Popravený světec nezapomíná

EXMINISTR KULTURY JIŘÍ BESSER PO PŮL ROCE

Za lítý boj o církevní restituce mu prý vděčný papež dvě minuty žmoulal ruku. Jen chvíli předtím ale exministra kultury JIŘÍHO BESSERA popravili v nepřítomnosti vlastní spolustraníci kvůli porušení zákona. Exministr půl roku mlčel, ale nezapomněl. Za vrácením majetku církvím si dodnes stojí, i když za přesnou výši sumy by ruku do ohně nedal.

Politicky vám zlomil vaz byt na Floridě, jehož spoluvlastnictví jste zamlčel v povinném přiznání majetku. Jezdíte tam ještě?

Byl jsem tam v listopadu, teď na jaře a budu tam jezdit pořád. Je to asi to jediné, co za to všechno mám. Domluvil jsem se Pavlem Hráchem (Besserův přítel a obchodní společník, pozn. red.), že mi ho bude půjčovat.

Proč jste se vůbec s tímto odsouzeným korupčníkem zapletl?

Ručil jsem kamarádovi, o kterém jsem nevěděl, že už měl dříve problém se zákonem. Věděl jsem pak, že je nějak zapojený do kauzy kolem České konsolidační agentury. Věřil jsem ale jeho vysvětlení.

Jak se dá uplácení vlivné manažerky České konsolidační agentury vysvětlit?

Bylo to takové chlapské vysvětlení. (Směje se.)

Mohl jste tušit, že vás jednou kšefty s Hráchem doženou.

Pomohl jsem mu v roce 2009, kdy jsem vůbec nevěděl, že budu ve vysoké politice. Sice mi posléze kamarádi říkali, že tušili, že by mě to mohlo dohnat, ale já jsem mu prostě věřil. Byli jsme velcí kamarádi, viděli jsme se každý týden a kecali. To už teď neplatí.

Je mezi kamarády běžné, že zaměstnávají své přítelkyně? Proč jste vzal na ministerstvo kultury Hráchovu partnerku Hanu Červenkovou?

V úřadu jsme velmi nutně potřebovali dobrého personalistu a ona ji dělala ve velkém projektu jednoho akvacentra. Právě proto jsem si ji vzal na ministerstvo, ne proto, že byla Pavlovou přítelkyní.

Ptal jste se ho, kde vzal na byt peníze? Ve stejné době, kdy za něj zaplatil miliony, přece soudu tvrdil, že nemá na šestisettisícovou pokutu.

Řešil jsem to s ním a on prokazatelně peníze měl. Víte co - když někomu soud vyměří pokutu, pak hodně lidí hledá cestičky, jak ji neplatit.

A kde jste vzal peníze vy? Na sklonku roku jste si koupil za více než devět milionů vilu v Berouně.

Plné vysvětlení je v mém majetkovém přiznání z ledna 2012. K tomu jsem ještě rok a půl ministroval a prvních šest měsíců jsem navíc bral i plat starosty. Půl roku jsem tedy pobíral 170 tisíc měsíčně. Navíc jsme s Blankou (manželka Blanka Besserová, dříve Kosinová, pracuje jako policejní ombudsmanka, pozn. red.) prodali dům v Krči a vzali si čtyřmilionovou hypotéku. V pětapadesáti letech mám také nějaké úspory na účtě.

Co teď vlastně děláte?

Naplno poslancuji. Jsem ve sněmovním volebním výboru, kde se teď řeší například obsazení mediálních rad a další otázky týkající se médií. A s tím je práce dost.

Už jste se vyrovnal s tím, jak vás poslanci vlastní strany bleskově sesadili z křesla ministra?

Na to se stále vzpomíná smutně. Jeden den jsem se s kolegy domluvil, že jsem všechno schopen vysvětlit a že tak udělám hned po návratu ze služební cesty. A den nato mi v římské opeře na Macbethovi málem shořel telefon v kapse, jak mi volali kamarádi, že mě v Událostech, komentářích můj kolega Stanislav Polčák odstřelil. Jedna z posledních zpráv byla paradoxně od samotného Stani. Psal mi, že se mě fakt snažil bránit, ale že už to opravdu nešlo. Operu jsme nedokoukali a začal jsem zjišťovat, co se stalo. Šlo mi hlavou - jak je to možný, to přece nemohli udělat. Druhý den jsme šli na audienci k papeži. A v tu chvíli jsem se rozhodl, že napíšu rezignaci.

Neřekli vám snad Kalousek se Schwarzenbergem už před odjezdem, že budete muset vládu opustit?

To ne. Na rozdíl od těch, co říkají tuhle lež, jsem u toho jednání byl. Seděl tam Petr Gazdík, Mirek Kalousek a Karel Schwarzenberg a jednoznačně se dohodlo, jakým způsobem budu postupovat. Tedy že v pondělí vydám prohlášení bez otázek a další pondělí přinesu na celostátní sněm všechny podklady a vše vysvětlím. S tím jsem odjel.

Ale vždyť premiér jasně řekl, že jestli jste porušil zákon, měl byste odejít.

To byl také jeden z důvodů, proč jsem tu rezignaci sepsal. Ano, zákon jsem opravdu porušil. Nevyplnil jsem správně majetkové přiznání. Na druhou stranu v parlamentu sedí frajeři, kteří neohlídali státní peníze. Mají plnou hubu keců, tak ať tu politickou odpovědnost vyvodí také. A dokud ji nevyvodí, cítím se poškozený.

A kdo jsou ti frajeři? Jmenujte je.

Jsou tam frajeři, kteří neohlídali státní peníze? Jsou. Neříkám, že je odnesli, prostě je neohlídali. Máte přece chytré čtenáře...

Vyčítáte doteď kolegům, že vás tak „zařízli"?

Myslím si, že v takovýchto pozicích by měli být lidé mnohem silnější, oni jsou ale mladí. Dneska s nimi normálně funguji, ale jistá pachuť tam je. Měli mě podržet.

Nemáte tedy ambici vedení Starostů převzít?

Petr Gazdík je dobrý předseda. Navíc jsem administrativně unavený. Je to hodně práce, vyžaduje to plné nasazení. Já jsem si ministrováním trochu pokazil zdraví, projevila se u mě cukrovka druhého typu, taková ta manažerská. Musím se teď trošku kontrolovat a zvolnit.

Jako dlouholetý starosta Berouna jste se muset často stýkat s hejtmanem Davidem Rathem. Jak se díváte na jeho aktuální kauzu?

Prvně jsme se potkali až dva roky po jeho nástupu do funkce, přijel do Berouna na nějakou akci, myslím že na hrnčířské trhy. On vcelku chválil naši práci. I když jsme neměli v radě žádné sociální demokraty, viděl, že se město někam posunulo. Na druhou stranu i já jsem ho kritizoval minimálně. Myslím si, že jsem měl pro Beroun dvě výhody. Zaprvé jeho pobočník Richard Dolejš je poslanec za Berounsko a já ho znám z dob, kdy se ještě učil svému původnímu řemeslu. A zadruhé v době nástupu Davida Ratha jsem byl ve funkci už čtvrté volební období a on věděl o určité starostenské síle na Berounsku.

Kdy jste se viděli naposledy?

Potkali jsme se týden před jeho zatčením ve sněmovně a on povídá: (imituje Ratha) „Já jsem vám říkal, že na ty restituce dojedete, je vás škoda. Myslel jsem, že už jim sem nebudete ani chodit zvedat ruce po tom, co s vámi udělali.“ Já na to opáčil: „Hejtmane, to musíte být trošku nad věcí.“ A za týden...

Škodil vám nějak? O Rathovi je známé, že zvýhodňoval obce, které měl rád, a jiné šikanoval.

Některé obce opravdu tahal za fusekli. Starostům říkal, aby za ním přijeli, a pak tam nebyl. Nám neškodil. Často ani nemohl. Měli jsme opravdu bezvadný tým na evropské dotace, a tak mu zkrátka nezbývalo než nám to razítko dát. Když se měla podepsat smlouva, řekl jsem mu: „Přijeďte, tady vás vyfotí.“ Na to slyšel a byl milý.

Také už v Berouně sundáváte cedule „Tohle podpořil hejtman"?

To jste neslyšeli? V Berouně na golfu postavili z fondu hejtmana, protože tam chodil hrát, boudy proti bouřce. První den po jeho zavření to kluci oběhli a všechno strhali. Prý - ten už nepřijde! (Směje se.)

Nebojíte se, že jeho zatčení vyvolá zemětřesení? Nemůže vás Rath na něčem nachytat?

To opravdu ne. Nikdy jsem se ve Středočeském kraji neangažoval. Pouze tak, že jsme spolu přestřihli asi dvě pásky.

Na podzim budou krajské volby. Neměl jste chuť do nich jít?

Ani náhodou. Naopak. Když se mi Ivan Fuksa (bývalý ministr zemědělství za ODS, pozn. red.) svěřil, že půjde do krajských voleb, snažil jsem se ho odradit. Říkal jsem mu: „Ivane, neblázni, vždyť jsi čtyři měsíce z funkce.“ Ale trval na tom, že půjde, že se musí aktivizovat a nebýt pasivní. Já si nemyslím, že je to dobře. Nejsem žádný lovec funkcí. Jediné, o čem přemýšlím, je návrat ke sportovnímu managementu.

Má TOP 09 šanci ve volbách ještě uspět? Nejsou Kalouskovy škrty a Drábkovy a Hegerovy reformy pro volební výsledek smrtící?

Vždycky jsem říkal, že kdo udělá jakékoli reformy, musí to následně odnést. Cyklus střídajících se voleb vyloženě nahrává tomu, že se síly každé dva roky přelévají, a kdo dělá reformy, to má těžké. Topka a Starostové ale nehlásali nic jiného. A lidé by si měli rozmyslet, zda si chtějí nechat věšet bulíky na nos, slibovat hory doly a potom za to o to bolestněji zaplatit. Utažení opasků je relativní, absolutní vypadá jinak, to vidíme v jiných zemích.

Nebojíte se, že vám to voliči defi nitivně sečtou v parlamentních volbách?

To nepochybně. Ale myslím si, že proto je potřeba ty zákony doladit a dotáhnout do konce co nejdříve, aby lidé viděli, že to i přesto bude fungovat, a aby byla ještě během následujícího roku dvou šance ukázat, že i za fungování reforem je to tady pořád ještě krásné místo na žití.

Nebylo by pro starosty výhodnější se od zuřivě škrtající topky odstřihnout?

Dva roky starou dohodu Mirka Kalouska s Petrem Gazdíkem pokládám za geniální tah. Spojily se tři faktory: vzdělanost a politická vyspělost předsedy Karla Schwarzenberga, skvělé funkcionářské zázemí lidí, kteří odešli z KDU-ČSL, a velké množství mladých regionálních politiků z hnutí Starostové a nezávislí. A nemyslím si, že kdyby dnes TOP 09 a Starostové kandidovali sami, byli by úspěšnější než spolu.

Do finále teď spějí církevní restituce, které jste velmi horlivě vyjednával. Myslíte, že budou schválené?

Myslím si, že jejich ekonomická výhodnost nebude při samotném hlasování nikoho zajímat a že se to bude politizovat. Stále ale doufám, že zvítězí zdravý rozum a že to parlamentem projde.

Církve mají získat majetek v ceně 75 miliard korun a 59miliardovou finanční náhradu. Jak jste se k takovým kulatým sumám dopočítali?

Na ty sumy přišli naši předchůdci v roce 2007, kdy to poprvé procházelo parlamentem. Od té doby se to už příliš nezměnilo. Když jsme tento návrh dostali na stůl, shodli jsme se, že aby bylo vůbec možné dojít k nějakému cíli v tomto volebním období, musíme pracovat s tím, co je k dispozici. O metodice, jak bylo vypočteno narovnání, můžeme tedy diskutovat. Vždy musíme ale počítat s tím, že to není stoprocentní narovnání. Napravíme zkrátka některé křivdy, které se církvím napáchaly.

Proč vláda neudělala jasný seznam majetku, který chce vrátit?

Kdybychom udělali výčtový zákon, byl by to naprostý nesmysl. Muselo by se udělat kompletní zaměření těch pozemků, o kterých stát ví, že je sebral, a odnést to církvím s tím: o tohle požádejte. Kdo by ale platil ta zaměření? No stát, šlo by o další a opravdu nemalé náklady navíc. Připravil snad někdo na začátku devadesátých let nějakému soukromníkovi soupis majetku, o který si má požádat? Ne. Stejně tak nyní musí církve samy prokázat, že svůj majetek vlastnily.

Vaše nástupkyně v úřadu Alena Hanáková ale o restitucích nemluví vždy úplně zasvěceně. Co říkáte jejímu vystoupení v České televizi, kde celou věc nedokázala vysvětlit?

Bylo mi jí líto a byl jsem z toho velmi smutný. Říkal jsem si, proč jsme tedy psali ten argumentář? Alenu Hanákovou zřejmě spletlo projednávání zákona ve sněmovně, kde mluvil kdekdo a každý mlel páté přes deváté. Bylo především velmi nešťastné, že do těch Událostí, komentářů tak brzo po nástupu do funkce vůbec šla.

Pokud restituce na něčem pohoří, bude to asi finanční náhrada 59 miliard. Řada politiků s ní nesouhlasí a ptá se: Za co ty peníze vlastně jsou?

Takže: 31 miliard je ve správě ministerstev a Česká republika to užívá šedesát let. Z toho vycházel i ten odhad. Za 10 miliard je obecních majetků. Tam spadají i majetky, které jsou od počátku devadesátých let blokovány a nikdo s nimi nemohl nakládat. Osm miliard je za původně církevní majetky, které za těch dvacet let vydala tato republika třetím osobám. Tato částka je tam proto, aby nevznikly stovky naprosto malých bezvýznamných soudních sporů oproti tomu, co znamená narovnání vztahu k církvím. Čtyři miliardy jsou za pozemky ve vojenských újezdech a zbylých pět miliard činí majetky krajů. Proto také sociálnědemokratičtí hejtmani mohou celou věc rozporovat. O tolik zase ve vztahu ke krajským rozpočtům nehrají.

Objevily se i názory, že by měla být kvůli tíživé ekonomické situaci státu finanční náhrada odložena. Pomohlo by to?

Chcete zase utratit víc? To jsou návrhy ekonomicky zcela scestné. Vždyť přibude jeden úrok a jedna inflační splátka. Mně připadá, že ty lidi nemají ani základní školu. Vždyť trojčlenka se brala ve třetí třídě.

Pokud se nemýlím, řekl to kardinál Vlk.

Kardinál Vlk toto navrhoval jako vstřícný krok. Pokud by byl opravdu vstřícný a navrhl, že by během odkladu nepočítal státu žádný úrok ani inflaci, tak nevím, jak by pochodil ve Vatikánu. Podle mě je to obchodně i ekonomicky neobhajitelné.

Proč jste se vlastně v církevních restitucích tak angažoval?

Když jsem přišel prvně na vládu a předkládal jsem materiál, co bych chtěl na ministerstvu kultury dělat, pan premiér Nečas mě označil za ministra uchvatitele. Chtěl jsem totiž, aby pod kulturu spadal i sport a cestovní ruch. To mi neprošlo a zůstala mi prakticky jen dvě témata. Klasické věty, jak se má stát chovat ke kultuře, a základní úkol a priorita této vlády - církevní restituce. Tak jsem se rohodl podívat na tu druhou záležitost.

Nebylo to také tím, že by blokované pozemky svazovaly v rozletu Beroun, kde jste starostoval?

Ne, tím to rozhodně nebylo. Beroun tím nijak netrpěl. Ale jako bývalý starosta jsem se samozřejmě zajímal, jak církevní pozemky řeší jiné obce. A od nich skutečně zaznělo, že rychlé řešení vypořádání majetku s církvemi potřebují.

Jsou vám církevní hodnostáři vděční, že jste za ně tak bojoval?

Papež mi žmoulal ruku dvě minuty. Už mě kvůli tomu odháněla jeho ochranka.