(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s europoslancem Jiřím Pospíšilem)
David BOREK, moderátor
O situaci v Turecku jednali ministři zahraničních věcí Unie. Na bruselské schůzce nechyběl ani jejich americký kolega John Kerry. Západ teď řeší prekérní situaci. Pokus o vojenský převrat sice odsoudil, ale nebyl to prý bianko šek pro Erdogana, aby vymazal prvky právního státu. Turecké úřady v reakci na puč zahájily rozsáhlé zatýkání. Co se podle vás děje v Turecku?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Nebudu spekulovat, jestli byl puč pučem, nebo ne. To nechám, řekněme, některým bulvárnějším médiím. Puč pravděpodobně proběhl, ale to, co děsí Evropu, a mělo by to děsit i nás v České republice, je reakce Erdoganova režimu. To znamená, tisíce zatčených lidí. Všichni, kteří víme něco o právu, tak nám musí být jasné, že zatknout tisíce osob několik hodin po puči, je velmi zvláštní. Prezident Erdogan by měl veřejnosti a hlavně světu vysvětlit, jak mohlo být v puči zapojeno několik set anebo dokonce několik tisíc soudců a prokurátorů. Do dneška není jasné, jak tito lidé, kteří s armádou nemají nic společného a jsou strážci nezávislé justice, mohli být v puči zapojeni. Bohužel se obávám, že to vytváří velmi silný dojem, že Erdogan využil svého puče k posílení svého autoritativního režimu a k vypořádání se se svými odpůrci a také s nezávislou justicí, protože justice byla vedle armády strážcem, řekněme, sekulárního Turecka.
David BOREK, moderátor
Dobře, já bych se teď dostal k některým více politickým otázkám, i vztaženým tady do Evropské unie. Bylo podle vás chybou, že v prvních hodinách po převratu nebo v době ještě převratu jsme slyšeli od západních politiků až příliš často jednoznačnou podporu turecké vládě, která mohla být vykládána jako bianko šek? Na rovinu si řekněme, když je někde vládní převrat, tak to asi nebude probíhat úplně stejným tempem, jako když o něčem rozhoduje běžná soudní praxe. Slova Johna Kerryho jsou zprávy vlastně ještě z noci. Teď cituji: Ujistil tureckého kolegu, mluvil s ním telefonicky, o absolutní podpoře turecké demokraticky zvolené civilní vlády a demokratických institucí.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Podle mě byla ta podpora příliš silná. Když jsem ve vašem pořadu v České televizi komentoval o půlnoci z pátku na sobotu situaci kolem puče, tak jsem říkal: Puč určitě není řešení situace v Turecku. Vláda byla zvolena legálně. Na druhou stranu je režim Erdogana režimem autoritativním. Režimem, který podporuje islamizaci společnosti - například zavření nezávislého média novin Zemek během jara tohoto roku a další věci. Takže Erdogan bojuje s opozicí. Nejsou tam klasické demokratické poměry. Bohužel tam není klasický právní stát. My jako Evropané bychom měli chtít mít stabilní Turecko, aby k nám dál neproudili uprchlíci. Na druhou stranu je bezvýhradná podpora Erdoganova režimu podle mého názoru špatně, protože ten režim není demokratický a nevyznává hodnoty, jako vyznávají státy v Evropské unii.
David BOREK, moderátor
Takže chybovali evropští politici, včetně českých?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
V tak intenzivní podpoře Erdoganova režimu bych byl opatrnější. Když jsem to komentoval, tak jsem řekl, že pro Evropu by bylo neštěstí, kdyby v Turecku vypukla občanská válka, která by vedla k tomu, že by statisíce uprchlíků začaly znovu proudit do Evropy. Takže převrat určitě ne. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že Erdogan dneska vzdaluje Turecko od Evropy, od evropských hodnot. V zásadě z něj pozvolna dělá islámskou zemi, kde islám hraje silnější roli, než pouze jako náboženství stojící mimo státní struktury.
David BOREK, moderátor
Jedna citace z hodin bezprostředně po neúspěšném převratu. 16. července, tedy v sobotu dopoledne, Bohuslav Sobotka řekl toto, teď cituji: "Respekt k demokratickým institucím a svobodám je klíčový pro budoucnost Turecka a patří k hodnotám, na kterých je založená i severoatlantická smlouva. Je důležité, aby demokratické principy, na kterých se prezident Erdogan a legitimní turecká vláda v posledních hodinách odvolávali, byly v budoucnu naplněny." Konec citátu. Tady bych řekl, že to bylo vyvážené v tom smyslu, že se mluvilo o podpoře legitimně zvolené vlády, ale také o nutnosti respektovat právní stát. Mě tam zaujalo propojení s tím, že to patří k hodnotám, na kterých je založena Severoatlantická smlouva. Oba se shodujete v tom, že to, co se v těchto dnech děje v Turecku, není úplně košér, pokud je tedy takový výraz u islámské země namístě. Pokud platí teze pana Sobotky, tak Turecko v tuto chvíli nemá co dělat v NATO, nebo je minimálně velký otazník nad tím, jestli může dál být členskou zemí NATO. Jak to vidíte?
Václav ZEMEK, člen sněmovního zahraničního výboru /ČSSD/
Víte, já si myslím, že ten pohár zatím ještě nepřetekl. Zatím se to pohybuje ještě v rámci mantinelů, aby mohlo Turecko být členem.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Budu trošku možná razantnější než pan kolega. V tuto chvíli, pokud zůstane pouze u nějakých výhrůžek a nebude zaveden trest smrti, tak si myslím ...
David BOREK, moderátor
Pardon, co je na trestu smrti tak strašného? V některých státech americké unie je.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
To je velmi jiná situace. Tady by byl zaveden retroaktivně. To znamená, že v tuto chvíli trest smrti v Turecku neplatí a najednou ho zavedeme, abychom potrestali jednání, které bylo realizováno před zavedením toho trestu. Pro diváky to možná zní jako hříčka, ale to je velmi důležité, ta retroaktivita trestu smrti. Pokud budou popravovány stovky odpůrců režimu pod rouškou spiknutí, pak se obávám, že bude pro Turecko velmi obtížné udržet se v rodině evropských zemí a v rodině Severoatlantické aliance. I Kerry už naznačil, jak jsme viděli u některých jeho výroků, že ve chvíli, kdy nedojde k právnímu vypořádání se s pučisty a bude to využito k velkým čistkám a k likvidaci politické opozice, bude nasnadě bavit se o tom, nakolik má, či nemá být Turecko v NATO. Je to možná tvrdé, ale já jsem přesvědčen, že není možné zavírat oči, pokud by tam byly, hypoteticky říkám, stovky poprav lidí a nebylo jasné, co ti lidé v rámci toho puče vlastně spáchali.
David BOREK, moderátor
Před 10 lety, teď odbočím, začínala ČSSD se svým zásadním odporem proti projektu amerického radaru v České republice. Ten tu tedy není. Česká bezpečnost je víceméně zcela garantována kolektivně v rámci Severoatlantické aliance. Co znamená pro českou bezpečnost, bezpečnost této země, že je garantována aliancí, která v tuto chvíli jeví známky nekoherence nebo nekompatibility jednoho jejího významného člena a zbytku? Bylo chybou, že varianta bilaterálního smluvního americko-českého bezpečnostního závazku nevyšla?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Myslím, že to chyba byla. Dneska, jak jste vy sám řekl, pane redaktore, jsme pasivními příjemci obrany. Mohli jsme být mnohem aktivnější a podívejme se na Alianci. Dneska po summitu ve Varšavě poskytne pomoc Pobaltí, členové NATO vnímají jako nebezpečí určité provokace ze strany Ruska a je zřejmé, že do budoucna může v těch provokacích pokračovat.
David BOREK, moderátor
Ptám se na to ve vztahu k tomu, že NATO jeví známky rozklížení. Když si přeci turečtí a američtí politici veřejně vyměňují vzkazy o tom, kdo víc poškozuje vztahy, když Turci naznačují, že Američané stáli za převratem, když Turci na jeden den omezí s možným symbolickým významem činnost klíčové americké základny Incirlik, tak se něco děje. Já se ptám, jaký je vztah k české bezpečnosti?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Dneska je to opravdu spor mezi Tureckem a Spojenými státy americkými, ale bohužel také celou Evropou. Počkejme si, zda Erdogan bude tyto výzvy a signály vnímat. Doufám, že bude. Doufám, že je natolik chytrý a nebude chtít jít se svými spojenci do nějakých rozepří. Zatím tu ty rozepře ještě nejsou. Zatím tu byl Varšavský summit, který ukázal jednotu NATO. Počkejme si, jak bude Erdogan dál postupovat. Všechno, co říkáme, jsou možné hypotézy. Třeba se bohužel ukáže, že Erdogan to chce dotáhnout do úplného konce a mít spor se Západem. Já doufám, že nikoli. Snižuje to zabezpečení nejen České republiky, ale celé střední Evropy i Turecka samotného.
David BOREK, moderátor
Pánové, ještě jedna taková hypotetická věc, která má víc scénářů. Migrační krize a dohoda mezi Evropou nebo Unií a Tureckem. Pan ministr Zaorálek, když na to byl dnes tázán, říkal, že pro tu dohodu nevidí bezprostřední riziko a řekl, že tam budou některé principy, které musí platit, vymáhány. Chápu to správně, že Evropská unie bude trvat na věcech, o kterých jsme se bavili? Na zachování právního státu jako podmínce pro to, aby Turecko získalo bezvízový styk a všechny věci, které souvisely s tou dohodou? Je to tak?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Doufám, že ano. V Evropském parlamentu jsem hlasoval proti bezvízovému styku. Nemyslím si, že Turecko má mít bezvízový styk. Stejně jsem hlasoval proti tomu, aby byla turečtina úředním jazykem Evropské unie. Ta doba tady ještě není.
David BOREK, moderátor
Mělo by tam být jasné propojení mezi naplněním té dohody? Tedy mezi bezvízovým stykem pro Turky a udržením právního státu v Turecku?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Podle mě to byla celou dobu chyba, že se do té dohody bezvízový styk dal. Celou dobu jsem to kritizoval. To s migranty vůbec nesouvisí, zda budou, či nebudou Turci moci jezdit do Evropy bez víz. Ve chvíli, co dnes nastalo v Turecku, si myslím, že se šance získat bezvízový styk se posouvá do budoucna. Jedna z podmínek Evropské unie je totiž právní stát a ten, jak vidíme, v Turecku dneska není. Já v žádném případě nebudu hlasovat pro to, aby měli Turci v této situaci bezvízový styk.
David BOREK, moderátor
A není to teď jenom taková virtuální debata ve chvíli, kdy Turecko drží klíček k branám Evropy, obrazně řečeno, myslím s uprchlíky? Evropa si vlastně nemůže dovolit, ať už Erdogan jakkoli redukuje právní stát, úplně zásadně vypovědět dohodu o uprchlících.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Bezvízový styk v tuto chvíli nemůže být, protože pokud bude Erdogan stupňovat svůj politický tlak na opozici, pak by nemalá část tureckého obyvatelstva mohla využít toho styku a přesunout se do Evropy. To znamená, držme tu část dohody, která byla správná. Pro Turecko peníze a za to zachovávání uprchlíků na jeho území a další věc navíc. Tam, kde paní Merkelová bohužel ustoupila, v bezvízovém styku, to pro mě v tuto chvíli nepřipadá v úvahu.
David BOREK, moderátor
Je možné naplnit nějakou dohodu, když Západ nebo Evropská unie řekne, že chce plnit jenom část z nich?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
To je dneska na paní Merkelové, protože už i před tím pučem se ukazovalo, že Turecko těch pět klíčových podmínek ze75 není ochotno splnit. Jednou z podmínek je například to, že Turecko změní svoji protiteroristickou legislativu a Erdogan před pučem řekl, že to měnit nebude. Je zjevné, že by stejně k naplnění těch podmínek nedošlo. To znamená, že nemám pocit, že by Turecko chtělo udělat něco proto, aby splnilo podmínky Evropské unie pro bezvízový styk. Ten v tuto chvíli podle mého názoru nehrozí. Pokud neustoupí Evropa a nezmění podmínky, které předtím dala jasně na stůl.
zdroj: Události, komentáře, 18. 7. 2016
