Již od roku 1990 působí na obecním úřadě v Bolaticích Herbert Pavera. Vyzkoušel si roli místostarosty, radního i řadového zastupitele. Funkci starosty pak vykonává od roku 1998. V následujícím rozhovoru jsme společně probrali například investiční akce, které se v Bolaticích v minulém roce povedly. Asi tou největší bylo zbrusu nové náměstí, které vyrostlo na bývalé točně autobusů.
S budováním jsme začali už v roce 2019, v Opavské ulici se prováděly autobusové zálivy, současně se dělala přeložka vedení NN a vybudovalo se nové veřejného osvětlení a následně od jara do dnešních dní pokračovala výstavba náměstí. Celý prostor absolutně změnil podobu, mohu říci, že dnes je náměstí plné života. Malých dětí, dospělých i seniorů. Těm zde zatím trochu chybí stín, ale až se stromy rozrostou a otevře se kavárna se slunečníky, bude to dobré i pro ně. Mám velkou radost z toho, že se náměstí stalo skutečně komunitním místem. Přímo na náměstí máme i dětské hřiště, což je poměrně ojedinělé. Oblíbeným se stal i vodní prvek, jakési brodítko, ve kterém se osvěžují děti. V parných dnech uvítají lidé i mlžítko. Celá stavba vyšla asi na osmadvacet milionů korun.
Ne, co se týká komerčních prostor, tak jednak již zde fungovaly pekárna, restaurace, Kebab, kosmetika a o ty další se postaral soukromý investor výstavbou dvoupodlažní budovy, ve které jsou byty a služby. Přibýt by tam měla ještě kavárna a snažíme se přesvědčit zástupce České pošty, aby sem přesunuli i jejich pobočku v Bolaticích. Zatím své rozhodnutí neustále odkládají, ačkoli by měli snížené provozní náklady, reprezentativnější prostory, dokonce i vybavené nábytkem.
Začali jsme budovat novou zděnou budovu na bývalé skládce v Borové. Vznikne zde klubovna, sociální zařízení, sprchy, šatny, sklad. Objekt bude sloužit nejen pro hasiče nebo fotbalisty, ale i širokou veřejnost, například k pořádání oslav. A vyrostla i nová zkratka do školy, popř. na hřbitov, na tzv. Větřáku v podobě chodníkového schodiště. Je určen především pro děti přijíždějící od Borové, z ulic Ratibořské a Na Lánech. Aby nemusely chodit po frekventovaných ulicích, vznikla zkratka přes kopec, jsou zde i veřejné osvětlení, odpočívadlo a využíváno je to i řadou dospělých.
Není týdne, aby se někdo na pozemek neptal, zájem je poměrně velký. Už od roku 1999 jsme začali připravovat různá území, kde bychom chtěli stavět a všechna se postupně zaplnila. Od roku 2002 nám přibylo nějakých 350 občanů. Poslední místo pro výstavbu pro 25 domků vzniklo díky soukromému investorovi nad hřbitovem, obec mu částečně pomohla s budováním sítí. Větší poptávka je dnes i po starých domech, na jedné straně jsme rádi, že se opravují, na druhé straně vlastníci často zapomínají, že tam musí být dostatečná parkovací plocha, dnes alespoň dvě parkovací místa pro každý byt.
Ano, ubývá, díky kotlíkovým dotacím i našim aktivitám, které jsme pro občany začali pořádat už asi před patnácti lety. Samozřejmě, že se vždy najdou výjimky, ale musím své spoluobčany pochválit, drtivá většina jich na zdraví své i jiných myslí. Získali jsme už také ocenění v oblasti třídění odpadů a náš sběrný dvůr je hojně občany využíván k odkládání občanů. Co se životního prostředí dále týká, za posledních třicet let se vysadily desítky, stovky tisíc stromů, a to díky obci a spolkům. Je třeba pochválit i myslivce, kteří před lety vysadili stromy na polních cestách, za Křeménkami vybudovali nové lesíky a několik menších rybníčků. Jde o příjemnou oblast, v rybníčcích žijí ryby, jsou zde divoké kachny a v okolí spousta ptáků, zvěře. Po posledních suchých letech však začali mít problémy s vodou do rybníčků. Proto jsme jim přispěli na stavbu vrtu, který čerpá vodu na základě malé větrné turbíny. Mezi Křeménkami a hranicí katastru s Kravařemi jsme nedávno vybudovali biokoridor. A nyní chystá Povodí Odry také revitalizaci potoka Opusta, nebude už tak hluboký, případná velká voda se bude rozlévat na okolní louky, na kterých porostou stromy, keře a vznikne tak další oáza pro zvířata i rostliny.
Před lety jsme občas mívali problémy s vodou, vrty totiž nebyly dostatečně výkonné, stejně jako byl nedostatečný vodovod od vrtů. Přívodní vodovodní potrubí jsme vyměnili za potrubí s větším průměrem trub, postavili další nový vrt. V tuto chvíli jich máme celkem tři. Spuštěn je jeden, v případě nouze dva. Vodu zde odebírá i obec Bohuslavice a také Albertovec. Svůj vlastní vrt má také koupaliště.
V minulých letech jsme s nimi měli špatné zkušenosti. Avšak dnes je obec už velmi dobře chráněna suchými poldry, kterých je v podstatě deset. Navíc jsme po dohodě se zemědělci řadu svahů nechali osít travinami. Samozřejmě když spadne mnoho vody přímo na obec, objeví se na některých místech voda ve sklepích. Ale už nezažíváme to, co v květnu v jiných obcích, tj. spousta bláta na cestách a v budovách.
Hm, přemýšlím, zda je něco, co mi opravdu vadí. Např. mi vadí mi, že lidé chodí do přírody, ale odpadky si už zpátky nepřinesou. Vyžadují po nás, abychom instalovali odpadkové koše. Já však tvrdím, že pokud jdu do přírody jako turista, tak se k ní přece jako její milovník musím chovat. Co si přinesu, si i odnesu. Bohužel ne všichni takto uvažují. A nyní máme trochu problém i na náměstí, kde dělají nepořádek s nedopalky hlavně kuřáci.
Ano, byla zde obecní policie, v devadesátých letech jsme tu měli dokonce dva policisty, ale oba se postupně odstěhovali. Nyní spolupracujeme s Městskou policií Kravaře a za tuto službu moc děkuji, výborně nám pomáhá. Ale zvažujeme, že by se nám možná jeden policista hodil, přestupků je dost.
Protože jsem původním povoláním učitel, tak je to práce s lidmi. Musím říct, že jsem vždy měl a mám na lidi štěstí. Se všemi, se kterými tady od roku 1990 pracuji, jsme vždy našli společnou řeč a udělali jsme za tu dobu spoustu zajímavých staveb, akcí. Ale i mí předkové, za jakéhokoli režimu, se obec snažili udělat kvalitním místem pro život. Něco se povedlo, něco ne, ale to už tak bývá. Ani nám se nepodaří vše. Ale věřím, že budoucí generace ocení, že jsme toho mnoho vybudovali.
Samozřejmě byly situace, kdy jsem si říkal, že už mi to za to nestojí, a to ve chvíli, kdy vás někdo „nadzvedne“. Ale pak si uvědomím, že ten člověk má třeba i jiné problémy a vezmu to z jiného pohledu. Ono totiž těch slušných lidí, kteří sice nepřijdou a neřeknou, že to děláte dobře, protože to berou jako automatické, je mnohem více. A za ty roky jsem se navíc naučil, že co neumím změnit, nad tím se nemám rozčilovat a nechat se tím znechutit.
Nejméně to byla práce poslance. Není to o samotné práci, protože každá by člověka naplňovat měla. Ale je to i pro to, jaká ve sněmovně byla a stále je atmosféra, nepřátelská. Navíc poslanec se podílí na tvorbě zákonů, a výsledky své práce moc nevidíte. Senátor už má mnohem více času na jednání s lidmi, aby za ně více bojoval, což mě také naplňuje. Senát vidím jako možnost, že mohu pro lidi více udělat. Ale pokud si mám vybrat pomyslné první místo, tak nejblíže je mi práce starosty, protože rychle vidíte výsledky. Ne hned za den, ale třeba během roku.
Aby stále byly kvalitním místem pro život, aby tady lidé bydleli rádi a chtěli zde bydlet. A také bych jí přál, aby vždy měla zastupitelstvo, které se domluví na rozvoji obce. Aby to zůstalo tak jako doposud, bez hádek a vzájemného haštěření. Pak se totiž udělá obrovský kus práce. Aby měla občany, kteří budou chtít udělat něco pro druhé. No a také jí přeji, aby místní i přespolní říkali, že Bolatice jsou místo, ve kterém stojí za to žít. (úsměv)
Zdroj: Opavský deník, Veronika Bernardová, 28.6.2021
