(editovaný přepis rozhovoru s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem)
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Jste přesvědčen, že ani jedna z částí zákona o střetu zájmů není protiústavní i po dnešní stížnosti prezidenta republiky?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Zákon vychází z článku 70 Ústavy České republiky. Ta jasně říká, že zákon může vymezit činnosti, které jsou nedovolené pro členy vlády z hlediska střetu jejich soukromého a veřejného zájmu. Tedy z hlediska jejich podnikání na straně jedné a výkonu veřejné funkce na straně druhé. Na členy vlády klade ústava skutečně přísnější podmínky než na ostatní politiky nebo veřejné funkcionáře. Tento zákon toto rozvádí. Říká, že firmy členů vlády, podobně jako v Rakousku, kde má člen vlády podíl alespoň 25 procent, se nesmí ucházet o veřejné zakázky nebo nesmí získávat státní dotace a investiční pobídky na straně jedné. Zároveň nesmí vlastnit rozhlasové a televizní vysílání a periodický tisk.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Proto čtvrtinový podíl, proto oněch 25 procent, protože to tak funguje v Rakousku? Nebo jaký je pro to důvod?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Určitě jsem se při návrhu, který jsem předložil, také motivoval v zahraničních úpravách. Úprava v Rakousku už nějakou dobu funguje a myslím si, že to je ta správná míra. Ale dodávám, že to je taky dohoda našich zákonodárců. Ten zákon byl 3krát schválen více než ústavní většinou. Pozměňovací návrhy jsem nejdřív předložil i na výboru. Tam mohli poslanci jednotlivých stran předkládat svoje protinávrhy proti mému. Toto je výsledek shody více než ústavní většiny v Poslanecké sněmovně.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
I parlamentní institut ale před schvalováním varoval, že může jít o neústavní zákon. Zmiňoval konkrétně část věnující se vlastnictví médií kvůli tomu, že zakazuje vlastnictví všem veřejným funkcionářům, tedy nejen členům vlády.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
U Ústavního soudu jsme ještě neviděli, co všechno konkrétně bude napadáno. Ústavní soud bude zkoumat proporcionalitu, bude zkoumat ústavnost. Je zřejmé, že vlastnictví médií může ovlivňovat soutěž politických stran ve prospěch vlastníka a neprospěch ostatních, kteří mají mít stejné podmínky v rámci politické soutěže. Ta je zaručená v našem ústavním pořádku. Toto prozkoumá Ústavní soud. Nechci skutečně předjímat z mého pohledu tento zákon. Je v souladu se zmíněným článkem 70 ústavy.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Podpořil jste tento zákon tak, jak je?
Jiří ČUNEK, místopředseda, Rada Asociace krajů ČR /KDU-ČSL/
Podpořil jsem ho tak, jak je z 51 procent. Na rozdíl od pana kolegy Plíška si myslím, že je ústavně nekonformní.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Ano?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Je docela zajímavé, že pan senátor podpoří zákon a za chvíli o něm řekne, že je ústavně nekonformní. Mimochodem, Vaši kolegové z KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně ten zákon ve všech třech hlasováních podpořili. To musí říct Ústavní soud. Když už to pan senátor zmínil, tak je určité personální spříznění mezi Jiřím Čunkem a Andrejem Babišem. Dnes jsme viděli opět deklarované a provedené spojenectví mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Já bych to skutečně nechal na Ústavní soud a nepředjímal jeho rozhodnutí.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Dnešní podání ústavní stížnosti prezidentem republiky berete jako potvrzení nadstandardních vztahů? Soňu zajímá: "Co říkáte na nadstandardní vztahy Babiše s prezidentem? Takové nemá ani premiér. Máme očekávat, že jsou domluvení a v případě výhry ANO ve volbách už je nyní jasno, koho uvidíme v premiérském křesle?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Partnerství mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem se projevuje už dlouhou dobu. Pan ministr Babiš navštívil s tlačenkou pana prezidenta ještě před tím, než rozhodoval o svém vetu. Probírali a konzultovali spolu nepochybně postoj prezidenta republiky. Je to poprvé, kdy se prezident v novodobé historii České republiky obrátil na Ústavní soud v zájmu jednoho politika. To bychom si měli pamatovat v situaci, kdy pan prezident, když skládal prezidentský slib, říkal, že bude nadstranickým prezidentem. Teď se v zájmu jednoho politika obrátil na Ústavní soud se stížností, o které tady je dnes řeč. Je tedy jasně vidět, že to je skutečně politické spojenectví. Právní argumenty jsou tam dodány. Jde zde ale o partnerství těchto dvou pánů do budoucna.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Nemýlím-li se, sám jste řekl, že Vás Andrej Babiš oslovil před posledními parlamentními volbami s nabídkou místa na jeho kandidátce.
Jiří ČUNEK, místopředseda, Rada Asociace krajů ČR /KDU-ČSL/
To jo, ale to neznamená, že to beru tak, že jsme personálně spříznění. Andrej Babiš oslovil mnoho lidí, o kterých je přesvědčen, že u voličů mohou získat hlasy. U mě se, doufám, projevilo, že jeho odhad byl správný. Aspoň teď v krajských volbách. Já to beru naprosto účelově z jeho strany. Faktem ale je, že když spolu mluvíme, tak naše vztahy jsou velmi korektní. To ale neznamená, že není mnoho otázek, na které máme jiný názor, ale řekneme si je.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Jenom zareaguji. Nedávno jsem četl rozhovor tady pana senátora, pana hejtmana a pana starosty v jednom týdeníku, kde skutečně upřednostňoval už povolební koalici s hnutím ANO. Takže tam skutečně spřízněnost je a Andrej Babiš má spojence v různých stranách i v KDU-ČSL.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Pojďme k zákonu o střetu zájmů. Vicepremiér Andrej Babiš mluvil o tom, že to bylo od Vás cíleno přímo na něj.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
To je zvláštní, protože jeho poslanci sedí v ústavně-právním výboru a měli možnost k mým návrhům předkládat svoje pozměňovací návrhy. Nikdy tak neučinili. Pak následně kritizovali. Oni dali tomuto zákonu název lex Babiš. Přitom je to obecně závazná, právní norma platící do budoucna na nová zadávací a dotační řízení. V případě médií na nově zvolené nebo jmenované veřejné funkcionáře. Už v září byl tento zákon poprvé více než ústavní většinou schválen a bylo jasné, že vůle Poslanecké sněmovně tento zákon schválit tam je. To znamená, že se na něj mohl například i Andrej Babiš připravit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Cílem bylo dostat ho z politiky? Jana zmiňuje: "Celá republika vidí střet zájmů ministra Babiše. Jen on se neustále vykrucuje. Neměl by odstoupit? Byl to váš cíl?"
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
To je absolutní demagogie. Tento zákon navíc nezakazuje nikomu vlastnit, kromě vlastnictví médií. Tam není obecný zákaz vlastnictví. Zákon nenutí Andreje Babiše, aby převáděl svoje firmy do svěřenských fondů. On tak činí jenom pro to, aby jeho firmy vysávaly veřejné rozpočty, aby pobíraly veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky. Jenom proto převedl firmy do svěřenských fondů. Tento zákon po něm nechtěl, aby se zbavoval svých firem. Stále tvrdí, že ten zákon ho donutil se zbavit svých firem. Znovu opakuji, není to pravda. Dělá to jenom pro to, aby jeho firmy pobíraly veřejné peníze z dotací zakázek a pobídek.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
Diváka pod jménem Jix zajímá: "Všichni napadají pana Babiše. Není ve stejné situaci ministr zemědělství Jurečka? Přepsal zemědělskou firmu na manželku, ale stejně má informace a vše ostatní z první ruky a určitě k chodu firmy nemlčí. Proč nekritizujete i jeho?"
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Pokud vím, tak pan ministr Jurečka se při nástupu do své funkce zbavil firmy, protože zákon už několik let zakazuje, aby člen vlády byl živnostník, osoba samostatně výdělečně činná. Malí podnikatelé, kterých se bohužel tato vláda nezastává nebo dělá kroky proti nim, mají restrikce. Nemohou do vlády. Kdežto ovládající osoba ve velké obchodní korporaci, která reálně rozhoduje o zásadních otázkách i u jmenování managementu firmy, tak to je v pořádku. To je připuštěno. Mimochodem, ani do toho se nezasahuje. Skutečně nezasahujeme do vlastnictví. Motiv ohledně čerpání veřejných peněz a převedení do svěřenských fondů tady jednoznačně je. Když to shrnu, podle mého názoru stejně jako v západních demokraciích má politik při nástupu do funkce udělat tlustou čáru za svým podnikáním. Má oddělit veřejný a soukromý zájem, aby potom nebylo na něho pohlíženo, jestli svůj soukromý zájem nevyužívá pro svůj byznys ve veřejné funkci.
Zdroj: 90', ČT24, 14. 2. 2017
