Populismus 2.0: ČSSD chce v době ekonomického temna zkracovat pracovní dobu

Z pohledu na události posledních měsíců se zdá, že se ČSSD snaží, aby po její vládě společně s ANO a komunisty zůstala opravdu velká potopa. Relativně nedávno se paní ministryně Maláčová skrze stranické poslance pokusila propašovat k návrhu o kompenzacích pro lidi v karanténě „šikanózní“ návrh, podle kterého by stát získal okamžitý přehled o všech zaměstnancích podniků, kteří u daného zaměstnavatele pracují na dohodu. V případě schválení by tento přílepek znamenal neúměrné navýšení byrokracie pro všechny podniky. To je trochu silná káva i v běžném režimu, natož ve stavu, v jakém se nacházíme dnes. Návrh se nám naštěstí povedlo zamítnout.

V pondělí přišel poslanec za ČSSD Ondřej Veselý s další novinkou. Sociální demokraté mají v rukou poslanecký návrh, který se skládá ze tří velmi zásadních změn. V prvé řadě jde o zkrácení pracovního týdne na 37,5 hodiny, do budoucna až na 35 hodin týdně. ČSSD změnu argumentuje tím, že zaměstnanci tak budou mít více času na svoji rodinu. Moc nerozumím tomu, jaká je logická linka mezi současnou ekonomickou situací a návrhem zkracovat pracovní dobu. Schodek státního rozpočtu dávno překročil únosnou míru a budoucnost je nejistá. V takovýchto podmínkách přeci není možné zasazovat další rány do už tak oslabené ekonomiky našeho státu.

Druhá změna se týká výpočtu minimální mzdy. Ta by se nově měla počítat z aktuální průměrné mzdy v ČR a tvořit 50 % z její výše. Další bod návrhu se týká délky dovolené – uzákonit by se měla pětitýdenní varianta. Zde mi přijde vhodné přirovnání tonoucí se stébla chytá – ČSSD zcela očividně dochází dech, a tak se strana snaží nahánět hlasy u potenciálních voličů před podzimními volbami populistickými sliby. To je samozřejmě v našich končinách u některých parlamentních stran běžnou praxí. Co mě však zaráží, je, že tentokrát se vytratil aspoň malý náznak logického uvažování při vymýšlení těchto „líbivých“ návrhů. Tuto agresivní taktiku ČSSD zjevně opisuje od svého koaličního partnera ANO, těm se ovšem díky premiérovi podařilo uvést své výtvory do běžného života. Mluvím samozřejmě o vynaložených zhruba15 miliardách korun na příspěvky k důchodu nebo o „rozdávání maturit“ studentům středních škol. Máme nezodpovědnou vládu, která v jedné z nejtemnějších etap novodobé historie ukrajuje z veřejného rozpočtu kvůli lepším volebním výsledkům. To, co po ní zbyde, budeme rozdýchávat a napravovat ještě dlouho.

Na závěr bych rád dodal, že v každém případě jsem pro to, aby se zlepšovaly podmínky zaměstnancům, zvyšovala se životní úroveň a obecně se lidem v naší zemi žilo lépe. Dle mého však není možné, aby se tyto hodnoty vykrádaly v rámci boje o voliče v předvolebním klání a aby takto bylo činěno na úkor dlouhodobé prosperity naší země. Lepších podmínek můžeme dosáhnout pomocí promyšlené strategie, nikoliv formou náhodných politicko-píárových přemetů.