky napsaná, výběrová řízení na soudce, nejen na funkcionáře. Jak se dneska vybírají soudci, většinou jsou to známí z okruhu soudců, děti předsedů soudu a tak dále, nad čímž se možná zavíraly oči v době, kdy soudců bylo málo a za každého soudce, který byl ochoten soudit na severu Čech jsme byli vděční, ale ta doba je úplně jiná. Opravdu prověrka lidí, kteří vstoupí do toho systému musí být mnohem výraznější, takže nikdo nic neudělá s nezávislostí soudců v té podobě, jak u nás je, byť já furt přemýšlím o tom i s odstupem času, kde byla chyba, kde se mělo zpřísnit kárné řízení. Ale pohled Ústavního soudu je, že soudce může potrestat jenom soudce, je to tak v pořádku, ale hlavně to nefunguje. To je třeba říci. A kdyby se vám podařilo prosadit konkurzy, nastavit jim zákonná pravidla, abychom nebyli svědky toho, co je na severu Čech, tam to vidíme v celé nahotě, je výběrové řízení a najednou soudcovská subkultura zjišťuje, že někdo jim vybral podle transparentních pravidel budoucího předsedu a je zle. O tom celý ten příběh v tuto chvíli. Podle mého názoru, pokud to ministr nemá svévolně rušit, je třeba tvrdá zákonná pravidla. To není jenom instrukcí, ale mít to v zákonné podobě, ale já vůbec nechci hovořit dál, ale kdyby se podařilo konkurzy na soudce zpřehlednit a ztransparentnit pravidla výběru soudců a kdyby se podařila elektronická podatelna, už by to byly konkrétní dva počiny, které bych doporučil, aby se podporovaly, protože to jsou věci, které budou mít jasný konkrétní přínos.