Stanislav Polčák na chatu příznivců TOP 09 diskutoval o poslanecké práci, imunitě i rozdělování daní. Měli bychom se víc ptát členů, jak věci řešit, míní předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Žádný zákon není nedotknutelný. Musíme víc makat, míní.
Na jakém poměru je podle vás optimální, aby se rozdíl v rozpočtovém určení daní mezi největšími městy a obcemi s menším počtem obyvatel zastavil a o kolik by tedy měla města dostávat více než města malá?
Souhlasím s tím, že pokud Praha získává na jednoho svého obyvatele 30 tisíc korun, pak to dno rozdílu by mělo být někde v částce kolem 10 tisíc korun. I tak bude mít Praha třikrát víc na jednoho obyvatele než menší města a obce. V zahraničí ten rozdíl takový bývá: Bratislava a nejchudší obce = 2,5 násobku, Vídeň a obce = 2,25 násobku. Existují i modely více preferující obyvatele menších měst a obcí, kde příjem na hlavu je větší (Finsko), ale v České republice je opodstatněné uvažovat o hranici 2,5 až 3 násobku. Je totiž skutečně pravdou, že větší města mají vyšší náklady na obyvatele u kulturního a sportovního vyžití a také u nákladů na zajištění bezpečnosti. Nicméně analýzou VŠE v Praze bylo zjištěno, že 40 procent všech nákladů na všechny občany je stejných, liší se pouze u 60 procent. Dnes je však rovný příjem na občana pouze ze 3 procent, a v tom je ta diskriminace, jak o ní mluví i Programové prohlášení vlády. Ostatně Praha má podíl na republikovém HDP 26 procent, ale podíl z RUD má 32 procent. A to odhlížím od toho, že ČEZ má sice sídlo v Praze, ale kolik tu má elektráren?
Počítáte s tím, že by byla daná zákonem Směrnice pro zadávání zakázek malého rozsahu pro obce? Pokud ano, jakým způsobem by bylo postihováno její neplnění?
U zakázek malého rozsahu se sníží stávající limit na polovinu. Platí pravidlo, že každá zakázka, byť malého rozsahu, musí být zveřejněna na profilu zadavatele a každý se o ni může přihlásit. I přestože nebyl takový uchazeč vyzván, musí být jeho nabídka hodnocena. To je velmi účinné pravidlo. Jedinou nepříjemností je nutnost si po čase vždy kontroloval profil zadavatele (obce) a dívat se na zveřejněná zadání. Vládní vzor směrnice bude stále nezávazný, nicméně obec bude muset dodržet pravidla hospodárnosti, transparentnosti, rovnosti, jak je stanovuje § 6 zákona o veřejných zakázkách. A na voličích bude, aby se případně starosty ptali, proč nepoužívá vzor směrnice o veřejných zakázkách či proč jej dokonce nedodržuje. Pak se ve volbách mohou rozhodnout, jestli takového starostu chtějí. Přesto však klíčovým zůstává, že se o zakázce mohou dozvědět a vždy o ni přihlásit. Chceme ještě nad rámec vládního návrhu posílit pravidla transparentnosti, aby například zveřejnění smlouvy bylo podmínkou její účinnosti. http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/top-09-zvazime-utratu-kazde-koruny-6837.html) .
Jak to vypadá s přípravou vašeho zákona ,aby napříště úředníci museli za svou práci stoprocentně ručit a případně nést i finanční náklady?
Návrh osnovy zákona jsem doručil 22.7. předsedům koaličních poslaneckých klubů s tím, že se měli do konce srpna vyjádřit. Tedy postupoval jsem přesně podle koaliční smlouvy. Nic se nestalo, tak jsem věc urgoval u předsedy Gazdíka. Každopádně návrh zákona předložím v říjnu do legislativního procesu. Jde skutečně jen o to, aby se z nenárokového vymáhání škody způsobené úředními osobami stal model povinného vymáhání. Každopádně úředník má odpovídat stejně jako zaměstnanec do výše 4,5 násobku jeho platu (u úmyslné škody tato hranice neplatí). Každopádně by měl škodu po úřední osobě vymáhat jiný úřad než ten, kde úředník působí. Nabízí se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zajistí se tak přeci jen více, že úředníci nebudou krýt sebe sami.
Dobrý den, jak to v současnosti vypadá s omezením imunity zákonodárců? V jaké je to fázi?
Klub TOP 09 a Starostové jako „jeden muž a jedna žena“ podpořil původní návrh na omezení imunity zákonodárců a členů Ústavního soudu. Uděláme tak i v novém návrhu, který již byl i námi podepsán a návrh ústavního zákona nyní míří do 1. čtení. My jej pochopitelně opět všichni podpoříme. Ale jestli projde? To se budeme muset všichni zeptat, ale jiných stran. My náš program dodržíme.
Proč se tak málo obracejí poslanci za TOP09 ke svým spolustraníkům při vytváření norem? Nemělo by fungovat něco jako vnitrostranické připomínkování?
Upřímně řečeno, mě toto také poměrně vadí. Žádný zákon není svatá nedotknutelná "kráva". Nemůžeme jistě, jsme-li ve vládě, zcela měnit jeho principy, ale mnozí poslanci skutečně zasahují do vládních předloh a odstraňují nedostatky. Já sám tak také činím. Předpokladem ovšem je, že si ten zákon důkladně nastudujete. To se bohužel mnohdy neděje. Nemůžete opravdu chtít, aby poslanci četli všechno, bohužel zde se musíme spolehnout na své kolegy podle odbornosti ve výborech, ale občas mám pocit, že ani v těch výborech "to" všichni nečtou. Musíme víc makat. Mně se to mluví, když mám naštěstí právní vzdělání a nemusím se dlouho připravovat, obdivuji ty, kteří se tou právní houštinou musí prokousávat sami. To snad ani nejde. A vnitrostranické připomínkování - jistěže ano, ale asi by mělo probíhat ještě před tím, než to přijde do Sněmovny. Ve Starostech a nezávislých máme pravidlo, že návrhy zákonů dáváme k připomínkám, jakmile se objeví ve vládním systému. Jde pouze o zásadní návrhy a směřují do odborných komisí.
V čem je podle Vás práce poslance nejnáročnější?
Nejnáročnější je ráno vstát a večer usnout. Jinak to jde. Dát to dohromady znamená uskromnit spánek a vyřazovat nesmysly (ty si ani nečíst, jakmile poslanec zjistí, že to, co čte, je blbost, měl by přejít na jiné čtivo). Základem je také dobré psychické zdraví. Je předpokladem nečíst si diskusi pod článkem, kde je citováno Vaše vyjádření. Ve většině případů - až na výjimky - v diskusích na veřejných serverech vystupují placená PR oddělení různých stran, blázni, flákači, co nemají v práci co dělat, a pak pár rozumných, kteří se nepoučí, že to nemá smysl. A pokud to poslanec či kdokoli jiný čte, tak je podle mne sadomasochista.
V Praze 30. 9. 2011
