(editovaný přepis rozhovoru s předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem)
Michal KUBAL, moderátor
Německá kancléřka Angela Merkelová přivítá zítra ruského prezidenta Vladimira Putina na barokním zámku Meseberg, vládním sídle asi 70 kilometrů severně od Berlína. Jednat budou o situaci v Sýrii a na východní Ukrajině. Mezi ekonomickými tématy má dominovat otázka plynovodu Nord Stream 2. Plány na jeho výstavbu kritizuje třeba Polsko nebo i Spojené státy. Člověka napadá, že si ti dva v moc tématech asi neporozumějí. Ukrajina, vměšování Ruska do voleb na Západě, protiruské sankce, Sýrie a tak dále. Je tu podle Vás něco, na co by mohli mít shodný názor?
Jiří POSPÍŠIL, předseda strany /TOP 09/, europoslanec
Většina komentátorů píše, že přátelství mezi paní Merkelovou a Putinem není, ale že se oba pragmaticky potřebují a je tedy možné, že padne nějaké rozhodnutí, například kolem Nord Streamu a jeho severní trasy. Z pohledu zájmů České republiky a obecně střední Evropy je důležité sledovat, jestli se plyn z Ruska povede mimo Ukrajinu a mimo země Visegrádu. Tam máme jasný zájem a nemáme zájem na vytvoření nové trasy v Severním moři.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Jejich setkání bývala také poznamenána i nepříjemnou atmosférou. Třeba o paní Merkelové se ví, že nemám příliš ráda psy, že se jich bojí a v roce 2007 pan Putin uvítal kancléřku Merkelovou v Soči a do místnosti pustil svého velkého psa. Kancléřka poté před novináři řekla, že ví, proč to podle ní udělal, cituji: "On musí dokazovat, že je muž. Jeho frustruje, jak je slabý, Rusko nemá nic, není úspěšné politicky ani ekonomicky. Umí jen tohle." Silná tvrdá slova. Pan prezident Putin prý má velmi rád německé pivo, takže je možné, že místo psa mu paní kancléřka třeba dá nějaký balík s několika plechovkami piva. Mohou takové věci zase naopak obrušovat hrany třeba i mezi lidmi, kteří mají vůči sobě určité antagonismy?
Jiří POSPÍŠIL, předseda strany /TOP 09/, europoslanec
Já se v tom příběhu neumím vžít do pozice paní kancléřky, neboť jsem sám chovatel psů, takže tu situaci trošku odlehčeme. Opravdu ale musíme bedlivě sledovat, jestli při dohodě velkých evropských států, ať už je to Německo nebo Francie s Ruskem, jsou naše zájmy a zájmy Evropské unie dostatečně ochráněny. Vztahy jsou napjaté, ale jak už jsem řekl, oba politici se potřebují. Lze čekat, že tam může padnout dohoda kolem plynu. Lze čekat, že mohou být nějaké dohody společného postupu kolem Íránu nebo kolem Sýrie. Uvidíme. Já bych to nepřeceňoval.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pojďme konkrétně k některým bodům. Začněme třeba naplňováním dohod z Minsku. Tam se věc zasekla na tom, jaký mandát mají mít mírové sbory OSN. Německo chce, aby byly po celém území pod kontrolou prokremelských povstalců, a to včetně ukrajinsko-ruské hranice. To Moskva odmítá. Jaké tohle může mít podle Vás řešení?
Jiří POSPÍŠIL, předseda strany /TOP 09/, europoslanec
Je zřejmé, že dohody z Minsku byly neúspěšné. Pokud jsou tady spory o tom, jaký mandát mají mít příslušné síly, tak to beru spíš jako záminku a jsem přesvědčený, že dokud Rusko bude podporovat separatisty, tak ten spor se nevyřeší. Jsem přesvědčený, že ten spor může vyřešit dobrá vůle na straně Ruska a na straně Putina a ta tam, bohužel, evidentně není.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Další téma je onen plynovod Nord Stream. Připomínám, že má vést oklikou mimo Ukrajinu, což pro tuto zemi znamená, že by si nemohla v budoucnu účtovat tranzitní poplatky, které jsou finančně velmi zajímavé. Jak neústupná v tom podle Vás má být paní kancléřka Merkelová?
Jiří POSPÍŠIL, předseda strany /TOP 09/, europoslanec
Četl jsem komentář jednoho renomovaného britského komentátora, který řekl, že bylo by ideální, kdyby paní Merkelová zítra odmítla Nord Stream a jasně řekla, že nepodporuje tuto variantu. Já jsem toho odpůrce z dvou důvodů. Za prvé, není to v zájmu zemí Visegrádu, není to v zájmu Ukrajiny, protože ta trasa nevede přes nás, oslabí to Ukrajinu. Za druhé, já bych byl pro, abychom měli takové projekty, které spíše oslabí naši závislost na surovinách z Ruska. Tento plynovod povede k tomu, že se posílí závislost nejen Německa, ale i ostatních států, jako je třeba Rakousko, které mají do budoucna čerpat z tohoto plynovodu. Rusko suroviny využívá jako styl své zahraniční politiky a jistou formu svého nátlaku. Mrzí mě, že více neřešíme otázky plynu z Norska, plynu ze Spojených států amerických, případně diverzifikaci Severní Afriky a že tímto projektem posilujeme závislost Evropy na ruských surovinových zdrojích.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Kancléřka chce, aby Rusko prosadilo v Sýrii trvalý mír, a to po dohodě se Spojenými státy. Rusko to odmítá, protože Sýrii považuje v podstatě za svoji. Máme přistoupit na to, že si prezident Putin bude sám říkat, jak bude vypadat budoucnost Sýrie?
Jiří POSPÍŠIL, předseda strany /TOP 09/, europoslanec
Jsem přesvědčený, že Rusko sehrálo v syrském konfliktu negativní roli. Pomohlo zachránit autoritativní režim Asada. My bychom v tuto chvíli neměli přistoupit na rovinu, kdy se Putin staví do role mírotvorce, který vymýšlí, jak se mají vrátit uprchlíci, jak obnovovat zemi a víceméně chce řídit obnovu Sýrie a rozdělovat úkoly mezi jednotlivé evropské země. Já si myslím, že bychom měli počkat, jak ten konflikt skončí, ještě neskončil. Jsem přesvědčený, že snaha Ruska udělat ze sebe stát, který přinesl do Sýrie mír, na to bychom neměli naskakovat. Není to tak.
Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 17. 8. 2018
