(editovaný přepis hlavních bodů debaty s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem)
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane Plíšku, nechci mluvit za Andreje Babiše, ale dokážu si představit, že váš pozměňovací návrh, který jste představil a poslanci ho implementovali do tohoto zákona, možná mohl ministra financí rozzlobit asi nejvíce. Jde o to, že ministři nebudou moci vlastnit obchodní společnosti. Je to tak?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Můj návrh říká, že firmy, ve kterých má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl, se nemohou účastnit veřejných zakázek, čerpat dotace a investiční pobídky. Mimochodem, pokud jde o veřejné zakázky, tak stejné ustanovení platí v sousedním Rakousku.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Co jste si představoval v okamžiku, když jste začal ten návrh konstruovat? Říkal jste si: "Budu škodit Andreji Babišovi." Nebo: "Chci, aby měli ministři více času na práci," jak jsme dnes už slyšeli tedy během jednání Poslanecké sněmovny. Co byl ten prvotní motiv?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Musím se trochu smát kvůli vyjádření Andreje Babiše, že ho údajně někdo obelhal. Údajně pan premiér nebo kolegové ze sociální demokracie. Svůj návrh jsem předložil už v lednu tohoto roku k zákonu o veřejných zakázkách. Potom jsem s ním znovu přišel u zákona o střetu zájmů, protože to mně bylo koneckonců zbytkem vládní koalice doporučeno. Cílil jsem na to, že člen vlády rozhoduje o miliardových výdajích ze státního rozpočtu a má určité exkluzivní informace. Jeho firmy tak mohou být zvýhodněny proti jiným firmám na trhu, a proto by jeho firmy, z mého pohledu, neměly pobírat veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A jde o člena vlády nebo Andreje Babiše? Ptal jsem, zda můžeme této matérii říkat lex Babiš, jako už vešlo v takovou nepsanou zvyklost, anebo zda jste mířil na někoho jiného konkrétně.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Týká se to členů vlády a těch, kteří se kdykoli v budoucnu budou chtít o pozici člena vlády ucházet. V současnosti se samozřejmě hovoří primárně o Andreji Babišovi. Mimochodem, takový kolosální střet zájmů jsme, myslím, dodnes v české politice ještě neměli. To neznamená, že tady nebyli ministři, kteří podnikali a museli své podnikání nějak řešit. Jejich střet zájmů ale nedosahoval takové markantní výše, jako u současného prvního místopředsedy vlády.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ostatně na to se také ptá, jak tady vidím, divák, který se představil jako Roos: "Proč jste stejný zákon nenavrhli v době, kdy byl ministrem pan Karel Schwarzenberg, taktéž majitel rozsáhlého majetku a příjemce dotací."
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Nevybavuji si, že by v době, kdy Karel Schwarzenberg členem vlády, disponoval takovými majetkovými dispozicemi. Že by vlastnil média a podobně. To znamená, že to srovnání velmi kulhá.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Váš pozměňovací návrh se médií netýká.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Můj pozměňovací návrh se médií netýkal. Musím ale říct, že toto srovnání skutečně nepřijímám. Karel Schwarzenberg, jestli se nemýlím, v době, kdy nastoupil do vlády, převedl svůj majetek na svého syna. Udělal nějaký aktivní krok, protože je ve světě běžné. Česká televize o tom před časem informovala. Například nastupující finský premiér raději svoji firmu prodal, než aby do budoucna řešil, jestli se jeho firma dostane do kontaktu s veřejnými penězi a jestli bude ve střetu zájmů ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Připouštíte, že by po schválení novely zákona o střetu zájmů, přišla nějaká společnost a žalovala Českou republiku u Evropského soudního dvora? Česká republika by třeba prohrála a ztratila by přístup k dotacím. Je to možná extrémní, ale nastane to?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Vím, že v Rakousku, které je členským státem Evropské unie, platí stejné ustanovení. Nevšiml jsem, že by někdo žaloval Rakousko k Evropskému soudnímu dvoru. Ustanovení, které jsem navrhl a které schválila Poslanecká sněmovna, je totožné. Říká, že obchodní společnost, kterou vlastní nebo ovládá člen vlády alespoň z 25 procent, se nesmí ucházet o veřejné zakázky. Je to právní norma platící pro nová zadávací řízení. Je známá i všem spoluvlastníkům. Od toho je člen vlády, aby uzpůsobil poměry ve firmě tak, aby firmu nepoškozoval z hlediska přijatého zákona. Myslím, že tyto obavy jsou velmi liché.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane Plíšku, ptá se divák Stanislav, zda vůbec lex Babiš dává smysl, když zakáže téměř všem politikům až do komunální sféry vlastnit podniky a média. Zda by nestačilo zakázat jejich firmám brát kvůli střetu zájmu státní či obecní zakázky. Co ohrozí vlastnictví médií?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
To je zajímavá otázka. Například podniky nikomu zákon vlastnit nezakazuje. Návrhy, které mířily pouze na členy vlády, aby nemohly být ovládajícími osobami ve firmách, ty neprošly. Nepopírám, že otázka střetu zájmů na krajské a obecní úrovni je téma, byť naše ústava předpokládá, že zákon má upravit činnosti, jejíž povaha odporuje výkonu funkce člena vlády. To znamená, ústava předpokládá, že potenciální konflikt mezi soukromým a veřejným zájmem u člena vlády je poněkud vyšší. Rozhoduje například o miliardových výdajích ze státního rozpočtu a jeho dosah má celostátní působnost.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A co ta média? To je konkrétní dopad toho, o čem teď trochu abstraktněji hovoříte? Jaký je rozdíl mezi médii a zdravotnictvím?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Co se médií týče, to byl návrh kolegy Chvojky z ČSSD, který jde i na krajskou a obecní úroveň. To znamená, ani starosta, ani hejtman by neměl vlastnit vydavatelský dům vydávající tisk, rozhlas nebo televizi na patřičné úrovni. Samozřejmě na to mohou být rozdílné názory.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Jde spíše o to, zda se tímto skutečně nestavíte do podezření, že zakládáte novelu zákona stavěnou pouze na jednom člověku. Zda není nakonec pravda to, co říká celou dobu hnutí ANO - že si vyberete podnikatelské činnosti, ve kterých podniká Andrej Babiš, ty postupně omezíte, aby nemohl být ministrem.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Jak jsem řekl před chvílí. Ten návrh, pokud jde o média, cílí na všechny další veřejné funkcionáře, takže to necílí jenom na ministra. Daleko přísnější podmínky pro účast ministrů ve vládě má Polsko, má Chorvatsko, má Itálie po tom, co byl premiérem Silvio Berlusconi. V Rakousku platí omezení, pokud jde o veřejné zakázky. Spojené státy mají převedení majetku do trustového fondu. Platí i etická pravidla, která jsou v některých zavedených demokraciích, jako je Velká Británie. Říkal jsem tady příklad z Finska. Určitě nejsme ojedinělá země, která to nějakým způsobem upravuje. Řekl bych, že doteď jsme měli ta pravidla velmi mírná.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Co je tedy podle vašeho mínění, řekněme, cíl toho zákona, zdali je to jenom hra nebo zdali to má skutečně nějaký účel?
Libor MICHÁLEK, senátor /nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty/
Z mého pohledu je to skutečně hra. Způsob, jak lze ten zákon obejít nebo jak ho lze nedodržovat, když jsou tam sankce do výše 250 tisíc korun, je skutečně výsměch.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Proč ty sankce nejsou vyšší, pane Plíšku?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Vidíme dva póly, jeden pól je hnutí ANO, který hřímá protiústavní zákon v rozporu s evropskými pravidly. Druhý pohled říká, že je to velmi mírná norma, málo účinná. Jenže ten zákon se v této věci neupravil 10 let. Skutečně jsem se motivoval v zahraničí. Účast v politice přece není o pokutách a jejich výši. Účast v politice je určitém nasvícení, aby veřejnost věděla, jak politik koná. Tady jsme slyšeli, že o Andreji Babišovi veřejnost všechno ví. Já si myslím, že záleží na tom, jak to kdo může sledovat. Bohužel neprošel například rejstřík veřejných zakázek, což by bylo samozřejmě zajímavé. Prošel ale veřejný rejstřík takzvaných svěřenských fondů, který upraví, kdo je jejich správce, protože to je o transparentnosti informací, aby si veřejnost mohla udělat určitý obrázek. Jistý server nedávno spočítal, že Agrofert za posledních 10 let čerpal veřejné zakázky ve výši 35 miliard korun.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Asi se shodneme, že transparentnost je dobrá věc, že nasvícení je hezké, ale proč tam třeba není sankce ztráta politické funkce. To nejde?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Ztráta funkce je otázka změny Ústavy. Je to možná na debatu. Ale já jsem si dával pozor, aby tam nebyl zásah do Ústavy. Abych neprolamoval sankce, které jsou teď v zákoně o střetu zájmů. Jsou tam finanční sankce, je tam povinnost zbavit se činností, které jsou v rozporu s tímto zákonem. Je to pod veřejnou kontrolou. To si myslím, že je důležité. Pokud bude chtít nějaký politik vědomě zákon porušovat, tak nevím, jak dlouho mu to bude tolerováno, ať už koaličními partnery, nebo různými kontrolními subjekty.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Velmi krátké lhůty, to dnes zaznělo na plénu Poslanecké sněmovny, opakují to členové hnutí ANO. Není přeci jenom těch 15 dní na kompletní reorganizaci majetku trochu šibeničních?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
My jsme v zákoně zvolili určitou rovnováhu. Projednávali jsme to 9 měsíců a já jsem celou dobu měl pozměňovací návrhy takto připravené. Platí, že se stávající dotační a zadávací řízení dokončí podle dosavadních předpisů. Do nově vyhlašovaných veřejných zakázek by se už firmy, ve kterých budou mít příslušné podíly členové vlády, nemohly hlásit. V tom nevidím žádný problém. Naopak nevím, jak bych to u veřejných zakázek měl nastavovat, aby se něco stihlo a aby to bylo v budoucnu. Myslím si, že hranice mezi stávajícím zakázkovým řízením a nově vyhlášeným je jasně řečena. V tom problém nevidím.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane poslanče, jaké máte obavy z dalšího postupu tohoto zákona, nejen v legislativním kolečku, ale i případně u Ústavního soudu? Dnes jsme totiž slyšeli mluvčího prezidenta republiky, že se k tomu pan prezident vyjádří v pravý čas. Je to výhrůžka nebo jak to vnímáte?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/-
Pan prezident má patnáctidenní lhůtu, do kdy by se měl vyjádřit. Zákon buď podepsat nebo vrátit Poslanecké sněmovně. Nemám tady žádnou obavu. Poprvé pro zákon hlasovalo 135 poslanců, dnes 125. To je více než ústavní většina. I kdyby pan prezident zákon Poslanecké sněmovně vrátil, jsem přesvědčen, že bude znovu schválen.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ptá se divák, který se podepsal jako doktor Holub: "U Andreje Babiše všichni vědí, co vlastní. Ale proč vám nevadí anonymní akcionáři firem se sídlem někde v daňovém ráji, kteří dostávají státní dotace přes 40 miliard korun na obnovitelné zdroje. Co s tím uděláte, když v tom jede řada bývalých i současných politiků a poslanců?" To se třeba neodvážím tvrdit, připomínám, že některé soudy ještě běží. Jsou to srovnatelné případy? Cílit na jednoho člověka, který vlastní konkrétní typ firem a solární byznys?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Do budoucna cílíme i na další politiky. Dnes jeden kolega v Senátu reagoval, co udělá. Rozhodně to není o jednom člověku. Samozřejmě mi vyvádění finančních prostředků do daňových rájů také vadí. Proto jsem kritizoval bezzubost zákona o majetkových přiznáních, který bude často honit poctivé daňové poplatníky, nikoliv velké ryby a podvodníky. Je otázka, co s tím může český zákon udělat. Je to o spolupráci s těmi zeměmi, aby neumožňovaly svojí politikou skrývat majetek a obcházet daňové povinnosti. Mně to vadí stejně tak, jako tazateli.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Nemyslíte, že by měli vládnout lidé, kteří v životě něco dokázali? Divačka tou otázkou pravděpodobně míní opět zákon o střetu zájmů. Bude to motivovat podnikatele, když vědí, že po jejich vstupu do politiky bude přijat zákon proti nim? Když to trochu zobecním, ve stylu Andreje Babiše.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Určitě si myslím, že by v politice měli být úspěšní lidé, nejenom podnikatelé. Mohli by to být i právníci, lékaři, učitelé, vědci. Akorát podnikatelé by, jak vidíme i ze zahraničních zkušeností, měli vědět, že by při výkonu své vládní funkce neměli přihrávat byznys svým firmám, přidělovat jim veřejné zakázky a miliardové dotace. Mimochodem zahraniční zkušenosti jsou velmi výmluvné. Slovenský prezident Andrej Kiska, pak Silvio Berlusconi a další politici třeba ve Spojených státech, udělali kroky, aby nemuseli jako Andrej Babiš skoro na každé vládě hlásit, že jsou ve střetu zájmů. Že mají konflikt mezi svým podnikatelským a veřejným zájmem.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ptá se divák Pavel. Co vše Andrej Babiš ovládá, to už věděli občané i díky vaší straně před volbami. Má TOP 09 i nějaký jiný program, než antibabiš? Počet hlasů, na který naráží divák Pavel, je jasný i v předvolebních průzkumech. Andrej Babiš a hnutí ANO stále první, mimochodem podle posledního průzkumu TOP 09 na 5 procentech. Nevnímáte to kontraproduktivně, ten boj proti Andreji Babišovi?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Zdaleka to není naše stěžejní téma. Jsme příznivci parlamentní liberální demokracie, svobodné soutěže politických stran, a taky svobodných názorů a šíření informací v médiích. Pokud média patří politikovi, nejsem si úplně jistý, jestli mohou být nezávislá a jestli šíří informace svobodně. My se teď například zabýváme návrhy elektronické evidence tržeb, když trošku odbočím, jejichž autorem je zrovna Andrej Babiš, který nám tady káže něco o protiústavnosti a funkčnosti. Měl by se zamyslet nad tím, jaký zákon o evidenci tržeb připravil a jaké zmatky a chaos v současné době přináší.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
V případě, že byste byl předsedou TOP 09, vyloučil byste jakoukoli koalici s Andrejem Babišem, měli by toto vyloučit i stávající čelní představitelé strany?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Se stranou, která spíše vyznává oligarchizaci, korporativismus, promíchávání veřejné, mediální a ekonomické moci do jedněch rukou, se stranou, která chce řídit stát jako firmu, je koalice nemožná.
Zdroj: 90', 29. 11. 2016, ČT24
