Do dvanáctého září má zpracovat svou závěrečnou zprávu parlamentní vyšetřovací komise, zřízená kvůli únikům z vyšetřovacích spisů do médií. Na okolnosti vzniku a další směřování se Reflex ptal předsedy komise MARTINA PLÍŠKA (TOP 09).
Co bylo hlavním podnětem pro vznik komise: okolnost, že někdo v červnu zveřejnil na Twitteru nahrávky Andreje Babiše, nebo jejich obsah, kde Babiš novináři z MF DNES říká, jak má načasovat pouštění informací na politické soupeře?
Zadání ze strany sněmovny je, že máme řešit neoprávněné úniky z vyšetřovacích spisů. To je smutný fenomén dneška. Ať už jde o policejní akce Vidkun, Bereta, Nečas–Nagyová, dotační kauza na ministerstvu školství i kauza nahrávek Babiš–Přibil. Komise nemůže zjišťovat způsob pořízení nahrávky, na druhou stranu máme v rukou výsledek šetření policie. Ta odložila trestní oznámení Andreje Babiše a konstatovala, že se trestný čin nestal.
To znamená, že Babiše neodposlouchával žádný státní orgán, ale soukromá osoba?
Dalo by se to tak říct. Je stejně hrozné, že Babiše někdo nahrával, stejně jako to, že z nahrávek vyplývá, jak si Babiš s Přibilem listují stránkami z živých policejních spisů. Pro mě je varovné, že ty informace ze spisů, o nichž se Babiš baví s Přibilem, mohly být zneužity k ovlivňování veřejného mínění a politické soutěže. Stejně je důležité, že Babiš v minulosti lhal, když říkal, že se svými médii nemá nic společného a na nahrávkách ze schůzek mluví o něčem jiném.
Masové úniky ze spisů jsou záležitostí minimálně posledních čtyř let. Kdyby někdo nezveřejnil nahrávky Babiše, žádná komise nevznikne?
Řekněme, že řada lidí se konečně probudila. Komise chce postihnout nebezpečné trendy přepisů odposlechů, jež často způsobují, že trestní řízení je jakoby veřejné.
Co vidíte jako hlavní problém při vyšetřování úniků?
Jak na sebe narážejí zájmy vrchních státních zastupitelství a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), šetřící trestnou činnost policistů. GIBS si stěžuje, že státní zastupitelství jí bere kauzy a přesouvá je ke spřáteleným útvarům do spřátelených krajů. Problémem jsou také koalice bývalých a současných policistů, některých politiků a novinářů, kteří fungují na neformální úrovni a pracují pro určité zájmové skupiny.
Za jakým účelem?
Například diskreditačních výstupů do médií. Někdy tyto zájmové skupiny dokonce suplují orgány činné v trestním řízení a neoprávněně zacházejí s informacemi z vyšetřovacích spisů. Za to by měl následovat kárný postih, ať policistů, nebo státních zástupců, kteří se na něčem takovém podílejí. Vyvolává to dojem, že tady vznikají paralelní struktury za účelem získání větší moci ve státě. Případů, co skončí kárným trestem, je velmi málo.
Co je ideální výstup vaší komise?
Pojmenovat slabá místa z hlediska úniku informací z vyšetřovacích spisů. Komise také může dát podnět k zahájení trestního stíhání.
Jste jedním z autorů zákona o střetu zájmů, který donutil Andreje Babiše vložit jeho média do tzv. svěřenských fondů. Jaký to má efekt?
Bohužel Babišova média jsou stále pod jeho vlivem. V řadě zemí platí tradice, že člověk se po vstupu do politiky vzdá svého mediálního podnikání. Ne že je nakupuje jako Babiš a pak se jich zuby nehty drží. Jsou však věci, jež nejde zregulovat zákonem. Záleží na samotných médiích, jakou roli chtějí ve společnosti hrát a jakou nezávislost na majiteli si vydobudou. Média stojí a padají s reputací, která buďto je, nebo není.
Zdroj: Reflex, 24. 8. 2017
