Plíšek: Zákon o zdravotních službách
Rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví Martinem Plíškem
Jan BUMBA, moderátor
Takže větší práva pacientů a jejich jasnější vymezení nebo chaos? Ministr Leoš Heger ujišťuje, že zákon o zdravotních službách, který právě prošel sněmovnou, pozici pacientů posílí, opozice to zpochybňuje. Podle ní spíš změny vnesou do systému nejistotu už tím, že zavádějí novou terminologii. Na telefonu je nyní Martin Plíšek, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu, dobrý den.
Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu
Přeji pěkné poledne.
Jan BUMBA
A zdravím také viceprezidenta Svazu pacientů Josefa Mrázka, dobrý den i vám.
Josef MRÁZEK, viceprezident Svazu pacientů
Dobrý den.
Jan BUMBA
Pane náměstku Plíšku, můžete, prosím, nejprve zmínit stručně dvě, tři nejdůležitější změny, které by měly poskytnout větší záruky pacientům, že se jim dostane odpovídající péče?
Martin PLÍŠEK
Tak dnes Poslanecká sněmovna udělala velmi zásadní krok, nahradila tím, že byl přijat zákon o zdravotních službách, zastaralou a v mnoha ohledech nevyhovující právní normu o péči o zdraví lidu z 60.let minulého století. Dnes přijatý zákon je zákon kodexového typu a velmi přehledně a v absolutním výčtu deklaruje a vymezuje práva pacientů, stejně tak jako práva a povinnosti poskytovatelů zdravotní péče a další instituty. Když se zastavím tedy u těch práv pacientů, které jsou skutečně poprvé soustředěny do jednoho kodexového zákona, tak je to zejména právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, je tam institut informovaného souhlasu pacienta, možnost formulovat dříve vyslovené přání pacienta. Jsou tam některé další instituty mít doprovod ve zdravotnickém zařízení, právo na návštěvní služby, ten výčet je poměrně rozsáhlý, asi by nám zabralo mnoho času ta všechna práva vymezit, ale tento zákon přejímá v plném rozsahu úmluvu o lidských právech a biomedicíně a v plném rozsahu tedy přebírá i mezinárodní závazky v oblasti práv pacientů londýnského právního řádu.
Jan BUMBA
Když ale bych měl zmínit některé z námitek opozice. Ta říká, že právě přijatý zákon pacientská práva spíše omezí, poukazuje mimo jiné na jednu pasáž, podle níž zdravotnické zařízení musí zajistit péči, kterou mu umožňují, cituji, konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Jak si to vykládat. Představuje tato formulace opravdu zásadní změnu?
Martin PLÍŠEK
Určitě ne, ta norma také lépe definuje poskytování zdravotní péče lege artis. To znamená, říká, že pacient je léčen na základě dostupných poznatků lékařské vědy, na základě nároků v tomto zákoně a samozřejmě z hlediska úhrady zdravotní péče na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ale zároveň říká, že je to s ohledem na ty podmínky poskytování zdravotní péče nebo zdravotních služeb. Tím myslíme tu situaci, kdy například je zdravotní péče poskytována na ulici nebo ve stížených podmínkách tak, aby vždy i bylo možné přihlédnout k těm konkrétním podmínkám poskytování zdravotní péče nebo zdravotních služeb. Tato definice lege artis je mimochodem převzatá z definice Světové zdravotnické organizace, čili rozhodně odmítám, že by nějakým způsobem zužovala práva pacientů, právě naopak.
Jan BUMBA
Pane Mrázku, k jakému táboru, řekněme, v té polemice kolem zákona o zdravotních službách se přikláníte vy?
Josef MRÁZEK
Tenhle ten zákon je výrazným krokem zpět. To, že se přichází o ten zákon 20, to je veliké minus pro pacienty. Není pravda vůbec, co se říká, že tam jsou nějaké výhody nebo něco nového. Ty věci, které byly jmenovány, jsou všechny už dávno platné, je to, ta úmluva už platí jako vyšší zákon, takže vlastně se to dalo uplatňovat, i některé soudy to dokonce uplatňovaly to, co tam bylo. Pokud se tam přechází na názvosloví třeba služby, tak je třeba si uvědomit, že ústava nám garantuje péči a nikoliv služby, takže tohle to je pokus jako vlastně vymknout se trošku z té působnosti ústavy. To je taky úplně špatně. Další, třeba ta definice teďka, co se, za jakých podmínek, že se může teda za horších podmínek poskytovat horší péče, to je zcela teda rozhodně zbytečné, rozhodně je to teda minus pro pacienty. Ta definice je horší, než ta, co byla v dvacítce. Pokud jde o ty návštěvy, tak to je opět zase zhoršení vlastně vůči praxi, která teďka byla celkem vyhovující. Takže lze jenom dodat, že tento zákon je pro pacienty škodlivý, nikoliv že je nějakou výhodou. Je výhodný pro poskytovatele, pro obchodníky se zdravím, aby teda vlastně nebyli povinováni tolik jako před tím, aby se mohli vymknout.
Jan BUMBA
Říkal jste, pane Mrázku, že mnoho z těch bodů, které obsahuje nový zákon, už platí teď. Myslíte, že není možné se na ten nový zákon podívat i tak, že by mohl celou věc jaksi zpřehlednit?
Josef MRÁZEK
No, to není ale žádná výhoda. Zpřehlednit a ubrat při tom, to je vlastně špatné. Samozřejmě, že teda jako vlastně to vylučuje naopak, to zpřehlednění vylučuje některé případy, které by mohl teda ten, který by mohl ten pacient uplatňovat nějaké nároky.
Jan BUMBA
Pane Plíšku, prosím vaši stručnou reakci. Pan Mrázek označil tento zákon za krok zpět a že pro pacienty je to spíš minus.
Martin PLÍŠEK
Mě fascinuje tato politická rétorika, která velebí a oslavuje zákon z 60.let minulého století přijímaný úplně v jiném systému, než ve kterém nyní žijeme i z hlediska terminologie, i v některých faktických otázek, tomu já nerozumím a je to rétorika politického typu, nikoliv profesní, profesní organizace. Já musím trvat na tom, že i v oblasti, já nevím, omezovacích prostředků pacientů, z hlediska dalších, kde jsme měli i kritiky z minulosti z hlediska mezinárodních organizací, Rady Evropy, organizací pro lidská práva, tak ty naopak z hlediska větších práv pacientů, informovaného souhlasu, v celé řadě specifických zdravotních výkonů, protože nejde jenom o zákon o zdravotních službách, dnes se bude zřejmě v Poslanecké sněmovně schvalovat i zákon o specifických zdravotních službách, o zdravotnické záchranné službě. Takže já musím toto rezolutně odmítnout, naopak dochází, jak už jsem řekl, k jasné kodifikaci všech práv pacientů, myslím si, že my to zveřejníme v nejbližší době v rámci tiskové zprávy, kde si bude moct každý pacient a občan porovnat, co mu zákon z 60.let umožňoval a co řeší zákon kodexového typu i z hlediska jeho práva.
Jan BUMBA
A určitě se tomu budeme věnovat i na Radiožurnálu, pánové, děkujeme, děkujeme oběma za rozhovor, bohužel nemáme víc času, musím se vám omluvit. Náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek a Josef Mrázek, viceprezident Svazu pacientů.
Český rozhlas 1 - Radiožurnál, 7. 9. 2011