Pospíšil: K úpravě volebního zákona nesmí vláda přistoupit jako ke covidu

Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu se už rozběhla jednání o nové podobě volebního zákona. Co se musí udělat nejdříve? 

Vláda musí po dohodě s opozicí urychleně připravit návrh zákona, na němž bude možná shoda v obou parlamentních komorách. Nemůže připravit separátní předlohu, kterou pak bude tlačit oběma sněmovnou a Senátem. Ministerstvo vnitra, které má na starosti volební legislativu, se musí této úlohy zhostit. Nelze k této výzvě přistupovat tak, jako vláda řeší covid, kdy jí opoziční návrhy nezajímají. Vytváří vlastní konstrukce a teprve se zpožděním přichází s tím, co nevládní strany navrhovaly už dávno. 

Myslíte si jako letitý politik, že strany osm měsíců před volbami odhodí svoje preference a dojdou ke shodě na legislativě, která by neměla být jen na jedno použití?

Hlavně doufám, že premiér Andrej Babiš ve chvíli, kdy jsme na pokraji ústavní krize, odloží svou ješitnost a udělá vše pro to, aby se to povedlo.

Právě premiér byl ale k verdiktu Ústavního soudu nebývale kritický. Vadí mu především to, že přišel už v době, kdy je znám termín voleb a začala kampaň. Vám ne?

V tomto směru se i podle mě měli ústavní soudci zachovat odpovědněji a rozhodnout dříve. Stížnost tam ležela tři roky a jako bývalý ministr spravedlnosti soudím, že pro takovou prodlevu nebyl žádný důvod. Nazval bych to dokonce svévolí. Obsahově však se stanoviskem Ústavního soudu souhlasím. Teď musejí pracovat politici. Termín voleb je vyhlášen a nesmí se stát, že nebude podle čeho volit. 

Ústavní soud vytyčil jen mantinely, když uvedl, že se nadále nesmí kombinovat princip nestejně velkých volebních krajů a způsob přepočtu hlasů na mandáty. Jak to odstranit? 

Je řada metod, jak to vyřešit. Osobně si myslím, že má zůstat 14 volebních krajů a spravedlivé poměrné zastoupení zařídit cestou druhého skrutinia. Znamená to, že hlasy, které se nerozdělí v prvním skrutiniu, nepropadnou, ale sečtou se a přepočítají na mandáty. Tento volební systém tady byl v 90. letech minulého století a byl rozhodně spravedlivější než ten, který nyní Ústavní soud oprávněně zrušil.  Další variantou je celostátní rozdělit mandáty politickým stranám podle získaných procent a teprve pak je přidělit do jednotlivých krajů.

Je tedy několik způsobů, jak zachovat různě veliké volební kraje, ale nastavit spravedlivý mechanismus přerozdělování hlasů. Existuje ovšem i varianta s Českou republikou jako jedním volebním obvodem a jedinou kandidátkou pro každou stranu. Neexistuje racionální důvod, proč trvat na volebních krajích, jde jen o zvyk. Takto volí lidé na Slovensku, ale i my do Evropského parlamentu. Nepochybné je, že musíme odstranit disproporci, kdy vítěz voleb potřebuje na jeden mandát 19 tisíc hlasů a nejmenší strana 44 tisíc. Hlas voliče hnutí STAN měl v roce 2017 poloviční sílu než hlas voliče hnutí ANO. To je poškození aktivního volebního práva. 

Bude mít zrušení uzavírací klauzule vliv na již dohodnutou předvolební koalici Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09?

Osobně si myslím, že do voleb už se nebude podoba hlavních hráčů měnit. Jinak řečeno, půjdou do nich jak dvojblok Pirátů a STAN, tak trojblok Spolu. Nezapomeňme, že už probíhá volební kampaň, byť v jakési soft verzi. Voličům by to bylo obtížné vysvětlit, protože všichni říkáme, že jsme se spojili nikoli účelově, ale na základě styčných programových bodů a ve snaze porazit Andreje Babiše. Zrušení nebo snížení uzavírací klauzule by na to nemělo mít vliv.