Plány ekonomických ministrů: Další zvýšení DPH nebo zmrazení penzí

Ekonomičtí ministři se na dnešní poradě shodli, že v letošním roce budou v státním rozpočtu zmraženy výdaje za zhruba 23 miliard korun. A vzhledem k nepříznivému ekonomickému vývoji připravili i plán úsporných opatření pro další roky. Shodli se například na dalším zvyšování daně z přidané hodnoty, zvyšování daní pro bohaté nebo na omezení valorizace důchodů.

"Pro letošní rok počítáme pouze s vázáním výdajů tak, abychom udrželi schodek rozpočtu a deficit veřejných financí odpovídal 3,5 procenta HDP," uvedl premiér Petr Nečas (ODS). Další úspory si vynutilo zpomalení ekonomiky vyvolané dluhovou krizí v eurozóně. Schválený rozpočet pro letošní rok totiž počítal s růstem o 2,5 procenta, ten je ovšem podle současné prognózy naprosto nereálný, což se odrazí na příjmové i výdajové straně rozpočtu.

Šetřit se podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) bude napříč všemi resorty. V rozpočtech některých resortů ovšem lze šetřit více. Selektivní škrty tak čekají například ministerstvo průmyslu a obchodu, Kalousek mu chce sáhnout na peníze určené na obnovitelné zdroje. "Dotace na obnovitelné zdroje se budou realizovat až od 1. dubna, to znamená první kvartál, který je rozpočtovaný lze snížit bez dopadu na ceny energie," nastínil Kalousek. Dále chce ministr financí nad rámec plošných škrtů sáhnout také na rozpočet ministerstva dopravy a zemědělství, jejichž příspěvkové organizace podle něj nabízí stále štědřejší platy, než je běžné v samotných resortech.

Utahování opasků čeká Česko i v dalších dvou, třech letech

Pokud chce vláda udržet deficity na uzdě i v dalších letech, bude muset i nadále sahat k bolestivým opatřením. Podle Nečase je většina ministrů přesvědčena, že není možné dodržet dohodnuté parametry vývoje veřejných financí bez dvou robustních opatření. "Na straně příjmů to znamená zvýšení výběru daně z přidané hodnoty úpravou sazeb," upozornil premiér s tím, že ve hře je několik variant. Možné je podle něj sjednocení sazeb DPH na 19 nebo 20 procentech, nebo zvýšení stávajících dvou sazeb například na 15 a 21 procent. Ať se vláda nakonec rozhodne pro kteroukoliv, vynést by to mělo 18 až 20 miliard korun.

"Druhé robustní opatření na výdajové straně je debata o valorizaci penzí, včetně možnosti zmrazit dočasně penze na dva až tři roky," dodal premiér. Ve hře je podle něj i úprava valorizačního schématu. Nečas zároveň zdůraznil, že bez těchto dvou opatření, na kterých se dnes ministři shodli, by se Česká republika v příštím roce stala jednou z mála zemí Evropské unie, která by neměla rozpočet pod požadovanými 3 procenty hrubého domácího produktu.

Miroslav Kalousek: "Je osudem všech ministrů financí Evropské unie býti posly nepopulárních zpráv a navrhovat nepopulární opatření, chceme-li udržet veřejné rozpočty v rovnováze, nedopustit situaci, která by mohla vyvolat velmi frustrující ekonomické i sociální situace."

Sáhneme-li na penze, přitvrdíme i se zdaněním bohatých, slibuje Nečas

Premiér Nečas na dnešní tiskové konferenci rovněž připustil, že i když ODS nadále odmítá daňovou progresi, je o ní ochotná do budoucna diskutovat. "Kdyby se sáhlo k opatření, které by upravovalo valorizační formuli u penzí směrem dolů až k možnému zmražení důchodu, tak považuji z hlediska elementární společenské soudržnosti za naprosto legitimní diskusi o prohloubení daňové progrese, například zavedením druhé sazby u daně z příjmů fyzických osob," zdůraznil premiér.

Podobný krok by však podle něj měl čistě politický charakter, šlo by o solidární gesto. Dopady na státní kasu by byly minimální a Nečas je odhadl na 2 až 3 miliardy korun. Nečasovo stanovisko v tomto bodě podporuje i Kalousek. "Není v tuto chvíli ospravedlnitelné, aby nějaké skupina populace byla vyňata z nákladů a těchto opatření," soudí ministr financí.

Vláda chce hledat peníze i jinde, chce také podpořit růst ekonomiky

Zvýšení DPH a omezení valorizace penzí zároveň podle Nečase nejsou jedinými opatřeními, která chce vláda zvážit. "Přicházíme s některými dalšími náměty, které jdou nad rámec tohoto," uvedl Nečas. Jde například o změny v dani z nemovitostí nebo zvýšení daně z tabáku.

Vláda se nicméně nespokojí pouze s úsporami. Klíčová podle premiéra je i podpora hospodářského růstu. Balíček prorůstových opatření, se kterým chce vláda přijít, by měl vykompenzovat případný propad spotřeby způsobený úspornými opatřeními.

Prosazování úspor by ještě mohly zkomplikovat VV

Dnešního jednání ekonomických ministrů se nicméně nezúčastnil nejmenší koaliční partner – Věci veřejné. A právě u těch by mohly některé změny narazit. V minulosti se už totiž jejich představitelé nechali slyšet, že nepodpoří například zvyšování DPH. Nečas si přitom důležitost koaliční shody uvědomuje. "Jakýkoliv krok, o kterém se bavíme, musí být dosažen ve shodě všech tří koaličních stran. Pokud bychom se nedohodli na základních parametrech rozpočtu pro rok 2013 a 2014, nemá vůbec smysl v tomto vládním projektu pokračovat," podtrhl.

Zato Kalousek hýří větším optimismem. Podle svých slov je po dnešním jednání přesvědčen, že se vládě podaří nalézt společné stanovisko, které jí umožní prosadit dohodnutá opatření, a udržet tak konvergenční plán. Proti současným návrhům je přitom podle propočtů Kalouskova resortu potřeba pro udržení plánu ušetřit v roce 2013 42,4 miliardy korun a v roce 2014 již 84,4 miliardy korun.

"Nemůžeme počítat s žádným nárůstem příjmů, který by plynul z růstu ekonomiky," řekl k tomu Kalousek. Právě z těch si v uplynulých letech podle něj zvykly veřejné ropočty růst, každoročně počítaly s nárůstem příjmů v rádu desítek miliard korun. "Toto schéma musíme opustit, musíme počítat s tím, že příjmy zůstanou konstantní," zdůraznil Kalousek.