(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem)
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Vláda se dohodla se soudcovským stavem, že si nechá doplatit pouze část prostředků, které si soudci nárokovali. Tak jako tak v celé řadě zemí, stejně jako v České republice určují platy soudců zákonem, a tím pádem mají značný vliv na jejich, životní podmínky politici. Pane poslanče, jak vnímáte verdikt Ústavního soudu? Znamená to teď, že už se podmínky platů soudců nikdy měnit nebudou?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Je to, jak jste řekl, tedy věcí zákona. Ústavní soud také nicméně reagoval na mimořádnou situaci, která tady byla zejména v letech 2011, 2012. Byla ekonomická recese na základě které došlo k zmrazení platů veřejných funkcionářů, politiků, a také státních úředníků, učitelů, zdravotníků, policistů. Byla to mimořádná situace. Jsem rád, že Ústavní soud na to zareagoval tímto způsobem a potvrdil i svoje dřívější stanovisko, že určitých platových nároků se nelze domáhat zpětně. Uvedl na správnou míru to docela rozporuplné stanovisko Nejvyššího soudu z konce roku 2014.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Považujete ten stávající model výpočtu platů soudců za vyhovující, za definitivní? Mluvím o tom navázání na průměrnou mzdu. Připomínám, že ta roste i v době krize. Nebo aspoň rostla. To jsou statistická data. To znamená, že pokud by nastala nějaká krize podobná té v letech 2008 až 2011, tak by se podle tohoto modelu žádné platy soudcům a ostatně ani politikům pravděpodobně nesnižovaly.
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
To je otázka. Vždycky to je věcí zákona a nějaké společenské dohody. Není samozřejmě v pořádku, že soudci a v podstatě i politici, poslanci rozhodují přímo nebo nepřímo o svých platech. Žádný geniálnější systém zde ale nikdo nevymyslel. Měl by tam být určitý koeficient výpočtů těchto platů. Chtěl bych připomenout, že opatření, která byla uskutečněna v roce 2011/12, vedla k tomu, že vláda, která nastoupila poté, měla hospodaření v poměrně slušném stavu. V době ekonomického růstu pak na některé věci navázala. Díky těmto opatřením se teď dají z veřejných rozpočtů rozdávat různé předvolební dárečky a podobně.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Když jsme se bavili o špatném výpočtu základny z průměrné mzdy z jiného údaje, než se předpokládalo, týkalo se to také politiků. Vám nikdy neprobleskla hlavou myšlenka, že byste se třeba soudil o ušlý zisk?
Martin PLÍŠEK, člen ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Určitě ne. Sám jsem byl překvapen, k čemu Nejvyšší soud došel. Tedy, že ministerstvo práce a sociálních věcí údajně několik let špatně počítalo platovou základnu. Byli jsme tím překvapeni, když jsme na to byli dotazováni. Skutečně není vhodné a možné, abychom se každý rok handrkovali a vedli možná trapné divadlo o tom, jak vysoké mají být platy ústavních činitelů. Měli bychom se poučit ze zahraničních úprav. To znamená, že se plat vypočítává z nějakého koeficientu platů v nepodnikatelské sféře. Poměr, tak jak je teď nastaven pro politiky a soudce, je, si myslím v pořádku.
zdroj: 90´ ČT 24, 9. 8. 2016
