Poláček: Potřebujeme čipy za stamiliony?

Čekají nás nové občanky. Čipované. Výměna do pár let, vydání dvou milionů kusů. Cesta k lepším službám pro občany? Zatím v nedohlednu. Možnost vybavit si občanku čipem existuje už několik let. Občanský průkaz s čipem je dražší, ale jinak na nic, protože na čipové občanky nejsou vázány žádné služby. Úřady nemají čtečky, formulářové služby (některé) znají přihlašování pomocí datových schránek, ale ne přes čip. Za pár let bude pípat každá občanka, ale o tom, co to znamená, se nehovoří. 

Záměr se odvolává na naše rozhodnutí, které jsme učinili na půdě Evropské unie ohledně elektronické identity. Nařízení nastavuje pravidla výměny identifikačních dat, ale nediktuje jednotné řešení. S masivním projektem čipových občanek nepochybně souvisí informace, že ve službách eGovernmentu naše země výrazně zaostává. Ale z vnějšího pohledu se zdá, že identifikace občana není zas tak zásadní problém a že jeden systém, který tuhle službu zajišťuje, už máme – datové schránky. 

Opouštíme jejich identifikační funkci? Nebo budeme používat systémy dva? Jak bude nutné úřady vybavit, abychom ten PIN z občanky mohli někam zadávat? Kolik budou stát čtečky? Budou se u nás prodávat počítače automaticky vybavené čtečkou karet? Zvládnou systémy státní správy příjem takové autorizace? Obávám se, že jen při započtení těchto nákladů řešíme úplně jiný rozpočet než avizované první dvě stovkymilionů korun na tisk občanek. Nové služby jsou dnes víc a víc vázány na mobilní technologie a bezpochyby by služby státu neměly být výjimkou. Jde o jediné – odpoutat se od představy, že naši identifikaci ovlivňuje vodoznak na vytištěné fotografii. Nepochybně se dočkáme odpovědi, že právě nové občanské průkazy jsou nutným krokem k novým službám pro občana. Obávám se však, že těm dnes nebrání nečipová občanka, ale něco úplně jiného…