Stanislav Polčák je rodák ze Slavičína a bývalý místostarosta Vysokého Pole. Žije v Praze, kde byl také roku 2010 zvolen poslancem. Podle sdružení KohoVolit.eu se účastnil jen 58 % hlasování. O aktivitě poslance ovšem podle něho vypovídají jiná kritéria. On sám předložil 17 zákonů, mimo jiné o vyšší odpovědnosti úředníků nebo o přímé volbě starostů. Byl zpravodajem 18 zákonů, například toho o vyšších pravomocích NKÚ.
Podle sdružení KohoVolit.eu končil váš poslanecký pracovní týden někdy ve středu odpoledne. O čem podle vás svědomitost v hlasování vypovídá?
Nejvíc hlasování probíhá u mezinárodních smluv, které se většinou schvalují ve čtvrtek jako na běžícím pásu. Pokud zároveň probíhalo jednání výboru, měl jsem jako jeho předseda povinnosti tam. Přijímali jsme také často zahraniční delegace. Mé svědomí je čisté, myslím, že svůj pracovní týden jsem naplnil bezezbytku. Pokud jim to vychází někdy na středu, pak je to tím, že nerozlišují důležitost hlasování.
Když to vezmu opačně, tak statisticky nejpilnější poslanec Jaroslav Plachý z ODS byl členem koalice jako vy, účastnil se 91 % hlasování, předložil ale o 11 zákonů méně než vy. Ve Sněmovně měl o 22 řečí méně než vy a zpravodajem byl u 15 norem méně než vy. Má tedy volič sledovat spíš tyto aktivity?
Naprosto. O aktivitě poslance svědčí především to, kolik zákonů je schopen předložit, nikoliv pouze podepsat. Máte totiž spoustu návrhů, které chodí po lavicích a jenom se pod ně sbírají podpisy. Poslanec na nich v tu chvíli neodvede žádnou práci a jen pod něj škrtne svůj podpis. Pokud já jsem něco podepsal, vždycky jsem si to zanalyzoval. Také jsem se jednou spletl a svůj podpis jsem potom stáhnul. Také řeči ve Sněmovně jsou podle mě ukazatel toho, jak je poslanec aktivní. Že tam sedí jako pecka, ještě neznamená, že voličům odvedl jakoukoliv práci.
Někteří opoziční poslanci jako Josef Smýkal nebo Miroslava Strnadlová mají sice nižší účast na hlasováních, zato ale figurují u 29, respektive 24 předkládaných zákonů a působí tak aktivněji než mnozí jiní koaliční poslanci.
V tomto případě nelze úplně Poslaneckou sněmovnu rozebírat na koalici a opozici. Jsou aktivní poslanci na obou dvou stranách. U opozičních poslanců je to jednodušší v tom, že je nesvazuje žádná koaliční smlouva, která říkala například i to, že koaliční poslanec mohl zákon předkládat až po projednání a podpisu dalších koaličních poslanců. Že však může být parlament velmi dobrou zašívárnou, o tom jsem se přesvědčil. Jsou kolegové, kteří se podle mého názoru jenom vezli. V každé skupině dvou set osob najdete ty chovné a ty tažné.
Mladá fronta DNES, 24. 8. 2013, rubrika: Východní Morava, str. 2
