Jiří Pospíšil má za sebou ve dvaačtyřiceti letech bohatou politickou kariéru. Už ve třiceti se poprvé stal ministrem spravedlnosti. Letos v říjnu by rád dovedl k vítězství v komunálních volbách v Praze společnou kandidátku TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých. "Je to pro mě další výzva a mám do toho chuť," řekl předseda TOP 09 ve velkém rozhovoru pro Pražský deník. Po případném podzimním úspěchu si Pospíšil dokáže představit povolební vyjednávání o koalici s ODS i s Piráty. "U hnutí ANO je taková koalice nepravděpodobná a v případě KSČM a SPD vyloučená," uvedl Pospíšil.
Jak vidíte šance koalice TOP 09 a STAN v komunálních volbách?
Výsledek nedokáži odhadnout. Jdeme do voleb jako dvojkoalice doplněná experty a nezávislými osobnostmi. Celý ten projekt jsme nazvali Spojené síly pro Prahu a já osobně vidím jako reálný výsledek někde mezi 15 a 25 procenty. Podle průzkumů jsou teď v Praze zhruba čtyři politické subjekty v roli favoritů. A my jsme jedním z nich.
Jdete do voleb s "pozitivním programem". Co to konkrétně znamená?
Tyto volby budou zcela mimořádné. Nejsou to běžné volby v dobře spravovaném městě, kde se jen mírně změní garnitura a jede se dál. Bude to referendum o tom, jestli bude Praha dál upadat a bude to víceméně provinční město. Nebo jestli vznikne nové vedení, které bude jednotné, aktivní, akční a schopné přijímat kroky, které by Prahu vrátily mezi evropské metropole. Myslím si, že voliči budou tentokrát volit podle osobnosti a programu než pouze podle značky. ANO je dnes dominantní ve státě, ale konkrétně v Praze silně selhalo. Nejen paní Krnáčová, ale celá rada pod jejím vedením.
Budete chtít oslovit i pro vás méně typické skupiny obyvatel? Třeba seniory, chudší lidi…
Cílíme na voliče nespokojené se současným vedením města, ale i se správou celé země. Do určité míry budou volby i o tom, nakolik Pražanům vadí lidé jako Andrej Babiš a Miloš Zeman ve vedení státu. Náš program není pouze pro mladé a bohaté. Cílíme na všechny věkové i sociální skupiny. Velmi se chceme zabývat třeba sociálním nebo družstevním bydlením a silně je rozvíjet. To jsou témata, která byla dosud v pozadí. Když se ale podíváte, kolik je sociálních bytů např. ve Vídni, tak nemůžeme tvrdit, že se všechny byty zprivatizují a že nás sociální nebo obecní bydlení nezajímá. Na druhou stranu chceme, aby developeři mohli stavět nové byty včetně těch "komerčních".
Není pražská TOP 09 trochu rozpolcená? Například stav Libeňského mostu navrhují někteří vaši dosavadní zastupitelé řešit rychlou demolicí, zatímco na kandidátce pro tyto volby máte mít i lidi výrazně angažované za jeho zachování…
Není to ideologická rozpolcenost. Spíš to považuji za jistou generační obměnu. Ke slovu v TOP 09 se teď více dostávají lidé mezi 30 a 45 roky, kteří také budou mít početné zastoupení na kandidátce. Jinak v otázce Libeňského mostu tvrdím, že zanedbat péči a pak požadovat nejrychlejší postup, tedy demolici, to je bolševické řešení. Pravicové řešení je řádně pečovat o svůj majetek a o dědictví předků. Karel Schwarzenberg by také určitě neřekl "vyhoďme historický most do povětří". Miroslav Kalousek dokonce napsal na Twitter, že se na obranu mostu k němu přiváže.
S kým si dokážete a naopak nedokážete představit povolební spolupráci?
S našimi partnery z hnutí STAN toto zatím neřešíme. Klíčové pro nás bude, jaké konkrétní osobnosti navrhnou jednotlivé strany do vrcholných orgánů města a co budou schopni prosadit. Pořád si myslím, že komunální správa je hlavně o osobnostech, jejich chuti pracovat a domluvit se. Je to trochu jiné než ideologická politika v parlamentu. Samozřejmě je nám bližší ODS a z druhé strany zase Piráti než třeba hnutí ANO. Totálně vylučuji spolupráci s komunisty a SPD a nedovedu si to v tuto chvíli představit ani s hnutím ANO.
Nedokážete si to představit kvůli dění v celostátní politice? Nebo jsou to dva oddělené světy?
Určitý vliv ta centrální politika má. Praha je přeci jen hlavní a největší město země. Potenciálně jsou našimi přirozenými partnery opoziční demokratické strany v současné sněmovně. Bude ale záležet na tom, jaké po komunálních volbách nabídnou osobnosti a jestli se shodneme, co chceme za čtyři roky v oblasti bytů, dopravy a dalších věcí udělat. Svůj význam v tom tedy má jak celostátní, tak komunální politika.
Jako kandidát na primátora zdůrazňujete své politické zkušenosti z ministerstva spravedlnosti i z europarlamentu. Také zkušenosti manažera, který vede neziskové muzeum v centru Prahy. Pobyt v samotné komunální politice za sebou ale nemáte. Není to hendikep?
Řídím nadaci, která spravuje muzeum a zaměstnává několik desítek lidí. Ty musím uživit a také díky téhle zkušenosti vím, jak fungují úřady v Praze. Jaké problémy tady řeší živnostníci, malí a střední podnikatelé. Nežiju jen v poslanecké sněmovně. Díky působení v europarlamentu také vidím za horizont České republiky. Občas tady máme pocit, že česká politika je pupek světa, což není. Nejsem králík vytažený z klobouku, o kterém by nikdo nic nevěděl. Když jste patnáct let v politice, v záři reflektorů, permanentně kontrolován, tak věřte, že není nic, co byste o sobě mohl utajit.
Ale reálná pražská politika, to je také například o známosti s lidmi z vedení městských firem a podobnými.
V Praze delší dobu žiji a pohybuji se ve zdejším politickém prostředí, takže řadu těch lidí znám. Myslím si ale, že důležitější jsou mé zkušenosti s řízením velkého úřadu. Vím, jak funguje a jak je nutné dnes a denně domlouvat kompromisy, abyste se posunuli dál. Mnoho lidí může nadávat na podobu občanského zákoníku. Ale věřte, dva roky jsem na tom pracoval. Bylo to tři a půl tisíce kompromisů, které se musely domluvit. Tím pádem nejsou všichni spokojeni, ale já vím, jak je důležité nacházet dnes a denně kompromis a posouvat věci dál.
Zvládá tuto dovednost současná primátorka?
Já to u ní příliš nevidím. Některé její razantní výroky a postoje vedly k tomu, že se koalice hádala a příliš nefungovala. Upřímně, řídit ministerstvo nebo magistrát není velký rozdíl. Jsou to kolosy plné úředníků a jejich řízení vyžaduje hledání konsenzu a řešení problémů. Já jsem člověk kompromisu a myslím si, že jsem to jako ministr prokázal, když pro mé zákony hlasovala i značná část opozice.
Jak chcete konkrétně řešit problematiku dopravy, bydlení a výstavby? To jsou nepochybně nejčastěji skloňovaná témata v souvislosti s pražskou politikou…
Politici se nemohou vymlouvat na to, že například nelze nic dělat s délkou stavebního řízení. Podle OECD jsme v současnosti v délce stavebního řízení kolem 130. místa na světě. Pokud stavební řízení v Praze trvá třeba deset let, tak to opravdu není normální a nelze se s tím smířit. Jako legislativec předložím změny stavebních zákonů a předpisů, na kterých teď pracuji s experty. Bez zjednodušení legislativy se ty věci nepohnou, stavební řízení se nezkrátí. Připravené to chci mít do voleb, abychom to mohli v případě úspěchu hned aplikovat. Má výhoda je, že z pětiletého působení na ministerstvu spravedlnosti jsem schopen prakticky ihned najít odborníky na legislativu v jakékoliv oblasti.
A pokud jde o to bydlení, respektive finančně dostupné bydlení?
Hana Marvanová představí projekty, které by měly posílit bytová družstva v Praze. To je téma, kterému se intenzivně věnovala jako politička i jako advokátka. Budeme se bavit i o případné podpoře sociálních bytů.
Vnímáte jako prioritu velké infrastrukturní projekty, které se v Praze dlouhodobě plánují? Mám na mysli metro D, silniční okruhy, dráhu na letiště…
Tyto dopravní stavby jsou naše absolutní priorita. Občas je našim partnerům z hnutí STAN vkládáno do úst, že mají v některých oblastech problém s Pražským okruhem. V našem společném programu je ale jasně napsáno, že jeho dostavba je pro nás klíčová věc. V případě severní trasy je v programu uvedeno, že je nutné prosadit nejprůchodnější variantu. To znamená nejrychlejší. Nechceme už žádné průtahy, které by vedly k tomu, že další roky se bude něco zkoumat a nikoliv stavět. Jsem rád, že jsme se v tomto bodě domluvili se Starosty na verzi, která je pro nás přijatelná. Na rozdíl od Zelených a některých dalších zástupců Trojkoalice si myslíme, že ta stavba je nutná. Výhodou by mohli být starostové menších obcí na naší kandidátce. Ti by mohli přispět zkušeností s tím, jak co nejrychleji vyjednat nejprůchodnější řešení. Neděláme tedy žádné kličky, které by něco blokovaly.
Potřebuje Praha oba okruhy?
Samozřejmě. A experti se už dnes dokonce zamýšlejí nad možností třetího okruhu ještě dál za Prahou. Odkláněl by většinu kamionové dopravy a byl by de facto reakcí na rozrůstání města do šířky. Už dnes začíná být Pražský okruh v některých oblastech těsný vzhledem k tomu, jak se město rozrůstá. Třetí okruh je ale samozřejmě otázka hodně vzdálené budoucnosti. Ten plán ale není od věci. Posílil by totiž výrazně i dopravní obslužnost středních Čech. Dnes je vidět, že se střední Čechy a Praha čím dál víc propojují. Řada lidí, kteří přicházejí do Prahy za prací, bydlí kvůli nižším cenám ve Středočeském kraji. To vede k obrovskému posilování kyvadlové dopravy mezi oběma destinacemi. S tím také bude třeba se vypořádat.
Kde ale vzít na všechny ty nákladné projekty peníze, aby mohly vzniknout v dohledné době a třeba i současně?
To jsme samozřejmě v rovině spekulací. My uděláme maximum pro to, abychom je sehnali. Na naší kandidátce jsou zkušení politici, kteří tam už pár let působí. Nejsme snílkové. V okamžiku, kdy vzniká problém typu Libeňský most, tak si přejeme věcnou debatu. Nejezdíme rikšou po mostě, což nemyslím ve zlém. Naše zkušenosti zvyšují šance na úspěch. Já jsem například sehnal peníze na dostavbu brněnského justičního areálu, když jsem byl ministrem. Nemůžu ale tvrdit, že seženeme sto procent na všechno. To by nám asi nikdo nevěřil.
Jak se stavíte k připravované nové lince metra?
Chceme to řešit, je to pro nás důležité. Projekt společného podniku ale není pořádně dokončen. Ty smlouvy jsou podle mého názoru velmi nekvalitně napsané. Běhá s nimi po chodbě jeden radní a shání podporu opozice. Takhle to přeci nemůže u tak zásadního projektu fungovat. Právě ta chaotická debata k metru z posledních týdnů podle mě ukazuje, že dosavadní vládní koalice už vůbec nefunguje. My se třeba s ODS shodneme možná v 99 procentech věcí v oblasti dopravy. Pak je ale otázka schopnosti a politických zkušeností ty věci domluvit, prosadit a posunout dál. V komunálu je to vždy obtížnější, protože primátor je jedním z radních a musí se umět domlouvat.
Také si myslíte, že v téhle dovednosti není paní Krnáčová moc úspěšná?
Měla pocit, že městu velí a sklouzávala ke zkratkovitému jednání. Nechci ji pomlouvat, ale příliš se neosvědčila jako trpělivý, zkušený politik schopný permanentně, každodenně posouvat a řešit problémy města. My jsme pro společný podnik se soukromníkem. Chceme, aby se ta trasa metra budovala. Ale ty smlouvy by se měly bedlivě prozkoumat. V éteru je proti tomu řada námitek a nevyjasněných věcí. To jsou problémy, které by mělo řešit pečlivě a pořádně příští zastupitelstvo. Pokud půjde město do partnerství, tak smlouvy nemohou být pro Prahu nevýhodné. Tím ale netvrdím, že ty současné jsou nevýhodné.
Vy máte mezi prioritami transparentní řízení města i jeho rozvoj. Nejsou ale tyto principy někdy v rozporu?
Musíte nakombinovat obě kvality. Nemůžete odstranit transparentnost, když nakládáte s veřejným majetkem. Neznám příklad, kdy by transparentnost blokovala poctivý rozvoj obce, kraje nebo státu. To jsou výmluvy těch, kteří si možná transparentnost nepřejí. Pokud bych přijal tezi, že je otevřenost na úkor efektivity, pak bych nemohl být demokratem. Určitě je totiž efektivnější rychlé rozhodování diktátora než demokratické rozhodování, debatování, vytváření kompromisu. Jsem bytostný demokrat a demokratičnost rozhodování je pro mě stejně důležitá jako efektivita. Obětování té první kvality se vždy nakonec vymstí.
V čem byste chtěli navazovat na současnou koalici? Ta má za sebou přeci i viditelné výsledky – například lepší stav pražských parků. A koneckonců váš volební partner, hnutí STAN, je součástí dosluhující koalice.
V tom, co jste zmínil, chceme pokračovat, ačkoliv to není úplná priorita. Největším problémem města je v tuto chvíli nedostatek bytů a dopravní infrastruktura. Ale životní prostředí je také důležitý bod našeho programu, stejně jako například kultura. Jako člověk spravující největší privátní muzeum v Praze vím, jak to tady v té oblasti funguje, nebo spíš nefunguje. My ale nechceme nikoho negovat. Nestavíme kampaň na nějaké laciné, tvrdé kritice typu "zpovykaní Pražáci volí někoho jiného" nebo "Praha je zakrndovaná". My pouze předkládáme program s návrhy řešení a s lidmi, kteří už něco v politice dokázali. To je filosofie naší kampaně. Ne pobíhat a na někoho lacině útočit. Já osobně jsem to nikdy neměl rád a navíc v komunálu je třeba se bavit o věcných řešeních. Na druhou stranu říkáme, že město nefunguje. Výchozí stav je třeba popsat.
Žije průměrný Pražan v blahobytu v českém nebo evropském kontextu?
Otázka je, čemu říkáme blahobyt. Průměrný Čech má solidní životní podmínky, ale máme za Západem výrazně co dohánět a blahobyt je asi silné slovo. Stále pomalu odstraňujeme dědictví komunismu, které tuto zemi dovedlo na okraj ekonomického bankrotu. Nůžky se stahují, ale mnohem méně, než jsme původně čekali. V Praze jsou sice vyšší příjmy, ale i vyšší náklady. Třeba pro státní zaměstnance, učitele, úředníky a další není život v Praze úplně jednoduchý. Náš program není orientovaný jen na obyvatele centra, ale i na okraje, sídliště, kde bydlí polovina Pražanů. Není to elitářský program.
Existují silné vazby takzvaných kmotrů na pražské komunální politiky?
Já takové informace nemám. U mě osobně je ale garance, že takové vazby nemám a nikdy jsem neměl. V době mého šéfování na ministerstvu spravedlnosti ten úřad neměl jedinou kauzu nebo podezřelou zakázku. Naopak jsem prosadil řadu protikorupčních zákonů. Také Pavla Zemana a Lenku Bradáčovou do vrcholných pozic v prokuratuře. O protikorupční kroky jsem se reálně snažil a z velké části je i dělal. Nemám zapotřebí poslouchat nějaké kmotry, protože moje čest a renomé jsou pro mě mnohem důležitější než nějaký utilitární osobní zisk.
TOP 09 a STAN už kdysi byly na celostátní úrovni v alianci, která se rozpadla. Zvažovali jste proto, jestli není riskantní v rámci Prahy "vstupovat podruhé do stejné řeky"?
Do funkce předsedy TOP 09 jsem kandidoval v obtížné situaci po neúspěšných volbách. A dělal jsem to s vědomím toho, že je třeba posílit spolupráci středopravých stran. To je hlavní náplň mého mandátu. Proto jsem rád, že stojím za projektem pražské koalice TOP 09 a STAN, že jsem přispěl k téhle spolupráci. Nedávno jsme zase v Pardubicích dohodli volební koalici s lidovci a nezávislými. Jsem přesvědčen o tom, že TOP 09, STAN a KDU-ČSL spolu mají spolupracovat tam, kde to jen trochu půjde. Všechny tyto strany mají kolem pěti procent a nemají proto reálnou sílu ovlivňovat dění v této zemi, pokud budou fungovat vedle sebe nezávisle. Tím pražským projektem tedy naplňuji poslání, které vidím jako předseda TOP 09. Stojím v čele té spolupráce, protože jí věřím.
Jakou roli ve vašem rozhodnutí uzavřít volební alianci s hnutím STAN sehrála osobnost Hany Marvanové, kterou vaši partneři vybrali jako svou pražskou lídryni.
S Hanou Marvanovou se znám léta a jsme přátelé. Spolupracovali jsme na ministerstvu spravedlnosti, když jsem byl ministrem. Lidsky si jí vážím. Být s ní na jedné kandidátce a vytvářet společně dvě hlavní tváře tohoto uskupení je pro mě čest. V žádném případě tam není řevnivost nebo nějaké osobní animozity. Naopak. Jsem rád, že Starostové vybrali právě Hanu Marvanovou, byť to bylo jejich autonomní rozhodnutí. Hana Marvanová je, myslím, člověkem, který si také v politice nikdy nezadal, neušpinil se. Roky prosazovala důležité protikorupční zákony. A bylo by dobře, pokud by byla na magistrátě.
Dokážete si představit, že by byla kandidátkou na primátorku, pokud by dostala víc preferenčních hlasů než vy?
To je otázka. V koaliční smlouvě máme dohodu o tom, že kandidátem na primátora za toto uskupení jsem já. Jsem člověk, který říká, že smlouvy se mají respektovat a ctít. Od toho se smlouvy uzavírají.
Připadá ještě v úvahu přistoupení lidovců do vaší koalice?
Stále o tom debatujeme. Nechci teď odhadovat šance. Ale dohodli jsme se, že do pátého června musí být rozhodnuto.
Vidíte na konci jara východisko z politické situace ve státě?
Nastává tady ústavní krize vzhledem k tomu, že už několik měsíců vládne vláda bez důvěry. Prezident by měl dělat kroky, které tento nežádoucí stav odstraní. Ne znovu jmenovat pana Babiše premiérem v situaci, kdy opět negarantuje dostatečnou podporu v poslanecké sněmovně. Osobně by mě nepřekvapilo, když by sociální demokraté v referendu odmítli být součástí této vládní koalice. Situace je nepřehledná. A jestli vláda s důvěrou vznikne? Vidím to padesát na padesát.
Jan Prokeš
Zdroj: Deník.cz, 4. 6. 2018
