Plíšek: Občané mají vědět, za co stát utrácí jejich peníze

Občan platí daně státu a ten jimi platí vše, co je nezbytné. Jednoduchá rovnice, ve které by neměla být žádná neznámá, ale přesto stále je nebo chce být. 

Občan by totiž měl vědět, co z jeho daní stát platí. Ale i na to musíme mít u nás zákon a registr smluv. Zákon o registru smluv se řeší celé toto volební období. Čtyři roky. Celou dobu, i když s přestávkami, debatujeme o tak samozřejmé věci, jestli má mít každý úřad povinnost zveřejnit všechny smlouvy, které uzavřel za peníze občanů. 

Je to dobrý zákon. Jeho princip totiž podporuje i důvěru lidí ve stát a v ty, kteří ho řídí. Ale přijmout právě takový zákon není vůbec jednoduché a jednoduché není ani udržet ho beze změn. 

Nejlépe to vědí naši poslanci, protože právě z našeho klubu tento zákon vzešel. Hodiny diskusí, desítky návrhů na změny, a hlavně na výjimky. Už před rokem, kdy se schválila jeho první verze, neplatil pro všechny, kteří hospodaří s veřejnými penězi. 
A po ročním testovacím provozu zákona opět řešíme návrhy, které se snaží uzákonit další výjimky pro některé státní podniky, školy, společnosti. 

Zarážející je, že nově navrženou výjimkou jsou smlouvy Správy státních hmotných rezerv, se kterou ve velké míře obchodují také firmy patřící do holdingu předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. 

Daňový poplatník by se tak nic nedozvěděl o velkých nákupech pohonných hmot, vody nebo potravin. Je tedy zřejmé, proč poslanci ANO, kteří dříve odmítali výjimky z registru smluv, najednou změnili názor a předkládají tzv. kompromisní verzi, která se má schvalovat narychlo v závěru volebního období. 

Ale proč by měl smlouvy zveřejňovat kraj, a ne obec, proč by tuto povinnost měl stát dát jedné své firmě a druhé ne? Mezi po-slanci i senátory vzniká hodně nápadů, jak tuto povinnost na oko schválit, a přitom jí někoho ušetřit. A důvody pro nové výjimky jsou většinou nepodstatné. Kvůli registru smluv není v ohrožení zdraví pacientů nemocnic ani vyzrazení citlivých informací. Už dnes se k mnoha údajům lze dostat, protože platí zákon o svobodném přístupu k informacím. 

Dnes se snažíme, aby si norma zachovala to, co měla přinést. S výjimkami na všechny strany ztrácí smysl. Je s podivem, že politici TOP 09 jsou jediní, kdo stojí proti všem výjimkám. Každá výjimka, a je jedno, jestli jediná anebo desátá v pořadí, je velkým morálním hazardem pro všechny, kdo musí smlouvy zveřejňovat. 

Nechceme měnit pravidla při rozjezdu ostrého provozu registru, je to neodpovědné. Databáze smluv ztratí svůj význam, pokud například nebude možné kontrolovat vazby mezi místními politiky, jejich sponzory, lobbisty a jejich firmami, které obchodují s městskými společnostmi.