Polčák: Tvrdší pravidla pro bulvár
Rozhovor s poslancem Stanislavem Polčákem
Pane poslanče, vámi předkládaná novela, která by se měla stát součástí nového občanského zákoníku, předpokládá podstatně větší sankce pro takzvaný bulvární tisk za zneužití fotografií, i když je zřejmé, o jaký druh fotografií jde, každý z nás asi někdy nějakou zahlédl aspoň koutkem oka na stáncích novinových, přesto bude třeba v zákoně jistě dost přesně definovat, co tím je míněno, jaké fotografie jsou na mysli.
To skutečně tento návrh zákona respektuje vztah návrhu k občanskému zákoníku, takto není úzce vymezen. Nevztahuje se samozřejmě na fotografie, vztahuje se na protiprávní užití cizí hodnoty, která je kryta právě osobností povahy. To znamená, vztahuje se neoprávněné použití hlasové nahrávky vašeho hlasu. To znamená, v okamžiku, kdy by někdo z vašeho hlasu udělal neoprávněně mobilní vyzvánění, vztahuje se na snímky audiovizuální podoby, vztahuje se i na informace šířené o vaší osobě, které jsou skutečně velmi osobní povahy. Není to tak v té vulgarizované podobě, že by to bylo pouze na nějaké nahaté fotografie. Je to prostě na všechno, s čím vy můžete oprávněně disponovat, co se týká vaší osoby a kde ten druhý, aby mohl s tímto disponovat, musí mít váš souhlas.
Ono se o tom v médiích hovořilo především v souvislosti s těmi fotografiemi, to je příjemné, že naopak je to více rozšířené. Na to jsem se chtěl právě zeptat, protože jedna věc jsou takové fotografie, řekněme, celebrit zachycených někde na prázdninách u moře ani ne v nedbalkách, spíše bez nich, ale jiná věc jsou například fotografie takovéhle nespecifické, když zůstávám u těch snímků, například truchlících zoufalých obětí nějaké tragédie nebo dokonce násilného činu. To také by myslíte, bylo možné sankcionovat?
Ne, v okamžiku, kdy se jedná o informování o aktuální události, která samozřejmě přitahuje veřejný zájem, tak v případě, kdy ten poškozený neprokáže, že byl vyfocen nebo o něm bylo skutečně uvedeno něco, co bylo zcela zbytečné, nad míru zasahujících do jeho práv, tak v takovém případě samozřejmě možnost informovat o tady těchto aspektech, to znamená jako těch fotografií nebo těch dalších informacích, tak ta zůstává nedotčena. To míří na zjevné zneužití a nepřiměřené tvrdý neproporcionální zásah do práv těch ostatních účastníků, respektive poškozených.
Ale přesto si lze docela dobře představit, že by člověk, kterému právě před očima zabili jeho vlastní dítě, si nepřeje být fotografován a zveřejněn.
No, ale bohužel, nebo bohudík, já samozřejmě toto nechci hodnotit, každopádně zůstává zachována možnost využívat i tyto snímky obrazové povahy, zvukové a obrazové povahy k tomu informovat o té aktuální události. To znamená, do té zákonné licence, kterou má každé zpravodajské médium se tímto návrhem nikterak nezasahuje. Ta úprava zůstane v tomto smyslu stejná, jak je doposud, tak i pro to budoucí období.
Zatím, když jste mluvil o tom s kolegy ve sněmovně, zaznamenal jste nějaké další návrhy, které by ten váš zákon ještě mohly zpřesnit nebo rozšířit případně?
Já jsem mluvil s řadou kolegů, protože jsem to avizoval již před měsícem. Projednával jsem to s autory občanského kodexu a skutečně jsme se dohodli a sjednotili na tady tomto návrhu. Ten návrh není podle mého soudu potřebné zpřesňovat, protože opisuje úpravu, která už dneska platí v autorském zákoně. V autorském zákoně, pokud někdo protiprávně použije autorského díla někoho jiného bez jeho souhlasu, tak musí vydat dvojnásobek toho, oč se takto obohatil, pokud ten autor nezvolí jinou formu odškodnění. A to stejné chceme aplikovat i na právě tyto podobizny, zvukové, obrazové snímky a jiné informace ryze soukromého charakteru, pokud jsou neoprávněně užity. Pokud to médium k tomu má zákonnou licenci, v tom slova smyslu, že informuje o aktuální události, tak toho se to samozřejmě nedotýká. Já připouštím možnou diskusi nad tímto, ale já tam věcných právních debat v tom usnesení nevidím, a taky bylo přijato téměř jednomyslně na ústavně právním výboru.
Občas někdo, když se hovořilo už v minulosti o praxi bulvární, upozorňoval na to, že ale soudy mají ve skutečnosti docela dost nástrojů v ruce, ale že je nevyužívají proti těm vydavatelům. Myslíte si, že tomu je tak?
Není tomu tak minimálně tady v této podobě, protože tento nástroj, který by jasně a srozumitelně v právní úpravě se postavil proti zneuživatelům ryze podnikavcům, kteří chtějí na cizích hodnotách parazitovat a dokonce je vyloženě zneužívat bulvárností, tak žádný takový právní nástroj obdobného charakteru v právní úpravě nebyl. Kdyby tomu tak bylo, tak samozřejmě, že různí herci a celebrity mají natolik dobré právníky, že by jich využili. Je asi naivní si myslet, že za deset let nebo dvacet let, co zde je svoboda médií, že by někdo ten právní nástroj /nesrozumitelné/. Tento nástroj vyplývá z potřeby praxe a z potřeby toho, že již v autorském právu tato úprava funguje a má poměrně pozitivní výsledky.
Český rozhlas 6, 13. 10. 2011